Články odjinud

Prezidentem chce být i tento vyučený mechanik s milionovými dluhy. Podpisů má víc než Zeman

Prezidentem chce být i tento vyučený mechanik s milionovými dluhy. Podpisů má víc než Zeman

Kandidaturu na prezidenta České republiky oznámil podnikatel a bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku Vladimír Boštík. Dosud sebral 63.242 podpisů, řekl dnes novinářům. Pro občanskou nominaci je nutných alespoň 50.000 podpisů a Boštík by tak mohl být čtvrtým kandidátem, který na tuto metu dosáhl. Rodáka z Vysokého Mýta vedla ke kandidatuře nespokojenost se situací v zemi i s právním řádem. „Nemám za sebou žádný tým, pomáhá mi přes 1000 dobrovolníků,“ uvedl Boštík.

Jako prezident by chtěl Boštík například iniciovat vypsání referenda o setrvání v Evropské unii a přímou volbu starostů. Odmítá uprchlíky, kritizuje údajnou soudcovsko-policejně-exekutorskou mafii. Chtěl by také omezit financování politických stran státem, zeštíhlil by aparát kanceláře prezidenta. Celkově hodlá na kampaň vynaložit několik desítek tisíc korun.

Boštík se narodil 30. října 1959. Vyučil se automechanikem, později si doplnil středoškolské vzdělání. Pracoval jako opravář, řidič a obchodní referent. V roce 1990 založil firmu provozující autodopravu a zemní práce, v roce 2004 na sebe podal návrh na konkurz. V současnosti podniká jako živnostník v autodopravě.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Z minulosti mu stále zbývá splácet téměř šest milionů korun dluhů. Novinářům řekl, že byl před časem nepravomocně odsouzen za krádež nafty a nyní se v případu připravuje odvolací řízení. V roce 2013 neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny za Okamurův Úsvit přímé demokracie.

Své protikandidáty v souboji o úřad prezidenta považuje za odtržené od reality. Ve své osobě naopak vidí člověka, který má mnohaleté zkušenosti s jednáním s lidmi a veřejností, starostou byl v letech 1994 až 2002.

Dostatek podpisů občanů potřebných pro kandidaturu vedle nynějšího prezidenta Miloše Zemana dosud nasbírali také bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Drahoš měl v polovině srpna více než 78.000 podpisů, Horáček zhruba 70.000 a Zeman téměř 60.000. Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl deklarovali, že mají případně dostatečnou podporu v horní komoře Parlamentu.

Zapojit se do voleb chtějí také například bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za ODA, šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek za Realisty, lékař Marek Hilšer, podnikatel Igor Sládek a politik Miroslav Sládek. Kandidovat chtějí také exposlanec a místopředseda strany Republika Otto Chaloupka nebo hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Jedinou ženou, která se chce ucházet o prezidentskou funkci, je zatím herečka Jana Yngland Hrušková.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Dostál: Petříček hraje o všechno. Za dané situace mu nezbývalo, než přitlačit na pilu

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Už minulý týden jsme tady psali, že pokud ministr zahraničí Tomáš Petříček nebude na sjezdu sociálních demokratů zvolen místopředsedou strany, jeho pozice ve vládě bude stěží udržitelná. Svou kandidaturou do vedení tak de facto rozhoduje o své nejbližší politické kariéře. V dané chvíli si spočítal, že nejlepší obranou je útok, a proto dnes připustil, že pokud na sjezdu neuspěje, zváží setrvání ve vládě. Jak známo, Petříčka kritizují především komunisté a prezident Miloš Zeman. Přesto může být jeho tah úspěšný, a to nejen proto, že jde o zástupce tradičně vlivné pražské organizace ČSSD.

Oblíbenec liberálních novinářů v úterý předstoupil před novináře také s tím, že chce na sjezdu prosazovat moderní levicovou politiku, a pokud bude zvolen do vedení strany, tak chce zároveň ve vládě razantněji prosazovat priority sociálních demokratů vůči hnutí ANO. Pozoruhodný je v této souvislosti výrok, dle kterého by ČSSD neměla setrvávat ve vládě za každou cenu. „Myslím, že sociální demokracie by měla vždy nejprve prosazovat svůj program a pak trvat na setrvání v nějaké koalici. Pokud nebudeme schopni prosazovat svoji politiku, to, co chceme, abychom pro lidi dělali, tak v tu chvíli ta spolupráce možná postrádá smysl,“ řekl.

Link

Přestože bychom to mohli označit za povinné rétorické cvičení před sjezdem, je skoro jisté, že jde o Petříčkovu reakci na tlak, kterému čelí uvnitř sociální demokracie ze strany spojenců prezidenta. Ministra zahraničí přitom nekritizuje pouze Miloš Zeman, který na sjezdu v Hradci Králové příští týden vystoupí, ale také komunisté, bez jejichž podpory by menšinová vláda složená z hnutí ANO a ČSSD nevznikla. A dobré je v této souvislosti připomenout, kterak se jejich předseda Vojtěch Filip pravidelně schází s premiérem a konzultuje s ním aktuální politické záležitosti. Právě na tomto zdánlivě bezvýchodném půdorysu je třeba Petříčkův tah číst.

Krátká rekapitulace: Vojtěch Filip minulý týden v pátek už po několikáté – tentokrát tak učinil po jednání výkonného výboru KSČM – novinářům řekl, že odmítají Petříčkovu nedávnou cestu na Ukrajinu, zrovna tak kritizoval jeho postoj k situaci ve Venezuele. Filip hovořil v souvislosti s Petříčkem o totální neschopnosti. Petříček na to ihned reagoval na sociálních sítích: „KSČM opět vyzývá k mému odvolání z vlády, i když podpořila programové prohlášení s jasným prozápadním kurzem, včetně našeho členství v EU a NATO. Já tuto politiku naplňuji i proto, že jde o mé osobní přesvědčení.“

Link

Zdůraznil přitom, že KSČM není stranou vládní koalice a nemůže proto mluvit do zahraniční politiky či našeho politického a bezpečnostního ukotvení. „O personálních otázkách rozhoduje za ČSSD její předseda,“ dodal Petříček. Odkaz na předsedu Jana Hamáčka je za dané konstelace klíčový. Petříček byl předtím, než se stal ministrem, širší veřejnosti zcela neznámou politickou figurou. V dané chvíli těžil z jediného: je to člen tradičně vlivné pražské organizace sociálních demokratů, a především bývalý asistent europoslance Miroslava Pocheho, který se – a na to by se nemělo zapomínat – výrazně zasloužil o zvolení Hamáčka do čela strany. Dokonce lze říct, že byl jedním z architektů nového vedení.

Odtud také Petříčkova překvapivá nominace do vlády poté, co z ní byl samotný Poche Zemanem vystrnaděn. Jinak řečeno: Petříček v čele ministerstva odráží vnitrostranickou konstelaci, je skoro jistě produktem dohod, bez nichž by se Hamáček nejspíš nestal předsedou strany. Z logiky věci je teď tedy na něm, aby si Petříčka prosadil do vedení, což je také jediný způsob, jak ho v danou chvíli udržet na pozici ministra zahraničí. A pokud Hamáček nemá ve volbě předsedy strany protikandidáta, bude to právě střet o Petříčka, který mimo jiné ukáže, jak pevná je aktuálně jeho pozice ve straně.

Link

Úterní Petříčkovu ofenzivu lze číst také tak, že si uvědomuje, jak riskantním manévrem pro něj kandidatura do vedení ČSSD je. Ministrem zahraničí se stal díky zákulisním dohodám, do té doby byl programově nevyprofilovanou figurou, ostatně dodnes si s ním lze jen stěží spojovat nějakou výraznější sociálně demokratickou agendu. A navíc, pokud jde o volby, lze ho označit za neúspěšného politika. Petříček se loni ucházel o hlasy voličů v komunálních volbách na Praze 7 jako lídr kandidátky a pohořel. ČSSD zde získala necelá dvě procenta hlasů, on sám pouhých 320 preferenčních hlasů. Pokud by neuspěl ve volbě místopředsedy sociální demokracie, byla by to další porážka v řadě.

Přesto všechno nemusí být jeho vyhlídky zas tak špatné. A to nejen proto, že za sebou bude mít Hamáčka a vlivnou pražskou centrálu. Svou roli totiž zcela jistě také sehraje fakt, že se do čela zdecimované strany zrovna dvakrát nikomu nechce. Sociální demokraté procházejí nejsložitějším obdobím své polistopadové historie, což lze mimo jiné ilustrovat právě na počtu kandidátů do vedení strany. Na post řadových místopředsedů jich kandiduje sedm, a pokud jich ČSSD bude mít i nadále pět, má Petříček slušnou šanci uspět. Pouze on a Jana Maláčová disponují více než jednou nominací. Maláčová jich má osm, Petříček pět.

40454