Poražený vítěz Zeman: Ve finále rozhodne pár procent. Komentář Bohumila Pečinky | info.cz

Články odjinud

Poražený vítěz Zeman: Ve finále rozhodne pár procent. Komentář Bohumila Pečinky

První dojem: Miloš Zeman sice vyhrál v prvním kole prezidentské volby, ale dosavadní součty hlasů napovídají, že to bude mít ve druhém kole těžké, protože mobilizace jeho voličského světa při zhruba šedesátiprocentní účasti je hodně omezená. Zemanovu týmu zbývá jediné – všemi dostupnými prostředky zaútočit na Drahoše a zlikvidovat jeho pověst. Nesmí přitom ovšem přestřelit, aby se to neobrátilo proti němu. Současně musí vyvolat dojem vnější hrozby, aby dostal k volebním urnám nevoliče z prvního kola. Tohle Zemanův tým zvládá opravdu skvěle.

Naproti tomu Drahoš musí Zemana a jeho svět ignorovat. Zeman ústy svého mluvčího Ovčáčka odmítl přijít do prezidentských debat před prvním i druhým kolem. Dnes cítí, že je v úzkých, a na Soukupově TV Barrandov oslovuje stále jen 250 tisíc skalních diváků-voličů, kterým nevadí severokorejské aranžmá těchto přenosů. Nicméně vítěz prezidentské volby musí mít přes 50 procent hlasů. Zeman se tak ocitl v situaci hop, nebo trop, kterou ovšem miluje. Ač se dosud televizním debatám vyhýbal, s Drahošem do duelu půjde. A tam se ho pokusí rozstřílet.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Drahoš + Hilšer + Fischer + Horáček + Topolánek?

Nejpodstatnější při prvním hodnocení prezidentských voleb je schematicky řečeno asi toto: české voličstvo je rozděleno zhruba na dva stejně velké bloky. Jeden blok má svého dominantního kandidáta (Miloš Zeman – 38 procent) a jednoho marginála (Hannig), což dává dohromady necelých 40 procent v prvním kole.

Druhý blok má jako hlavního reprezentanta Drahoše (26 procent) a potom další čtyři (Hilšer, Fischer, Horáček, Topolánek), kteří dohromady dají 30–35 procent. Co z toho vyplývá? Volební finále je hratelné jak pro Miloše Zemana, tak především pro Jiřího Drahoše, ale ten je na tom – paradoxně – přece jen o něco lépe. Jeho velkým handicapem je ovšem jeho politická nezkušenost.

Rozhodnout tak mohou lidovečtí voliči, kteří ve své většině hlasovali pro Pavla Fischera. Kdo jim bude bližší? Autoritativněji založený a protiimigrační Zeman, nebo nepolitický a kultivovaný Drahoš? Řekl bych, že to bude půl na půl. V tom případě bude volební finále daleko těsnější, než bylo to před pěti lety s Karlem Schwarzenbergem (45 a 55). Tipuji, že bude rozhodovat procento dvě na jednu i druhou stranu.

Další komentáře autora najdete na webu Reflexu

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

V Karlovarském kraji se rýsuje vážný problém. Osobně tam kvůli tomu jede i Babiš

V Karlovarském kraji se rýsuje vážný problém. Osobně tam kvůli tomu jede i Babiš

Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek zamíří na návštěvu Karlovarského kraje. Program se sice točí především kolem otevírání obchvatu Drmoule či podpory lázeňství, ale skutečný důvod se podle informací INFO.CZ skrývá až úplně na konci, kde je zmínka o problematice útlumu těžby uhlí na Sokolovsku. Zádrhel je už v samotné formulaci tohoto bodu, která je do značné míry nesmyslná.

 

Pokud jde o útlum těžby hnědého uhlí v Česku, týká se především lomu ČSA, který se ovšem nachází na Mostecku. Tam by těžba měla skončit skutečně mezi lety 2024 a 2025. Všechny ostatní lomy mají platná povolení a nic nebrání v těžbě daleko za rok 2030. Na Sokolovsku uhlí těží společnost Sokolovská uhelná, která je druhým největším výrobcem elektřiny v Česku. A právě ta je podle informací INFO.CZ skutečným důvodem návštěvy Babiše v kraji.

Sokolovská uhelná je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji a její většinový majitel František Štěpánek v polovině března spáchal sebevraždu. Štěpánek byl obecně považován za velkého regionálního patriota a v minulosti sponzoroval prakticky veškerý kulturní a společenský život v Karlovarském kraji. Mimo jiné i hokej, golf, filmový festival či fotbal. Jeho společnost se ovšem v posledních letech ze sponzorství v regionu stahovala, což bylo způsobeno hospodářskými problémy, s nimiž se sám Štěpánek netajil.

Link

Problémy dobře ilustruje i dění ve fotbalovém klubu Baník Sokolov, který před časem oznámil, že nebude mít dost peněz na působení v 2. lize a dobrovolně se přesune o jednu ligu níž do ČFL. Stalo se tak právě poté, co Sokolovská uhelná stáhla svůj sponzoring. „Už na to nemáme. My jsme rozdali od privatizace asi miliardu. Ale těch kroků proti nám je tolik… Sokolovská uhelná už zaplatila na povolenkách přes čtyři miliardy korun. A kolik se z toho vrátilo regionu na restrukturalizaci? Pokud má emisní povolenka sloužit k tomu, aby uhlí skončilo, tak se někdo musí zabývat tím, co v těch regionech bude,“ řekl Štěpánek poněkud rozmrzele v nedávném rozhovoru Hospodářským novinám.

Jeho slova v podstatě přesně rámují program Babišovy návštěvy. Podle důvěryhodných zdrojů INFO.CZ vedení kraje, ale i někteří zástupci ministerstva průmyslu, navrhují, aby Sokolovská uhelná a další společnosti získaly výjimku z emisních povolenek, zejména během současné krize. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o celoevropskou regulaci, není to pravděpodobné. Nicméně problém v regionu může být bez jakéhokoliv řešení výrazný, čemuž napovídá krátký pohled do hospodaření firmy.

V roce 2018 Sokolovská uhelná zaplatila za povolenky 1,5 miliardy korun, a pokud se nic zásadně nezmění, letos to může být snadno dvakrát tolik. Především kvůli rostoucí ceně povolenky a slabé koruně. Hospodářský výsledek se mezi lety 2016 až 2018 propadl o tři čtvrtiny a EBITDA takřka o polovinu. Firma má poměrně slušné zásoby hotovosti, ale cena povolenky je může snadno vymazat. V letošním roce by tak Sokolovská uhelná mohla propustit zhruba 700 lidí, vývoj v budoucnu lze jen těžko odhadovat. Situaci navíc značně komplikuje Štěpánkova smrt. Sám má řadu dědiců, kteří se údajně rozhodli podnik řídit, ve firmě navíc působí se 40procentním podílem další akcionář Jan Rokos.

Link

-1