Volby prezidenta: Strategie do 2. kola: Zeman sází na svou rétoriku, Drahoš na změny v týmu a voliče poražených | info.cz

Články odjinud

Strategie do 2. kola: Zeman sází na svou rétoriku, Drahoš na změny v týmu a voliče poražených

Jiřímu Drahošovi a Miloši Zemanovi zbývají necelé dva týdny do druhého kola prezidentských voleb, které rozhodne o tom, kdo z nich bude vykonávat prezidentskou funkci příštích pět let. Už první hodiny po sobotním vyhlášení výsledků přitom ukázaly, že oba muži obmění strategii pro kampaň. Drahoš pronesl, že se plně ujímá vedení. Zeman, který v předešlých měsících striktně odmítal účast v debatách, přistoupil na televizní duely. Svou váhu mají i finance. V druhém kole mohou kandidáti utratit podle zákona maximálně deset milionů korun.

Miloš Zeman: kampaň dál „nevede“, rozhodující neznámou jsou duely

Současná hlava státu poslední měsíce stále opakuje, že žádnou kampaň nevede. Když ale v sobotu vystoupil před novináři, aby komentoval svůj výsledek necelých 40 procent hlasů, připustil, že se zúčastní televizních duelů s Jiřím Drahošem. „Soustředíme se na TV duely. Více sdělím až zítra,“ napsal v pondělí redakci INFO.CZ prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Nakonec ještě večer oznámil, že Zeman potvrdil nabídku České televize, Novy, Primy a TV Barrandov. Drahoš vzkázal, že počítá se dvěma duely. Jeden má být podle něj na ČT, druhé médium si má vybrat Zeman.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Právě televizní duely představují podle politologa Miloše Gregora jednu z hlavních neznámých druhého kola voleb. „Zeman a Drahoš jsou naprosto odlišné osobnosti: povahou, charakterem i způsobem, jak se vyjadřují. Půjde o to, zda je Zeman stále tím skvělým rétorem, kterým býval před pěti lety a dříve, zda dokáže briskně reagovat na kritiku a otázky, či zda Drahoš dokáže vystoupit ze stínu nevýrazného akademika. To se těžko odhaduje dopředu,“ přiznává Gregor. Zeman si ale podle něj jasně uvědomuje, že výsledek 38 procent není vítězstvím a nemůže si dovolit ponechat všechen mediální prostor protikandidátovi.

Peníze darované na Zemanovu kampaňPeníze darované na Zemanovu kampaňautor: Zemanznovu.cz

Přestože Miloš Zeman tvrdí, že žádnou kampaň nevede, jeho propagace stála minimálně 17 milionů korun. Jak psalo INFO.CZ, největší část peněz prošla skrze spolek Přátelé Miloše Zemana, v němž figurují Zemanovi muži Vratislav Mynář nebo Martin Nejedlý. Původ financí tak zůstává nejasný.

Oficiální příspěvky, které se objevují na Zemanově transparentním účtu, tvoří především haléřové položky využívané ke sdílení více či méně vtipných vzkazů. V minulých týdnech ale doputovaly i vyšší částky. Zůstatek k pondělí tak představuje zhruba 4,5 milionu korun.

Jiří Drahoš: Neúspěšní kandidáti přispěchali na pomoc, jejich voliče ale nemá jisté

Jiří Drahoš chce mít další směrování kampaně pevně ve svých rukou. Znamená to například částečné upozadění Jakuba Kleindiensta spojovaného s kontroverzní kauzou okolo Davida Ratha, který mu dosud kampaň vedl. Právě na jeho minulost jeho rivalové v 1. kole často upozorňovali. Podpora teď už neúspěšných kandidátů je pro něj naopak teď výhodou. Michal Horáček a Marek Hilšer dokonce osobně přišli do Drahošova volebního štábu v divadle La Fabrika.

„Spolupracujeme s týmem pana profesora Drahoše. V těchto hodinách předáváme nejen bigboardy, ale také možnost použít internetovou reklamu společnosti Lagardere (plus prostor v rádiích Frekvence 1 a Evropa 2). Obracíme se také na naše aktivisty ve všech krajích ČR, aby se aktivně zapojili do pomoci kampani pana profesora a nabízeli místa pro plakáty na balkonech či plotech, případně osobní nasazení v kontaktní kampani,“ uvedl pak v pondělí na svém Facebookovém účtu Horáček.

Horáček a Hilšer ve štábu Jiřího Drahoše autor: INFO.CZ

Ani tak výrazná podpora ale nemusí stačit. Podle odborníků by bylo zásadní chybou se spoléhat na to, že se v druhém kole přeskupí hlasy těchto kandidátů automaticky k Drahošovi. „U Horáčka sociologické výzkumy dopředu avizovaly, že třetina jeho podporovatelů a voličů není rozhodnutí volit Drahoše v druhém kole, respektive neví, zda by ho podpořila. To je poměrně značná část voličů,“ připomíná Gregor.

Otazníky vzbuzují i konzervativnější, katoličtí voliči Pavla Fischera z Moravy. „Je otázka, zda jim bude sympatičtější liberálně naladěný kandidát Drahoš, nebo přes všechny výhrady Zeman, který představuje spíše konzervativnější hodnoty,“ dodává politolog.

Drahošův tým analyzoval výsledky prvního kola už v noci ze soboty na neděli. Klíčovou otázkou je například stanovit místa, kam se Drahoš ve zbývajících dnech vydá a na jaký typ voličů se zaměří. Podle odborníků se mu zřejmě nepodaří přetáhnout Zemanovy voliče, kteří jsou většinou jasně rozhodnutí. „Pohraniční oblasti jako Ústecko, kde byl Horáček silný, by se mohl Drahoš snažit zaujmout billboardy (Horáček nabídl Drahošovi tyto své billboardy k využití - pozn. red.). Do Zlínského kraje, kde byl silný Fischer, by měl Drahoš zřejmě zamířit osobně a vysvětlovat tam své postoje k otázkám, které pro ně budou zajímavé,“ radí Gregor.

Zbývá ještě skupina nerozhodnutých voličů, kteří se k prvnímu kolu voleb vůbec nevypravili. Účast ale přesáhla 60 procent. Byla tedy poměrně vysoká a je otázkou, zda v Česku existují lidé, které by bylo možné přesvědčovat, aby k druhému kolu přišli.

Co se týče financí, zbývá Drahošovi na transparentním účtu zhruba 5,5 milionu korun. Prezidentský kandidát avizoval, že chce využít na druhé kole celý zákonný limit, tedy 10 milionů korun. Od některých svých dosavadních sponzorů získal Drahoš příslib finančního daru. Týmu se prý hlásí i noví. Peníze opět slíbila poslat třeba společnost Y Soft Corporation, která před prvním kolem voleb Drahošovi poslala milion korun. Přispět by měli také Nadace Blížksobě, která dosud darovala 1,5 milionu, nebo manželé Horákovi, kteří stojí za nakladatelstvím Albatros Media. Novým sponzorem by měl být mecenáš Václav Dejčmar, informovala ČTK.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Dřeme v datech a Facebook se nám směje. Je to trapnost sama, říká Zábranský

Spisovatel David Zábranský pracoval jako právník v neziskovém sektoru, ale už před víc než deseti lety zběhl k literatuře. „Je to moje vášeň a cílem je propsat se ke štěstí,“ říká o psaní. V květnu mu vyjde nový román s názvem Logoz, reflektující jeho pobyty v Číně a Řecku. Zábranský v rozporu s dnešním zvykem knihu nebude propagovat na sociálních sítích, které opustil. „Pokud věnujete rok a víc takové činnosti, jako je psaní románu, nutně nakonec uvěříte v sílu askeze. Navíc už mi není patnáct, abych čekal na lajky,“ dodává v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jaké to dnes pro spisovatele je, vyrovnat se se sociálními sítěmi, nebo dokonce na nich prorazit?

Musíte dospět do stavu, kdy se s nimi vůbec nebudete vyrovnávat. Doba letí, takže někde v koutě pochopitelně a docela nenápadně stoupají akcie s označením stoický klid. Zvláště umělec by měl mít prst na tepu doby, nebo by aspoň měl na té drkotající době nechat natřásat své čelo. A pokud to jde, měl by se snažit být o takt před dobou.

Prostě jsem došel k tomu, že moje působení na sociálních sítích byl omyl. Ve čtyřiceti postovat! Je to jako dloubat se veřejně v nose, ponižující záležitost. Stydím se, když si vzpomenu, že jsem kdy postoval. Doba už je jinde, ačkoli se to možná nezdá… Je nejvyšší čas – lidé, odejděte! Copak je vám dvacet? Ve dvaceti člověk musí být levičák, pak z toho vyroste, jak se říká. No a podle mě něco obdobného platí v případě sociálních sítí. Do určitého věku se tam můžete vyblbnout, ale potom je to už v rozporu s dobrým vkusem. Nehledě k tomu, že z vás majitelé těch sítí dělají blbé stádo. Smějí se vám.

Ale není to i tak klíčová otázka, se kterou se potýkají nejen spisovatelé, ale také média a politici, jak propagovat sám sebe a svůj „produkt“ na sociálních sítích?

Mnozí umělci a vůbec veřejné postavy na facebooku pečlivě budují své profily a snaží se prorazit, jak říkáte. Ve čtvrtek postnu tohle, v pátek první dovolená, v sobotu kupujeme auto, v neděli postnu fotku, jak někdo drží v zubech mojí knížku… To je podle mě to nejhorší, trapnost sama. Když už, tak na facebooku přiznejte, že jste nejlepší na světě, a pak třeba po týdnu všechno smažte a dejte mu sbohem. Ať je v tom aspoň nějaká síla, gesto.

Link

Ta každodenní práce na proražení je smutná. Dřeme v datech. Díky, ale já už nechci. Hodlám vést svůj život bez tohohle dlouhého facebookového nosu a nechci být odkázaný na to, jestli mě sleduje dostatek lidí. Zboží, marketing, auta, facebook, tohle všechno je navíc najednou tak zastaralé… Knížka prostě není zboží jako každé jiné. Není to produkt. Doba produktů pomalu, ale nevyhnutelně končí. Psát knížky bez podpory sociálních sítí je dneska ta nejaktuálnější činnost, které se můžete věnovat. Je to štěstí. Příprava na apokalypsu? Pole na brambory, zbraň na obranu a pero na psaní knížek. Víc nebudete potřebovat.

Jak podle vás sociální sítě změnily literaturu? Konkrétně mám na mysli, že se snižuje reakční čas na určité události a lidé nechtějí číst dlouhé texty?

Žádná literatura v celku neexistuje, vždycky záleží na tom, jak se k tomu postaví jednotliví autoři. Volí různé cesty. Já jsem se nedávno setkal s jednou influencerkou, která mi otevřela celý nový svět youtuberingu a věcí s tím spojených. V tu chvíli mi došlo, že nemám šanci se do tohohle světa zapojit. Ani svým věkem, životním ustrojením... Pokud bych nechtěl popřít sám sebe, nemohl bych se stát součástí téhle sféry. Co vám pak zbývá? Těžko budu plakat na záchodě, že nebudu youtuber. Nebudu a je mi to jedno. Já si pořád myslím, že v první řadě musíte napsat dobrou knížku. Možná teď nebudete mít lajky, ale třeba je dostanete zpětně někdy dejme tomu za deset let. Pokud věnujete rok a víc takové činnosti, jako je psaní románu, nutně nakonec uvěříte v sílu askeze.

5613258:article:true:true:true

V tom případě, jaká je podle vás dnes úloha spisovatele?

Spisovatelství jako takové je podle mě taková vypelichaná slepice, kterou před sebou duch doby honí už pěknou řádku let. V první řadě literatura ztratila roli informativní s nástupem Wikipedie a podobně. Dneska už nemusíte v románech vzdělávat obecný lid, protože ten si hezkou řádku věcí může najít jedním 'kliknutím' v telefonu. A těch rolí takhle postupně ztratila literatura hodně.

Aktuálně je její největší rolí zabavit. Nadchnout, vzbudit v člověku pocit, že když otočím stránku, tak nevím, co na té stránce bude. Na papíře se může stát cokoli. Víc než kde jinde. Daleko víc než ve filmu. Nepředvídatelnost. Možnost. V tomhle směru literatuře nic nesahá ani po kotníky. Role spisovatele – zabavit lidi, odtrhnout je od konzumu, od cestování a od aut. Ukázat jim, že v době, kdy docházejí fosilní paliva, máme všichni k dispozici ještě i jiné zdroje energie. Ty vnitřní…

A dnešní úroveň psaného slova?

Jistě! To už brzy znovu bude zásadní věc. Až se nám omrzí auta a jejich značky, nebo až o ně třeba v důsledku nějaké pohromy prostě přijdeme, tak se miliardy lidí ponoří znovu do knížek. A budou v nich hledat úroveň. Je rolí spisovatelů, aby v téhle přechodné době tu úroveň udržovali. Skutečně jsem přesvědčený, že nás čeká výkyv. Změna. A pak zas dojde k tomu, že budeme oceňovat pomalost literatury a táhlou práci. Rozhodně tedy nejsem z těch, co by házeli flintu do žita. Hodnota literatury je velká, ale samozřejmě to vyžaduje splnění jedné podmínky: Autor musí být v kontaktu s přítomností, což je bohužel nešvar velké části dnešní české literatury, které tenhle kontakt chybí.

Link

Takže podle vás je velká část českých literátů odtržená od své doby?

Minulost a co kde lítá, tak píší mnozí čeští autoři. A pivo v hospodě. Hlava, která padá na desku dubového stolu. Držet hlavu rovně a koukat před sebe, to tady dělá málokdo. Podle mě je psaní o dnešku autorská povinnost, maturita, úkol. Aspoň jednu knížku o dnešku! Pak se vraťte k tomu, co jste dělali, k pivu a k pozorování, kde co lítá… Tady a teď je nutnost. S tím také souvisí veřejné působení spisovatele. 

Jaké je dnešní veřejné působení českých spisovatelů?

Nula. Kdyby se na nás člověk dokázal podívat hodně z výšky, z takového božího oka, tak by nám z toho vylezl strašně směšný obrázek. K jakým velkým tématům se vyjádřil ten který český autor? Jaká velká témata se vůbec řeší v českém veřejném prostoru?

Před dvěma lety vám vyšel román Za Alpami, který Petr A. Bílek nařknul ve své recenzi pro časopis Respekt z fašounkovství. Vy sám říkáte, že je pro vás důležité, aby román šokoval nebo rovnou vyvolal diskuzi. Povedlo se vám to?

Vyvolalo to reakci, množství reakcí. Diskuzi určitě ne. Ale jak jsem říkal, copak se tady vede nějaká diskuse? Je tady někdo, kdo na ni má čas? Uprchlickou krizi jsme vyřešili tím, že tady žádné uprchlíky nemáme, takže o nich máme mlčet a číst Die Zeit. A hotovo. To byla česká debata.

Asi s tím také souvisí velikost českého kulturního prostředí, prostě velikost národa. Nemáme šlechtu, peníze a čas, a navíc je nás málo. Tak holt budeme papouškovat titulky z Die Zeit, pokud nám je někdo přeloží. Malá země, která takzvaně přejímá cizí kulturní vzorce. Jako tomu bylo za první republiky s naším vztahem k Francii. Ale jak říkají jinak nesmiřitelní Badiou a Finkielkraut, jeden francouzský maoista a druhý jasný francouzský konzervativec, Francie je mrtvá. Tihle dva se neshodnou na ničem jiném než na tomhle.

To zní hrozně smutně…

To není smutný. Čas ještě stále jde dál, není hotovo. Může se něco stát. Třeba debatu spustí ekologická katastrofa. Smutná pravda, kterou nikdo nechce moc slyšet, je podle mě taková, že zabránění katastrofě nejde dohromady s dnešním kapitalo-parlamentarismem, abych použil tenhle termín Alaina Badiou. Dám příklad: Není to tak dávno, co jsem vzal do ruky sobotní Lidovky. Otvírákem byla zpráva o globální změně klimatu. Katastrofa! Listoval jsem dál a narazil jsem na přílohu Relax. Dobře, tak tedy relax… Přestože třeba v Číně už vidíte reálné peklo na zemi.

5613256:article:true:true:true

Co konkrétně vás v Číně zasáhlo?

Zabijí nás, jak říká jedna postava v mojí nové knížce. Smogové mraky, které se táhnou tisíce kilometrů, neuvěřitelně rozsáhlé skvrny na oceánech, mrtvé řeky a tak dále. Navíc se velká část Číňanů chová přesně tak, jako se u nás chovali filmoví Homolkovi. Je strašné, jak se tam na Východě chovají k sobě a k životnímu prostředí. Jejich cíl je dohnat a předehnat, čemuž obětují úplně všechno. Mstí se za století ponižování po opiových válkách. Resentiment je silná motivace. Problémem je, že tohle vyřizování si účtů už není o vztahu Čína–Francie nebo Čína–Británie. Čínská pomsta zasahuje fatální měrou i nás v naší kotlince.

Objeví se téma Číny a globální ekologické katastrofy i ve vaší nové knize?

Objeví. Knížka by mi měla vyjít v květnu a z části se bude věnovat právě mým zkušenostem z pobytu v Číně. Krom toho v ní popisuji svůj vztah k Řecku, konkrétně k Aténám. Koupil jsem si tam byt a žasnu. Miluji to město.

Proč zrovna Atény?

Všechno tam má daleko jasnější kontury.

Link

Jak dlouho vám trvalo novou knížku napsat?

Zhruba rok. Píšu rychle. Ráno nastoupím a píšu třeba až do večera. K tomu mi pomáhá největší objev mého života – ovesné vločky.

Ovesné vločky?

Když si ráno v sedm dám mísu ovesných vloček, tak můžu být až do dvou hodin bez jídla a psát. To je zázrak!

Největší objev života...

A asi patnáct let potom jsem objevil Kindle, což je podle mě druhý největší vynález naší doby. To jsou dva revoluční mezníky v mém životě.

V čem vám čtečka elektronických knih změnila život?

Vyhýbám se té 'zajížďce' do Čech. Nečekám na překlady, nečekám dokonce ani na to, až sem kamión přiveze knížku z Londýna. Jsem díky tomu světoobčanem.

Kupujete si ještě papírové knihy?

Papírovou knížku jsem už dlouho nevzal do ruky. Na Kindlu dokonce šetříte přírodu. A co je důležité – vypadá to jako knížka, ta iluze je docela dokonalá. Iluze, o které víte, to je dobrý kompromis mezi slepotou a všemocným pánembohem. Hle, člověk!

-1