Promluví do volby prezidenta hnusné počasí? Má se ochladit a mohlo by sněžit | info.cz

Články odjinud

Promluví do volby prezidenta hnusné počasí? Má se ochladit a mohlo by sněžit

Nadcházející dva dny prezidentských voleb se počasí v Česku výrazně nezmění. Jako v předchozích dnech bude obloha zatažená, venkovní teploty se mírně sníží, rtuť teploměru ale přes den neklesne pod nulu. Po oba dny může místy mrholit, v sobotu by mohlo sněžit na severovýchodě Moravy a Slezska. Vyplývá to z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu. Podle oslovených odborníků ale počasí na účast ve volbách spíše vliv nemá.

Meteorologové pro pátek slibují mírné ochlazení. Nejvyšší denní teploty by se mohly v tento den vyšplhat na pět stupňů Celsia, v sobotu na čtyři stupně. Očekávají zataženo a místy občasný déšť nebo mrholení. V pátek by mohlo v horských oblastech nad 700 metry sněžit, na severovýchodě republiky se sníh může objevit i nad 400 metry. V sobotu se sněžení předpokládá na severovýchodě Moravy a ve Slezsku i v nižších polohách. Úspěšnost předpovědí počasí na následující den dosahuje podle ČHMÚ 96,2 procenta.

Podle politologa Kamila Švece z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity lze obecně říct, že se vliv počasí na volební účast přeceňuje. Nepříznivé počasí podle něj může sehrávat roli v případě nerozhodnutých voličů, kteří nemají jasného favorita a nejsou odhodláni jej ve volbách podpořit. „Pokud se k volbám nerozhodnutí voliči nedostaví, pomáhá to kandidátům, kteří těží z nižší volební účasti a mají více disciplinované voliče,“ uvedl.

Prosincový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal, že nerozhodnutých voličů bylo 23 procent. K volbám hlavy státu by podle prosincových dat přišlo 69 procent lidí. V prvním kole prezidentské volby v roce 2013 dosáhla volební účast 61,3 procenta.

Podle sociologa CVVM Jana Červenky počasí nebude při volbách hrát velkou roli. „Vliv počasí v zimním období se nedá předpokládat. Mluví se o tom při letních termínech voleb, kdy se dá předpokládat, že lidé při slunečném počasí odjedou na chatu, místo aby šli volit,“ řekl ČTK a dodal, že v případě, že lidé jedou v zimě na hory, mohou si vyřídit voličské průkazy. Počasí by mohlo účast u voleb ovlivnit třeba v případě sněhové kalamity, kvůli níž by zkolabovala doprava. Vzhledem k předpovědi se ale nic takového neočekává.

Český statistický úřad však upozornil, že případná špatná sjízdnost silnic by mohla zpozdit například odevzdání zápisů volebních komisí. Cesta na přebírací místo, kterých je po republice 427, může pro ně být zejména v horských oblastech komplikovanější. Práci komisí v horských střediscích může ztížit také vyšší počet voličů z řad návštěvníků hor, kteří budou volit na voličský průkaz. O voličské průkazy byl na obecních úřadech před nadcházejícími volbami značný zájem. Mnohde byl i dvojnásobný proti minulým prezidentským volbám v roce 2013. Voličské průkazy se mohly podle zákona vydávat do středečních 16:00.

Před pěti lety měly například některé volební komise na Šumavě tolik přespolních voličů, že musely narychlo shánět další hlasovací lístky a obálky. Při druhém kole volby bylo totiž na horách krásné slunečné počasí a dobré sněhové podmínky, volit tak přišlo hodně lyžařů.

Podle psychologů má na člověka při volbách velký vliv zejména jeho pocit, zda volbou něco změní. Pokud pro lidi volby znamenají jen vhození papírku do urny, tak je počasí v rozhodnutí jít, či nejít k volbám může ovlivnit. Neúčast ve volbách více souvisí s případnou únavou lidí z politiky, počasí jen přidává nebo ubírá na celkové nespokojenosti voličů.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Maňák: Radikálně utopický pokus o revoluci. Maláčová odpálila důchodovou „bombu“

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpálila pomyslnou bombu v podobě radikální vize proměny důchodového systému, která by v případě naplnění ještě více zpolitizovala a zestátnila penze v Česku. Reformátorská myšlenka spočívá v tom, že by vláda všem důchodcům platila stejný „minimální důchod“ ze státního rozpočtu. Ze současného průběžného penzijního systému by se pak penzistům vyplácela jen „zásluhová složka“, jejíž výše by byla závislá na předchozích příjmech, respektive odvodech.

Zásadním problematickým aspektem je zdroj financování oné hypotetické minimální, státem vyplácené a pro všechny stejné penze. Podle Maláčové by na ni stát získával prostředky zavedením nových daní, například sektorové či digitální. Podotkněme, že dnes je celý důchodový systém financován (téměř) výhradně ze sociálního pojištění, jež průběžně odvádějí ekonomicky aktivní občané a částečně zaměstnavatelé.

Maláčová se snaží myšlenku zestátňování penzí bagatelizovat tím, že i v minulosti stát dotoval penzijní systém z rozpočtu tehdy, když se penzijní účet dostal do deficitu, tedy když poplatníci do systému odvedli méně, než stát vyplatil na důchodech. V tom má šéfka sociálního resortu pravdu. Systém důchodového pojištění (který však zahrnuje také invalidní důchody) skončil za posledních 20 let v přebytku jen pětkrát, z toho ve druhé dekádě jen jednou – shodou náhod (a díky kulminujícímu ekonomickému růstu) právě loni.

Link

Vize ministryně Maláčové na fatální „přestavbu“ penzí je pozoruhodná už jen v tom, že až doteď sama hlásala, že systém nepotřebuje zásadní reformu, ale jen mírné, parametrické přizpůsobování měnící se společnosti. Přiznávala dokonce, že politici vlastně ani neumějí skutečně zásadní reformu penzijního systému připravit.

A ejhle. Objevil se politik, přesněji politička, která si přesto troufá, když do éteru vypustila průlomový koncept, který je pokusem o revoluci. Jsme svědky standardního důkazu toho, že v politice je možná v podstatě jakákoliv změna názoru. Negativní důsledky neustálých myšlenkových zvratů a zamýšlených turbulentních změn jsou nabíledni. Což snad nebude případ penzijního systému, neboť ten je doposud relativně stabilní a jakákoliv jeho zásadní změna se zatím jeví jako utopie.

Link

Přesto nejnovější reformní koncept ministryně Maláčové stojí za rozbor, třebaže je na světě jen jeho hrubý myšlenkový rámec. Už jen nápad platit důchody z daní se vymyká představivosti. Pokud by stát chtěl dnes každému penzistovi (těch starobních je v zemi 2,4 milionu) vyplácet minimální (starobní) důchod například ve výši životního minima (cca 3 500 Kč), vyšlo by to státní kasu ročně na více než 100 miliard korun.

Pohledem z opačné strany barikády se dá říci, že by poplatníci museli státu odvádět ročně o 100 miliard korun více, aby vláda mohla každému starobnímu důchodci zajistit onu garantovanou „minimální penzi“ ve výši životního minima. Raději ani nedomýšlet, kolik by stát musel na daních od poplatníků nově získat, kdyby chtěl onu minimální penzi zdvojnásobit. 

Je evidentní, že státem garantovaná a pro všechny stejná minimální penze by nebyla čímsi statickým, navěky daným. Šlo by o proměnnou veličinu, s níž by si politici pohrávali dle aktuálních volebních preferencí a mocenských potřeb. Ostatně, děje se to i dnes.

Link

Boj o zvyšování minimální penze by byl na denním pořádku a s tím by se také stupňovaly nároky na zavádění dalších daní a zvyšování příjmů vlády. Přičemž, zvyšovat daně, natož zavádět nové nemusí být vždy zrovna politicky populární ani politicky průchodné. Hospodaření vlády by čelilo ještě většímu tlaku na prohlubování deficitu. Snaha o stabilizaci penzí by tak nakonec možná vedla k větší nestabilitě, než jakou může způsobit pozvolné stárnutí populace.

Jisté je jedno: idea zestátněného minimálního důchodu zavání krkolomným hokuspokusem o reformu něčeho, co sice není ideální, ale co žádnou velkou revoluci nepotřebuje. A pokud potřebuje, pak to zcela jistě není další zestátňování a ještě silnější politizace.

43008