SANEP: Favoritem 1. kola je Zeman a pětina voličů neví, koho volit | info.cz

Články odjinud

SANEP: Favoritem 1. kola je Zeman a pětina voličů neví, koho volit

SANEP: Favoritem 1. kola je Zeman a pětina voličů neví, koho volit
 

Favoritem prvního kola přímé prezidentské volby nadále zůstává stávající hlava státu Miloš Zeman. Do druhého kola mohou postoupit vedle Jiřího Drahoše i Mirek Topolánek, Pavel Fischer nebo Michal Horáček.

V hypotetickém prvním kole přímé prezidentské volby by v lednu při volební účasti 60,3% voličů se ziskem 31,4% voličských hlasů, zvítězil stávající prezident Miloš Zeman, následován v pořadí druhým Jiřím Drahošem s podporou 20,2% hlasů.

Do hry o vstup do druhého kola však mohou zasáhnout vedle Jiřího Drahoše i další prezidentští kandidáti. Zcela bez šancí není aktuálně třetí Mirek Topolánek s podporou 17,1% voličů, Pavel Fischer s podporu 10,2% voličů, ale i Michal Horáček, který se těší aktuální podpoře 7,1% voličů. 

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Stávající prezident Miloš Zeman nachází podporu zejména u voličů KSČM, SPD, ČSSD, ale i hnutí ANO, Pirátů a nevoliči, a to zejména ve věku 50+ se základním či středním odborným vzděláním. Voliči Miloše Zemana jsou pak v drtivé většině z venkova.

Největší rival Miloše Zeman Jiří Drahoš zejména oslovuje voliče TOP 09, KDU-ČSL, ODS, STAN, ale i hnutí ANO napříč věkovým spektrem, vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou. Jasnou podporu má Jiří Drahoš pak zejména ve velkých městech.

Není bez zajímavosti, že třetí Mirek Topolánek získává podporu zejména mezi bývalými voliči ODS, ale i bývalými voliči TOP 09 či u části voličů hnutí ANO.

Aktuálně 19,1% voličů, kteří jsou rozhodnuti jít k prezidentským volbám, ale nejsou si jisti svojí volbou, nejvíce zvažují podporu Pavla Fischera (22,4%), Jiřího Drahoše (20,8%), Mirka Topolánka (14,8%) a Michala Horáčka (11,9%).

Rozhodování voličů však po zkušenostech z první všelidové prezidentské volby v roce 2013 mohou velmi zásadně ovlivnit veřejné diskusní debaty, v nichž mohou velmi silní a zkušení diskutéři, jako je Mirek Topolánek, Michal Horáček či bývalý diplomat Pavel Fischer, zastínit právě Jiřího Drahoše, který se veřejným diskusím teprve učí.

Exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 30.12.2017 - 4.1.2018 na vybrané skupině 1852 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů, 16.421 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Půr: Vláda se snaží poprvé od roku 1989 prolomit ochranu soukromého vlastnictví

Půr: Vláda se snaží poprvé od roku 1989 prolomit ochranu soukromého vlastnictví

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Vláda schválila návrh zákona, který má znemožnit majitelům nemovitostí dát výpověď nájemníkům, kteří neplatí nájem. Půjde bezpochyby o největší zásah do soukromého vlastnictví od roku 1989. Celý návrh zákona je navíc mimořádně hloupě naformulovaný a může napáchat obrovské škody. Jako červená nit se jím táhne neschopnost státu pomoci lidem zasaženým krizí. Vláda místo toho přenáší odpovědnost na majitele nemovitostí.

Z návrhu zákona vyplývá, že v podstatě kdokoliv, kdo prohlásí, že je zasažen „koronavirovou“ krizí, může přestat platit nájem až do konce září. Nejpozději 31. května 2021 musí dluh splatit. Majitel ovšem nemá šanci ověřit a prokázat, že nájemník je současnou situací skutečně postižen, to by šlo nejspíš jen soudní cestou, což je drahé a zdlouhavé. Někteří majitelé se tak v krajním případě mohou ocitnout zcela bez prostředků. Představte si pak situaci, že máte byt, na nějž platíte hypotéku, a nájemník vám přestane platit. Déle než rok nebudete mít možnost se ho zbavit, nehledě na smlouvu.

Není zřejmé, kdo za neplatícího nájemníka bude platit energie. Návrh však mluví o pohledávkách, a dá se tedy předpokládat, že poplatky bude za nájemníka platit majitel bytu. Těžko si lze představit absurdnější situaci. Majitel tak v zásadě doplácí na to, že má majetek, což je od roku 1989 velmi unikátní situace.

Představa státu, že nájemník bude náhle schopen splatit dluh, který mu během několika měsíců znatelně naroste, je absurdní. Není navíc vyloučeno, že se stát bude pak znovu tyto dlužníky snažit ochránit. Pokud ne, majitelům nezbude než nechat spadnout dosavadní nájemníky do exekuce.

Link

Majitelům zákon mnoho šancí nedává. Paradoxně jim během vymezené doby nezakazuje zvedat nájem. Lze si tedy snadno představit, že někdo dříve či později zvedne nájem všem nájemníkům, kteří přestanou platit. Výsledný efekt bude takový, že budou na konci dlužit ještě více.

Jiné možnosti už jsou čistě spekulativní: není zakázáno dát výpověď z nájmu z jiného důvodu, a nabízí se tedy celá řada „kreativních“ řešení. Také lze očekávat, že někteří majitelé zastaví veškeré investice do nemovitostí, což bude mít negativní dopad na řemeslníky i všechny nájemníky.

Je zcela nepochopitelné, proč vláda nenechá úlevu nájemníkům na samotných majitelích. Majitelům teď v podstatě nezbývá (v případě, že by návrh schválila i sněmovna a podepsal prezident) nic jiného, než se obrátit na soud a začít kroky vlády rozporovat. Každopádně vidíme, že během této krize není ochráněn ani pilíř svobodné společnosti – ochrana soukromého vlastnictví.