Články odjinud

Polonahé aktivistky se Zeman tentokrát nedočkal, novináři ale dostali stopku

Polonahé aktivistky se Zeman tentokrát nedočkal, novináři ale dostali stopku

Prezident Miloš Zeman už tradičně odevzdal svůj hlas na sídlišti v pražských Lužinách. Hned při příchodu do volební místnosti připomněl 14 dnů starý incident z 1. kola, kdy jeho hlasování narušila aktivistka z hnutí Femen. Bezpečnostní opatření byla dnes proto výrazně vyšší, zhruba dvacítka novinářů se do místnosti nedostala. Volit už byl i jeho vyzyvatel Jiří Drahoš.

„Právě čekám, kdy se zase vyřítí polonahá žena, ale tentokrát už asi ne," řekl Zeman při příchodu do místnosti. Po odevzdání obálky srovnal současný duel s Jiřím Drahošem a pět let starý souboj s Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). „Před pěti lety jsem měl soupeře, který byl aktivní politik, dnes je to soupeř, který se zatím politikou nezabýval, to je základní rozdíl," uvedl.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

U vstupu probíhaly kontroly příchozích novinářů. Předsedkyně volební komise chtěla, aby novináři udělali prostor pro přicházející voliče. „On tam ten prostor byl, takže se nejspíš někdo nějak arogantněji ohradil a v tu chvíli předsedkyně volební komise řekla, že místnost uzavře a nikoho tam už nepustí. Naprostá většina novinářů čekala venku, až pan prezident odvolí a vyjde ven," řekl našemu reportérovi na místě novinář Seznam Zpráv Hanuš Hanslík.

Našemu reportérovi Adamu Kotrbatému se přesto do místnosti i po tomto incidentu podařilo vejít, jeho už nikdo nekontroloval, ochranka ho pouze odvedla do prostoru vyhrazeného pro novináře. Z celkového počtu jich tam byla zhruba čtvrtina, maximálně třetina. Ostatní čekali venku.

720p 360p
VIDEOPROFIL: 5 zlomových okamžiků v kariéře Miloše Zemana

Předsedkyně volební komise řekla, že to bylo její rozhodnutí. Selekci neprováděla. Kdo přišel dříve a zůstal, ten měl štěstí. Ostatní smůlu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček následně řekl, že k tomu přistoupila ochranka po dohodě s policií, jelikož nedokáží zajistit kontrolou, že se mezi přítomnými nevyskytuje Ukrajinka s falešným průkazem.

Policie přitom ve čtvrtek avizovala, že žádná zvláštní bezpečnostní opatření v Zemanově volební místnosti nechystá. 

720p 360p
VIDEOPROFIL: 5 zlomových okamžiků v kariéře Jiřího Drahoše

Bez kontrol pak probíhalo hlasování Jiřího Drahoše v pražských Lysolajích. Novináři čekali na prezidentského kandidáta přímo v místnosti, u vstupu je nikdo nekontroloval, informovala z místa naše reportérka Aneta Černá. Podle informace ČTK byli na místě policisté v civilu.

Novinářům také řekl, že nabízí bezpečí a starost o sociálně slabší.„"Hrozně si cením té energie, kterou vyvolaly prezidentské volby. Ať to dopadne jakkoli, ta energie určitě nebude zmařena," řekl Drahoš. Uvedl, že kampaň byla náročná, ale díky své kondici ji zvládl. Vedení kampaně přirovnal k situaci v roce 2009, kdy po vládních škrtech ve výdajích na vědu vedl jednání s vládou o budoucnosti Akademie věd, jíž tehdy předsedal.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Exporadce izraelských premiérů Schueftan: Na Evropany nemůžete být milý. Trump chápe, co je špatně

Exporadce izraelských premiérů Schueftan: Na Evropany nemůžete být milý. Trump chápe, co je špatně

Daniel Schueftan – bývalý poradce izraelských premiérů Ariela Šarona a Jicchaka Rabina – dlouhodobě kritizuje Evropu, mimo jiné za nedostatek péče o vlastní obranu a údajné podbízení se Rusku. Muž, který opakovaně provokuje a je přijímán s notnou dávkou kontroverze, EU hodnotí také ve světle Trumpovy politiky, čínských ambicí nebo syrské války. S pochvalou od Evropanů nepočítá, ostatně nemá pro ně takřka žádná slova pochopení či chvály. A přesně v tom duchu na jejich adresu vynáší příkré soudy. Přesvědčte se v rozhovoru INFO.CZ.

Před třemi lety jste v rozhovoru pro Reflex kritizoval americké prezidenty George W. Bushe za snahu „vyvážet demokracii“ a Baracka Obamu pro jeho údajnou kapitulaci v případě dohody s Íránem. Jak se díváte na Donalda Trumpa a jeho zahraniční politiku?

Podívejte, Donald Trump má náturu, kterou je velmi, velmi těžké, ne-li nemožné, strávit. Taky nemá schopnost vypracovat, rozvinout a zformulovat strategii, ale má velmi dobrý strategický instinkt. V něčem má velmi užitečný přístup, který je pro lidi kvůli jeho osobnosti obtížně přijatelný. V zásadě ale rozumí dvěma věcem.

Které to jsou?

Za A: Čína musí být konfrontována. Dnes neskutečně vydělává na stávajícím systému. A to způsobem, který podkopává pozici Spojených států a západního světa. A proto jediný způsob, jak ji přimět ke změně, je donutit ji prostředky, které nejsou hezké. Dočasně to dokonce může být víc bolestivé než užitečné, ale za poměrně krátký čas – a teď nemluvím o čekání v řádu desetiletí, ale v řádu měsíců nebo let – můžete velmi dramaticky zlepšit vyjednávací pozici Západu. A proto bychom Trumpovi, pokud jde o Čínu, měli naslouchat.

A tou druhou věci je?

Trump rozumí tomu, že Evropa je nezodpovědná a že neexistuje způsob, jak přesvědčit Evropany, aby změnili své způsoby. Je potřeba, aby tento tlak byl Evropanům nepříjemný, aby se mu podřídili.

Pokud na ně nevyvinete tlak, nebudou prostě dělat to, co je pro ně i pro USA absolutně nezbytné. Myslím, že už Obama se snažil Evropany přimět, aby změnili své způsoby, a selhal, protože byl milý. Trump se snaží nebýt milý a momentálně to sice nefunguje, ale je to jediná šance.

Link

A Trump taky chápe, že je špatně, pokud Evropa a speciálně Německo chtějí zvýšit svou závislost na ruském plynu, a že je potřeba tomu zabránit. A opět ne tím, že na Evropu bude milý, ale tím, že ji donutí. Je naprosto absurdní, že se Německo – a s ním i celá Evropa – stanou skrze plynovou Nord Stream 2 (vedoucí z Ruska do Německa) závislými na ruském plynu. Uvědomme si taky, že Nord Stream 2 umožňuje Rusku obejít Ukrajinu a tím i na ni vyvíjet větší tlak. To je něco, na čem by Němci neměli mít zájem.

Citat

Mluvíte o napětí, které plyne z toho, že se Američané snaží Evropu tlačit do vyšších výdajů na obranu.

Ano, ale to je jenom část problému. Mnohem důležitější je pochopit, že Evropané musejí sdílet svou obranu a nemůžou posilovat nepřítele, zatímco předstírají, že se připravují na boj s ním.

Můžou tyto tlaky vést k nenapravitelnému rozkolu mezi USA a Evropou?

Ne, Evropa je totiž závislá na Americe a Evropané nemají na výběr. Ale co dělají? Pokud jsou tak hloupí, že chtějí být závislí na Rusku a na Číně, nelze jim v tom zabránit, ale nemůžete na ně být milý, to v žádném případě.

Evropané jsou ochotní udělat cokoli nezodpovědného. To je to, co chtějí – být nezodpovědní. Nechtějí přijmout zodpovědnost za svou obranu, nechtějí do ní investovat a bojovat za ni. Evropané jsou dokonce tak hloupí, že spolupracují s Íránci proti Americe.

A nemůžete být milý ani na Číňany. Můžete být zdvořilý, ale vaše podstata musí být donucovací. 

Navyšování výdajů na obranu je dlouhodobým cílem evropských států, v rámci NATO mají závazek dávat 2 % HDP ročně. Zatím se to ani zdaleka nedaří, ale předpokládejme, že Evropa skutečně začne víc investovat od obrany. Mohla by se v něčem inspirovat v Izraeli?

Evropa se ale nechce v Izraeli inspirovat. Evropské elity věří, že na Izraeli je něco špatného, protože my jsme ochotní použít sílu, když je to nutné. Nemyslím, že Izrael má šanci přesvědčit většinu evropských vlád. I když ve střední a východní Evropě jsou některé vlády, které jsou ochotné Izraeli naslouchat a taky s ním spolupracovat.

Když bychom se podívali na přesun americké ambasády do Jeruzaléma, v čemž by Trumpa rád následoval prezident Miloš Zeman v případě českého zastoupení – je to jen symbolické gesto, nebo to má nějaký skutečný politický význam?

Zaprvé, symbolická gesta mají reálný význam. Jste ženatý?

Zatím ne.

Když budete ženatý, bude vaše manželství symbolickým aktem? Nebo bude mít skutečný význam? Některé symbolické akty mají význam. Ne všechny. Ale tenhle říká: „Amerika je s Izraelem.“

Link

Mluvil jste o Trumpových instinktech, mnohdy to z jeho strany ale působí silně izolacionisticky.

Ne, to je omyl, který dělá spousta lidí. Trump není izolacionista, ale unilateralista. Dovolte mi vysvětlit rozdělit.

Izolacionista říká: „Nezajímá mě, co se děje ve světě. Sedím ve Spojených státech mezi Atlantikem a Pacifikem a prostě se nezajímám o svět.“ To je izolacionismus.

Unilateralista říká: „Budu pracovat proti Číně, protože Čína je důležitá. Budu proti ní pracovat společně s Japonskem, s Austrálií, s Indií. A pokud Evropané nechtějí jít se mnou, tak ať jdou do háje! A pokud je proti mně OSN, pak to znamená, že určitě dělám správnou věc.“

Takže Trump je unilateralista. Říká totiž: „Nebudu čekat na NATO, protože to bych čekal věčně. Půjdu sám. Protože tady je Amerika (Schueftan ukazuje velký kruh – pozn. autora) a tady je zbytek světa (ukazuje malý kruh – pozn. autora).“ To není izolacionismus, to je unilateralismus.

Kdyby byl izolacionista, tak by říkal: „Nezajímá mě, co se děje v Jihočínském moři.“ Jeho to ale zajímá. Dokonce i na Blízkém východě, odkud stahuje své bojové jednotky, podporuje proamerické živly. Takže to není izolacionismus.

Zmínil jste stažení ze Sýrie. Je to podle vás chytrý tah?

Myslím, že je to taktická chyba v rámci oprávněné strategie, která je o větším spoléhání se na spojence na Blízkém východě než na vlastní vojáky. To je správný pohled. Ale měl by udělat drobnou výjimku, pokud jde o Sýrii a říct: „Nechám v Sýrii malé množství vojáků, ne proto, aby bojovali, ale proto, aby byli strategickou pojistkou.“ Konkrétně, kdyby Íránci chtěli jít z Teheránu do Damašku nebo do Středomoří, museli by projít přes dvě stě Američanů. To stačí. A je to strategické, nikoli bojové umístění.

Měli by Američané stáhnout bojové jednotky z Iráku? Potupně ano. Měli by odejít z Afghánistánu? Ano. Měli by ale odejít ze Sýrie? Patrně většina vojáků ano, ale je potřeba, aby část vojáků zůstala. Za A, aby zajistili, že Erdogan nezakročí proti Kurdům. A za B, aby bylo pro Íránce složitější vytvořit pozemní most mezi Íránem a Středomořím.

Ve starším rozhovoru jste říkal, že všechny strany izraelského konfliktu chtějí zabíjet Židy, a proto se nezajímáte o to, kdo vyhraje, ale je pro vás důležité, aby válka trvala. Je v tomto smyslu pro Izrael špatně, že se konflikt v Sýrii, jak se zdá, chýlí ke konci nebo minimálně spěje do nové, klidnější fáze?

Ano. Bylo by pěkné, kdyby válka pokračovala do doby, než se v Sýrii objeví někdo, kdo by nebyl agresivní. Momentálně je to volba mezi IS a Asadem nebo mezi Al-Káidou a Rusy. Vše v Sýrii je problém. A teď, když se Asad znovu etabluje, bude více agresivní tváří v tvář Izraeli.

Takže, chci, aby trpěli civilisté? Ne. Chci, aby se Asad znovu etabloval? Ne. Měl bych tomu zabránit silou? Ne. Izrael se držel stranou války a myslím, že to bylo rozumné. Čas od času jsme učinili určitá opatření, ale v zásadě jsme se drželi mimo válku. A myslím, že by byla velká chyba, kdybychom se na válce podíleli.

Vraťme se ještě k Evropě. Před třemi lety jste řekl, že Evropané páchají sebevraždu, protože nemají dostatek dětí a protože rezignovali na evropské hodnoty. Došlo za ty tři roky v tomto směru k nějaké pozitivní změně? Nebo je to pořád stejné?

Problém je v tom, že odpovědí na nezodpovědný evropský přístup na levici byl nezodpovědný posun směrem k pravici. Jinými slovy, byl bych rád, kdyby se Evropané posunuli více ke středu. A aby byli více podezřívaví, pokud jde o imigraci, ale nešli tak daleko jako některé státy a nevytvářeli prostředí, které není přátelské demokracii.

Tím mám na mysli, že rozumné odmítnutí masivní imigrace – a zdůrazňuji masivní imigrace – z míst, jako jsou například arabské státy, Pákistán nebo Afghánistán, je doprovázeno přístupem, který podkopává demokratický systém.

A já bych rád viděl země, které jsou plně demokratické a které odmítají masivní nekontrolovanou nelegální imigraci. Můžete mít kontrolovanou imigraci. Můžete mít nízká čísla imigrantů. Musíte však trvat na tom, že nikdo nemusí být přijatý. Zkrátka, že si je prověříte a budete moci říct: „Tohohle chci a tohohle nechci. A nejsem zavázaný k ničemu. Jenom k tomu, o čem si myslím, že je pro mě dobré.“

Část mezinárodních dohod je chybná. Skutečnost, že někdo trpí, by neměla být důvodem k tomu, abyste ho museli přijmout. Můžete ho přijmout, ale nesmí to to být tak, že musíte.

Link

V Evropě probíhá debata o údajných ruských snahách ovlivňovat volby a politiku skrze hybridní útoky, dezinformační kampaně a tak podobně. Jak moc vážná je podle Vás tato hrozba?

Je to velmi, velmi, velmi, velmi vážná věc. A jsem rád, že můžu říct, že analyticky evropské vlády chápou, o jak vážnou věc jde. Politicky ale nekonají tak razantně, jak by na základě svého vlastního pochopení měly.

A co by měli dělat?

Hrozil bych Rusku přerušením diplomatických vztahů a bránil bych za každou cenu jejich snahám o vměšování. Tohle je válka.