Reakce médií na Zemanovu výhru je hysterická. Postavení Česka v EU se nezmění, tvrdí experti | info.cz

Články odjinud

Reakce médií na Zemanovu výhru je hysterická. Postavení Česka v EU se nezmění, tvrdí experti

Výsledkem prezidentských voleb žila snad všechna média v Česku, vítězství Miloše Zemana však neuniklo ani médiím na Západě, které se na konto staronové hlavy státu nevyjadřovaly zrovna s nadšením. Evropští a američtí novináři Zemanovu výhru povětšinou prezentovali jako vítězství populismu a jako další krok k posílení euroskeptických tendencí ve středoevropském regionu, který je v posledních letech znatelný hlavně v Polsku a Maďarsku. Podle expertů, které redakce INFO.CZ oslovila, je však reakce zahraničních médií přehnaná a další prohlubování příkopu mezi východní a západní Evropou výsledek voleb v Česku nepřinese. Zeman se totiž o evropskou politiku v posledních letech stejně nezajímal a jiné to nebude ani teď.

„Je to sedmdesátník, který nemá rád muslimy, média ani migranty a miluje Vladimira Putina,“ píše se hned v úvodu komentáře bruselského serveru Politico. Zemanovo vítězství komentovala i další evropská i americká média, která si všímají hlavně Zemanových vazeb na Rusko a Čínu a jeho postoje k migraci. Mnohé ale výsledek voleb interpretují také jako posun Česka k „problémovým“ zemím Evropské unie, jako je Polsko nebo Maďarsko.

Například list Wall Street Journal napsal, že Zemanova výhra zvýrazňuje postavení těch stran ve střední a východní Evropě, které jsou skeptické vůči snaze Bruselu vybudovat jednotnější Evropu a zároveň posiluje euroskeptiky v Polsku a v Maďarsku. Podobně to vidí také slovenský Denník N, podle kterého tak Slovensko ve střední Evropě zůstává ostrovem proevropské orientace.

„Myslím, že to je mediální hysterie,“ řekl pro INFO.CZ výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Michal Vít s tím, že v porovnání s Polskem a Maďarskem českou zahraniční politiku „velice zkušený aparát“, který obzvlášť v západní Evropě funguje bez zasahování nějakých autokratičtějších tendencí.

„Myslím, že Česká republika je v tomto ohledu oproti Polsku a Maďarsku a možná trochu i Slovensku rozdílná a je to dáno také tím, že Miloš Zeman a jeho okolí nemá profesní kapacitu na to, aby dokázali utvářet českou zahraniční politiku vůči západním partnerům,“ říká Vít.

O přehnané reakci médií hovoří i ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál, podle kterého Zemanova výhra žádné výrazné změny nepřinese. Střet mezi obyvateli s kosmopolitním pohledem na svět a těmi, kteří mají z dopadů globalizace obavy, navíc není nic výjimečného a lze ho pozorovat také v západoevropských zemích. Zprávy v médiích však mohou obraz Česka v Evropě zhoršit.

„Vzhledem k tomu, co se k tomu na Západě všechno píše, nás to nevykresluje v nejkrásnějších konturách. Čili nějaký dopad to na vnímání Česka mít může, ale evropská politika Česka se nezmění. Už během posledních let Zeman vektor evropské politiky opustil. Na začátku prohlašoval, že je eurofederalista a měl například i projev v Evropském parlamentu ve Štrasburku, to se ale změnilo a v tomto ohledu to tedy nebude změna oproti tomu, co jsme tu měli doteď,“ říká Dostál.

Na Zemanův nezájem o evropskou politiku upozorňuje také analytik institutu EUROPEUM. To, že prezident nevěnuje politickou pozornost západní Evropě, podle něj není nic nového. „Je obecně známý fakt, že se soustředí primárně na domácí politiku a z tohoto pohledu si teď nedokážu představit, že by došlo k nějaké dramatické změně,“ říká Vít, který vítězství Zemana vnímá jako potvrzení současného stavu.

Bude tedy především záležet na tom, jak se k Evropské unii a Visegrádské čtyřce, kam kromě Česka patří i Polsko, Maďarsko a Slovensko, postaví vláda Andreje Babiše. Ten má s objížděním Evropy v posledních dnech napilno. V pátek se účastnil summitu zemí V4, kde dali středoevropští lídři najevo, že trvají na tom, aby se klíčová rozhodnutí v EU přijímala na základě konsenzu. Přehlasování určité části zemí, jako tomu bylo v roce 2015 v případě unijních kvót, se tak už nesmí opakovat, zdůraznil Babiš. V pondělí pak premiér absolvoval sérii jednání v Bruselu, mimo jiné s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Zeman není v Polsku atraktivní figurka

Na rozdíl od Číny nebo Ruska Miloš Zeman o prohlubování vztahů se západní Evropou příliš zájem nemá, podobně na tom je ale také právě se zeměmi Visegrádské čtyřky, která je pro středoevropské země klíčovým projektem především při jednání v rámci Evropské unie.

„Miloš Zeman nemá zájem a možná ani energii na to, aby rozvíjel aktivní zahraniční politiku například ani ve středoevropském regionu, kdy se společný zájem obvykle buduje na základě kombinace osobní blízkosti jednotlivých představitelů s jejich zájmem o pozitivní změnu. Z tohoto pohledu je ten průsečík tak strašně malý, že to je jen migrační krize, na které se všichni shodnou. V zásadě to je ale jen taková rétorická bublina o migrantech, která má s praktickou politikou jen pramálo společného,“ tvrdí Vít.

Právě v důsledku migrační krize Zeman na důležitost uskupení V4 v minulosti poukazoval s tím, že skupina pomáhá migraci do střední Evropy zastavit. Kvůli jeho vřelým vztahům s prezidentem Vladimirem Putinem, kdy opakovaně kritizuje sankce, které unie uvalila na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym, je ale Zeman u některých zemí Visegrádu na černé listině – konkrétně u Polska, které má z Moskvy vzhledek ke své historii pochopitelné obavy.   

„Zeman rozhodně není nijak atraktivní figurka v Polsku, kde je vnímaný jako proruský aktér – to je přízvisko, které v polské veřejné debatě prezident často dostává. Nemyslím si proto, že by s ním někdo chtěl formovat alianci,“ říká Dostál s tím, že na druhou stranu je Zeman pro Poláky také „užitečným partnerem“. Několikrát se totiž Varšavy zastal v jejím sporu s Bruselem kvůli kontroverzním soudním reformám a zopakoval, že se Evropská komise nemá do záležitostí Polska vměšovat.

„V tomto ohledu je pro Poláky partnerem. Na druhou stranu si myslím, že jejich životní zájem, kvůli kterému se nebudou paktovat s někým, kdo podporuje ruský pohled na uspořádání východní Evropy, bude vždy převládat,“ říká Dostál.

Nijak zvlášť vřelý není ani vztah Zemana s jeho slovenským protějškem Andrejem Kiskou, kterého média před volbami často přirovnávala naopak k protikandidátovi Jiřímu Drahošovi. „Ohledně Andreje Kisky, myslím, že tady oba představitelé zastávají umírněný slušný vzájemně respektující se přístup, který je do značné míry utvářen vzájemným nezájmem, který ale nepřesahuje rovinu nějakého solidního diplomatického styku. Ani tady není Miloš Zeman v pozici, kdy by chtěl aktivně utvářet zahraniční politiku nebo vně působit jako ten, který výrazným způsobem formuje zahraničně politické směřování České republiky. Není to jeho zájmem a nemá na to ani energii,“ uzavírá Vít. 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Januš: Minimum personálních přesunů nasvědčuje tomu, že advokáti vědí o blížící se krizi

ANALÝZA JANA JANUŠE | Na advokátním trhu je v posledních měsících až podezřelý klid a prakticky nedochází k žádným klíčovým personálním přesunům. Působiště sice změnilo několik specialistů, nesledujeme ale odchody šéfů či větších týmů a ani se o nich na trhu nespekuluje, což je dosti odlišná situace od konce loňského roku. Podle některých hlasů může být i toto uklidnění příznakem, či možná naopak důsledkem blížící se krize nebo významnějšího oslabení ekonomiky.

Zhruba před rokem se v tuto dobu sice intenzivně, ale přece jen ještě neoficiálně, řešil odchod Weil, Gotshal & Manges z trhu, dění v KŠD Legal, které vyvrcholilo odštěpením lidí kolem Lukáše Trojana či odchod Bořivoje Líbala z čela PwC Legal a také přesun jeho spolupracovníků do jiné firmy, kterou se nakonec stala pražská kancelář firmy Noerr. Také prosakovaly informace o návratu mezinárodní kanceláře Eversheds Sutherland na český trh.

Nyní ale žádné obdobné zprávy na českém advokátním trhu nekolují, většina kanceláří je spokojená a lidé se v nich v klidu věnují své práci. Samozřejmě je to i tím, že přelom let 2018 a 2019 byl mimořádně dynamický.

Link

„Karty jsou teď rozdány, pro velké personální změny už není prostor,“ řekl mi nedávno jeden z partnerů jedné z největších advokátních kanceláří v zemi. „Kvalitní lidé většinou pozici, kterou mají, nemění, je to patrně známkou obavy z blížící se budoucnosti,“ odhadl pak v rozhovoru pro INFO.CZ vyhlašovatel žebříčku Právnická firma roku Miroslav Chochola.

Něco podobného o pár týdnů dříve naznačil třeba i řídící partner české TaylorWessing Erwin Hanslik, který mimo jiné uvedl, že spolupracují i s headhunterem, o čemž většina advokátních kanceláří také zatím příliš otevřeně nehovoří. Vystihl pak rovněž situaci mimo hlavní město: „Brno je úplně jiné než Praha. Místní právníci jsou tam spokojení. Nechtějí riskovat změnu, přestože by mohli vydělávat o něco více.“

A současné uvažování ohledně novinek ilustruje rovněž odpověď šéfa KPMG Legal Martina Hrdlíka: „Na každý finanční rok máme ale rozjetých vice iniciativ, z nichž se zhmotní jedna, dvě. V minulosti jsme takto například etablovali tým na oblast práva a technologií. Samozřejmě také rozvíjíme sektorové specializace. Rozhodně to ale není tak, že bychom si teď řekli, že koupíme polovinu nějaké kanceláře a začneme dělat její byznys. Máme vlastní plány.“

Link

Tuto situaci pak dokresluje právě to, že v poslední době oznamované nástupy jsou často spojeny zejména s jasnou oborovou specializací, specifickými dovednostmi daného člověka či jeho orientací na transakční poradenství a fúze a akvizice, což vychází z aktuální ekonomické kondice.

Psali jsme například o nástupu Barbory Dubanské do TaylorWessing, můžeme ale rovněž připomenout posílení kanceláří Eversheds Sutherland či Wolf Theiss.

Do Eversheds Sutherland nedávno nastoupili bývalý šéf právního oddělení Sazky Radek Váňa a advokát pohybující se v mezinárodních kancelářích Michal Hrabovský.

„Radek Váňa má za sebou více než dvacetiletou kariéru kombinující praxi advokáta v předních mezinárodních kancelářích a transakčního in-house právníka. Do Eversheds Sutherland přichází z pozice vedoucího právního oddělení mezinárodní loterijní skupiny SAZKA Group. Předtím působil v advokátní kanceláři Allen & Overy v Praze, Londýně a Amsterdamu a jako vedoucí právník pro mezinárodní transakce ve společnosti KAZ Minerals PLC v Londýně a kazašské Almatě. Radek se bude v Eversheds Sutherland soustředit na další rozvoj transakčních služeb (M&A) a povede tým zaměřující se na poradenství rusky hovořícím klientům,“ uvádí o Váňovi kancelář.

Link

„Michal Hrabovský má za sebou dvanáctiletou právnickou praxi a naváže na předchozí úspěšné působení v advokátních kancelářích Weil, Gotshal & Manges a bpv Braun Partners. Je opakovaně doporučovaným právníkem ratingovou agenturou Legal 500 jako odborník pro oblast fúzí a akvizic. Vedle transakčního poradenství bude jeho úkolem rozvoj praxe soutěžního práva v pražské a bratislavské kanceláři,“ dočteme se pak o Hrabovském.

Vraťme se také k dřívější personální zprávě z Wolf Theiss, která prochází postupně významným přerodem pražského týmu, vyvolaným i dřívějším odchodem partnera Jana Kotouse a některých dalších lidí do Deloitte Legal:

„Do pražské kanceláře Wolf Theiss nastupuje jako specialista na farmaceutické právo a duševní vlastnictví Kamila Seberová. Nemovitostní tým se rozšířil o Radku Neničkovou a skupinu advokátů specializujících se na fúze a akvizice posiluje Tereza Naučová. Všechny tři budou ve Wolf Theiss působit na pozici Counsel. K týmu se přidala také odbornice na daňové poradenství Dita Šulcová a tým Banking & Finance se rozšířil o seniorního advokáta Filipa Michalce.“

Link

Před necelým rokem jsme avizovali, že počet členů pražského týmu se v nejbližší době zdvojnásobí až ztrojnásobí. To se reálně děje a s expanzí nekončíme,“ uvedla k tomu začátkem října řídící partnerka kanceláře Jitka Logesová.

Kancelář CEE Attorneys pak nedávno získala advokátku Denisu Novákovou, která dříve pracovala v PRK Partners. A i ona se věnuje fúzím a akvizicím.

43634