Prezidentské volby 2018: Osm kandidátů diskutovalo v České televizi, Zeman měl sólo na TV Barrandov | info.cz

Články odjinud

Osm kandidátů diskutovalo v České televizi, Zeman měl sólo na TV Barrandov

Osm uchazečů o funkci hlavy státu pro příštích pět let, kteří dnes večer vystoupili v debatě České televize, dostalo šanci si klást otázky i navzájem. Devátý kandidát, současný prezident Miloš Zeman, pozvání do debaty odmítl, uvedl moderátor Václav Moravec. Osmička kandidátů rozdělená do dvou skupin se věnovala otázkám sestavování vlády, vztahu prezidenta a Ústavy, Česka k Evropské unii a její budoucí podobě a vesměs kritizovali Zemana za jeho nedávné výroky na adresu Alexandra Dubčeka.

Kandidáti uvedli, že by chtěli, aby jejich kancléř měl bezpečnostní prověrku. Vysvětlovali mimo jiné, jak by vybírali soudce nebo zda jsou pro prolomení těžebních limitů a koho by si vybrali za kancléře.

Uchazeči o prezidentskou funkci dostali v úvodu třicetivteřinový limit na stručné představení. Vyzdvihovali své zkušenosti a úspěchy. Někdejší premiér Mirek Topolánek řekl, že si myslí, že se nemusí představovat a že má republice co dát. Michal Horáček chce věci měnit, Pavel Fischer se cítí být povolán k těžké službě ve funkci prezidenta, Jiří Hynek chce, aby jeho děti žily v zemi, která je bezpečná. Petr Hannig zdůrazňoval obranu svobody slova, Vratislav Kulhánek vyzdvihl své zkušenosti a svoji osobní historii, Marek Hilšer chce měnit věci k lepšímu, Jiří Drahoš popisoval svoje životní milníky.

Většina kandidátů deklarovala, že by jako na první zahraniční cestu tradičně jela na Slovensko, Hynek, uvedl, že by jel do Bruselu, protože podle něj je nejvyšší čas, aby si nový prezident ČR promluvil "s největším hrobařem EU, s panem Junckerem". Současný styl předsedy EK a některých lídrů velkých zemí unii "vedou do pekla". Měly by se podle něj otevírat základní pilíře EU včetně Lisabonské smlouvy.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Také podle Topolánka je třeba základní dokumenty EU revidovat, uvedl, že jako prezident by nepodepsal fiskální pakt. Hilšer apeloval na udržení jednotné Evropy, zejména ve vztahu k Číně, která se chová podle něj agresivně, a Rusku, které se prý kulturně-politicky vzdaluje od Evropy. Razantně odmítl anexi Krymu Ruskem Pavel Fischer, podle nějž jsou funkční protiruské sankce; podle Hynka jsou namístě jen sankce politické, ekonomické jsou chybou a jen posilují Rusko.

V debatě zazněly také předtočené výpovědi manželek a partnerek kandidátů. Vystoupily manželky Horáčka, Topolánka, Fischera, Hynka, Hilšera, Drahoše a partnerka Kulhánka. V prvním vstupu mluvily o tom, co se jim líbí a nelíbí v české společnosti a vesměs se shodly na tom, že se jim líbí optimismus a otevřenost mladé generace, Hilšerova manželka ocenila svobodu slova a potřebu bránit ji. Drahošova manželka vyzdvihla práci komunálních politiků, Hynkova žena bezpečnost v zemi. Hanniga zastupoval syn, který uvedl, že se mu v Česku líbí vánoční trhy.

Zeman, který se dnešní debaty neúčastnil, už při ohlašování své druhé kandidatury loni v březnu prohlásil, že nebude vést žádnou kampaň, nebude se vyjadřovat ke svým protikandidátům a nebude se účastnit ani debat. Podle odborníků však současný prezident vede kampaň po celou dobu svého mandátu. Dnes vystoupil v pravdielném pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov.

Před pěti lety, před prvním kolem první přímé volby hlavy státu, se devítka kandidátů sešla v České televizi rovněž den před před prvním volebním dnem. Podle názoru tehdy oslovených politologů a odborníků neměla debata jasného vítěze. Někteří odborníci ocenili, že debata byla zábavná a nepříliš konfrontační, podle jiných pořad o kandidátech na Hrad vypovídal málo a moderátor strhával příliš pozornosti na sebe. Kandidáti v ní hlavně vyzvali občany, aby přišli k volbám. V pražském Kongresovém centru, kde se debata konala i dnes, tehdy sledovalo akci asi tisíc diváků.

V pátek čeká kandidáty ještě jedna debata těsně před otevřením volebních místností, uspořádal ji Český rozhlas a vysílat ji bude Radiožurnál.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Novotného jsem vyprovokoval úmyslně. Stylem a sólohrou se podobá Klausovi, říká Zahradil

Europoslanec za ODS Jan Zahradil je v posledních týdnech v centru pozornosti kvůli konfliktu se stranickým kolegou Pavlem Novotným. V rozhovoru pro INFO.CZ Zahradil přiznává, že ho vyprovokoval záměrně. „Mám určitý problém s formou i obsahem jeho politické prezentace a myslím, že je dobré, když se to takhle propere na sociálních sítích,“ říká. Novotný podle něj v lecčem připomíná z ODS vyloučeného Václava Klause mladšího. Jak vidí Zahradil budoucnost ODS? Jaké konflikty prohloubila koronavirová krize? A jak se staví k evropskému Green Dealu?

Sporu Zahradil-Novotný si v posledních týdnech skoro nešlo nevšimnout. „Zcela bez vytáček přiznávám, že jsem se pana spolustraníka Novotného pokusil vyprovokovat tak trochu úmyslně. A myslím, že se mi to i podařilo,“ říká europoslanec Zahradil v rozhovoru s šéfredaktorem INFO.CZ Michalem Půrem a dodává, že jemu samotnému přestřelka na sociálních sítích pomohla ke zvýšení publicity. Zároveň odmítá, že by usiloval o vyloučení Novotného ze strany.

„Existuje heslo, že jen hlupák se spálí dvakrát o stejná kamna. My už se jednou spálili s jedním takovým sólistou, to je příklad Václava Klause mladšího, takže už bych to podruhé nezkoušel. Stylem, sólohrou, mediálním exhibicionismem, nedisciplinovaností a neřiditelností jsou si podobní,“ hodnotí Novotného Zahradil. Jeho kandidaturu ve sněmovních volbách komentovat nechce, ale ujišťuje, že proti němu nebude „kout pikle“.

Link

Pandemie koronaviru podle Zahradila v Evropě prohloubila spor o zesílení unijní integrace. „Tady myslím, že zastánci národních pravomocí hrají s trochu silnější kartou, protože mnohé národní státy se s krizí dokázaly vypořádat více než dobře,“ hodnotí situaci a dodává, že je tu taky unijní spor severního křídla, které vše platí, a jižního, které by chtělo čerpat. „A pak je tu ještě spor mezi starými a novými členskými státy, což je spíše o takových těch kulturně-sociálních odlišnostech, což se projevuje na útocích z Německa nebo Francie na Polsko nebo Maďarsko,“ doplňuje Zahradil.

Andreje Babiše na unijní úrovni Zahradil připodobňuje k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi v tom, že oba mají odlišnou rétoriku doma a v Bruselu. „Orbán je národovec, což neberu nijak pejorativně, sám bych to o sobě v trochu jiném smyslu řekl taky. Doma hraje na jednu notu, v Bruselu na jinou. A ti europoslanci evropských lidovců potřebují jeho hlasy k udržení většiny, takže mu nakonec vystaví nějaký generální pardon. Babiš své europoslance zařadil mezi třetí nejsilnější liberály, také to hraje na obě strany, ale má achillovu patu v podobě dotací. Tam se to skutečně nedá okecat,“ říká Zahradil s tím, že je podle něj dobře, že se Unie zabývá Babišovým střetem zájmů.

Link

Na domácí politické scéně Zahradil stejně jako předseda ODS Petr Fiala vylučuje koaliční spolupráci s hnutím ANO. Zároveň – opět stejně jako Fiala – věří tomu, že ODS může po sněmovních volbách sestavovat vládu. „Na Slovensku jsme byli svědky toho, že strana Vladimíra Mečiara vyhrála volby, ale vznikla proti ní široká koalice, která sestavila vládu proti Mečiarovi. Jakkoliv by to bylo obtížné, dovedu si to představit i u nás i přes názorové neshody opozičních stran,“ říká Zahradil. Babiš podle něj stylem neideologické a silně pragmatické politiky připomíná Václava Klause staršího v 90. letech. A jedním z úkolů ODS by podle Zahradila mělo být získání voličů, kteří utekli právě k ANO.