Uprchlíci vezmou dávky a jedou si užívat do Prahy. Díky bohu, že Zeman kandiduje, říká Hannig | info.cz

Články odjinud

Uprchlíci vezmou dávky a jedou si užívat do Prahy. Díky bohu, že Zeman kandiduje, říká Hannig

Současné hlavě státu fandí, do prezidentské volby přesto jde. Hudební producent Petr Hannig by se prý choval diplomatičtěji, v některých otázkách ale zastává vyhraněnější názory. „Nikdy bych nepřijal euro a nejsem eurofederalista,“ vysvětluje Hannig rozdíly mezi ním a Milošem Zemanem. Spojuje je naopak postoj k migraci: Hannig proti ní, stejně jako současná hlava státu, ostře vystupuje, Česko prý nikdy nemůže přistoupit na politiku masové imigrace jako vlády Francie a Německa. Dle názoru Hanniga už teď uprchlíci jezdí utrácet dávky do Česka, což je podle něj ve výsledku dobře. Zasazoval by se taky o svobodu slova, která je podle něj v Česku nedostatečná. Kdyby si podle něj mohl každý říkat, co chce, neexistovaly by v Česku rasistické demonstrace. Proč spolupracuje s pravicovým radikálem Adamem B. Bartošem? Vzal by si ho s sebou jako poradce na Hrad? A co rozhodne o předčasných parlamentních volbách? Podívejte se na rozhovor. Všechna interview Pavla Štrunce najdete najdete TADY.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Dostál: Politické zemětřesení na Slovensku. Fico má po letech namířeno do opozice

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Robert Fico a jeho Smer skončí po víkendových volbách v opozici, k vítězství naopak směřuje OĽaNO (Obyčajní ludia a nezávislé osobnosti) Igora Matoviče – takto šance jednotlivých aktérů popisuje poslední předvolební sondáž společností FOCUS a AKO. Data potvrzují trend posledních týdnů, kromě Smeru klesá podpora také neonacistické ĽSNS Mariana Kotleby a koaličních formací Most-Híd a SNS. Obě posledně jmenované strany dost možná skončí mimo parlament.

 

Jedna z minimalistických definic demokratických voleb praví, že jde o nejmírumilovnější způsob, jak se zbavit nepohodlné vlády. A přesně to nejspíš hodlá učinit většina slovenských voličů. Trend je zřejmý, ale je nutné dodat k němu jednu poznámku: data, která máme k dispozici, nezachycují vliv včerejšího rozhodnutí slovenského parlamentu, jehož většina ve zrychleném řízení schválila zavedení třináctého důchodu. Podle opozice jde o podplácení voličů, což ale neznamená, že to některé nerozhodnuté a dříve narozené nemůže přece jen zviklat k tomu, aby volili takříkajíc na jistotu.

A pokud přihlédneme k tomu, že se tradičně poměrně hodně lidí rozhoduje na poslední chvíli, mnohdy dokonce v den voleb, pracovat musíme také s vlivem předvolebních televizních debat, které vrcholí dnes večer. Přesto lze na základě dnes zveřejněných čísel učinit aspoň minimální závěry. Ten hlavní jednoznačně spočívá v tom, že aspoň na nějaký čas končí vládní etapa dlouholetého hegemona slovenské politiky. Zatímco ještě před osmi lety Smer obdržel v předčasných volbách více než 44 procent hlasů, nyní jeho podpora zjevně klesá. V průzkumech se teď pohybuje okolo pouhých patnácti procent hlasů.

Link

Snad ještě horší zprávou pro případné vládní vyhlídky Roberta Fica a Petera Pellegriniho je fakt, že z parlamentu mohou dost dobře zmizet oba jejich koaliční partneři. I kdyby tedy nakonec Smer volby nějakým zázrakem vyhrál, lakonicky řečeno nebude mít s kým složit parlamentní většinu. Most-Híd dle průzkumu podporují necelá čtyři procenta voličů, Slovenská národní strana (SNS) je na tom ještě hůře, svůj hlas by ji několik dnů před volbami dalo jen nějakých tři a půl procenta voličů. A pokud bychom pracovali s nejčernějším scénářem, dle kterého by byl Fico ochoten vládnout s tichou podporou Kotlebovy ĽSNS, ani to by mu k většině nestačilo.

Lze to říct také jinak: strany současné vládní koalice podporuje v součtu necelých pětadvacet procent voličů, přičemž dvě z nich oscilují pod pěti procenty, tedy pod hranicí, která je nutná pro zisk aspoň několika mandátů. Klesajícímu trendu čelí v posledních dnech také Marian Kotleba, jehož ĽSNS podle posledních dat podporuje přibližně desetina voličů. A i kdybychom počítali s tím, že se někteří voliči v šetřeních nechtějí k volbě této strany přiznat, horko těžko s ní bude mít Smer v součtu víc než nějakých pětadvacet procent. Ať na to tedy jdete z jakékoli strany, Robert Fico se podle všeho většiny tentokrát nedopočítá. Tedy pokud lídři stávající opozice nějakým záhadným způsobem po volbách neotočí.

Pokud jde o opačnou stranu spektra, vše teď nasvědčuje tomu, že sobotní volby na Slovensku vyhraje OľaNO Igora Matoviče, vyloučit přitom nelze, že se přehoupne přes dvacet procent hlasů. FOCUS a AKO mu aktuálně přisuzují 19,1 procent hlasů, přičemž minulý týden to bylo ještě 16,4 procent. Dynamika je tu tedy zjevná. Opačnému trendu čelí Za ľudí bývalého prezidenta Andreje Kisky. Zatímco minulý týden by jeho stranu volilo přes osm procent voličů, aktuálně jich v průzkumu je pouhých 6,6. Jistotu zvolení pak nemá KDH, naopak další tři strany mohou být v tomto ohledu nejspíš v klidu.

Link

Progresivné Slovensko, které jde do voleb s uskupením Spolu, se těší stabilní podpoře okolo devíti procent voličů, přičemž jako koalice musejí pro vstup do parlamentu překročit sedmiprocentní práh. Sme Rodina a Sloboda a Solidarita (SaS) oscilují okolo sedmi procent. Sečteno podtrženo: v danou chvíli opoziční formace (OľaNO, PS/Spolu, Sme Rodina, SaS a Za ľudí) disponují v součtu podporou okolo padesáti procent voličů, pokud bychom k nim připočítali také KDH, je jich přibližně 55 procent. Slabina opozice se ale může záhy projevit právě v její roztříštěnosti. Je zbytečné o tom nyní spekulovat, obecně ale platí, že čím víc stran tvoří vládní koalici, tím je její akceschopnost a stabilita menší.

Své limity, pokud jde o povolební vyjednávání, může mít také pravděpodobný kandidát na premiéra. Igor Matovič je bezesporu svérázným či excentrickým typem politika. Robert Fico ho dokonce označuje za šaška. „Má v rukávu velké množství inovativních mobilizačních akcí. Teď třeba přišel s tím, že lidé budou moct na internetu hlasovat o jedenácti prioritách budoucí vlády, které jsou zároveň podmínkami, za kterých by OľaNO vstoupilo do případné vládní koalice. Myslím, že jde z hlediska politického marketingu o povedený tah,“ řekla nám před časem politoložka Olga Gyárfášová s tím, že jde o typickou anti-establišmentovou stranu s efektivní mobilizací vůči všem standardním politickým subjektům.

Slovenské parlamentní volby na INFO.CZ:

• Fico hraje o všechno. Nejen o politické, ale i trestněprávní přežití

Marušiak: Je to špinavá kampaň. Z Kotleby je rival Smeru, pro jeho voliče není nepřijatelný

• Gyarfášová: Kotleba i Matovič těží z toho, že politici řeší hlavně sami sebe

• Slovenské volby: změnu chtějí všichni. Otázka je, zda řešení bude liberální, nebo radikální, říká Klobucký

• Schmarcz: Slováci na šikmé ploše. Jak si vede svoboda projevu?

• Vagovič: Fico nedokáže Kuciakovo jméno vyslovit a omluvit se. Vnímá jen, že přišel o moc

-1