Články odjinud

Platili jsme i oběd pro víc než 90 lidí, říká o minulé návštěvě Zemana Čunek. Stála prý půl milionu

Platili jsme i oběd pro víc než 90 lidí, říká o minulé návštěvě Zemana Čunek. Stála prý půl milionu

Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) míní, že je třeba nastavit financování cest prezidenta do krajů. Podle Čunka by měla Zemanovy cesty do krajů hradit kancelář prezidenta. Hejtman to dnes řekl novinářům ve Zlíně. Kraj stály dosavadní čtyři návštěvy Miloše Zemana 1,6 milionu korun - zhruba od 350.000 do 570.000 Kč, velkou část tvořily náklady na pohoštění, uvedl Čunek. Zeman měl do kraje přijet v listopadu, cestu ale zrušil, podle médií právě kvůli neochotě kraje hradit jeho návštěvu v plné výši.

„Hrad mě požádal o to, že by pan prezident rád navštívil Zlínský kraj. Já jsem odpověděl, že budu velmi rád, když pan prezident přijede a dodal jsem, že jsme připraveni ho pohostit do výše 30.000 korun. Na základě této komunikace mi pan kancléř odpověděl, že bohužel pan prezident k nám v listopadu nepřijede. Jaké jsou důvody jeho rozhodnutí, o tom nechci spekulovat," uvedl Čunek.

Hejtman si podle svých slov úřadu prezidenta váží, je však třeba nastavit systém financování prezidentských cest do krajů. „Samozřejmě jsem připraven přijmout tohoto i každého jiného prezidenta ve Zlínském kraji, protože to cítím jako čest a povinnost. Druhá věc ale je, že pan prezident a jeho kancelář má svůj rozpočet, ten činí zhruba půl miliardy korun a kraje mají své rozpočty," podotkl hejtman, podle kterého kraj vždy také platil své pracovníky, kteří cesty připravovali.

1080p 720p 360p
Sňatky homosexuálů jsou fatální chyba. Starat se o jejich práva je ztráta času, říká Čunek - úryvek rozhovoru

Podle Čunka se v minulosti stalo, že Zeman šel s hejtmanem a dalšími asi 15 hosty na oběd, poté se však platila faktura za více než 90 lidí, například z četného doprovodu. Žádná jiná delegace nestála kraj podle Čunka tolik peněz. Návštěva ministra či velvyslance přijde i s obědem podle hejtmana na několik tisíc korun, za četnější zahraniční delegace dá kraj do 15.000 korun, řekl Čunek ČTK.

Prezidentské cesty by podle něj mohly být levnější, není třeba například tak početné ochranky. Třídenní cesta by podle něj měla stát asi 150.000 korun, náklady na návštěvy všech krajů by měly být do dvou milionů. „To jsou marginální náklady v půlmiliardovém rozpočtu," prohlásil Čunek.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Rozhodnutí omezit náklady na návštěvu prezidenta podle něj nesouvisí s blížícími se prezidentskými volbami. Prezident by se sám měl rozhodnout, jak často bude do krajů jezdit. „Je to politické rozhodnutí a já ho vždy budu respektovat. Dokonce se domnívám, že je dobře, že prezident jezdí do krajů, ale má k tomu svůj rozpočet," uvedl Čunek.

Zeman místo Zlínského kraje zamíří do Olomouckého. Ministr zemědělství a krajský zastupitel Marian Jurečka (KDU-ČSL) požádal olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO), aby krajský úřad ze svého rozpočtu už Zemanovu návštěvu neplatil. Okleštěk se má k věci vyjádřit odpoledne.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Vychází nové příběhy Rychlých šípů. Bojují v odboji, setkávají se s Mašíny a cestují metrem

Rychlé šípy v domově důchodců, Červenáček jako kamarád bratří Mašínů a Jarka Metelka coby oblíbený hollywoodský herec – to je jen několik příběhů z nové knihy komiksů, která vzdává hold dílu Jaroslava Foglara. Publikace vychází k 80. výročí vzniku Rychlých šípů a podílelo se na ní téměř padesát tvůrců. Ti se pět hrdinů i další vedlejší postavy z notoricky známých příběhů pokusili zasadit do jiných reálií a časových období. I když na vyznavače přísného foglarovského kánonu mohou nová vyprávění působit jako svatokrádež, noví autoři se pokusili například také objasnit záhady, se kterými si fanoušci chlapecké pětky lámou hlavy už několik desetiletí.

První příběh s Rychlými šípy vyšel v časopise Mladý hlasatel v prosinci 1938. V díle „Černí jezdci řádí“ se Mirek Dušín seznámil s Jarkou Metelkou, kterého zajali Černí jezdci. Chtěli ho potrestat za pomluvy, které prý o jejich skupině šířil. Jarka toto obvinění odmítal a v následujících příbězích už nebylo nikdy objasněno, kdo pomluvu roznesl a umožnil tak vlastně Mirkovi a Jarkovi, aby se setkali a vytvořili společně známé Rychlé šípy. Neodhalené tajemství se v díle „Rychlé šípy a stará křivda“ rozhodli v nové knize objasnit bratři Ondřej a Pavel Bláhovi, kteří vysvětlují, že do všeho byla zapletená Vlasta, která kdysi Šípům ušila vlajku.

Link

Rychlé šípy v odboji i v koncentráku

K podobným odhalením a setkáním v knize Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství dochází téměř na každé straně. Některé komiksy se například odehrávají v době, kdy příběhy Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky nemohly vycházet.

V květnu 1941 bylo další vydávání Mladého hlasatele zastaveno a po dobu války se tak odmlčely i Šípy. Z nových vyprávění vyplývá, že hoši, respektive v té době už mladí pánové, se zapojili do odboje. Červenáček se dokonce tehdy stihl setkat také s bratry Mašíny, kteří byli v té době ještě děti.

Další z autorů Martin Šinkovský pak naznačuje, že jeden chlapec ze slavné pětice se dostal do koncentračního tábora.

4967634:article:true:true:true

V knize jsou tři kapitoly, které rozdělují příběhy od nových autorů do ucelených skupin. Část komiksů se odehrává v jiném čase, druhá část na jiném místě a třetí se snaží být pokračováním klasických dobrodružství pětice Jaroslava Foglara. Na stránkách se také hojně objevují vedlejší postavy, například Bratrstvo kočičí pracky, Podkova z konkurenční skupiny Podkováků, ale také tajemný Široko, kterého v seriálu z roku 1969 ztvárnil loni zemřelý Jan Tříska. Právě jemu jeden z autorů vzdal ve svém komiksu poctu.

Někteří tvůrci také seznámili Šípy s jinými známými postavami, v příbězích se tak objevuje i Kafkův Řehoř Samsa, gauneři z Limonádového Joea ale i sám Jaroslav Foglar a první ilustrátor Jan Fischer.

Link

Himbajs šůviks, plantážníci! Osmdesáté výročí slaví Šípy v domově důchodců

„Záleží samozřejmě na osobním vkusu každého čtenáře, které z předložených příběhů mu budou nejbližší. Věříme nicméně, že jako celek je sborník dostatečně pestrý a inspirativní, aby u něj skalní příznivci Rychlých šípů byli schopni velkomyslně přimhouřit oko nad některými neortodoxními nápady,“ uvádí v předmluvě editor knihy Tomáš Prokůpek. Právě čtenáři se tak zřejmě rozdělí na dva tábory. Jedni budou odmítat představu, že by se „jejich“ pětice mohla dostat do domova důchodců nebo do metra, druhá skupina ale jistě ocení, že si bude moci přečíst nové příběhy se svými oblíbenými hrdiny.

Rychlé šípy se zrodily v hlavě publicisty Jaroslava Foglara koncem 30. let. Vycházet pak začaly v křehkém období po Mnichovské dohodě, přesto se atmosféra války do vyprávění až na výjimky nepromítla. Foglarovým záměrem bylo především humornou formou vzdělávat děti a vést je ke slušnosti a správným návykům. Ikonickým se stal například díl, ve kterém se Jindra Hojer dostal do nemocnice a ze kterého vyplývalo ponaučení, že by člověk neměl pít vodu, pokud předtím jedl třešně.

Po válce komiksy vycházely nejdříve krátce v časopise Junák a posléze v časopise Vpřed. Protože příběhy jako jedny z prvních v Československu využívaly k vyprávění děje komiksové bubliny, které byly typické pro americkou tvorbu, Rychlé šípy se záhy znelíbily komunistům, a Foglar musel Šípy opět opustit. Vrátit se k nim mohl až při uvolnění společenského klima v druhé polovině 60. let, kdy komiksy vycházely v časopise Skaut-Junák. To už ale dobrodružství slavné pětky kreslil nový ilustrátor Marko Čermák. Příběhy vycházely do opětovného utažení šroubů v roce 1971. Po revoluci už nové příběhy Šípů nevznikly, v roce 1998 ale vyšel kompletní sborník příběhů, které do té doby vyšly.

Link

Tajemství Stínadel i Vontů čtenáře stále láká

Foglar kromě komiksu napsal také trilogii Záhada hlavolamu – Stínadla se bouří – Tajemství Velkého Vonta. První dva díly posloužily jako námět pro černobílý seriál Záhada hlavolamu z roku 1969, který se ale vysílal jen jednou a následně putoval na 20 let do trezoru. V roce 1993 pak vznikl pod taktovkou režiséra Petra Kotka celovečerní film.

Příběhy Rychlých šípů se staly ikonickým dílem české literatury. Mirek Dušín se na základě svojí dobrácké povahy stal symbolem slušnosti a celé generace čtenářů se po léta snažily zjistit, kde v Praze existují obávaná Stínadla. Zásluhu na tom měla nejen oblíbená dobrodružství chlapecké skupiny ale jistě i fakt, že Foglar, který zemřel v roce 1999, celý život fabuloval a tajil, zda měli Vontové a Rychlé šípy ve skutečnosti svůj reálný předobraz, nebo vznikli jen v jeho fantazii.

29995