Topolánek na prezidenta kandidovat může, vnitro jedná zcela správně, říká pro INFO.CZ znalec Ústavy | info.cz

Články odjinud

Topolánek na prezidenta kandidovat může, vnitro jedná zcela správně, říká pro INFO.CZ znalec Ústavy

Na nadcházející prezidentskou volbu padl stín. Pochybnosti vyvolal článek MF Dnes – deníku ovládaného šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem – který informuje, že Mirek Topolánek a další kandidáti s parlamentní podporou můžou mít potíže. Jak listu řekli renomovaní ústavní právníci, problémem je, že se konkrétní zákonodárci podepsali více kandidátům. Ministerstvo vnitra ovšem potvrzuje, že to zákonům neodporuje, a podobně se pro INFO.CZ vyjádřil i ústavní právník a vysokoškolský pedagog Jan Kudrna.

Ústava v článku číslo 56 uvádí, že „navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů“. Další podmínky neklade. Podobně také kandidáti na prezidenta, kteří se vydali cestou shánění parlamentní podpory, nebrali v potaz, zda se konkrétní zákonodárci dříve podepsali i jejich konkurentům. Podporu takto získal na poslední chvíli i Mirek Topolánek. Respektovaní právníci, které citovala MF Dnes, však uvedli, že to není správný postup a že by takové podpisy neměly být platné. V praxi by tak o účast ve volbách někteří kandidáti přišli.

„Výklad ministerstva odporuje zákonu, který je relativně jednoznačný,“ uvedl pro MF Dnes ústavní právník Jan Kysela. Stejný názor však nesdílí ústavní právník a vysokoškolský pedagog Jan Kudrna. „V případě pochybností je třeba zákon vykládat ve prospěch uplatnění ústavně garantovaného práva nebo svobody,“ řekl pro INFO.CZ a doplnil: „Ustanovení zákona není naprosto jednoznačné a ministerstvo podle mě jedná zcela správně.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Ministerstvo vnitra aktuálně trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují, řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Ministerstvo vnitra jedná zcela správně a v souladu se zákonem.
Jan Kudrna, ústavní právník

Je to výrazný posun oproti minulosti – před první přímou prezidentskou volbou v roce 2013 resort naopak uváděl, že jeden konkrétní zákonodárce může podpořit jen jednoho kandidáta. „Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin,“ zdůraznil dnes Mlsna.

Sokol: Nevidím problém v tom, že zákonodárci podpoří víc kandidátů autor: INFO.CZ

Kudrna na změně stanoviska ministerstva vnitra nevidí nic zvláštního ani neobvyklého. „To, že si v roce 2013 zákon vykládalo jinak, je poměrně běžná věc, která se stává. Tehdy se na to dívali tak, že poslanec nebo senátor může navrhovat vždy pouze jednoho kandidáta. Domnívám se totiž, že nikoho ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Až když se na to začali ptát redaktoři a ministerstvo získalo zpětnou vazbu, podívalo se na zákon z jiného úhlu pohledu,“ doplnil Kudrna.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Mirka Topolánka najdete zde>>>

Zároveň se domnívá, že k soudu nějaké stížnosti přeci jen dorazí, a to ze strany neúspěšných kandidátů nebo naštvaných voličů. Správní žalobu související s přihláškou do prezidentských voleb však může podat jen kandidát, kterého ministerstvo vnitra do voleb nezaregistrovalo. Soudně nelze zpochybnit to, že byl úspěšně zaregistrován někdo jiný, jak zmínil i Mlsna.

INFO.CZ oslovilo kvůli nejasnostem i Ústavní soud, konkrétně jeho předsedu Pavla Rychetského. Ten ale komentář odmítl. „Nemohu a nesmím se k tomu vyjadřovat, protože bych mohl být obviněn z podjatosti. Pokud nějaká stížnost přijde, bude se tím zabývat Ústavní soud,“ odpověděl.

Vše o prezidentských volbách čtěte zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Odejde ČSSD z vlády? Ministr kultury není jediný problém, je toho více, říká Petříček

Ministr zahraničních věcí a místopředseda sociálních demokratů Tomáš Petříček v rozsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje pozici ČSSD v průběhu vleklých tahanic okolo výměny ministra kultury. Zároveň naznačuje, že spory s hnutím ANO má ČSSD i v jiných oblastech. „Sociální demokracie je strana založená na nějakých hodnotách a cílech. A pokud je nebudeme schopni ve vládě prosazovat, anebo pokud budou tyto hodnoty ohroženy, vládní spolupráci ukončíme,“ říká Petříček.

Jak dlouho podle vás vydrží ČSSD ve vládě?

Předně chci zdůraznit, že současná situace nevznikla kvůli sociální demokracii. ČSSD postupovala podle toho, co jí umožňuje koaliční smlouva. Každá z vládních stran má právo prosazovat svůj program lidmi, které si sama vybere. A vedení ČSSD se z řady důvodů rozhodlo odvolat ministra kultury Antonína Staňka, navrhli jsme tedy nového kandidáta. A to, že se nepostupuje podle ústavy, není vina sociální demokracie. Ústava to říká jasně: premiér navrhuje, prezident jmenuje. Chci ale také zdůraznit, že situace ve vládě nesouvisí pouze s ministerstvem kultury.

A s čím ještě souvisí?

Je zde také debata, zda vláda bude pokračovat v plnění programových priorit sociální demokracie, čeká nás debata o rozpočtu na příští rok. Je toho více. Sociální demokracie je strana založená na nějakých hodnotách a cílech. A pokud je nebudeme schopni ve vládě prosazovat, anebo pokud budou tyto hodnoty ohroženy, vládní spolupráci ukončíme.

Link

Faktem je, že náznaků nebo momentů, dle kterých se situace v posledních měsících jevila tak, že si ČSSD připravuje půdu pro odchod z vlády, bylo více. 

Tak jistě. Už v červnu jsme aktuální politickou situaci diskutovali na předsednictvu ČSSD. A je fakt, že naše vládní angažmá je prostě spojeno s několika problémy. A zrovna tak platí, že debata o rozpočtu a vládních prioritách na příští roky bude podstatně závažnějším testem, zda máme zůstávat ve vládní koalici s hnutím ANO.  

Není přece jen podivné, pokud vedení ČSSD v jistých periodách přichází s ostrým prohlášením nebo ultimáty, aby následně hledala nějaké umírněné a kompromisní řešení situace?

Nemyslím si, že je to o tom, že bychom za každou cenu hledali kompromisní východisko. Sociální demokracie nyní trvá na tom, že chce vyměnit ministra kultury, oznámili jsme také jeho nástupce, a já si nedovedu představit, že by ČSSD měla z tohoto požadavku ustupovat.

A umíte si tedy představit, že by ČSSD zůstala ve vládě, a Michal Šmarda by zároveň nebyl jmenován ministrem kultury?

Už předseda Jan Hamáček řekl, že si tuto variantu neumíme představit.

Jak se vám vlastně jako ministru zahraničí spolupracuje s premiérem a prezidentem?

Já se snažím nejen s prezidentem a premiérem, ale třeba také s předsedy obou komor parlamentu, zrovna tak jako s předsedy zahraničních výborů sněmovny a senátu, udržovat korektní vztahy. Faktem je, že za zahraniční politiku primárně odpovídá vláda, konkrétně ministerstvo zahraničních věcí, zrovna tak je ale třeba mluvit se všemi lidmi, kteří zastupují Českou republiku v zahraničí.

Link

A to, že se naše názory ne vždy shodují, je v demokracii naprosto přirozená věc. A já se snažím prosazovat takovou zahraniční politiku, kterou považuje ČSSD v zájmu naší země za nejlepší. Naše proevropská orientace je jasná, chceme v Evropě prosazovat své zájmy, zároveň se chceme se všemi partnery zasadit o to, aby Evropská unie fungovala ve prospěch všech jejích členů.

Zrovna tak nepochybuji, že se s aktéry, které jste zmiňoval, shodneme na naší prozápadní orientaci. Naše členství v NATO nezpochybňuje snad až na komunisty a SPD nikdo.

Ptám se na to mimo jiné proto, že to občas působí tak, že Hrad ve vztahu k vládě tvoří jakousi třetí koaliční stranu. A prezident má – zdá se – na některé věci větší vliv, než by podle Ústavy striktně vzato měl mít.

Česko je a bude parlamentní demokracií. A kompetence všech aktérů jsou tady jasně dány. Týká se to i prezidenta nebo vlády. A pokud má třeba v zahraniční politice pan prezident na některé věci svůj pohled, je to nakonec kompetence vlády, která za zahraniční politiku odpovídá. Nikdy jsem nezaznamenal signál, že by naši zahraniční politiku určoval prezident.

Jak v celé věci vnímáte roli komunistů? KSČM mnohdy působí jako nejvěrnější spojenec Andreje Babiše. Navíc, pokud jde o ministra kultury, Vojtěch Filip několikrát zopakoval, že by Antonín Staněk odvolán být neměl. I vás myslím opakovaně kritizoval.

KSČM není součástí vládní koalice. A já si vůbec nedovedu představit, že by sociální demokracie brala v potaz jakékoli komentáře komunistické strany k personálním otázkám.

Link

Co vám vlastně v pondělí říkal premiér na předsednictvu ČSSD?

Přišel tam, aby nám řekl, že o vládní spolupráci skutečně stojí. A pokud o ni stojí, musí se chovat tak, že jediným partnerem ve vládě je pro něj sociální demokracie.

Před tím předsednictvem se situace jevila tak, že hlasování bude relativně těsné. Nakonec bylo naopak vcelku jednoznačné. Čemu to přičítáte?

Debata byla dlouhá a velmi živá, což k demokratické politické straně patří. Názory na naši účast ve vládě se různí. Zásadní ale je, že sociální demokracie dala velmi silný mandát předsedovi a že jsme z toho předsednictva vyšli silní v kramflecích. A každý ví, jaká jsou naše očekávání, pokud jde o klíčové aktéry celé záležitosti. Ať už jde o pana prezidenta, nebo premiéra. A pokud sociální demokracii nebude umožněno pokračovat na vládní spolupráci podle pravidel, která jsme si odsouhlasili, sociální demokracie odejde do opozice.

Má Jan Hamáček v rukou demise všech ministrů za ČSSD?

To se musíte zeptat jeho. Já jsem opakovaně řekl, že pokud mě o to předseda požádá, svoji demisi mu obratem dám k dispozici.

Link

Je svým způsobem pikantní, že o peripetiích okolo odvolání ministra kultury vedu rozhovor právě s vámi. Ta situace se totiž reprodukuje. Miloš Zeman už při vzniku současné vlády odmítl jmenovat ministrem zahraničí nominanta ČSSD. Jak na tu anabázi s ročním odstupem vzpomínáte?

Je to také otázka spíše na našeho předsedu, jak on tuto situaci s ročním odstupem vnímá… Já snad pouze potvrdím, že i s přihlédnutím k tomu, co se dělo před rokem, ČSSD trvá na tom, že je to pouze ona, kdo si vybírá své členy vlády. A nepřipustíme situaci, kdy bychom měli na tomto legitimním požadavku něco měnit.

Tento týden byla zvolena nová předsedkyně Evropské komise. Co od ní očekáváte?

Výsledek hlasování v Evropském parlamentu ukazuje, že nová předsedkyně bude muset svou politiku před poslanci hájit. Získala většinu pouhých devíti hlasů. Osobně očekávám, že nová Komise bude pracovat především na posilování vnitřní soudržnosti Evropské unie. Zároveň očekáváme, že se bude dodržovat současný smluvní základ EU. Čeká nás debata o novém evropském rozpočtu.

A úplně nakonec: každá země by měla nominovat do nové Komise muže a ženu. Už víte, o jakých kandidátech vláda uvažuje?

Teprve o tom budeme na vládě mluvit. Naším cílem musí být portfolio, které bude odrážet naše zájmy v Evropské unii. Na mysli mám například portfolio týkající se digitální ekonomiky. Zrovna tak bude i v budoucnu rezonovat téma ochrany spotřebitele. Ostatně to není tak dávno, co jsme tady řešili dvojí kvalitu potravin. Pokud jde o naše kandidáty, tou nejžhavější je myslím současná dosavadní eurokomisařka Věra Jourová. Ta debata nás ale teprve čeká.

42309