Články odjinud

Proti Zemanovi demonstrovala členka Femen na Ukrajině. „Je kulhavá příšera," vzkázala s holí v ruce

Proti Zemanovi demonstrovala členka Femen na Ukrajině. „Je kulhavá příšera," vzkázala s holí v ruce

Polonahá aktivistka radikálního feministického hnutí Femen dnes - v první den druhého kola českých prezidentských voleb - demonstrovala u českého velvyslanectví v Kyjevě s hůlkou v ruce a s nápisem na vlastním těle, který současného českého prezidenta Miloše Zemana označoval za  kulhavou příšeru". O akci informovalo na svém webu samo hnutí. "Na fanynky protikandidáta nereaguji," uvedl na dotaz ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Proti Zemanovi protestovala jiná aktivistka Femen - slovy hnutí „sextremistka" - i při prvním kole, a to přímo během prezidentova hlasování v Praze. Křičela tehdy, že Zeman je „děvkou" ruského prezidenta Vladimira Putina, a nápis stejného vyznění měla i na svém obnaženém těle.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

„V den, kdy začíná druhé kolo prezidentských voleb v Česku, u velvyslanectví ČR v Kyjevě sextremistka Femen demonstrovala proti Putinovu oblíbenci Miloši Zemanovi ve vší kráse. Strašlivý zjev kulhající příšery by podle názoru hnutí měl odstrašit rozumně uvažující Čechy od kandidáta Zemana. Zemanovo vítězství je Putinovým vítězstvím a Putinovo vítězství znamená smrt svobodného Česka," uvedlo hnutí.

Aktivistka z hnutí Femen brání v hlasování prezidentovi Miloši ZemanoviAktivistka z hnutí Femen brání v hlasování prezidentovi Miloši Zemanoviautor: Blesk

Aktivistce Femen Anželině Diašové, která ve volební místnosti v pražských Lužinách polonahá vyběhla před Zemana a kterou prezidentova ochranka zadržela, pražský soud uložil tři měsíce vězení s roční podmínkou. Byla také na rok vyhoštěna z Česka.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Merkelová unese vaše děti! Co je ve smlouvě mezi Francií a Německem, která děsí voliče?

Možná jste už slyšeli o zlomové smlouvě, kterou v úterý v německých Cáchách (německy Aachen, francouzsky Aix-la-Chappel) podepíše francouzský prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová. Jde o šestnáctistránkové prohlášení o spolupráci Německa a Francie, které by asi příliš mnoho debat nevzbudilo, kdyby francouzský poslanec Bernard Monot nenatočil video nazvané „Smlouva z Cách: Nová zrada národa“.

Monot je bývalým členem Národní fronty (nyní Národní sdružení), na nějž ovšem strana pravděpodobné favoritky příštích prezidentských voleb Marine Le Penové byla málo radikální, a přešel tak do strany Debout La France. Poslanec ve videu popisuje Macrona jako Jidáše, který chce Němcům předat Alsasko a Lotrinsko - tato území připojilo za druhé světové války Německo ke svému území. Video už bylo odstraněno ze serveru Youtube, ale najdete jej třeba na krajně pravicovém serveru Résistance Républicaine.

To je mimo jiné web, který se proti smlouvě ohradil jako první a od té doby každý den přidává minimálně jeden příspěvek, v němž se smlouvě věnuje. V jednom z posledních příspěvků se třeba můžete dočíst, že kancléřka Angela Merkelová může unášet děti v Alsasku a Lotrinsku.

Link

Smlouva má ve skutečnosti spíše symbolický význam a má po 56 letech připomenout okamžik, kdy v Cáchách podepsali smlouvu francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. Většina francouzských médií ji vykládá jako obnovu tehdejších závazků a upozorňuje, že Francouzi původně chtěli, aby byla nová smlouva silnější, ale s tím u Němců neuspěli. O tom ostatně média v celém světě psala již před rokem, ovšem bez většího zájmu.

Tehdejší debata se odehrávala hlavně kolem pozice Francie v Radě bezpečnosti OSN. Některá média nyní píší, že na základě dohody Macrona s Merkelovou Francie přepustí své místo zástupci Evropské unie. Nic takového ovšem smlouva neobsahuje, je to dokonce naopak. Z formulací je zřejmé, že Francouzi se svého místa nevzdají, ale budou prosazovat, aby Německo mělo v Radě bezpečnosti rovněž stálého zástupce, bez ohledu na to, že je to téměř vyloučené.

Link

Monot a další rovněž tvrdí, že ve francouzském pohraničí se povinně začne učit němčina, což ve výsledku bude znamenat odevzdání Alsaska a Lotrinska do německých rukou. Kromě toho, že smlouva nic takového neobsahuje, takový záměr by ani nedával smysl. Obě země tak v dokumentu slibují, že posílí výuku obou jazyků v pohraničí a podobně. Pro místní to navíc není nic nového. Vzhledem k historickým vazbám je Alsasko a Lotrinsko do značné míry dvojjazyčné už nyní.

Další kontroverzní bod se týká vojenské spolupráce. Je to přitom podobný případ jako v ostatních bodech. Merkelová i Macron doufají, že spolupráci posílí. Ta přitom začala ustavením první společné německo-francouzské vojenské brigády v roce 1989. Tento vojenský oddíl je v současnosti nasazen v Mali. Jeho francouzští vojáci se přímo účastní vojenských misí, zatímco Němci mají na starosti výcvik, a přímo v boji se neobjevují.

Spolupráce Francie a Německa stojí rozhodně za pozornost, především pak ze strany malých členských států. Zatím jde ovšem jen o dokument, který je ve výsledku slabší než ten, který podepsal de Gaulle a Adenauer.

-1