Články odjinud

Rozmanitost prezidentských kandidátů nevadí. Naopak, mohla by být větší! Komentář P. Kolmana

Prezidentské volby klepou na dveře. Osvícenější youtubeři asi již pomalu promýšlejí klipy, v nichž budou nápaditě zvát mladé lidi k volbám, a ti ještě „osvícenější“ obcházejí neziskovky či veřejné fondy, aby jim na tu jejich moderní formu „osvěty“ trochu přispěli.

Blíží se 7. listopad. V 16 hodin tohoto dne dojde k definitivní uzávěrce kandidátních listin pro české prezidentské volby. Nejprve chci předeslat, že jsem byl a pořád jsem zásadně proti přímé volbě prezidenta republiky.

Ze systémového hlediska nutno konstatovat, že přímá volba odpovídá prezidentskému systému, v naší ústavněprávní struktuře působí naprosto cizorodě. Připomeňme si, že po celé dějiny naší novodobé demokracie byl a je český stát parlamentní, a nikoliv prezidentskou republikou.

Pro pět ran do ústavy, nedávala by přímá volba o trochu víc smyslu, pakliže by měl český prezident nějakou opravdu důležitou kompetenci? Jako právníka mě napadá kupříkladu pravomoc vetovat zákony, kterou dnes hlava republiky (asi k velkému smutku Hradu) nemá a asi jen tak brzy mít nebude.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Nicméně když už přímou volbu máme, musíme se s ní smířit. Na rozdíl od některých jiných publicistů, politologů či čtenářů mi nevadí, že kandidují či o kandidatuře nahlas uvažují různé méně konformní osobnosti, či dokonce „postavičky“ – nechci je zde explicitně vyjmenovávat, abych jim nedělal další reklamu. Rozhodně jejich kandidaturu nepokládám za krok ke snížení naší politické kultury. Pokud to v Česku vlastně ještě jde, dodal by možná satiricky senátor Kubera, notabene který svou kandidaturu k smutku mnohých nakonec vzdal.

Obecně u tohoto typu voleb platí, že pokud kandidát myslí svou účast ve volbách vážně, tak se snaží programově posunout do středu, aby zaujal co nejvíce voličů.

Mnozí si neuvědomují, že přímá volba tak paradoxně pomáhá obrušovat hrany a zmenšuje politické extrémy. Přirozeně u některých zcela „extrémních extremistů“ to neplatí, ti řežou kampaň hlava nehlava s vědomím, že ve volbách stejně propadnou. Nicméně na tyto ultras pamatuje padesátitisícová hranice podpisů nutných ke kandidatuře. Navíc letos musí být tyto podpisy opatřeny mj. i datem narození, adresou místa trvalého pobytu nebo údajem, že podpisující podpůrce nemá trvalý pobyt na území České republiky, a dále pak číslem občanského průkazu nebo cestovního pasu. Padesátitisícový limit je dle mého názoru v prováděcím zákoně zcela správný. Volby, a to ani ty prezidentské, nejsou žádný holubník.

Takže jedno malé plus nám prezidentská volba možná přinese: částečnou kultivaci některých politických radikálů a radikálek. Nicméně celkově jsem pro návrat parlamentní (nepřímé) formy volby prezidenta.

Další komentáře autora najdete na webu Reflex.cz

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Babiš využije každého, kdo mu přijde pod ruku, všichni už vědí, že bude hůř, říká Fischer

Z novináře politikem. Petr Fischer po nuceném odchodu z Českého rozhlasu - Vltava zkusí štěstí ve volbách do Evropského parlamentu. V hnutí Jaromíra Štětiny (Evropa společně) chce prosazovat zejména hlubší respekt k celému společenství. Třeba Česko si totiž dle Fischera z unie udělalo tak trochu rozvojovou agenturu, od které jen bereme peníze. Protievropským náladám dle novinářových slov nadbíhá kromě jiných i premiér Andrej Babiš. Před jeho politikou Fischer varuje hlavně v souvislosti s absencí jakékoliv vize. Tvrdí, že v následujících letech to bude hlavně o čekání na krizi. Všichni už prý teď totiž vědí, že Babišovy sliby nepůjdou splnit. Bude to ale jeho voličům vlastně vadit? Čím Babiš dle Fischera přispěl k rozkladu politického systému? Proč se rozhodl právě pro Štětinovo hnutí? Podívejte se na rozhovor. KLIKNUTÍM NA TENTO ODKAZ si můžete přehrát další interview Pavla Štrunce.

LinkLink