Platili jsme i oběd pro víc než 90 lidí, říká o minulé návštěvě Zemana Čunek. Stála prý půl milionu | info.cz

Články odjinud

Platili jsme i oběd pro víc než 90 lidí, říká o minulé návštěvě Zemana Čunek. Stála prý půl milionu

Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) míní, že je třeba nastavit financování cest prezidenta do krajů. Podle Čunka by měla Zemanovy cesty do krajů hradit kancelář prezidenta. Hejtman to dnes řekl novinářům ve Zlíně. Kraj stály dosavadní čtyři návštěvy Miloše Zemana 1,6 milionu korun - zhruba od 350.000 do 570.000 Kč, velkou část tvořily náklady na pohoštění, uvedl Čunek. Zeman měl do kraje přijet v listopadu, cestu ale zrušil, podle médií právě kvůli neochotě kraje hradit jeho návštěvu v plné výši.

„Hrad mě požádal o to, že by pan prezident rád navštívil Zlínský kraj. Já jsem odpověděl, že budu velmi rád, když pan prezident přijede a dodal jsem, že jsme připraveni ho pohostit do výše 30.000 korun. Na základě této komunikace mi pan kancléř odpověděl, že bohužel pan prezident k nám v listopadu nepřijede. Jaké jsou důvody jeho rozhodnutí, o tom nechci spekulovat," uvedl Čunek.

Hejtman si podle svých slov úřadu prezidenta váží, je však třeba nastavit systém financování prezidentských cest do krajů. „Samozřejmě jsem připraven přijmout tohoto i každého jiného prezidenta ve Zlínském kraji, protože to cítím jako čest a povinnost. Druhá věc ale je, že pan prezident a jeho kancelář má svůj rozpočet, ten činí zhruba půl miliardy korun a kraje mají své rozpočty," podotkl hejtman, podle kterého kraj vždy také platil své pracovníky, kteří cesty připravovali.

Sňatky homosexuálů jsou fatální chyba. Starat se o jejich práva je ztráta času, říká Čunek - úryvek rozhovoru autor: INFO.cz

Podle Čunka se v minulosti stalo, že Zeman šel s hejtmanem a dalšími asi 15 hosty na oběd, poté se však platila faktura za více než 90 lidí, například z četného doprovodu. Žádná jiná delegace nestála kraj podle Čunka tolik peněz. Návštěva ministra či velvyslance přijde i s obědem podle hejtmana na několik tisíc korun, za četnější zahraniční delegace dá kraj do 15.000 korun, řekl Čunek ČTK.

Prezidentské cesty by podle něj mohly být levnější, není třeba například tak početné ochranky. Třídenní cesta by podle něj měla stát asi 150.000 korun, náklady na návštěvy všech krajů by měly být do dvou milionů. „To jsou marginální náklady v půlmiliardovém rozpočtu," prohlásil Čunek.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Rozhodnutí omezit náklady na návštěvu prezidenta podle něj nesouvisí s blížícími se prezidentskými volbami. Prezident by se sám měl rozhodnout, jak často bude do krajů jezdit. „Je to politické rozhodnutí a já ho vždy budu respektovat. Dokonce se domnívám, že je dobře, že prezident jezdí do krajů, ale má k tomu svůj rozpočet," uvedl Čunek.

Zeman místo Zlínského kraje zamíří do Olomouckého. Ministr zemědělství a krajský zastupitel Marian Jurečka (KDU-ČSL) požádal olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO), aby krajský úřad ze svého rozpočtu už Zemanovu návštěvu neplatil. Okleštěk se má k věci vyjádřit odpoledne.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Tichá revoluce v arabském světě: Porodnost žen dramaticky klesá

Tichá revoluce v arabském světě: Porodnost žen dramaticky klesá

Arabské ženy mají stále méně dětí. A arabští rodiče mnohem častěji preferují podobně jako obyvatelé Západu život v tzv. nukleární rodině, tedy nikoli v té širší, tradiční. Navzdory častým představám tak některé země regionu nedosahují ani porodnosti nutné k prostému zachování počtu obyvatel – aby k takové reprodukci došlo, musí index dosahovat úroveň 2,1 (statistického) dítěte na jednu ženu.

Je jí dvacet a studuje žurnalistiku. Hledá dobrou i zajímavou práci a chce být osobně, tedy i finančně nezávislá. Po skončení střední školy pečlivě docházela na přípravné kurzy, nic tedy neponechala náhodě a na vysněnou univerzitu se opravdu dostala. Vdávat se ještě nechce, potřebuje přece profesně vyspět…

Banální? Ano, dokonce i v arabském Kataru. Nicméně, ještě matka Mirjam Badrové, kterou jako typickou příslušnici své generace vyzpovídala tamní stanice Al-Džazíra, přemýšlela jinak. Sám jsem byl poněkud překvapen poznámkou mé zhruba padesátileté známé ze Spojených arabských emirátů, která se mi před několika lety pochlubila deseti potomky. Vlastně jen v rámci konverzace jsem nadhodil, že to ani v místních poměrech není úplně málo. „Jde o jistotu, co kdyby některé z nich umřelo,“ konstatovala bez rozpaků.

Link

Kdy přišla změna?

„Dnes arabské páry preferují nukleární rodinu se dvěma, nebo třemi dětmi. Nejde o úplnou novinku: dostupné antropologické studie ukazují, že Arabové začali k této formě rodiny směřovat už v 80. letech minulého století,“ píše ve svém loni zveřejněném textu s příznačným názvem „Nenápadná reprodukční revoluce v arabském světě“ americká badatelka Marcia C. Inhornová z Yaleovy university. Podle dostupných výzkumů je za poklesem nejen změna rodinného uspořádání, ale také ekonomický růst, v některých zemích historicky nová možnost společenského uplatnění žen a v neposlední řadě nástup antikoncepce. Ta je řadě arabských zemí nejen dostupná, ale také společensky akceptovaná i díky osvětě, kterou místy podpořily přímo vlády a úřady.

Pokles počtu narozených potomků je přitom až dramatický. Kuvajt, Katar, Libanon s Spojené arabské emiráty nedosahují ani dvou (statistických) dětí na ženu. Bahrajn je přesně na této hranici, Tunisko vykazuje index ve výši 2,15, Libye pak 2,21.

Nejvyšší data naopak z arabského světa nikoli překvapivě vykazují dlouhodobě nejchudší i nejméně stabilní země regionu: Súdán (4,43), Irák (4,27), Jemen (3,84) a Egypt (3,15). I v těchto zemích ale došlo k demografickému propadu: ještě v první polovině 70. let minulého století se Súdán počítal se sedmi potomky na jednu ženu, stejně jako Jordánsko, Alžírsko nebo Sýrie. A egyptská vláda pracovala s poměrem 5,5 dítěte na jednu svoji občanku. Saúdky tehdy měly v průměru 8 dětí, dnes se dostaly na statistickou úroveň 2,48.

Link

Pro srovnání: svět jako celek hlásí 2,47 potomka na jednu rodičku. Česká republika, která patří k zemím s vůbec nejnižší porodností, v roce 2016 udávala údaj 1,57. Jak již bylo řečeno, prostou reprodukci obyvatel podle expertů zajistí dosažení indexu 2,1.

Výše uvedené ovšem neznamená, že by arabský svět nezažíval nárůst obyvatel a jako celek nemládl. Právě tato tendence byla jedním z důvodu tzv. arabského jara, během kterého mladí a zároveň vzdělaní Arabové protestovali proti diktátorským, nepotickým a příslovečně zkorumpovaným vládám. Oproti roku 1988 se kupříkladu počet obyvatel Egypta, který je nejlidnatější arabskou zemí, takřka zdvojnásobil (z 50,7 na 97,6 milionu). V případě Emirátů je nárůst ještě dramatičtější, totiž z 1,7 na 9,4 milionu lidí.