Prezidentské volby 2018: Ve druhém kole nás čeká drama, Zeman to bude mít těžké | info.cz

Články odjinud

Prezidentské volby 2018: Ve druhém kole nás čeká drama, Zeman to bude mít těžké

Prezidentské volby 2018: Ve druhém kole nás čeká drama, Zeman to bude mít těžké
 

Po sečtení poloviny hlasů z prvního kola prezidentské volby jsou jisté dvě základní věci: Miloš Zeman nevyhraje v prvním kole, a jak jsme psali v předvolební analýze, v tom druhém ho čekají těžkosti. Přestože za ním Jiří Drahoš podstatně zaostává, součet hlasů pro občanské kandidáty, tedy nejen pro Drahoše, ale také pro Michala Horáčka, Pavla Fischera a Marka Hilšera dělá přes padesát procent hlasů.

Pokud tedy Drahoše všichni zmínění poražení občanští kandidáti před druhým kolem podpoří a pokud zároveň jejich voliči dorazí v hojném počtu ke druhému kolu voleb, má bývalý šéf Akademie věd slušnou šanci uspět. Otázka samozřejmě je, zda vůbec a jakým způsobem se v mezičase před druhým kolem pokusí mobilizovat své příznivce Miloš Zeman. Předběžný závěr je tudíž zřejmý: čeká nás drama.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

„Jedna věc je již zřejmá. Miloš Zeman nezvítězí v prvním kole a občanští kandidáti zaujali,“ glosuje výsledek voleb politolog Milan Znoj. Zeman podle něj sice dosáhl toho, že se politické strany neodvážily postavit protikandidáta a vyklidily mu pole, avšak zároveň se tím otevřel prostor právě pro občanské kandidáty.

Povzbuzující podle Znoje je, že se jich objevilo několik, kteří obstáli. „Z prezidentské volby udělali politické drama, v němž ani není Miloš Zeman favoritem pro rozhodující druhé kolo,“ zdůraznil Znoj v rozhovoru pro INFO.CZ.

Třeba Michal Horáček již v přímém přenosu ČT24 zdůraznil, že aktivně podpoří protikandidáta Miloše Zemana. Prý mu je ochoten poskytnout třeba i prostor na billboardech, které má zaplacené.

Mirek Topolánek, který se pohybuje kolem čtyř procent hlasů, už vyzval své voliče, aby ve druhém kole podpořili Jiřího Drahoše. Naopak Pavel Fischer na dotaz reportéra ČT24 řekl, že si ještě musí rozmyslet, jak se svojí pozicí naloží a koho případně ve druhém kole podpoří.

Ostatní poražení kandidáti se zatím nevyjádřili, čekají nás ale s největší pravděpodobností mimořádně zajímavé dva týdny a především druhé kolo přímé volby prezidenta.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Vláda si udělala z pronajímatelů pokladničku a třídního nepřítele. Chystaný zákon je paskvil

KOMENTÁŘ JAKUBA BLAŽKA | V Česku se už několik desítek let buduje pohled na pronajímatele jako na nějakého knížepána, který jen sedí doma a porobení nájemníci mu odevzdávají své tvrdě vydělané peníze, zatímco on si užívá bohatství. Takto to líčili bolševici, kteří pronajímatele o nemovitosti okradli, a jejich pohrobci se dnes bohužel podílejí na vládě.

Ještě horší ale je, že tento pohled po roce 1989 přiživovaly levicové vlády a ta současná, taky levicová a navrch podporovaná komunisty, se rozhodla v tom pokračovat.

Po roce 1989 dostali původní majitelé či jejich potomci nemovitosti v dezolátním stavu a s regulovaným – rozuměj symbolickým – nájmem, který Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva shledaly jako nejen nezákonný, ale dokonce protiústavní! Majitelé navzdory regulaci nemovitosti opravili a opravují a lidi v nich nechávají bydlet. Peníze z nájmů si z většiny nenechávají, ale vracejí je zpět jako investice, aby se nájemníkům v domech lépe žilo. Stačí se podívat na 30 let staré fotografie činžovních domů a porovnat je se současností.

Současná vláda se v krizi vyvolané pandemií nezdráhá na soukromý majetek opět sáhnout. Proč? Protože je to nejrychlejší, nejjednodušší a velká část majitelů nemovitostí beztak mezi voliče koaličních stran nikdy patřit nebude. Nejhorší je, když vidíme, jak se vláda chová ohleduplně vůči bankám a s jejich asociací diskutuje o návrhu zákona, kterým se odloží splátky úvěrů a hypoték, ale u pronajímatelů se s ničím takovým neobtěžuje. prostě je postavila před hotovou věc, která je paskvil – návrh zákona, který odkládá platby nájmů o více než rok. Přitom odklad plateb sociálního a zdravotního pojištění je jen do konce července tohoto roku!

Link

Vadný je už samotný princip této právní úpravy. Stát místo toho, aby cíleně pomohl těm, kdo to skutečně potřebují (třeba příspěvkem na nájem), přenáší břemeno sociální služby na další aktéry – pronajímatele či banky. Jenže soukromé osoby nemají povinnost suplovat stát, ten se má o potřebné sám postarat.

Pokud navíc vláda sebere peníze pronajímatelům nemovitostí, ti logicky zastaví investice do svých nemovitostí a v důsledku přijdou o peníze například řemeslníci, kteří by za normálních okolností prováděli stavební práce a opravy. Místo toho, aby vláda respektovala rady ekonomů a peníze do ekonomiky dala, tak je z ekonomiky stahuje.

Vláda zakázala pronajímatelům podat výpověď z nájmu, pokud se nájemník dostane do prodlení s hrazením nájmu v době od 12. března 2020 do konce mimořádných opatření, nejdéle až do 30. září 2020! Pro srovnání, zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které stát odložil, je nutné začít hradit od 3. srpna 2020. Nájemci, kteří se dostanou do prodlení s jakoukoliv pohledávkou v době od 12. března 2020 až v krajním případě do 30. září 2020 je mohou uhradit až do 31. května 2021!

Návrh zákona neobsahuje vůbec žádnou ochranu pronajímatele proti zneužívání takového postupu ze strany nájemce. Návrh sice ukládá nájemci doložit, že nájem nemůže hradit z důvodu pandemie, ale má tak učinit „bez zbytečného odkladu“ a „s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem“. Jak a kdo bude posuzovat, zda nájemník tuto povinnost doložil? Bude stačit jeho prohlášení? Budou se snad nájemci a pronajímatelé soudit? Bude výpověď, která by byla podána nájemci v rozporu s návrhem zákona, napadat u soudu nájemce, nebo bude pronajímatel podávat žalobu na vyklizení? Tedy místo toho, aby si nájemník požádal státní orgán o příspěvek na nájem a státní orgán, který má řadu nástrojů, jak situaci žadatele zjistit, posoudil, zda je žádost oprávněná, tak to má dělat pronajímatel, který po nájemníkovi nemůže požadovat vůbec nic.

Link

A co nájemci, kteří pronajímateli dluží už dnes? Nebo třeba platí opožděně a pronajímatel jim to toleruje (a těch je většina)? Pokud této právní úpravy zneužijí, nemá pronajímatel možnost se proti tomu bránit. Přitom v případě bank je podmínkou pro odklad splátek, že klient v bance v minulosti nedlužil. Proč jsou tedy pronajímatelé ve výrazně horším postavení?

V důvodové zprávě chybí jakékoliv analytické zhodnocení, že je navrhovaná právní úprava potřeba a že nelze cíle dosáhnout jinak. Vláda pouze konstatuje, že jinými slovy nájmy jsou vysoké a že je třeba lidi proti výpovědi chránit. Kolik hrozí výpovědí nebo kolik lidí postižených ekonomickou situací žijících v nájmu je, se neuvádí. V realitě to přitom funguje jinak. V drtivé většině případů pronajímatel nájemci v těchto mimořádných situacích vyjde vstříc a domluví se na odkladu/částečném odkladu dle konkrétní situace. Každý pronajímatel si totiž dobře spočítá, že se mu vyplatí ponechat si v bytě pravidelně platícího nájemníka i přes momentální mimořádný výkyv úhrad než shánět nového neověřeného. Slušný nájemník (a těch je opět většina) zase situace nebude zneužívat a jakmile to bude možné, dluh doplatí. Nesolidní nájemník se situace nebude snažit zneužít, dokud mu k tomu někdo nedá nástroj. A právě to teď vláda udělala.

Pokud se pak objeví pronajímatelé (a těch je menšina), kteří neprojeví sociální a solidární smýšlení a bezezbytku využijí svého práva a nájemci nájem vypoví, neznamená to automaticky, že nájemník přichází o střechu nad hlavou. Nájemci se buď ve výpovědní době podaří najít nové bydlení, nebo nikoliv. A pokud se to nepodaří a nebude se moci vystěhovat, podá žalobu na vyklizení. Než soud začne žalobu vůbec projednávat, předpokládám, že pandemie skončí. Soud má navíc řadu možností, jak na pronajímatele působit. Například může nařídit mediaci, apelovat na strany, aby se dohodly. V krajním případě, pokud mu nezbude než vyhovět pronajímateli, může z důvodu zvláštního zřetele nepřiznat pronajímateli náhradu nákladů řízení.

Není tedy absolutně pravdou, že bez vládního zásahu hrozí hromadné výpovědi nájmů a že tu bude pochodovat armáda lidí bez střechy nad hlavou. A pokud to někomu hrozí, má se o něj stát postarat a zaplatit to, a ne to zase přehazovat na někoho jiného.

Vláda řekla A, ale neříká B. Tedy to, kdo bude za pronajímatele platit vodné a stočné, elektřinu, opravy v domě atd. když tyto platby v rozhodné době nebude hradit nájemce. Také obdržíme jako pronajímatelé nějaký odklad splatnosti? Asi sotva. My si budeme muset poradit sami.

Autor je právník a spolumajitel činžovního domu

-1