Články odjinud

Prezidentské volby přehledně. Připomeňte si to nejdůležitější z prvního dne

Prezidentské volby přehledně. Připomeňte si to nejdůležitější z prvního dne
 

Češi rozhodují o tom, kdo se stane příštím prezidentem, respektive kteří dva kandidáti postoupí do druhého kola prezidentské volby. Místnosti jsou otevřené do 14 hodin, hned poté vám INFO.CZ nabídne průběžné výsledky. Připomeňte si mezitím souvislosti a události prvního volebního dne v našich textech.

Reportéři INFO.CZ pro vás volební dění mapují přímo v terénu stejně jako včera. Úvodní den volby proběhl vesměs hladce s jednou velkou výjimkou, kterou byl výpad polonahé aktivistky proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Hlavu státu nazvala "Putinovou děvkou". Reportér Adam Kotrbatý byl přímo u toho. Připomeňte si klíčové okamžiky v jeho reportáži a koukněte na video.

Protestní akce prominentní členky hnutí Femen byla jednoznačně nejvýraznějším okamžikem prvního dne. Kdo jsou členky provokativní skupiny? Zeptali jsme se novinářky Adély Dražanové. „Na jednu stranu mi přišly velmi statečné (...) Na druhou stranu říkaly, že chtějí osvobodit ženy celého světa, nejen Ukrajinky. Z toho jsem měla smíšené pocity,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ. několik let staré setkání.

Nehledě na incident byl zájem Čechů o volby během prvního dne poměrně vysoký.  „Dá se předpokládat, že volby budou z velké části referendem o výkonu mandátu Miloše Zemana v uplynulých pěti letech. To může mobilizovat příznivce i odpůrce Miloše Zemana,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Jan Červenka.

A náš politický reportér Vratislav Dostál ve svém komentáři dodává, že ať se stane cokoli, Zemanovi to neublíží. Uplynulých pět let lemovaných skandály a kontroverzemi budiž toho důkazem. Zavzpomínejte si zde.

Fenoménu Zeman si v souvislostech všímá taky komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka. Byl hostem Pavla Štrunce, koukněte na rozhovor:

1080p 720p 360p
O prvním kole voleb je rozhodnuto, Zeman může vyhrát už teď, říká Pečinka

Pokud patříte mezi ty, kdo hlasování nechali na dnešek, možná pro vás bude užitečný náš stručný průvodce volební rutinou. Víte, že i volby mají svého druhu dress code? A co až vás za plentou chytne potřeba pořídit si selfie?

A pokud snad potřebujete poradit se samotným výběrem, stále je vám k dispozici přehled jednotlivých kandidátů a jejich kompletní profily stejně jako naše kalkulačka.

Nebo si přečtěte, jak by volili lidé, jejichž jména poutají pozornost na sociálních sítích.

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Ekonomové: Dojde na tvrdý brexit. Evropa neodejde bez zranění, víc to ale odnese Británie

Rok a půl dlouhé vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií se blíží do konečné fáze – vyjednavači dali na stůl předběžnou dohodu o brexitu vyjednanou mezi Londýnem a Bruselem, její schválení však s největší pravděpodobností ztroskotá během úterního hlasování v britském parlamentu.

 

Vrcholící napětí kolem vyjednávání o brexitu je cítit na obou stranách Lamanšského průlivu. Osud brexitové dohody má v rukou britský parlament a Evropě nezbývá než sledovat, jak hlasování poslanců Spojeného království dopadne. Odborníci se mezitím předhání ve věštění toho, jak se situace vyvine a zda Británie nakonec odejde s dohodou, bez dohody nebo zda neodejde vůbec.

Link

Naděje zastánců setrvání v EU tento týden posílily poté, co generální advokát Soudního dvora EU Campos Sánchez-Bordona oznámil své stanovisko, podle kterého může Británie jednostranně stáhnout prohlášení podle článku 50 lisabonské smlouvy – tedy oznámení o odchodu z Evropské unie – a nepotřebuje k tomu souhlas členských států EU. Na takový scénář však podle analytiků České spořitelny nedojde.

„Varianta, že by Británie stáhla článek 50, je právně možná, ale není podle nás realistická,“ řekl tento týden novinářům hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Vetší šance ale nedává ani scénáři odchodu Spojeného království s uzavřenou dohodou. Jako nejpravděpodobnější tak považují takzvaný „hard“ brexit, tedy že veškeré úspěchy dosavadního vyjednávání spadnou pod stůl.

Tvrdý brexit však podle něj má další dvě varianty – skutečný hard brexit bez jakékoliv dílčí dohody, který by ale oběma stranám způsobil šok, nebo tvrdý brexit „změkčený“ o dílčí dohody. První varianta – tedy velmi tvrdý brexit – by přitom způsobil velké ztráty i České republice. Pro tuzemskou ekonomiku by znamenal ztrátu 1,1 % HDP a pokles zaměstnanosti o 40 tisíc míst. „Jen pro představu, co pro Česko znamená jedno procento HDP – to je 55 miliard korun, za které by se dalo postavit 330 kilometrů dálnic,“ varuje Navrátil.

5050505:article:true:true:true

Vyjednávání o odchodu Británie z EU by tak podle analytiků České spořitelny mohlo skončit tvrdým brexitem, který ale bude „změkčen gentlemanskými dohodami v nejstěžejnějších oblastech“, jako je například letectví. Tyto dílčí dohody pak budou platit během přechodného období, než se podaří nastavit nové vztahy. Trvat by to mohlo kolem pěti let. „Evropská unie nechce dát Británii brexit zadarmo, protože se obává odchodu dalších zemí, jako je Itálie, nicméně nikdo nemá zájem na tom, aby to dopadlo velmi tvrdě,“ míní Navrátil.

Členské státy tak pracují na takzvaném plánu připravenosti, který se snaží obsáhnout ty nejkritičtější oblasti a mají zabránit tomu, aby náhlý šok z odchodu bez dohody byl radikální. Pokud by totiž došlo na „neřízený“ brexit, přestaly by platit veškeré dohody. Například letecké spojení mezi Spojeným královstvím a unií by se bez dohody o letectví téměř ze dne na den zastavilo.

„Ani velká Británie ani Evropa nemá zájem na tom, aby brexit proběhl ve své nejtvrdší variantě, všechno se z ničeho nic stoplo a vzájemné vztahy byly na nule. Takže si dokážu představit, že se strany domluví a po dobu nějakého přechodného období mezi sebou budou udržovat takové vztahy, které by dopady zmírnily,“ vysvětluje pro INFO.CZ ekonomka a odbornice na Evropskou unii České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Link

Brexit posílí Polsko, Česko naopak

Přestože se na tvrdý brexit členské státy připravují už od léta, negativním dopadům na ekonomiku se určitě nevyhnou. Mnohem víc však neřízený odchod z unie odnese Velká Británie. „Ze všech vyčíslení, která kdy proběhla, je zřejmé, že větší ekonomický dopad bude mít tvrdý brexit na Velkou Británii, ale nelze tvrdit, že Evropa z toho vyvázne bez zranění,“ říká Hrtúsová.

„Brexit bude mít vliv na fungování evropských institucí – kromě počtu europoslanců to je i vliv na hlasování v Radě EU, které probíhá kvalifikovanou většinou. Návrhy totiž musí být odsouhlaseny 55 procenty členských států, které mají dohromady 65 procent obyvatel EU. Pokud tedy odejde země s víc jak 60 miliony obyvatel, dojde během hlasování k určitým změnám a budou posíleny velké státy, jako Polsko nebo Německo,“ vysvětluje Hrtúsová.

Kdo ale naopak při hlasování ztratí váhu, jsou země, jako Česko, Slovensko a Maďarsko. Po odchodu Spojeného království posílí také role zemí platících eurem – odejde totiž velký zastánce zemí, které eurem neplatí. Česko by proto mělo zapracovat nejen na vztazích s posíleným Polskem, ale i Německem.

„Pokud bude eurozóna jednotná, bude schopná přehlasovat země, které stojí mimo eurozónu, což dosud nebylo možné. Zároveň se zásadně posílí role Německa, pro nás by tedy bylo dobré budovat s ním hlubší diplomatický vztah,“ míní Navrátil.

-1