Články odjinud

Souboj ve druhém kole bude těsný. Až 180 tisíc voličů neúspěšných kandidátů chce podpořit Zemana

Souboj ve druhém kole bude těsný. Až 180 tisíc voličů neúspěšných kandidátů chce podpořit Zemana

Koho podpoří voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola? Nad tím nyní přemýšlejí nejen Jiří Drahoš a Miloš Zeman, ale kalkulují s tím také bookmakeři, ale i ti, kteří volby sledují. Agentury STEM/MARK a MEDIAN vytvořily pro Institut pro Demokracii 21 průzkum, ze kterého vyplývá, že voliči zbylých kandidátů nejsou ještě vůbec rozhodnutí, koho ve druhém kole podpoří. Někteří se navíc po neúspěchu svých favoritů neplánují ani druhého kola zúčastnit.

Pro Michala Horáčka hlasovalo v prvním kole 472 643 lidí. Ke druhému kolu nepřijde až 9 % z nich, tedy asi 42 tisíc. Odpor k druhému kolu mají také voliči Mirka Topolánka. 7 % jeho podporovatelů neplánuje v další volbě podpořit nikoho. Dle dat agentur se druhého kola plánuje nezúčastnit přes 100 tisíc Čechů, kteří podpořili některého ze čtveřice Pavel Fischer – Michal Horáček – Marek Hilšer – Mirek Topolánek. Od posledně jmenovaného také přejde největší část původních podporovatelů.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

19 % Topolánkových voličů totiž potvrdilo, že ve druhém kole určitě podpoří Zemana. To znamená zhruba 42 tisíc hlasů navíc pro současnou hlavu státu. K Zemanovi se ve druhém kole také kloní 13 % Hilšerových voličů, 7 % Horáčkových fanoušků a 9 % podporovatelů Fischera. Celkem by tak Zeman mohl ve druhém kole od těchto mužů dle modelu STEM/MARK a MEDIANu přebrat asi 180 tisíc hlasů.

Kompletní a podrobný profil Miloše Zemana si můžete prohlédnout zde>>>

Voliči čtyř neúspěšných kandidátů ale z větší části uvažují o podpoře Jiřího Drahoše. Největší díl hlasů by mohl Drahošovi přepustit Pavel Fischer, protože 58 % jeho podporovatelů už je přesvědčeno, že bývalého předsedu Akademie věd podpoří. To znamená celkem přes 300 tisíc hlasů. Drahoše chce také podpořit přibližně polovina voličů Horáčka, Hilšera a Topolánka. Celkem by to pro kandidáta ve druhém kole znamenalo kolem 900 tisíc hlasů navíc.

Pokud by byla volební účast stejná jako v prvním kole a voliči Zemana a Drahoše by i tentokrát vybrali stejně, získal by společně s hlasy od ostatních kandidátů Zeman přibližně 2,16 milionu hlasů a Drahoš zhruba 2,3 milionu hlasů. Do volby mohou ještě promluvit podporovatelé Jiřího Hynka, Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka, kterých je asi 117 tisíc a výzkum agentur je nezohledňoval.

Detailní profil Jiřího Drahoše si můžete přečíst zde>>>

Model STEM/MARK a MEDIANu je přibližný, protože nelze počítat například s úplně stejnou volební účastí, ani s tím, že oslovení respondenti dodrží své slovo. Před pěti lety při první přímé volbě prezidenta v prvním kole přišlo odevzdat hlas 61,31 % voličů, mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem pak v druhé volbě rozdělilo sympatie 59,1 % Čechů, účast tak mírně poklesla.

Výzkum také nepostihuje skutečnost, zda někteří voliči Zemana a Drahoše nepřejdou před dalším kolem do druhého tábora. Předpokládaný rozdíl mezi kandidáty činí asi 140 tisíc hlasů. 37 tisíc voličů neúspěšné čtveřice ještě neví, koho bude volit. A zhruba třetina původní voličské základny Fischera, Horáčka, Hilšera a Topolánka je jen spíše rozhodnuta, větší část z nich ale uvažuje nad Drahošem. Někteří Češi se navíc prvního kola nezúčastnili, do druhého se ale už zapojit chtějí.

Výzkum agentur STEM/MARK a MEDIAN se uskutečnil 12. a 13. ledna ve dny prvního kola voleb a zúčastnilo se jej zhruba 2 500 voličů.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Opěvovaný ruský protiletadlový systém Pancir neobstál, Izraelci jej ničili jako na střelnici

Především ruská a Kremlu nakloněná média o tomto protiletadlovém systému píší jen v superlativech. Jako o stěží lokalizovatelné, takže téměř nezničitelné zbrani. Jmenuje se Pancir a jeho verze S1 měla v Sýrii zajistit klid nejen syrské armádě, ale i ruským a íránským vojákům, kteří spřátelený režim Bašára Asada podporují. Včerejší izraelský nálet ukázal, že až tak zázračný tento systém není. Židovský stát jen včera zničil těchto kompletů jistě několik.

Pro představu: tento mimořádně mobilní systém se vejde na jedno nákladní auto. Jeho verze S1 (NATO jej označuje jako SA-22) sestává z až dvanácti raket země-vzduch, které doplňují protiletadlové kanóny. „Sama o sobě ta zbraň až tak výjimečná není,“ konstatuje pro INFO.CZ Dušan Rovenský ze specializovaného časopisu ATM. „Na blízkovýchodní poměry jde ale o poměrně výkonnou, sofistikovanou zbraň. Pro jeho nasazení navíc není nutná složitá logistika,“ dodává.

Link

Syrská armáda Pancir dobře zná. Několik desítek jich totiž Damašek získal už před začátkem občanské války v roce 2011. Podle listu Jane´s Defence Weekly obchod s Moskvou proběhl v roce 2007, Kreml ale jakékoli dodávky do Sýrie popřel. Podle zdrojů z ruského ministerstva obrany jich tehdy Damašek obdržel čtyřicet. Další komplety S1 pak na Blízký východ doputovaly se vstupem Kremlu do syrské občanské války. Systémy – ať už ty patřící syrské, nebo ruské armádě – poté hlídaly i vojenská letiště a podle otevřených zdrojů dokázaly několik vystřelených raket zničit.

5138362:article:false:false:true

Nicméně, loni v dubnu, kdy USA, Francie a Británie v odvetě za chemický útok proti civilistům poslaly na Sýrii zhruba stovku raket, nebyly Panciry úspěšné ani v jediném případě. Tedy, alespoň podle západních zdrojů. Ty ruské totiž tvrdí, že pětadvacet systémů S1 prý v Sýrii zničilo třetinu spojeneckých střel.

Link

Proč tedy Izrael původem ruské komplety včera likvidoval? Podobně jako v případě jiných sofistikovaných a původem ruských zbraní se obává, že skončí v nepovolaných rukou. Třeba u Hizballáhu. Tato radikální milice libanonských šíitů už se záměrem zničit stát Izrael vznikla. Šíitské hnutí je také geneticky oddaným spojencem Íránu, který jej nejen stvořil, ale také vyzbrojuje. A který má Panciry rovněž k dispozici. Až do počátku syrské občanské války by si ale ani Teherán, ani damašská vláda Bašára Asada nedovolily tento systém Hizballáhu předat. Což dnes už zřejmě neplatí.

Izraelští vojáci podnikli během války – tedy od roku 2011 – na syrské cíle řádově stovky úderů. Jen minimum z nich veřejně přiznali, ten včerejší ano. Nejčastěji napadali právě místa, kde syrská armáda – nebo Íránci – skladovali vyspělé zbraně, které mohl, či přímo měl dostat Hizballáh. Ničili dokonce i konvoje nákladních aut, které putovaly ze Sýrie do Libanonu, tedy od damašské armády k Hizballáhu. Některé Panciry tak Izraelci prokazatelně zničili v předchozích letech. Dokud bude Rusko své sofistikované systémy dodávat mimořádně kontroverzním zemím, nebo je na Blízký východ dokonce samo doveze, Izrael s útoky velmi pravděpodobně nepřestane.

Link

Link

Link

39779