Články odjinud

Podpis Dublinu, volební povinnost a kající se Medveděv. 5 Zemanových lží z volební debaty

Podpis Dublinu, volební povinnost a kající se Medveděv. 5 Zemanových lží z volební debaty

Televize Nova včera uvedla první z předvolebních duelů před druhým kolem prezidentských voleb. Pořadu se nezúčastnil Jiří Drahoš, který se omluvil, protože byl na plánované akci s voliči v Brně. Zeman tak s moderátorem Rayem Korantengem dostal v hlavním vysílacím čase hodinový prostor, sledovalo ho podle odhadů 1,5 milionu diváků. Ve svých promluvách o domácí i zahraniční politice se současný prezident dopustil několika chyb. Podle webu Demagog.cz byla jen třetina zkoumaných výrojů pravdivá, devět byly lži a deset bylo zavádějících.

Pořad s názvem Cesta na Hrad byl prvním ze čtyř debat, ve kterých se Miloš Zeman před druhým kolem objeví. Televize Nova ve studiu použila do grafiky trikolóru, která ovšem nebyla česká, ale ruská. Hlavní logo vysílání tvořily tři barevné klíny v pořadí bílá, modrá, červená. Takové je ale pořadí barev na ruské trikolóře. Logo se nedalo vysvětlit ani jako visící česká vlajka, v tom případě by byly barvy také špatně. Podobně se už jednou spletl Zeman, a to když si na svoji inauguraci v březnu 2013 vzal kravatu, na které byla místo české (správně pořadí barev bílá, červená, modrá) také ruská trikolora.

Grafika debaty ale nebyla jedinou chybou včerejšího večera. Prezident vyřkl během hodiny několik zjevných lží, které moderátor neopravil. Některé z nich už stihnul ověřit web Demagog.cz, který se zaměřuje na demaskování lží politiků ve veřejných projevech, další odhalila naše redakce.

Lež 1: Podpis Dublinu IV

„V případě svého znovuzvolení bych odmítl podepsat takzvaný Dublin IV.“

Prezident se poměrně ostře vyhrazuje proti uprchlickým kvótám a vyjádřil se také k zamýšlené revizi takzvané Dublinské dohody, což je evropská legislativa, která postihuje práva uprchlíků přicházejícíh do Unie. V současnosti platný Dublin III se dodržuje od roku 2014, od roku 2016 ale orgány EU pracují na změně dohody v souvislosti s migrační vlnou. Dle nových pravidel by žadatelé o azyl v případě neúnosného počtu mohli být přerozděleni do dalších evropských zemí, aby se ulehčilo vstupním státům migrantů, mezi které patří například Itálie a Řecko.

Přestože prezident může mít na tuto legislativní úpravu jakýkoli názor, nejde o zákon, který by po rozhodnutí EU museli poslanci zařadit do legislativy a odhlasovat. Po rozhodnutí Rady EU se automaticky nařízení stává součástí národní legislativy a prezident jej nepodepisuje, to znamená že platí i bez jeho schválení. Na platnost smlouvy hlava státu nemá žádný vliv.

Lež 2: Volební povinnost

„Já jsem podporoval volební povinnost. Byla u nás za Masarykovy první republiky, je v Belgii, je v Lucembursku, Austrálii a já si myslím, že když voliči mají mít práva, a já podporuji rozšíření jejich práv, tak úměrně tomu mají mít i povinnosti.“

Zeman v rozhovoru také uvedl, že by chtěl obnovit povinné hlasování ve volbách. To začalo platit v Československu v období první republiky a stále platí v některých státech po celém světě. V případě neúčasti u volební urny může hrozit provinilcům pokuta, ale také veřejně prospěšné práce.

Toto prezidentovo prohlášení ovšem ostře kontrastuje s tím, co uvedl 7. ledna 2018 v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. „Pokud bych neuspěl ve volbách, což se může klidně stát, tak protože nebudu mít koho si vybrat, tak nepůjdu volit (pozn.: ve druhém kole),“ uvedl prezident. Sám by tak pravděpodobně příkladem vzorné volební účasti, kterou propaguje, nebyl.

Lež 3: Vyhozený ruský redaktor

„Ta Krasnaja zvezda, která to publikovala, se musela omluvit. Šéfredaktor dostal důtku, ten autor toho článku byl vyhozen z redakce a za čtvrté, a už končím, další den vyšel článek oslavující Pražské jaro a odmítající sovětskou okupaci v roce 1968.“

Jak bude vypadat první prezidentský duel v televizi? 5 věcí, které od něj můžete čekat, čtěte zde>>>

V těchto dvou větách prezident Zeman udělal tři chyby. Jeho reakce se týkala článku Československo by mělo být SSSR vděčné za rok 1968: Historie Pražského jara, který se objevil v ruských médiích v listopadu loňského roku v době, kdy byl prezident na návštěvě Ruska. Médium „Krasnaja zvezda“, jak uvedl Zeman, neexistuje. Text se objevil na webu televize Zvezda. Autor článku Leonid Maslovskij nebyl z redakce vyhozen, pracuje v ní jako externista. A oslavný článek nevyšel. Televize na webu publikovala text jiného autora, který připouští, že vstup sovětských vojsk mohl mít některé negativní dopady, nebyl to ale článek oslavný.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Lež 4: Medveděv se kál

„Premiér Medveděv se omluvil (myšleno za článek o srpnu 1968)“

Po aféře s ruským článkem oslavujícím vstup vojsk Zeman přímo při setkání s premiérem Medveděvem požadoval, aby se od uvedených informací distancoval. Ruské vedení podle Medveděva do práce novinářů nezasahuje. Text je osobním názorem autora, což uvedla i redakce webu a stejný názor má ruské vedení. Článek neodráží oficiální ruské stanovisko vyjádřené už v roce 1993, které v roce 2006 potvrdil prezident Vladimir Putin, uvedl v reakci ruský premiér. Od článku se tedy distancoval, ale nedá se říct, že by se omluvil.

Lež 5: Podcenění Švédska

„Švédové mají sedm milionů obyvatel.“

Zeman se s Korantengem dostal do drobného sporu o to, které evropské země lze velikostně označit za malé a které za střední. Uvedl, že Švédové, kteří mají sedm milionů obyvatel, by se zlobili, kdyby je někdo označil za malou zemi. Švédsko má ovšem dle dat Světové banky z loňského roku 9,9 milionu obyvatel. Kolem sedmi milionu obyvatel měla země naposledy v 50. letech minulého století.

Přímý komentovaný přenos z prezidentské debaty na Primě sledujte zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Dostál: Petříček hraje o všechno. Za dané situace mu nezbývalo, než přitlačit na pilu

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Už minulý týden jsme tady psali, že pokud ministr zahraničí Tomáš Petříček nebude na sjezdu sociálních demokratů zvolen místopředsedou strany, jeho pozice ve vládě bude stěží udržitelná. Svou kandidaturou do vedení tak de facto rozhoduje o své nejbližší politické kariéře. V dané chvíli si spočítal, že nejlepší obranou je útok, a proto dnes připustil, že pokud na sjezdu neuspěje, zváží setrvání ve vládě. Jak známo, Petříčka kritizují především komunisté a prezident Miloš Zeman. Přesto může být jeho tah úspěšný, a to nejen proto, že jde o zástupce tradičně vlivné pražské organizace ČSSD.

Oblíbenec liberálních novinářů v úterý předstoupil před novináře také s tím, že chce na sjezdu prosazovat moderní levicovou politiku, a pokud bude zvolen do vedení strany, tak chce zároveň ve vládě razantněji prosazovat priority sociálních demokratů vůči hnutí ANO. Pozoruhodný je v této souvislosti výrok, dle kterého by ČSSD neměla setrvávat ve vládě za každou cenu. „Myslím, že sociální demokracie by měla vždy nejprve prosazovat svůj program a pak trvat na setrvání v nějaké koalici. Pokud nebudeme schopni prosazovat svoji politiku, to, co chceme, abychom pro lidi dělali, tak v tu chvíli ta spolupráce možná postrádá smysl,“ řekl.

Link

Přestože bychom to mohli označit za povinné rétorické cvičení před sjezdem, je skoro jisté, že jde o Petříčkovu reakci na tlak, kterému čelí uvnitř sociální demokracie ze strany spojenců prezidenta. Ministra zahraničí přitom nekritizuje pouze Miloš Zeman, který na sjezdu v Hradci Králové příští týden vystoupí, ale také komunisté, bez jejichž podpory by menšinová vláda složená z hnutí ANO a ČSSD nevznikla. A dobré je v této souvislosti připomenout, kterak se jejich předseda Vojtěch Filip pravidelně schází s premiérem a konzultuje s ním aktuální politické záležitosti. Právě na tomto zdánlivě bezvýchodném půdorysu je třeba Petříčkův tah číst.

Krátká rekapitulace: Vojtěch Filip minulý týden v pátek už po několikáté – tentokrát tak učinil po jednání výkonného výboru KSČM – novinářům řekl, že odmítají Petříčkovu nedávnou cestu na Ukrajinu, zrovna tak kritizoval jeho postoj k situaci ve Venezuele. Filip hovořil v souvislosti s Petříčkem o totální neschopnosti. Petříček na to ihned reagoval na sociálních sítích: „KSČM opět vyzývá k mému odvolání z vlády, i když podpořila programové prohlášení s jasným prozápadním kurzem, včetně našeho členství v EU a NATO. Já tuto politiku naplňuji i proto, že jde o mé osobní přesvědčení.“

Link

Zdůraznil přitom, že KSČM není stranou vládní koalice a nemůže proto mluvit do zahraniční politiky či našeho politického a bezpečnostního ukotvení. „O personálních otázkách rozhoduje za ČSSD její předseda,“ dodal Petříček. Odkaz na předsedu Jana Hamáčka je za dané konstelace klíčový. Petříček byl předtím, než se stal ministrem, širší veřejnosti zcela neznámou politickou figurou. V dané chvíli těžil z jediného: je to člen tradičně vlivné pražské organizace sociálních demokratů, a především bývalý asistent europoslance Miroslava Pocheho, který se – a na to by se nemělo zapomínat – výrazně zasloužil o zvolení Hamáčka do čela strany. Dokonce lze říct, že byl jedním z architektů nového vedení.

Odtud také Petříčkova překvapivá nominace do vlády poté, co z ní byl samotný Poche Zemanem vystrnaděn. Jinak řečeno: Petříček v čele ministerstva odráží vnitrostranickou konstelaci, je skoro jistě produktem dohod, bez nichž by se Hamáček nejspíš nestal předsedou strany. Z logiky věci je teď tedy na něm, aby si Petříčka prosadil do vedení, což je také jediný způsob, jak ho v danou chvíli udržet na pozici ministra zahraničí. A pokud Hamáček nemá ve volbě předsedy strany protikandidáta, bude to právě střet o Petříčka, který mimo jiné ukáže, jak pevná je aktuálně jeho pozice ve straně.

Link

Úterní Petříčkovu ofenzivu lze číst také tak, že si uvědomuje, jak riskantním manévrem pro něj kandidatura do vedení ČSSD je. Ministrem zahraničí se stal díky zákulisním dohodám, do té doby byl programově nevyprofilovanou figurou, ostatně dodnes si s ním lze jen stěží spojovat nějakou výraznější sociálně demokratickou agendu. A navíc, pokud jde o volby, lze ho označit za neúspěšného politika. Petříček se loni ucházel o hlasy voličů v komunálních volbách na Praze 7 jako lídr kandidátky a pohořel. ČSSD zde získala necelá dvě procenta hlasů, on sám pouhých 320 preferenčních hlasů. Pokud by neuspěl ve volbě místopředsedy sociální demokracie, byla by to další porážka v řadě.

Přesto všechno nemusí být jeho vyhlídky zas tak špatné. A to nejen proto, že za sebou bude mít Hamáčka a vlivnou pražskou centrálu. Svou roli totiž zcela jistě také sehraje fakt, že se do čela zdecimované strany zrovna dvakrát nikomu nechce. Sociální demokraté procházejí nejsložitějším obdobím své polistopadové historie, což lze mimo jiné ilustrovat právě na počtu kandidátů do vedení strany. Na post řadových místopředsedů jich kandiduje sedm, a pokud jich ČSSD bude mít i nadále pět, má Petříček slušnou šanci uspět. Pouze on a Jana Maláčová disponují více než jednou nominací. Maláčová jich má osm, Petříček pět.

40454