Články odjinud

Reakce médií na Zemanovu výhru je hysterická. Postavení Česka v EU se nezmění, tvrdí experti

Reakce médií na Zemanovu výhru je hysterická. Postavení Česka v EU se nezmění, tvrdí experti

Výsledkem prezidentských voleb žila snad všechna média v Česku, vítězství Miloše Zemana však neuniklo ani médiím na Západě, které se na konto staronové hlavy státu nevyjadřovaly zrovna s nadšením. Evropští a američtí novináři Zemanovu výhru povětšinou prezentovali jako vítězství populismu a jako další krok k posílení euroskeptických tendencí ve středoevropském regionu, který je v posledních letech znatelný hlavně v Polsku a Maďarsku. Podle expertů, které redakce INFO.CZ oslovila, je však reakce zahraničních médií přehnaná a další prohlubování příkopu mezi východní a západní Evropou výsledek voleb v Česku nepřinese. Zeman se totiž o evropskou politiku v posledních letech stejně nezajímal a jiné to nebude ani teď.

„Je to sedmdesátník, který nemá rád muslimy, média ani migranty a miluje Vladimira Putina,“ píše se hned v úvodu komentáře bruselského serveru Politico. Zemanovo vítězství komentovala i další evropská i americká média, která si všímají hlavně Zemanových vazeb na Rusko a Čínu a jeho postoje k migraci. Mnohé ale výsledek voleb interpretují také jako posun Česka k „problémovým“ zemím Evropské unie, jako je Polsko nebo Maďarsko.

Například list Wall Street Journal napsal, že Zemanova výhra zvýrazňuje postavení těch stran ve střední a východní Evropě, které jsou skeptické vůči snaze Bruselu vybudovat jednotnější Evropu a zároveň posiluje euroskeptiky v Polsku a v Maďarsku. Podobně to vidí také slovenský Denník N, podle kterého tak Slovensko ve střední Evropě zůstává ostrovem proevropské orientace.

„Myslím, že to je mediální hysterie,“ řekl pro INFO.CZ výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Michal Vít s tím, že v porovnání s Polskem a Maďarskem českou zahraniční politiku „velice zkušený aparát“, který obzvlášť v západní Evropě funguje bez zasahování nějakých autokratičtějších tendencí.

„Myslím, že Česká republika je v tomto ohledu oproti Polsku a Maďarsku a možná trochu i Slovensku rozdílná a je to dáno také tím, že Miloš Zeman a jeho okolí nemá profesní kapacitu na to, aby dokázali utvářet českou zahraniční politiku vůči západním partnerům,“ říká Vít.

O přehnané reakci médií hovoří i ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál, podle kterého Zemanova výhra žádné výrazné změny nepřinese. Střet mezi obyvateli s kosmopolitním pohledem na svět a těmi, kteří mají z dopadů globalizace obavy, navíc není nic výjimečného a lze ho pozorovat také v západoevropských zemích. Zprávy v médiích však mohou obraz Česka v Evropě zhoršit.

„Vzhledem k tomu, co se k tomu na Západě všechno píše, nás to nevykresluje v nejkrásnějších konturách. Čili nějaký dopad to na vnímání Česka mít může, ale evropská politika Česka se nezmění. Už během posledních let Zeman vektor evropské politiky opustil. Na začátku prohlašoval, že je eurofederalista a měl například i projev v Evropském parlamentu ve Štrasburku, to se ale změnilo a v tomto ohledu to tedy nebude změna oproti tomu, co jsme tu měli doteď,“ říká Dostál.

Na Zemanův nezájem o evropskou politiku upozorňuje také analytik institutu EUROPEUM. To, že prezident nevěnuje politickou pozornost západní Evropě, podle něj není nic nového. „Je obecně známý fakt, že se soustředí primárně na domácí politiku a z tohoto pohledu si teď nedokážu představit, že by došlo k nějaké dramatické změně,“ říká Vít, který vítězství Zemana vnímá jako potvrzení současného stavu.

Bude tedy především záležet na tom, jak se k Evropské unii a Visegrádské čtyřce, kam kromě Česka patří i Polsko, Maďarsko a Slovensko, postaví vláda Andreje Babiše. Ten má s objížděním Evropy v posledních dnech napilno. V pátek se účastnil summitu zemí V4, kde dali středoevropští lídři najevo, že trvají na tom, aby se klíčová rozhodnutí v EU přijímala na základě konsenzu. Přehlasování určité části zemí, jako tomu bylo v roce 2015 v případě unijních kvót, se tak už nesmí opakovat, zdůraznil Babiš. V pondělí pak premiér absolvoval sérii jednání v Bruselu, mimo jiné s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Zeman není v Polsku atraktivní figurka

Na rozdíl od Číny nebo Ruska Miloš Zeman o prohlubování vztahů se západní Evropou příliš zájem nemá, podobně na tom je ale také právě se zeměmi Visegrádské čtyřky, která je pro středoevropské země klíčovým projektem především při jednání v rámci Evropské unie.

„Miloš Zeman nemá zájem a možná ani energii na to, aby rozvíjel aktivní zahraniční politiku například ani ve středoevropském regionu, kdy se společný zájem obvykle buduje na základě kombinace osobní blízkosti jednotlivých představitelů s jejich zájmem o pozitivní změnu. Z tohoto pohledu je ten průsečík tak strašně malý, že to je jen migrační krize, na které se všichni shodnou. V zásadě to je ale jen taková rétorická bublina o migrantech, která má s praktickou politikou jen pramálo společného,“ tvrdí Vít.

Právě v důsledku migrační krize Zeman na důležitost uskupení V4 v minulosti poukazoval s tím, že skupina pomáhá migraci do střední Evropy zastavit. Kvůli jeho vřelým vztahům s prezidentem Vladimirem Putinem, kdy opakovaně kritizuje sankce, které unie uvalila na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym, je ale Zeman u některých zemí Visegrádu na černé listině – konkrétně u Polska, které má z Moskvy vzhledek ke své historii pochopitelné obavy.   

„Zeman rozhodně není nijak atraktivní figurka v Polsku, kde je vnímaný jako proruský aktér – to je přízvisko, které v polské veřejné debatě prezident často dostává. Nemyslím si proto, že by s ním někdo chtěl formovat alianci,“ říká Dostál s tím, že na druhou stranu je Zeman pro Poláky také „užitečným partnerem“. Několikrát se totiž Varšavy zastal v jejím sporu s Bruselem kvůli kontroverzním soudním reformám a zopakoval, že se Evropská komise nemá do záležitostí Polska vměšovat.

„V tomto ohledu je pro Poláky partnerem. Na druhou stranu si myslím, že jejich životní zájem, kvůli kterému se nebudou paktovat s někým, kdo podporuje ruský pohled na uspořádání východní Evropy, bude vždy převládat,“ říká Dostál.

Nijak zvlášť vřelý není ani vztah Zemana s jeho slovenským protějškem Andrejem Kiskou, kterého média před volbami často přirovnávala naopak k protikandidátovi Jiřímu Drahošovi. „Ohledně Andreje Kisky, myslím, že tady oba představitelé zastávají umírněný slušný vzájemně respektující se přístup, který je do značné míry utvářen vzájemným nezájmem, který ale nepřesahuje rovinu nějakého solidního diplomatického styku. Ani tady není Miloš Zeman v pozici, kdy by chtěl aktivně utvářet zahraniční politiku nebo vně působit jako ten, který výrazným způsobem formuje zahraničně politické směřování České republiky. Není to jeho zájmem a nemá na to ani energii,“ uzavírá Vít. 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Markéta Všelichová píše z tureckého vězení: Nikdy jim nedovolím, aby mě zničili. Už nebudu plakat

Tento dopis z tureckého vězení adresovala loni na podzim rodičům a přátelům Markéta Všelichová. Češka, kterou turecký soud poslal na více než šest roků do vězení za kontakt se syrskými milicemi YPG, byla tehdy z Vanu přemístěna do jiného vězení, které leží blíže Evropě. Už na novém místě strávila jistou dobu v nepříliš hygienickém prostředí, které popisuje zkraje textu. Podle dostupných zpráv už je ale i díky pomoci českých diplomatů opět na standardní cele. Text je zčásti editovaný a značně zkrácený. Podle Markétiných přátel ona sama s publikací svých poznatků souhlasí.

Jsem teď v malé, špinavé místnosti. Není tady žádné vybavení, jako třeba konvice. Víte, že část života jsem strávila ve squatech, takže pokud řeknu, že nějaké místo je špinavé, musí to být opravdu velmi špinavé. Vyskytuje se tady nějaký druh hmyzu; nevím, jak se jmenuje, nikdy jsem nic takového neviděla. Je to velké jako myš, ale má to „tykadla“… Nemám problémy s pavouky a brouky. Ale když jsem se setkala s jedním z těchto „exemplářů“ v koupelně a poté jsem ho našla v botě, musím Vám říct, že se necítím v této místnosti dobře.

Ano, samozřejmě, ráda bych tuto místnost vyčistila. I když si myslím, že to není v silách jediného člověka. Nemám na to ale žádné vybavení. Několikrát jsem žádala stráže, aby mi půjčili čistící přípravky, ale obvykle jsem nedostala odpověď. Ano, jednou jsem jí dostala. Zněla zhruba takto – tato špinavá místnost je pro mě dobrá, protože jsem špinavá teroristka.

Link

Někdy se cítím smutná, ale už nikdy víc nebudu plakat. Když pláču, smějí se mi. Doslova. Stejně jako v den, kdy mě dali do této místnosti. Ano, přiznávám, když jsem to viděla, byla jsem tak šokovaná, že jsem začala plakat. Všichni se smáli a volali i další stráže, aby se na mé neštěstí přišli podívat. Ale věřte mi, že na závěr jsem jim poděkovala. Takové chování mě posiluje. Dává mi sílu vyrovnat se všemi situacemi, které přede mne postaví. Nikdy jim nedovolím, aby mě zničili. Je to asi přesně to, co někteří lidé chtějí.

Po prvním šoku jsem se opět vrátila ke své filosofii. Ta zní: Nedělej si starosti s tím, co aktuálně nemůžeš mít, ale podnikej to nejlepší, co je možné v daných podmínkách. Takže se i ve velmi malém prostoru snažím sportovat, i ve špinavé koupelně se studenou vodou se denně sprchuji, myji si vlasy, peru oblečení….

Moje kurdské přítelkyně

Doufám, že se moje aktuální situace vyřeší. A že se budu moci vrátit do standardního pokoje (stalo se tak – pozn. redakce). Neřekla jsem vám, že jsem první dva dny strávila v normální místnosti s dalšími „teroristkami“. Moc se mi tam (v novém vězení – pozn. redakce) líbilo: byl tam mnohem větší dvůr než ve Vanu, takže po delší době jsem se mohla opravdu proběhnout. Prostor byl velký, se dvěma patry, s deseti malými pokoji pro spaní pro 1 až 3 osoby. Obzvlášť tyto „ložnice“ jsem uvítala. Ve Vanu nás bylo asi 15 společně spících v jednom malém prostoru. Taková absence soukromí pro mě už začala být stresující.

Ihned jsem si také porozuměla s lidmi v pokoji. Většina z nich jsou Kurdky. Jsou tady z různých důvodů (bojovnice, aktivistky, politicky činné osoby), ale všechny jsou opravdu milé, laskavé a vzdělané.

Link

Místnost, kde jsem strávila úplně první dva dny (po přestěhování – pozn. redakce), byla čistá. A zařízená jako v nějakém bytě. Všude spousta dekorací. Je to oproti Vanu velký rozdíl: v této věznici jsou i vrazi, pašeráci, obchodníci s drogami, prostitutky. Většina z nich jsou špatní už na první pohled. I jejich pokoje jsou špinavé. Když ale vstoupíte do místnosti vězňů držených zde pro „teror“, je to úplně jiný svět. Některé z těchto žen a dívek, se kterými jsem strávila tyto první dva dny, jsou ve vězení už dlouho. I více než 20 let! Nikdo by to do nich neřekl. Všechny o sebe velmi dbají, vypadají mnohem lépe než řada žen venku. Sportují, čtou, dělají ruční práce…. Byla jsem ohromena, jak se s tím dokázaly vypořádat. Také jsem se trochu styděla, že si dělám starosti se svým v nejhorší variantě pětiletým pobytem ve vězení. Je tu přitom žena, která sedí ve vězení už 25 let. Je jí 52 roků, ale vypadá mnohem mladší, řekněme jako čtyřicátnice. Je ale trochu smutná, je jí to vidět v očích...

Krátce před mým přesunem mě kamarádka informovala, že některá média vydala příběh o íránské dívce Nazle (bylo mezi nimi také INFO.CZ: Nazle hrozilo vydání do Íránu, kde by byla pravděpodobně odsouzena k smrti – pozn. red.). Byla jsem tím potěšena a chci se s Vámi podělit o jednu zkušenost s ní. Vždycky, když jsem hovořila o kamarádkách, zmiňovala jsem jen pozitivní věci. Mám je ráda všechny: některé z nich zůstanou zapsané v mém srdci navždy. Ale samozřejmě, ne vždy je všechno ideální. I tady mají lidé negativní vlastnosti. Jako všude. I ve Vanu došlo ke konfliktům, jaké si můžete představit v kolektivu patnácti žen zavřených 24 hodin pohromadě v malé místnosti…

Link

Nazlu jsem nikdy neviděla mluvit o někom jiným za jeho zády. Nikdy jsem neviděla, že by byla naštvaná nebo uražená. Nikdy si na nic nestěžovala, vždycky přijímala věci tak, jak jsou. Vždycky o všem mluvila otevřeně. Ke všem se chovala s respektem. Byla vždy milá, nikdy ne vlezlá. Upřímná, čestná, opravdová. Byla to osoba, s jakou jsem ve svém životě dosud nesetkala.

Jednoho dne jsem ji viděla sedět na posteli a tiše plakat. Přišla jsem k ní a objala jsem ji. Požádala mě, abych se jí neptala, proč pláče. Řekla mi, že není schopná říct proč, prostě ty slzy přišly a ona je nedokáže zastavit. Řekla jsem jí, jak jí chápu, jak moc těžká je její situace. (Stále hledá možnosti, jak získat azyl v Turecku. Stále čeká na kontakt s rodinou a přítelem. Je bez peněz, má jen to, co jí dají ostatní.) Také jsem jí řekla, jak moc ji mám ráda, pro to všechno, co jsem popsala. Stále plakala a odpověděla: „Dayika mon ferbu, pis neki “. To znamená: „Matka mě naučila – nečiň špinavosti (špatnosti)“. Jednoduchá věta, z jejích úst to byly ale jedny z nejsilnějších slov, jaké jsem kdy slyšela. Řekla to tak přirozeně, jako by šlo o tu nejběžnější věta na světě. Ale v těch obyčejných slovech je všechno. Když všichni toto naučíme své děti, svět bude lepší.

5077161:article:true:true:true

Svět tam venku…

Přesun z Vanu sem. Bylo to – řekněme – zajímavé. Nevím, jak popsat své pocity. Vzali mě normálním letadlem Pegasus Airlines, cestovala jsem jako běžný pasažér. Jen se dvěma neozbrojenými policisty v civilu. Přestupovali jsme v Istanbulu. Bylo to jako vrátit se v čase o dva roky zpět. Jako by dva roky ve vězení byly smazány, jako by se to nestalo… Ale také jsem se cítila trochu jako ve vizi z minulého života. Něco, co znáte velmi, velmi dobře, ale ve skutečnosti, nemáte tušení, kam to zařadit. Jako bych už nebyla součástí světa venku. Bylo to jako sen, který skončil v okamžiku, kdy jsem dorazila do jiného vězení.

40921