Reakce médií na Zemanovu výhru je hysterická. Postavení Česka v EU se nezmění, tvrdí experti | info.cz

Články odjinud

Reakce médií na Zemanovu výhru je hysterická. Postavení Česka v EU se nezmění, tvrdí experti

Výsledkem prezidentských voleb žila snad všechna média v Česku, vítězství Miloše Zemana však neuniklo ani médiím na Západě, které se na konto staronové hlavy státu nevyjadřovaly zrovna s nadšením. Evropští a američtí novináři Zemanovu výhru povětšinou prezentovali jako vítězství populismu a jako další krok k posílení euroskeptických tendencí ve středoevropském regionu, který je v posledních letech znatelný hlavně v Polsku a Maďarsku. Podle expertů, které redakce INFO.CZ oslovila, je však reakce zahraničních médií přehnaná a další prohlubování příkopu mezi východní a západní Evropou výsledek voleb v Česku nepřinese. Zeman se totiž o evropskou politiku v posledních letech stejně nezajímal a jiné to nebude ani teď.

„Je to sedmdesátník, který nemá rád muslimy, média ani migranty a miluje Vladimira Putina,“ píše se hned v úvodu komentáře bruselského serveru Politico. Zemanovo vítězství komentovala i další evropská i americká média, která si všímají hlavně Zemanových vazeb na Rusko a Čínu a jeho postoje k migraci. Mnohé ale výsledek voleb interpretují také jako posun Česka k „problémovým“ zemím Evropské unie, jako je Polsko nebo Maďarsko.

Například list Wall Street Journal napsal, že Zemanova výhra zvýrazňuje postavení těch stran ve střední a východní Evropě, které jsou skeptické vůči snaze Bruselu vybudovat jednotnější Evropu a zároveň posiluje euroskeptiky v Polsku a v Maďarsku. Podobně to vidí také slovenský Denník N, podle kterého tak Slovensko ve střední Evropě zůstává ostrovem proevropské orientace.

„Myslím, že to je mediální hysterie,“ řekl pro INFO.CZ výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Michal Vít s tím, že v porovnání s Polskem a Maďarskem českou zahraniční politiku „velice zkušený aparát“, který obzvlášť v západní Evropě funguje bez zasahování nějakých autokratičtějších tendencí.

„Myslím, že Česká republika je v tomto ohledu oproti Polsku a Maďarsku a možná trochu i Slovensku rozdílná a je to dáno také tím, že Miloš Zeman a jeho okolí nemá profesní kapacitu na to, aby dokázali utvářet českou zahraniční politiku vůči západním partnerům,“ říká Vít.

O přehnané reakci médií hovoří i ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál, podle kterého Zemanova výhra žádné výrazné změny nepřinese. Střet mezi obyvateli s kosmopolitním pohledem na svět a těmi, kteří mají z dopadů globalizace obavy, navíc není nic výjimečného a lze ho pozorovat také v západoevropských zemích. Zprávy v médiích však mohou obraz Česka v Evropě zhoršit.

„Vzhledem k tomu, co se k tomu na Západě všechno píše, nás to nevykresluje v nejkrásnějších konturách. Čili nějaký dopad to na vnímání Česka mít může, ale evropská politika Česka se nezmění. Už během posledních let Zeman vektor evropské politiky opustil. Na začátku prohlašoval, že je eurofederalista a měl například i projev v Evropském parlamentu ve Štrasburku, to se ale změnilo a v tomto ohledu to tedy nebude změna oproti tomu, co jsme tu měli doteď,“ říká Dostál.

Na Zemanův nezájem o evropskou politiku upozorňuje také analytik institutu EUROPEUM. To, že prezident nevěnuje politickou pozornost západní Evropě, podle něj není nic nového. „Je obecně známý fakt, že se soustředí primárně na domácí politiku a z tohoto pohledu si teď nedokážu představit, že by došlo k nějaké dramatické změně,“ říká Vít, který vítězství Zemana vnímá jako potvrzení současného stavu.

Bude tedy především záležet na tom, jak se k Evropské unii a Visegrádské čtyřce, kam kromě Česka patří i Polsko, Maďarsko a Slovensko, postaví vláda Andreje Babiše. Ten má s objížděním Evropy v posledních dnech napilno. V pátek se účastnil summitu zemí V4, kde dali středoevropští lídři najevo, že trvají na tom, aby se klíčová rozhodnutí v EU přijímala na základě konsenzu. Přehlasování určité části zemí, jako tomu bylo v roce 2015 v případě unijních kvót, se tak už nesmí opakovat, zdůraznil Babiš. V pondělí pak premiér absolvoval sérii jednání v Bruselu, mimo jiné s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Zeman není v Polsku atraktivní figurka

Na rozdíl od Číny nebo Ruska Miloš Zeman o prohlubování vztahů se západní Evropou příliš zájem nemá, podobně na tom je ale také právě se zeměmi Visegrádské čtyřky, která je pro středoevropské země klíčovým projektem především při jednání v rámci Evropské unie.

„Miloš Zeman nemá zájem a možná ani energii na to, aby rozvíjel aktivní zahraniční politiku například ani ve středoevropském regionu, kdy se společný zájem obvykle buduje na základě kombinace osobní blízkosti jednotlivých představitelů s jejich zájmem o pozitivní změnu. Z tohoto pohledu je ten průsečík tak strašně malý, že to je jen migrační krize, na které se všichni shodnou. V zásadě to je ale jen taková rétorická bublina o migrantech, která má s praktickou politikou jen pramálo společného,“ tvrdí Vít.

Právě v důsledku migrační krize Zeman na důležitost uskupení V4 v minulosti poukazoval s tím, že skupina pomáhá migraci do střední Evropy zastavit. Kvůli jeho vřelým vztahům s prezidentem Vladimirem Putinem, kdy opakovaně kritizuje sankce, které unie uvalila na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym, je ale Zeman u některých zemí Visegrádu na černé listině – konkrétně u Polska, které má z Moskvy vzhledek ke své historii pochopitelné obavy.   

„Zeman rozhodně není nijak atraktivní figurka v Polsku, kde je vnímaný jako proruský aktér – to je přízvisko, které v polské veřejné debatě prezident často dostává. Nemyslím si proto, že by s ním někdo chtěl formovat alianci,“ říká Dostál s tím, že na druhou stranu je Zeman pro Poláky také „užitečným partnerem“. Několikrát se totiž Varšavy zastal v jejím sporu s Bruselem kvůli kontroverzním soudním reformám a zopakoval, že se Evropská komise nemá do záležitostí Polska vměšovat.

„V tomto ohledu je pro Poláky partnerem. Na druhou stranu si myslím, že jejich životní zájem, kvůli kterému se nebudou paktovat s někým, kdo podporuje ruský pohled na uspořádání východní Evropy, bude vždy převládat,“ říká Dostál.

Nijak zvlášť vřelý není ani vztah Zemana s jeho slovenským protějškem Andrejem Kiskou, kterého média před volbami často přirovnávala naopak k protikandidátovi Jiřímu Drahošovi. „Ohledně Andreje Kisky, myslím, že tady oba představitelé zastávají umírněný slušný vzájemně respektující se přístup, který je do značné míry utvářen vzájemným nezájmem, který ale nepřesahuje rovinu nějakého solidního diplomatického styku. Ani tady není Miloš Zeman v pozici, kdy by chtěl aktivně utvářet zahraniční politiku nebo vně působit jako ten, který výrazným způsobem formuje zahraničně politické směřování České republiky. Není to jeho zájmem a nemá na to ani energii,“ uzavírá Vít. 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Vymyslel, jak přeměnit poušť v zelenou oázu. Český podnikatel vidí budoucnost v řasách

Zanedlouho bude prezentovat český patent, jak ozelenit poušť, na výstavě EXPO 2020 v Dubaji. Už teď má přitom o jeho vynález zájem Saudská Arábie. Petr Kaštánek z firmy EcoFuel vidí v řasách nejen řešení nedostatku vody, ale i budoucnost pro léky, jídlo, kosmetiku, hojení ran či paliva. „I když to poslední se nám ukázalo jako poněkud slepá cesta, protože svítit, topit a jezdit na řasy, je fakt drahé,“ říká Kaštánek v rozhovoru pro INFO.cz. 

Z vašich projektů mě nejvíce zaujal ten na ozelenění pouště v Saudské Arábii. Můžete mi ho přiblížit?

V minulosti jsme se hodně věnovali výzkumu mikrořas a vývoji bioreaktorů, kde se řasám dobře daří a množí se. Včetně dalších technologií na jejich využití – ať už pro tvorbu inovativních krmných směsí pro zvířata, doplňků stravy pro lidi a podobně. Tuto etapu teď završujeme tím, že máme zařízení, které jsme si už nechali patentovat a poprvé jej představíme světu. Vzniklo v rámci projektu Bioraf, podpořeného od TAČR. Celé to bude součástí českého pavilonu na EXPO v roce 2020 v Dubaji a dost se na to těším. Vlastně odprezentujeme velkou a dost důležitou technologii, kterou jsme vyvinuli spolu s ČVUT. 

Link

Jak si to mám jako laik představit?

Jde o systém, jenž ze vzduchu kompenzuje vodu. Ta jde poté na náš bioreaktor s řasami a takto „biotizovaná“ řasa teče do pouštního písku, který zúrodňuje.

Takže se z bioreaktorů bude vypouštět voda s řasami a poušť se pak zazelená?

Ne v celé poušti. Bude to samozřejmě jen v určitých cílených oblastech, kde to má smysl udělat. Naše řasy a bioreaktor pomáhají vytvořit specifické mikrobiální prostředí a zajistit taková společenstva, která umožní zeleni růst. Přes náš reaktor se tudíž bude produkovat suspenze řas. Ty se ještě budou obohacovat o další přátelské bakterie a to celé se pak využije na kapénkovou závlahu.

Jak jste je vypěstovali?

Jde o speciální půdní řasy, které se izolovaly ze zeminy. Ony při svém růstu totiž vylučují do půdy látky, které tam jednak pomáhají vázat vodu a také podporují klíčení a růst rostlin. Říká se tomu zelená chemie. Mimochodem, v rámci tohoto projektu jsme se také zaměřili na využití a přeměnu biomasy na produkty s vysokou přidanou hodnotou a na alternativní zdroje energie. Díky novým navrženým rafinačním postupům umíme dělat nejen zmiňovaná krmiva a hnojiva či třeba potravinové doplňky, ale rovněž biopaliva nové generace a produkovat energii z biomasy. Dnes je jíme, nebo nám pomáhají k hojení ran či ke krásné pleti, ale má původní myšlenka byla, že na řasy jednou budeme i jezdit, létat či svítit. Existují totiž mikrořasy, které vytváří oleje, a ty se dají využít právě třeba jako palivo.

Nebo se na nich dá usmažit řízek?

Dá, jen by byl asi hodně drahý. Což je i důvod, proč má původní myšlenka o biopalivech vzala za své. Ukázalo se, že udělat biopalivo z řas je technicky krásně možné, ale příliš nákladné. I proto jsme se orientovali na izolování více exkluzivních látek z řas a pustili se do hojení ran a kosmetiky. Povedlo se nám vytvořit látku, která je účinnější než kyselina hyaluronová, jež má velmi unikátní účinky na pleť a pak také umíme vytvořit něco, co velice dobře ochrání pleť proti spálení na slunci.

Link

Vraťme se k poušti. Už to reálně někde funguje, že se zazelená?

Co vím, jeden z šejků natolik toužil po zeleném paloučku pro své dostihové velbloudy, že ho naše technologie velmi zaujala, aniž jsme ji tam ještě stihli odprezentovat.

Jinak myslím, že je jen otázkou času, kdy se bioreaktory ještě více rozšíří. A nejde tu jen o pouště. To potenciální využití je totiž velké. Řasy mohou dobře posloužit i na vyschlých půdách, kde chybí vláha, to znamená ve velmi blízké budoucnosti i u nás. Mohou zvyšovat úrodnost zemědělcům a jsou řešením pro období nedostatku vláhy a stále větší sucha, které nás už teď trápí a musíme mít pro ně řešení. Ono je to logické, nenechat vodu z půdy odpařovat neúčelně, ale využít tu kapénkovou závlahu, kterou přivedete až ke kořenům rostlin. Místo umělých hnojiv se dá přidat jeden specifický kmen řasy a ten nejenže vláhu rostliny lépe a cíleně využije, ale ještě se tím zvýší zemědělské výnosy.

A máte už nějaké pozitivní výsledky?

To vše již dlouho na Botanickém ústavu Akademie věd testuje kolega docent Miroslav Vosátka. A je docela jasně vidět rozdíl ve výnosech i v efektivitě, byť zatím jen na malém prostoru a ne na rozsáhlých polích. Srovnává se produkce rostlin v písku a v klasické půdě versus závlaha mikrořasami a symbiotickými bakteriemi. A je jasné, že řasy umí zvýšit i něco, čemu se říká zádržnost vody v půdě. Jsou už teď přirozenou součástí něčeho, čemu se říká biologická půdní krusta. To jsou společenstva mikroorganismů, které jsou nezbytné k tomu, aby byla půda úrodná. Jde o řasy, houby, bakterie a další mikroskopické organismy, které žijí ve vzájemné symbióze s rostlinami a umožňují jim efektivněji vázat nějaké látky, třeba dusík nebo fosfor.

Extrém je pouštní písek, který samozřejmě nic takového neobsahuje. Ukazuje se ale, že když mu přidáme mikrobiologii, zlepší se kvalita i prostředí pro růst rostlin. A výsledky jsou dost prokazatelné.

Link

Takže čistě laicky: když budeme zavlažovat české lesy řasami, ubudou holiny i u nás?

Z vlastní zkušenosti vím, protože jsem i já sám dělal na vlastní zahrádce řadu experimentů, kdy jsme třeba na část trávníku aplikovali právě ty naše řasy a na další čtverce pouze vodu či vodu s chemickým hnojivem, že takových výsledků lze dosáhnout. Nejvíc bujné zeleně bylo právě v těch místech, kam jsme aplikovali řasy. A to i přes velké sucho.

Mluvíte o řasách skoro tak, jako byste se do nich zamiloval… Čím je taková pro laika vlastně prapodivná věc tak výjimečná?

Žil jsem v dětství dva roky na Kubě, díky práci otce na tamní akademii věd. A možná v tom také hraje roli fakt, že to bylo v takovém tom citlivém chlapeckém období, kdy jsem navíc četl kupu cestopisů a objevitelských záhad, což napomohlo, že jsem měl touhu stejně jako táta objevovat zajímavé světy. Navíc blízkost moře... Proto rád plachtím a objevuji řasy. Ony se totiž dají najít úplně všude – počínaje horkými prameny až po severní pól. Takový jiný organismus skoro neexistuje.

Ale jinak k samotným řasám. Ony jsou skutečně moc zajímavé. Obsahují široké spektrum bioaktivních látek. Pomáhají nám k lepšímu zdraví či produkci potravin. Druhá věc je, že se živí skleníkovými plyny a slunečním svitem. A z toho produkují biomasu. Takto vznikají zase další zajímavé látky s širokým využitím. My se třeba zaměřili také díky grantům na to, jak získávat účinné látky pro kosmetický průmysl. Dnes umíme z řas izolovat různé antioxidanty, pigmenty, oleje… Mají silné protizánětlivé účinky, takže umí potlačit bakterii, která způsobuje akné a při hojení ran zase fungují jako účinné antibakteriální léčivo. Využít se dají i při atopickém ekzému nebo na hojení ran.

Link

Jaké další využití řasy pro budoucnost lidstva ještě mají? 

Vzhledem k tomu, že řasa je organismus, kde probíhá rychlý růst, protože disponuje fotosyntézou, ale zároveň má nejrychlejší dobu zdvojení ze všech podobných organismů, nebo-li chcete-li, dobu vlastní reprodukce, je velmi perspektivní. Navíc také díky tomu rychle vytváří kyslík a biomasu. Pro svůj růst naopak potřebuje dusík, fosfor a oxid uhličitý. Už z toho prostého výčtu jde o něco, co je velmi dobře připraveno k využití v kosmonautice. Řasy prostě umí sníst, co je naším odpadem a vyprodukovat z toho něco, co je pro nás velice prospěšné.

A ten vesmír?

Úvaha, že to budou právě řasy, které se na kosmických lodích a při osídlování jiných planet budou jíst či používat k recyklaci odpadů, je poměrně známá. A i my máme v jednom projektu výzkum velmi specifické řasy, která se vyšlechtila tak, aby nebyla zelená (ztratila chlorofyl) a nepotřebovala k životu slunce. Je žlutá, protože obsahuje vysoké množství luteinu, což je jinak látka využívaná pro ochranu očí. Neroste na slunci, ale v bioreaktorech, kde ji krmíme cukrem nebo odpadním glycerinem z výroby biopaliv. Zlatožlutá řasa se podobá svými účinky na imunitu a lidské tělo známé zelené chlorele, ale dá se z ní navíc extrahovat zlatý olej a v dalším kroku polysacharid. Zatím nepopsaná nová látka, jak teď zjistila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. 

A ukázalo se, že ten polysacharid má silné imunostimulační účinky, tudíž je potenciálně široce využitelný v léčivech. To, co nám zůstane po izolaci těchto dvou látek, je vlastně proteinový koncentrát. A ten využíváme pro produkci funkčních potravin, právě se z něj chystáme nově vyrábět proteinové nápoje. Což je přesně potravina vhodná pro posádku kolonizující cizí planety. Náš partner navíc už testuje výrobu řasových párků a paštik.

Link

42912