Prezidentské volby 2018: Tři kandidáti na prezidenta nedodali detaily o darech na kampaň. Čas měli do půlnoci, hrozí jim pokuta | info.cz

Články odjinud

Tři kandidáti na prezidenta nedodali detaily o darech na kampaň. Čas měli do půlnoci, hrozí jim pokuta

Tři z devíti kandidátů na prezidenta neuvedli na oficiálních stránkách přehled s informacemi o osobách, které jim daly peněžitý dar na kampaň. Podle zákona tak měli učinit do půlnoci. ČTK to dnes ráno řekl Jan Outlý z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Neřekl však, kdo pochybil. Čtvrtý kandidát měl informace o dárcích v poznámce a kandidát Michal Horáček neuvedl nic, protože si kampaň platí sám. Zbylí čtyři kandidáti uvedli přehled v plném rozsahu. Úřad zváží další kroky. Pochybení může pokutovat až 300.000 Kč.

První kolo prezidentských voleb je 12. a 13. ledna, případné druhé kolo 26. a 27. ledna. Kandidáti museli do dnešní půlnoci zveřejnit informace o peněžitých darech i bezúplatných plněních. U fyzických osob bylo potřeba uvést jméno, příjmení, datum narození a obec trvalého pobytu, u právnických osob název, IČO a sídlo. „U bezúplatných plnění osm z devíti kandidátů mělo nějaké informace, devátý neměl zveřejněno nic. Jeden z těch osmi neuvedl informace v rozsahu, jak vyžaduje zákon," řekl Outlý.

Podle něj to bylo horší u peněžitých darů. „Kandidáti si neuvědomili, že to, co mají na volebních účtech, neobsahuje povinné informace podle zákona. Z devíti kandidátů čtyři uvedli přehled v plném rozsahu," uvedl Outlý. Další kandidát podle něj nepřijímá žádné dary, takže neměl co uvádět. Jméno neřekl, nicméně je známo, že si kampaň hradí sám Horáček.

Podle Outlého uvedl jeden ze zbylých čtyř kandidátů informace o dárcích v poznámce, což nejspíš nebude chyba. „Ostatní tři neměli informace ani v podobě soupisu, ani v podobě poznámky. Neuvedli žádný přehled," řekl.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Úřad dokumentoval i kandidáty, kteří se nedostali do poslední devítky. Původně mělo zájem o prezidentský post 20 lidí, náležitosti ale splnilo jen devět z nich. „Dokumentovali jsme i ty, kteří nakonec nejdou do hlasování, přestože neměli registrovanou listinu. Vlastně až na jedno částečné zveřejnění údajů žádný z kandidátů informace neposkytl. Asi si neuvědomili, že se i na ně vztahovala povinnost," řekl Outlý.

Úřad k dnešní půlnoci zadokumentoval registrované internetové stránky s účty a udělá podrobnější analýzu. V případě podezření může zahájit správní řízení, které může skončit pokutou. Může také zvolit formu příkazu se sankcí, proti které může dotyčný podat rozpor, čímž se věc dostane do správního řízení. Sankce je podle Outlého od 20.000 do 300.000 Kč.

Prezidenta Miloše Zemana stála kampaň na nepeněžitých plněních 17 milionů korun, na účet dostal 4,5 milionu korun. Většinu reklamy za něj zaplatila Strana práv občanů, spolek Přátelé Miloše Zemana nebo společnost Euro - Agency. Odkud čerpaly peníze tyto organizace, z uveřejněného výpisu nevyplývá. Další kandidáti na svých webových stránkách vykázali jako takzvané bezúplatné plnění pomoc od spolupracovníků a dobrovolníků, náklady na jízdné či výrobu videí. Například Jiří Drahoš na webu přiznal finanční dary ve výši téměř 34 milionů korun. Nepeněžité plnění bylo za 1,9 milionu korun. Michal Horáček si náklady na kampaň platí sám, ke konci prosince je vyčíslil na 29,4 milionu korun. Nepeněžitá plnění měla hodnotu asi 256.000. Mirek Topolánek vykázal dary za 9,4 milionu korun a bezúplatná plnění za dalších 1,3 milionu.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Urážky, lži a udání. Spor o Šumavu se vyostřuje

Debata o způsobu ochrany přírody v Národním parku Šumava začíná dostávat absurdní nádech. Vedení Jihočeského kraje obviňuje vědce, že se nechtějí zúčastnit veřejné debaty se svými oponenty, ti ale tvrdí, že žádnou debatu neodmítli. A naopak obviňují kraj ze záměrné lži.

Předmětem sporu je veřejná debata, kterou chtělo vedení Jihočeského kraje za účasti novinářů uspořádat nadcházející úterý odpoledne v Prášilech v Plzeňském kraji. Pozvalo biologa Jana Pokorného a další dva vědce a lesníky, kteří nesouhlasí s ponecháním části parku bez zásahu člověka, což je i postoj, který zastává Jihočeský kraj. Těmto krajem preferovaným odborníkům pak měli v debatě čelit profesoři Jakub Hruška a Pavel Kindlmann, kteří naopak jako členové platformy „Vědci pro Šumavu“ dlouhodobě podporují vznik a rozšíření takzvaných bezzásahových zón. Jenže záměr přerostl ve frašku.

„Informovali jsme kraj, že uspořádání veřejné debaty v jednu hodinu odpoledne v šumavských Prášilech postrádá podle našeho názoru smysl. Kdo z veřejnosti se tam v tuto dobu dostane?,“ řekl INFO.CZ Kindlmann. Stejně tak oba vědci nesouhlasili s tím, že po debatě měla následovat vycházka (nebo spíš výjezd autem) na rozhlednu Poledník, jejíž okolí kraj využívá jako důkaz údajné nevratné devastace šumavských lesů. „Abychom se mohli s lidmi skutečně seriózně bavit o postupu obnovy horského lesa, nelze vybrat z celé Šumavy jen toto jediné místo, navíc jen na krátkou exkurzi,“ uvedl Kindlmann.

Link

Společně s Jakubem Hruškou žádali písemně vedení kraje, aby veřejnou debatu uspořádal ve večerních hodinách například ve velkém sále v Českých Budějovicích, kam může v tuto dobu přijít hodně lidí. Kraj zareagoval tím, že v pátek dopoledne rozeslal do médií tiskovou zprávu s tím, že debata se nakonec nebude konat v Prášilech, ale ve Vimperku a na exkurzi do přírody se nepůjde na Poledník, ale do okolí Boubína. Vědcům ale údajně ani tato nabídka nevyhovovala. „Členové platformy Vědci pro Šumavu pozvání paní hejtmanky odmítli,“ stojí doslova v tiskové zprávě.

Zmatky na úřadě hejtmanky

Jednání kraje rozčílilo jak Kindlmanna, tak Hrušku. Oba totiž, jak dokazují příslušnou korespondencí s krajem, o nějaké změně místa navrhované debaty vůbec nevěděli, kraj je o ní prý vůbec neinformoval. A tedy ji nemohli ani odmítnout. „Nic jsme neodmítli, paní hejtmanka lže,“ uvedl doslova Kindlmann. Také Jakub Hruška o žádném přesunu do Vimperka údajně nevěděl, natož aby písemně odmítl pozvání. „Žádnou pozvánku do Vimperka jsem nedostal,“ tvrdí Hruška.

Hejtmanka Stráská je v tom však zřejmě nevinně. Ani ona ještě v pátek odpoledne o žádné změně místa debaty nevěděla, stále počítala s Prášily. „Tam jsme chtěli diskusi uspořádat kvůli tomu, aby se odborníci z obou názorových proudů mohli před novináři bavit přímo na Šumavě. A proč Poledník? Je to místo, o kterém naši oponenti tvrdí, že jeho stav na fotografiích záměrně zkreslujeme. Tak ať se každý přesvědčí, jak je to doopravdy,“ řekla INFO.CZ hejtmanka. Zpráva o tom, že by se snad debata měla přesunout do Vimperku, ji samotnou překvapila.

Link

Petr Soukup ze sekretariátu hejtmanky zmatky vysvětluje tím, že vedení Národního parku Šumava až v pátek ráno odvolalo předběžně vyslovený souhlas s výjezdem krajských mikrobusů na Poledník. A vyřízení řádné žádosti o vjezd na chráněné území by údajně trvalo měsíc. „Proto jsme museli narychlo hledat jiné místo a volba padla nakonec na Vimperk a Boubín. Bylo to tak hektické, že jsme o tom paní hejtmanku ještě v tom shonu nestačili informovat,“ řekl INFO.CZ Soukup.

A proč tedy krajský úřad v tiskové zprávě uvedl, že vědci odmítli debatu, o jejímž místě konání nemohli vědět (když o ní neví ani hejtmanka)? „Odmítli exkurzi do šumavské přírody v případě Poledníku a chtěli uspořádat diskuzi v Budějovicích. Takže jsme předpokládali, že nebudou chtít jít ani na Boubín,“ tvrdí Soukup. Diskuse je podle něj určena především novinářům, nikoliv široké veřejnosti.

Stížnost ředitele ČT

Zmatky kolem plánované debaty o budoucnosti šumavských hvozdů jen dokreslují osobní animozity mezi oběma stranami sporu. Profesor Kindlmann si stěžuje, že na něj hejtmanka Stráská poslala „udavačský dopis“ řediteli České televize, v němž zpochybňuje jeho odbornost i morální kredit. „Dále vnímám jako problematickou skutečnost samotnou volbu prof. Kindlmanna jako respondenta pro pořady ČT s vahou kredibilního znalce. Člověka, jehož nevhodné vystupování v médiích a na sociálních sítích je v rozporu s váženou funkcí akademika a svědčí o tom, že jeho postoj v celé věci je více osobního charakteru. Tuhle osobu vy legitimizujete jako váženého odborníka a garanta správného názoru,“ napsala doslova Stráská mimo jiné ve stížnosti řediteli České televize.

Na dotaz INFO.CZ hejtmanka uvedla, že dopis měl být její reakcí na údajné selhání redaktorů pořadu Nedej se, kterým poskytla odpovědi na dotazy. Redakce však prý její vyjádření nejprve poslala Kindlmannovi, přičemž mu podle hejtmanky „tónem hodným loajálního podřízeného reportovala, které otázky zodpověděla“. Kindlmann tak mohl údajně získat výhodu časového předstihu na natáčení a přípravu argumentace. „Z toho je patrné, jak je to vlastně s tou nestranností ve sporu o Šumavu a kdo je tady vlastně militantní,“ uvedla Stráská.

Link

Spor o budoucnost ochrany šumavské přírody se znovu vyhrotil poté, co vedení Jihočeského kraje v září zahájilo kampaň „Poslední šance pro Šumavu“. V jejím rámci má najatá agentura za více než 2 miliony korun z krajských peněz přesvědčit veřejnost (a tedy i zákonodárce), aby zabránila dalšímu rozpínání šumavské divočiny. Po orkánu Kyrill v roce 2007 totiž tehdejší ministr životního prostředí Matrin Bursík rozhodl o tom, že se po vzoru sousedního parku Bavorský les a mnoha dalších parků na celém světě se nebudou v šumavských horských smrčinách likvidovat polomy a smrčiny zůstanou bez zásahu člověka. Gradace lýkožrouta smrkového pak způsobila uschnutí tisíců hektarů horských lesů.

Zastánci bezzásahového režimu jsou však přesvědčeni o tom, že na místě uschlého lesa vyroste les mnohem odolnější, než jaký by svou péčí stvořil člověk. A dokládají to příklady už dnes viditelného úspěšného zmlazení. Proto by mělo na základě plánu péče stejně jako v Bavorském lese rozšiřování bezzásahových zón v NP Šumava pokračovat. S tím ale vedení Jihočeského kraje (na rozdíl od Plzeňského) nesouhlasí. Obává se, že na Šumavě vznikne „měsíční krajina“ a nálety lýkožrouta ze šumavské divočiny ohrozí i sousední lesy. Spor je každopádně pikantní v tom, že vrcholí v době, kdy kůrovec v Česku doslova devastuje tisíce hektarů hospodářských porostů, v nichž by se proti němu na rozdíl od šumavského parku mělo ze zákona zasahovat.

 -1