Zdánlivě komplikovaný případ, v kterém jde o obrovské peníze, vychází z takřka 60 let starého rakouského specifika náboženských oslav Velkého pátku před Velikonocemi. Zatímco katolíci jdou v Rakousku v tento den normálně do zaměstnání, členové třech evangelických církví a jedné starokatolické církve mají ze zákona nárok na placené volno. A pokud přesto musí do práce, třeba v případě lékařů, musí jim zaměstnavatel vyplatit sváteční, tedy zhruba dvojnásobnou mzdu.

Tuhle výhodu pro evangelíky a starokatolíky, kterých je v Rakousku zhruba 300 tisíc, napadl jako diskriminační u Evropského soudního dvora jeden rakouský stěžovatel. Nelíbilo se mu, že registrovaní evangelíci v práci dostávají jeden den vyšší plat než ostatní zaměstnanci. Právní posudek dostal na starosti český generální advokát Evropského soudního dvora Michal Bobek, který loni v létě předložil svým kolegům jednoznačné stanovisko: Rakousko „státním svátkem jen pro část věřících“ porušuje chartu základních práv a svobod EU. A Evropský soudní dvůr se s Bobkovým názorem jednoznačně ztotožnil. V úterý vydal stanovisko, v němž rakouské opatření „dvojích svátků“ zrušil.

Jenže to vůbec není tak jednoduché a rakouská vláda čelí obrovskému problému. Když do tří měsíců vůbec nic nepodnikne, podle právních rozborů renomovaných rakouských právníků se letos z Velkého pátku stane automaticky jako třeba v České republice svátek pro všechny, nejenom pro evangelíky a starokatolíky. Jen tak se dá totiž vykládat verdikt ESD, který nepřímo řekl, že buď může být nějaký den státním svátkem pro každého a nebo pro nikoho. A nic mezi tím.

To by ale znamenalo značné náklady pro zaměstnavatele, kteří už dnes proti možnému zařazení Velkého pátku mezi svátky „pro všechny“ protestují. „Další sváteční den v Rakousku by stál zaměstnavatele kolem 600 milionů korun (15,4 miliardy korun),“ tvrdí Rolf Gleißner z vedení Rakouské hospodářské komory. Zatímco dosud měla na Velký pátek státem garantované volno jen malá menšina věřících, nově by to měli být úplně všichni zaměstnanci. Od katolíků přes muslimy až k nevěřícím.

Samozřejmě se nabízí také druhá možnost, tedy naopak zrušení svátku pro ty, kteří při něm dosud měli volno. Jenže ani to vůbec není jednoduché. „Bylo to možné z hlediska práva, ovšem politicky těžko prosaditelné,“ řekl deníku Kurier Elias Felten, profesor práva na univerzitě v Linci. Evangelíci a starokatolíci jsou na oslavy Velkého pátku zvyklí už celá desetiletí, volno v tento den berou jako určitou malou satisfakci za staletý „katolický útlak“. Navíc je tu jeden, možná ještě větší problém. Podobnou výhodu „svátku pouze pro sebe“ využívají ze zákona v Rakousku i Židé.

Ti mají v Rakousku nárok na volno během největšího židovské svátku Jom Kippur 9. října. A i když se tohle volno týká jen stovek nebo maximálně tisíců Rakušanů židovského vyznání, podle právníků musí vláda na základě rozsudku EDS i v tomto případě rozhodnout, zda svátek úplně zruší nebo ho naopak zavede jako svátek pro všechny. To by opět přinášelo nemilou povinnost pro zaměstnavatele a s ní spojené náklady či ztráty.

Tento a další příklady ukazují, do jak složité situace ESD na základě posudku českého generálního advokáta Rakousko postavil. Členové vládní koalice lidovců a Svobodné strany Rakouska každopádně ve středu oznámili, že jsou proti zavedení dalšího celostátního svátku. „Nedává žádný smysl, abychom riskovali ztrátu pracovních míst tím, že zavedeme další státní svátek,“ uvedla na tiskové konferenci ministryně průmyslu za lidovce Margarete Schramböcková. Zároveň ale nevysvětlila, jak tedy bude vláda na rozhodnutí ESD reagovat. Někteří další členové vlády se totiž zase vyjádřili v tom smyslu, že nechtějí brát volno ani evangelíkům při Velkém pátku, ani Židům při Jom Kippur. Celá kauza má v Rakousku velký ohlas, noviny o ní informují na prvních stranách.

Většina rakouských komentátorů přitom neviní Evropský soudní dvůr, natož Michala Bobka z nějakého nespravedlivého nebo účelového rozhodnutí vůči Rakousku. Verdikt spíše podle nich dokumentuje, jak těžko se dnešní světská moc vyrovnává s opatřeními zavedenými v minulosti z náboženských důvodů. Způsob „oslav“ Velkého pátku přijalo Rakousko před 60 lety, kdy takřka všichni věřící různého vyznání využívali volno k náboženským rituálům či návštěvě kostela. Dnes ale svátky považují lidé prostě za den volna. „A v takovém případě je volno pouze pro určitou náboženskou skupinu diskriminační. Rozsudek Evropské soudního dvora byl správný, neukazuje ale bohužel cestu k politickému řešení,“ napsal komentátor listu Der Standard.