Tvrdil, že nebude dělat kampaň, Česko ale zaplavily jeho billboardy. Telička upozorňuje na nesplněné sliby Zemana | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tvrdil, že nebude dělat kampaň, Česko ale zaplavily jeho billboardy. Telička upozorňuje na nesplněné sliby Zemana

Tvrdil, že nebude dělat kampaň, Česko ale zaplavily jeho billboardy. Telička upozorňuje na nesplněné sliby Zemana

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestraník zvolený za ANO) zahájil na sociálních sítích iniciativu, v níž chce v nadcházejících týdnech poukazovat na nesplněné sliby prezidenta Miloše Zemana. Chce tak ukázat, že Zeman není politikem, který by měl být dalších pět let v čele státu. Telička to dnes uvedl na svých internetových stránkách.

Telička připomněl Zemanův výrok krátce po jeho zvolení, že jedním z důvodů destrukce české politiky je to, že politici neplní, co slíbili. „Výjimečně a rád musím s prezidentem Zemanem souhlasit. Voliči mají skutečně právo vědět, že politik, kterého si zvolili na základě jeho slibů, nesplňuje to, k čemu se jim zavázal," uvedl Telička.

Před prezidentskými volbami, které se uskuteční v lednu, chce ukazovat na sliby, které Zeman porušil. Jako první upozornil na Zemanův slib z letošního jara, že za své znovuzvolení prezidentem nepoved kampaň. "Přestože Zeman sliboval, že kampaň před druhou přímou prezidentskou volbou dělat nebude, začínají se ulice plnit jeho billboardy s fotografií a heslem 'Zeman znovu 2018'," uvedl místopředseda EP.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK v odpovědi na žádost o reakci sdělil, že „aktivity pana Teličky už zajímají jen Pražskou kavárnu, Bakalova média a ČT".

K upozorňování na porušené Zemanovy sliby vyzval i další. „Nikomu nebráním v tom se ke mně připojit, využít přiložené grafiky, sdílet příspěvky, kterými budu v následujících dnech plnit své internetové kanály, nebo se jen zamyslet nad tím, jestli si přeci jen Česká republika nezaslouží lepšího prezidenta, než je Miloš Zeman. Dnes již snad nemůže být pochyb o tom, že k rozkladu české politiky přispívá totiž i on sám," napsal Telička.

Telička se letos rozešel s hnutím ANO, pro které dříve působil jako expert na zahraniční politiku. Jako důvody uvedl zvětšující se rozdíly v názorech s předsedou hnutí Andrejem Babišem nejen na evropskou politiku, ale i na Zemana. Kritizoval ANO za to, že proti Zemanovi nepostavilo v prezidentské volbě vlastního kandidáta ani se nevyjádřilo k tomu, koho ve volbách podpoří. Už dříve letos Telička uvedl, že každá státotvorná politická strana i hnutí by měly vyzvat své voliče, aby pro Zemana nehlasovali.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Problematičtí spojenci. S blížícím se koncem války v Sýrii roste napětí mezi Ruskem a Íránem

Syrský diktátor Bašár Asad se chystá silou či vyjednávání získat zbývající části Sýrie kontrolované povstalci. Zvyšuje se tím ale napětí mezi jeho spojenci, Ruskem a Íránem, uvádí server Al Monitor.

Rusko a Írán zachránily vládu Bašára Asada před svržením povstalci. Moskva mu v kritické chvíli v roce 2015 svými letadly zajistila vzdušnou podporu, dodala vojenskou techniku a podle některých zdrojů i finance. Teherán zase dlouhodobě poskytoval vojenské poradce. A když si Asad začal stěžovat, že mu docházejí mladí muži pro boj s rebely, Íránci vytvořili a zaplatili milice zahraničních bojovníků. Šíitů, tedy menšinové větve muslimů, pocházejících z Pákistánu, Iráku a dalších zemí.

Jenže s končící válkou v Sýrii – Asadovi z důležitějších oblastí zbývá ovládnout už jen provincii Idlíb a sever země držený Kurdy – se objevují rozdíly mezi politikou Moskvy a Teheránu. Hlavní cíl intervence se totiž zdá splněn a Asad bude kontrolovat celou Sýrii nebo alespoň většinu země. Moskva by teď viděla ráda jakési uklidnění a bojí se případné dobrodružné politiky Íránu.

Link

Moskva je ve strategicky velmi výhodné situaci, má své základny v Sýrii a ukázala, že je velmoc, ale takticky je ve velmi delikátní situaci, tvrdí Stephen Blank z amerického think-tanku American Foreign Policy Council.  Podle něj se Rusko bojí toho, že Íránci v Sýrii by mohli vyprovokovat válku se sousedním Izraelem případně s některými arabskými zeměmi. Ostatně je to poprvé, co se dostali tak blízko k Izraeli, se kterými nemají na rozdíl od Sýrie společnou hranici, a v ideologii íránského islamistického režimu hrály vždy sliby „osvobození“ Jeruzaléma důležitou roli.

Rusové se ovšem bojí toho, že Írán takovou válku prohrál, že by tím ohrozil setrvání Asada u moci a v neposlední řadě že by přitáhl pozornosti USA k Blízkému východu, čímž by tu zkomplikoval situaci Ruska, uvedl nedávno Blank. Ostatně podobně se vyjádřil na serveru Middle East Eye i ruský expert na Blízký východ Alexej Chlebnikov, podle kterého chce Moskva posílit moc Damašku, aby tolik nepoléhal Íránu a nehrozily tak mezinárodní komplikace.

Syrský režim ostatně bere jako „lepšího“ přítele právě Moskvu. Syrští důstojníci si prý stěžují na Íránce a šíitské milice, došlo i ke střetu ruských vojáků s bojovníky šíitského libanonského Hizballáhu ovládaného Íránem, a v některých oblastech se prý Asadův režim snaží o to, aby ruští vojáci a nikoliv šíitští milicionáři kontrolovali klíčové body a pak je předali syrské armádě.

Link

Syrští školáci se od konce roku 2017 povinně učí rusky a Rusové jsou v nových učebnicích líčeni jako někdo, kdo je Syřanům kulturně blízký. O Íránu učebnice většinou mlčí, jen zmiňují, že íránský provincie Chúzistán je „arabským územím“ a osudem Sýrie je samozřejmě vytvořit velký arabský stát od Středozemního moře po Perský záliv.

V diplomatických vyjádřeních se pak napětí mezi Moskvou a Teheránem projevuje tak, že Teherán téměř panicky reaguje na prohlášení či náznaky Moskvy, že by se ze Sýrie mohly stáhnout všechny cizí jednotky. Stejně tak jako na pokusy Ruska zprostředkovat stažení íránských a proíránských jednotek z jižní Sýrie, která hraničí s Izraelem. Z Teheránu se ozvalo, že nikdo nebude diktovat Íránu jeho zahraniční politiku.

Teherán zatím těží z toho, že se považuje za důležitého spojence Moskvy na Blízkém východě. To je sice pravda, ale jen do určité míry. Jak zdůrazňuje již citovaný Stephen Blank, Moskva hraje globální nikoliv regionální hru a v té není Írán až tak důležitý. Ostatně v tisku se objevily zprávy, že Moskva by údajně byla ochotna vzdát se své podpory Íránu, kdyby ji USA udělaly ústupky třeba v Evropě.

Nic takového ale prozatím není možné. Íránem placení žoldáci jsou totiž stále důležití pro stabilitu Asadova režimu. Pokud by Moskva chtěla omezit vliv Íránu, musel by v Sýrii nasadit vlastní pozemní síly a to v podstatném množství. A to se zatím ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nechce. Až ale Asad dobude další území, více konsoliduje svoji moc a nebude už potřebovat tolik šíitských žoldáků, Moskva bude více tlačit na Írán a snažit se získat větší vliv v Sýrii na účet Teheránu. Jak na to bude reagovat Teherán není zatím jasné.

35536