Prezidentské volby bez stranických kandidátů? Vlastního nejspíš nepostaví ani lidovci | info.cz

Články odjinud

Prezidentské volby budou nejspíš bez stranických kandidátů. Vlastního nepostaví ani lidovci

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek nepředpokládá, že by sjezd KDU-ČSL nominoval vlastního kandidáta na prezidenta republiky. Lidovci se na sjezdu sejdou poslední květnový víkend. KDU-ČSL se nechystá navrhovat ani emeritního předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, který o nominaci od politiků nestojí. Nebrání se ale tomu, aby mu jednotlivé strany vyslovily podporu.

Bělobrádek řekl, že lidovci nejspíš počkají, kteří kandidáti podmínky registrace splní a pak vyberou osobnost, která jim bude nejbližší. Učinit by tak mohlo předsednictvo strany. Kandidáti na prezidenta musí sehnat buď podporu 20 poslanců či deseti senátorů, nebo získat podpisy 50 000 občanů.

Někteří lidovci označují za blízkého kandidáta právě Jiřího Drahoše. Například místopředseda strany Jiří Mihola ČTK řekl, že Drahoše poznal jako vynikajícího odborníka, vědce a považuje ho za velmi kvalitního kandidáta. Nepochybuje, že by byl skvěle schopen reprezentovat Českou republiku.

Jiří Drahoš k Jiřímu Ovčáčkovi autor: Pavel Otto

Favoritem lidovců by za jiných okolností pravděpodobně byl bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart. Jeho kandidatura se ale momentálně nezdá pravděpodobná.

Víte, jak si zařídit voličský průkaz? Návod najdete zde.

Situace momentálně spěje k tomu, že se o Hrad utkají nadstraničtí kandidáti. Je totiž pravděpodobné, že ani hnutí ANO a ČSSD nepostaví vlastní tvář a spíše nakonec podpoří Miloše Zemana. Hlasy z TOP 09 nebo z hnutí STAN, které jde do voleb spolu s lidovci, zase volají po podpoře Drahoše – stejně jako to dělá KDU-ČSL.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Funkci prezidenta bude obhajovat Miloš Zeman. Jako protikandidáti se zatím přihlásili kromě Drahoše textař a podnikatel Michal Horáček, lékař a aktivista Marek Hilšer nebo podnikatel Igor Sládek. Zájem o účast ve volbách projevil také bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl či aktivistka Jana Yngland Hrušková.

Kroměřížská výzva navrhuje také europoslance za TOP 09 Jiřího Pospíšila a bývalého velvyslance ve Francii Pavla Fischera. Jako o možném kandidátovi se mluví i o ministrovi obrany Martinu Stropnickém (ANO).

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Brodská psychiatrie se vzepřela rozhodnutí soudu a odmítla přijmout nebezpečného sexuálního násilníka

Brodská psychiatrie se vzepřela rozhodnutí soudu a odmítla přijmout nebezpečného sexuálního násilníka

Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě loni na podzim odmítla přijmout odsouzeného, kterému okresní soud v Jičíně nařídil protialkoholní ústavní léčbu. Soudkyně Radka Hanousková se proto v lednu obrátila na ministerstvo spravedlnosti, aby jí sdělilo, jak má dále pokračovat. Podle soudkyně je havlíčkobrodská psychiatrická nemocnice spádová. „Odsouzený se vysoce nebezpečné trestné činnosti dopouštěl právě ve vazbě na požívání alkoholu a oběťmi jeho násilí byly opakovaně i osoby nezletilé!“ zdůraznila s tím, že ambulantní psychiatr jí nabádal, aby věc urychleně vyřídila.   

Na ministerstvu spravedlnosti v lednu přetekl pohár trpělivosti. Nebyl to totiž první takový případ Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. Okresní soud v Jičíně si na ní stěžoval opakovaně. Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na závažnost výše zmíněného případu „učinilo kroky k přijetí této osoby k výkonu ochranného léčení do jiné psychiatrické nemocnice“ a informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví jakožto zřizovatele. Poukázalo současně na skutečnost, že odmítání pacientů do výkonu ochranného léčení nebylo ojedinělé.

„Taková praxe je pro ministerstvo spravedlnosti a justici objektivně nepřijatelná. Výkon ochranného léčení je třeba zvláště u rizikových pacientů nutné zahájit co nejdříve. Pokud se totiž taková osoba nepodrobí ústavní léčbě včas, existuje vždy riziko, že pod vlivem duševní choroby či závislosti na omamných a psychotropních látkách opětovně dopustí protiprávního jednání,“ zdůraznilo ministerstvo spravedlnosti ve včera vydaném prohlášení.

Link

Dokonce i ministryně spravedlnosti Marie Benešová napsala již 5. září loňského roku ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi dopis, v němž mj. uvádí, že je „nutné najít nejenom dlouhodobá řešení současných problémů reformy psychiatrické péče, ale i řešení krátkodobá“. Měla přitom na mysli to, že některé psychiatrické nemocnice opakovaně odmítají přijímat pacienty – pachatele trestných činů – kterým soudy uložily a následně nařídily ochranné protialkoholní či protitoxikomanické léčení v ústavní formě. Dalším problémem podle Benešové je pak i vytváření tzv. pořadníku, podle kterého může být taková osoba přijata do výkonu ochranného léčení i s odstupem několika let poté, co jí bylo ochranné léčení soudem pravomocně uloženo, nebo poté, co vykonala nepodmíněný trest odnětí svobody.

Dlouhodobé odmítání přijímání pacientů k ochrannému léčení závažných sexuologických poruch, na něž je Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě specializována, bylo i jedním z důvodů, proč nedávno ministr zdravotnictví odvolal z funkce jejího ředitele Jaromíra Maška. Exředitel poté v rozhovoru pro Deník N tento důvod bagatelizoval s tím, že loni požádal „asi ve čtyřech případech příslušné soudy o určení jiné psychiatrické nemocnice k realizaci nařízeného ochranného léčení sexuologického“. Podle Maška se ale jednalo o odsouzené ve výkonu trestu, u kterých nebyl právní důvod k nařízení ochranného léčení do Havlíčkova Brodu, „protože jejich bydliště i páchaná trestná činnost se nacházely mimo naše spádové území“. Údajně mělo jít o pacienty z Karviné, z Plzně, z okresu Louny a ze Semil.  

Link

Mašek se brání tím, že sexuologické oddělení bylo plně obsazeno. Už ale nezmiňuje případ, na který si stěžuje právě okresní soud v Jičíně – odsouzený totiž bydlel v Hradci Králové. Podle soudu je „místně příslušné zdravotnické zařízení pro výkon tohoto druhu ochranného léčení pro osoby s bydlištěm v Hradci Králové právě Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě.“ Pokud je odsouzený tak nebezpečný, jak upozornil v tomto případě soud, je podle zjištění Zdravotnického deníku obvyklou praxí jiných psychiatrických nemocnic, že jej i přes své kapacitní omezené možnosti přijmou. Rizika jeho pobytu na svobodě mimo ochrannou léčbu jsou příliš velká.

Text vyšel původně na webu Zdravotnický deník. Publikujeme ho se souhlasem redakce. 

-1