Pokud Zeman nevyhraje v prvním kole, může mít problém. Rozhodne mobilizace jeho odpůrců | info.cz

Články odjinud

Pokud Zeman nevyhraje v prvním kole, může mít problém. Rozhodne mobilizace jeho odpůrců

Situace vypadá na první pohled poměrně jasně: Miloš Zeman s Andrejem Babišem hrají partii před druhou přímou volbou prezidenta způsobem, který nemůže skončit jinak, než znovuzvolením stávajícího prezidenta na Hrad. Přesto je legitimní uvažovat nad tím, zda existuje deset dnů před prvním kolem prezidentské volby realistický scénář, který může nejpravděpodobnější výsledek historicky druhé přímé volby prezidenta ohrozit.

Předně: Zemanova pozice je skutečně mohutná. Tato teze ale platí především pro první kolo, v tom druhém to už může být zcela jinak, Zemanovi se totiž dlouhodobě ztenčuje počet vlažných nebo váhavých podporovatelů. Volby tak nejspíš rozhodne mobilizace voličů, především těch, kteří nepatří mezi pevné jádro příznivců Miloše Zemana, ve čtrnácti dnech mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb.

Nejprve k prvnímu výroku: Zeman systematicky a úspěšně pracuje na tom, aby ho ve volbách podpořili voliči komunistů, sociálních demokratů, hnutí ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury. Takto pestrou a zároveň robustní alianci voličů za sebou žádný jiný kandidát na Hrad nemá a do voleb se na tom už nic nezmění. Tyto čtyři formace loni na podzim volilo v součtu přes pětapadesát procent voličů. Přestože to neznamená, že se příští týden k Zemanovi přikloní všichni, je to velmi slušná voličská základna.

Jeho problémem naopak je, že sice disponuje robustním a zároveň pevným jádrem voličů, avšak současně roste množství lidí, kteří si ho na Hradě představit nedokážou. Pokud Zeman nevyhraje již v prvním kole, což nelze vyloučit, může mít v tom druhém dost velký problém. Zkrátka řečeno: voliči všech ostatních kandidátů se proti němu spojí. Právě na tento efekt spoléhá v kampani jinak poměrně nevýrazný Jiří Drahoš, jehož obrovskou výhodou před případným druhým kolem prostě bude to, že skoro nikomu nevadí.

Politolog Jiří Pehe podobně jako třeba sociolog Daniel Prokop v této souvislosti tvrdí, že se výsledek v druhém kole nedá v tuto chvíli spolehlivě předpovědět. „Nejsem si jistý, že pokud postoupí do druhého kola zejména Jiří Drahoš, Zeman nutně vyhraje. Jeho absolutní volební potenciál je okolo padesáti procent. Získá-li v prvním kole méně než čtyřicet procent, bude mít problém těch zbývajících 10+ procent v druhém kole získat,“ říká Pehe pro INFO.CZ.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Důvodů je podle něj několik: „Za prvé, v poli protikandidátů není jako v roce 2013 nikdo (snad výjimkou Hanniga a možná Hynka, kteří ovšem mají nulovou podporu), kdo by podpořil v druhém kole Zemana, anebo nabádal svoje voliče aby nevolil ani jednoho, jako to udělala v roce 2013 Táňa Fischerová.“ A podle slov Jiřího Pehe nejde jen o to, koho podpoří poražení kandidáti, neboť ani voliči protikandidátů nebudou volit Zemana, pokud přijdou v druhém kole volit.

„Za druhé,“ pokračuje Pehe v rozhovoru pro INFO.CZ, „Zeman vypadá opravdu nezdravě, a i nemalá část voličů, kteří s ním jinak politicky souzní, bude mít problém podpořit politika, který nesplňuje kritéria tzv. monarchického pojetí českého prezidentství – tedy především schopnost důstojně reprezentovat.“ Nakonec zmiňuje to, že i někteří dosavadní příznivci Zemana mají nepochybně jistý smysl pro fair play a zároveň vidí, že Zeman férově nehraje. „Zneužívá až příliš okatě výhod svého úřadu a postavení. Jeho nekampaň je výsměch voličům i protikandidátům,“ nepochybuje Pehe.

Pokud připustíme, že se Pehe ve svém odhadu nemýlí, stále platí, že nevíme, jak tato nekampaň reálně na voliče zapůsobí. Zeman se vlastně před letošní volbou pustil do experimentu, který nemá zatím obdoby. Co naopak víme, je, že vrchol jeho nekampaně přijde těsně před volbami: Zeman přijde ve středu 10. ledna podpořit vládu Andreje Babiše do sněmovny, což bude bedlivě přenášeno všemi médii, a Andrej Babiš na oplátku zveřejní o den později, tedy ve čtvrtek 11. ledna, svůj postoj k prezidentským volbám. A podle našich informací den před prvním kolem prezidentské volby vystoupí s prohlášením na podporu Miloše Zemana.

Vcelku se tak nelze ubránit dojmu, kterak je první Babišova vláda pouhým testováním terénu. Hlavním cílem je tu vyhrát pro Zemana prezidentské volby. Celá partie je – zdá se – k tomu všemu rozehraná způsobem, který vylučuje jakýkoli jiný scénář, než Zemanovu obhajobu mandátu na Hradě. „Zatím se zdá, že taktika Zemana a Babiše vychází. Oba si v preferencích vedou velmi dobře, jejich tábory sympatizantů se doplňují a prolínají,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Lukáš Jelínek. Také jeho kolega Josef Mlejnek nepochybuje, že má Zeman partii rozehranou dobře.

„Bez ohledu na obsah jeho politiky, k němuž jsem velmi kritický, musím z praktické stránky věci uznat, že se stále projevuje jako zkušený politický matador, který dovede z dané situace vyždímat maximum,“ říká Mlejnek pro INFO.CZ. Což je podle něj také jednou z příčin jeho úspěchu u voličů. „Pokud jde o prezidentské volby, nemá navíc žádného bezprostředního soupeře, nikoho, kdo by s ním přímo soupeřil o jeho elektorát, o jádro jeho elektorátu určitě ne. Proto ani nemá zapotřebí vést nějakou přímou kampaň,“ upozorňuje Mlejnek.

Pokud jde o zmíněné vyvažování sil, podle Jelínka se to může týkat leda tak voličů, kteří posledně volili Karla Schwarzenberga, anebo loni menší pravicové strany. „Pro Zemana ani Babiše to tudíž žádné zvláštní ohrožení není,“ myslí si. Také harmonogram příštího týdne označuje za dokonalý. „Zeman ve sněmovně píchne Babišovi, o den později Babiš Zemanovi. Lidé uvidí prezidentského adepta, který je součástí vrcholného provozu a řeší situaci, aby zde nebylo bezvládí. Zeman zároveň vyzdvihne, jak je Babiš akceschopný manažer, kterému tradiční strany či pražské kavárna, reprezentovaná dvěma hlavními Zemanovými protikandidáty, pouze škodí a brání v práci pro lidi.“

Zemanovi podle Jelínka nahrává také slabost jeho protikandidátů. „Jeho soupeři jsou buď mlhaví a vágní, nebo připomínají figurky vypůjčené z operety. Nikdo z nich nezformuloval jasný program vymezující se proti Zemanovi, což se mu hodí do krámu - vlastně pak ani nechybí v různých předvolebních debatách,“ říká Jelínek. A neočekává, že by se nějak výrazně pročistil tábor Zemanových vyzyvatelů.

„Naopak napětí mezi Jiřím Drahošem a Michalem Horáčkem stoupá, čímž se uvolňuje prostor pro Mirka Topolánka, který tvrdí, že on jediný má zkušenosti a sílu být Zemanovým soupeřem. Přitom Topolánek ve druhém kole by byl hotovým darem z nebes pro Zemana. Stav pole Zemanových vyzyvatelů mi tak dost připomíná stav dezintegrované a tápají stranické scény po sněmovních volbách,“ uzavírá Jelínek pro INFO.CZ.

Podle Mlejnka tak bude první kolo prezidentských voleb vlastně pouze soubojem o druhé postupové místo do finále. „V něm by měl dle dosavadních průzkumů mít největší šance proti Zemanovi Jiří Drahoš, nicméně těžko přesně odhadnout, jak budou voliči reagovat, pokud by ona situace přímého souboje Zeman – Drahoš skutečně nastala. Nečekal bych však, že se někdo z kandidátů – aspoň z těch, co mají nad pět procent - vzdá kandidatury ve prospěch Drahoše,“ říká Mlejnek s tím, že všichni do kampaně investovali příliš mnoho peněz, energie, emocí, a budou tak spíše spoléhat na štěstěnu, než aby udělali nějaké racionální gesto.

Zemanovým odpůrcům tak nezbývá nejspíš nic jiného, než spoléhat na vyhrocenou kampaň před druhým kolem. „Zásadní bude mobilizace obou táborů,“ nepochybuje politolog Pavel Šaradín. A připomíná, že průzkumy naznačují, kterak je nejsilnějším protikandidátem současného prezidenta Jiří Drahoš, na nějž Zemanův tým také soustředí hlavní útok. Letošní volby tak rozhodne nejspíš mobilizace voličů z řad Zemanových odpůrců před druhým kolem. Jak již dříve napsal politolog Tomáš Lebeda, má své zákonitosti, které na rozdíl téměř od všech ostatních faktorů v Zemanův prospěch nehovoří.

Podle Lebedy je dvoukolový většinový volební systém ve své podstatě dvěma po sobě se opakujícími volbami, které se od sebe svojí logikou významně liší. „Zatímco první kolo v naprosté většině případů představuje pouze selekci kandidátů, skutečnou volbu – elekci – přináší až kolo druhé,“ napsal před lety Lebeda do Sociologického časopisu. Na základě detailní analýzy voleb do Senátu z let 1996 až 2008 se pak dopracoval k tezi, dle které je volební systém s uzavřeným druhým kolem schopný penalizovat kandidáty, kteří mají sice velké množství příznivců, ale ještě více odpůrců.

„Zisk v prvním kole tak nemusí korespondovat s úspěchem v kole druhém. Častá negativní volba ve druhém kole pomáhá ke zvolení kandidátům, kteří jsou vnímáni jako konsensuálnější,“ napsal tehdy Lebeda. Pokud by jeho teze obstála v realitě, mohli bychom za hlavního konkurenta Miloše Zemana označit Jiřího Drahoše. Alespoň to naznačují dlouhodobá data agentury Median, dle kterých sice Zeman disponuje zdaleka největším počtem přesvědčených voličů, avšak zároveň postupně roste počet lidí, pro které je současný prezident nepřijatelný.

A podle Šaradína může být výsledek letošních voleb o poznání těsnější než před pěti lety. „Pokud bych připravoval kampaň, měla by to být přehlídka Zemanových prohřešků, a to, že několikrát znevážil svůj úřad. Takže: jedině mobilizace,“ uzavírá Šaradín rozhovor pro INFO.CZ

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šmarda je kudla v Hamáčkových zádech. Zraje v něm ale jisté osobní rozhodnutí

GLOSA PETRA HOLCE | Stále ještě kandidát ČSSD na ministra kultury Michal Šmarda se o víkendu rozpovídal v rozhovoru pro deník Právo. Kromě spousty jiného zazněly dvě zajímavé věci: zaprvé, že kdyby se teď vzdal ministerské kandidatury, bodl by tím „zezadu“ do zad šéfa ČSSD Jana Hamáčka. A zadruhé, Šmarda slíbil v tomto týdnu vydat prohlášení, protože v něm prý „zraje“ jisté „osobní rozhodnutí“. 

Šmarda se podobně nerozpovídal poprvé. Záhy poté, co z něj v ČSSD udělali kandidáta na ministra kultury, začal veřejně říkat, že na funkci nelpí a že kultuře vlastně moc nerozumí. Šmarda očividně nepochopil situaci a od začátku jako by dělal všechno pro to, aby ho prezident Miloš Zeman, jenž ho nechce ministrem jmenovat, mohl veřejně znesvěcovat. Takhle ostré náboje by totiž na twitteru stěží vymýšlel i jeho mluvčí a „viceprezident“ Jiří Ovčáček. Svým rezortům samozřejmě nerozumí většina ministrů, obvykle si to ale nechávají pro sebe.  

Před pondělní schůzkou mezi Hamáčkem a premiérem Andrejem Babišem, jejímž jediným tématem byl on, do toho ale Šmarda šlápl znovu. Ironií je, že ve skutečnosti je bodnutím do Hamáčkových zad on sám, i když tentokrát jde o „kudlu“ v plné režii ČSSD, jak už to poslední dobou bývá. Hamáček totiž nikdy žádného Šmardu na kultuře nechtěl, protože nikdy ani nechtěl „sejmout“ Antonína Staňka. Ten se sice ve funkci občas zle trápil, zrovna odvolání šéfa Národní galerie Jiřího Fajta kvůli podivnému hospodaření si ale s Hamáčkem předem domluvil.

Link

A oba ho spolu předem oznámili i Babišovi. Hamáček Staňka dokonce držel i poté, co po jeho hlavě v televizi zatoužil první místopředseda ČSSD Roman Onderka – a to i na následném setkání se signatáři petice za Staňkovo odvolání na Úřadu vlády. Jenže pak začali Staňkovu hlavu veřejně požadovat i další členové ČSSD, až mu 13. května radši vrazil „kudlu“ do zad i Hamáček. A to přesto, že ve stejný den poslala ministerstvu kultury dopis Transparency International, v němž uvádí, že Staněk byl ve výčtu chyb v hospodaření Národní galerie ještě zbytečně střízlivý.

Šmarda by teď Hamáčka nepříjemného bodnutí do zad nejlíp zbavil tím, kdyby s kandidaturou na ministra kultury sám sekl, jak mu ostatně začíná radit stále více členů ČSSD. A taky rodina, což Šmarda přiznává v rozhovoru. Ano, Zeman se poslední dobou nebezpečně osvobozuje od Ústavy a naplňuje svůj nenápadný předvolební slib (ten trousil na různých besedách s lidmi), že přímo volený prezident prostě jen nesedí na Hradě, ale vládne. Problém jménem Šmarda si ČSSD nicméně způsobila pouze sama svou nejednotností a rozhádaností.

Link

Možná ale Šmarda znovu všechny překvapí ve svém slibovaném prohlášení, kdo ví. To se chystá vydat ještě před pátečním jednání předsednictva ČSSD, ohledně vzdání se kandidatury na ministra kultury ale zůstává tajemný. „Nic takového neříkám. Jen říkám, že si nemyslím, že se do jednání předsednictva něco zásadního stane, kromě toho, že chci vydat jedno prohlášení, ale až ve mně uzraje,“ řekl Šmarda v rozhovoru. Musí to být fakt agonické zrání.

-1