Průzkum: Zeman vítězí u voličů ANO, SPD a KSČM. Největší odpor vzbuzuje Topolánek | info.cz

Články odjinud

Průzkum: Zeman vítězí u voličů ANO, SPD a KSČM. Největší odpor vzbuzuje Topolánek

Ze všech devíti prezidentských kandidátů, kteří budou v lednu usilovat o hlasy voličů, má největší podporu současná hlava státu Miloš Zeman. Svůj hlas by mu dalo 41, 5 procenta lidí, vyplynulo z průzkumu agentur TNS Kantar a Median pro Českou televizi. Druhého Jiřího Drahoše by volilo 30 procent dotázaných. Jeho volební potenciál je nicméně ještě o 10 procent vyšší.

Současný prezident Miloš Zeman má sympatizanty zejména mezi voliči ANO, SPD a KSČM. U nich by vyhrál už v prvním kole volby. „Miloš Zeman sbírá hlasy převážně mezi staršími voliči, zejména ve věku nad 60 let. Podporují ho i voliči z venkova či menších měst a spíše s nižším vzděláním,“ objasnil analytik agentury Kantar TNS Pavel Ranocha.

Druhý Jiří Drahoš má příznivce v úplně opačném táboře. Vyhrál mezi voliči TOP 09, STAN, ale také ODS, Pirátů a dokonce těsně i ČSSD. Třetí v průzkumu skončil Michal Horáček, jehož podpořilo 16,5 % dotázaných. Jeho volební potenciál je ale podobně jako u Drahoše o poznání vyšší. Bývalý premiér Mirek Topolánek skončil čtvrtý se čtyřmi procenty. Je nepřijatelný pro 73 procent respondentů.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Ostatní kandidáti se pohybují na hraně statistické odchylky. Pavel Fischer a Marek Hilšer získali ve volebním modelu 2,5 % hlasů. Další mají jedno procento nebo méně.

Průzkum probíhal ve dnech 11. až 15. listopadu. Zúčastnilo se ho 1500 respondentů, z nich do volebního modelu se zapojilo téměř 800 lidí. 

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Cesta k udržitelnosti penzijního systému? Německo tvrdě daní příjmy důchodců

Cesta k udržitelnosti penzijního systému? Německo tvrdě daní příjmy důchodců

Celkem 33 miliard eur (845 miliard korun) zaplatili loni němečtí důchodci na dani z příjmu. Píše o tom německý deník Bild. V rámci německé důchodové reformy se přitom i do budoucna počítá se stále větším daňovým zatížením lidí na odpočinku.

Každé desáté euro vybrané v Německu na dani z příjmu podle deníku Bild pochází z kapes důchodců. Ti se stávají stále významnějšími přispěvateli do státního rozpočtu, z něhož ale zároveň kvůli stárnutí populace paradoxně berou stále více peněz.

„Pouze 600 tisíc německých důchodců nemá žádný dodatečný příjem a bere důchod maximálně do výše nezdanitelného minima,“ napsal Bild. Dalších 4,4 milionu penzistů v Německu ale nezdanitelný příjem překračuje a platí z něj daň. A to velmi vysokou. Pokud příjem důchodce přesáhne v současné době minimální nezdanitelnou částku ve výši 9168 eur (235 000 korun) ročně, platí nově z každého příjmu nad tuto hranici daň ve výši 78 %.

Link

Jestliže tedy například podle výpočtu deníku Focus dostává dnes Němec starobní důchod 9180 eur ročně a o 12 euro tak překročí nezdanitelnou hranici, zaplatí z této částky celkem 8,88 eura na dani z příjmu. Stejným procentem se mu daní i jakékoliv další příjmy mimo důchod, včetně příjmů ze zaměstnání nebo pronájmu nemovitostí.

Němečtí poslanci se přitom už před čtrnácti lety dohodli na tom, že se daňové zatížení dodatečných příjmů důchodců bude rok od roku zvyšovat. Lidé, kteří dosáhli v Německu důchodového věku před rokem 2005, platí ze svých dodatečných příjmů padesátiprocentní daň. Dnešní „čerství“ důchodci ale už musejí platit 78 % a na jejich nástupce v roce 2030 čekají dokonce devadesátiprocentní odvody.

Link

I když takový systém vypadá vůči „lidem na zaslouženém odpočinku“ přinejmenším asociálně, v celkovém kontextu se jedná o součást snahy snížit podíl veřejných výdajů na státem zajištěné důchody. Tak jako se zvyšuje daňová zátěž dodatečných příjmů důchodců, zároveň rostou možnosti daňových odpočtů, pokud člověk v produktivním věku sám investuje do zajištění péče na stáří. Jinými slovy: těm, kteří se starají o to, aby nebyli v důchodu zcela závislí na státu, se daně snižují. „A daňové zatížení více přechází do stáří,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Ani takřka osmdesátiprocentní daň, kterou dnes zaplatí německý důchodce z příjmů nad stanovenou hranici důchodů, však úplně neznamená, že by z každého vydělaného tisíce eur hrubého musel 800 odevzdat státu. Podobně jako jiní zaměstnanci či podnikatelé v produktivním věku si může „odečíst“ z hrubého příjmu nejrůznější náklady, včetně třeba těch na určitou zdravotní péči.

Link

-1