Uprchlíci vezmou dávky a jedou si užívat do Prahy. Díky bohu, že Zeman kandiduje, říká Hannig | info.cz

Články odjinud

Uprchlíci vezmou dávky a jedou si užívat do Prahy. Díky bohu, že Zeman kandiduje, říká Hannig

Současné hlavě státu fandí, do prezidentské volby přesto jde. Hudební producent Petr Hannig by se prý choval diplomatičtěji, v některých otázkách ale zastává vyhraněnější názory. „Nikdy bych nepřijal euro a nejsem eurofederalista,“ vysvětluje Hannig rozdíly mezi ním a Milošem Zemanem. Spojuje je naopak postoj k migraci: Hannig proti ní, stejně jako současná hlava státu, ostře vystupuje, Česko prý nikdy nemůže přistoupit na politiku masové imigrace jako vlády Francie a Německa. Dle názoru Hanniga už teď uprchlíci jezdí utrácet dávky do Česka, což je podle něj ve výsledku dobře. Zasazoval by se taky o svobodu slova, která je podle něj v Česku nedostatečná. Kdyby si podle něj mohl každý říkat, co chce, neexistovaly by v Česku rasistické demonstrace. Proč spolupracuje s pravicovým radikálem Adamem B. Bartošem? Vzal by si ho s sebou jako poradce na Hrad? A co rozhodne o předčasných parlamentních volbách? Podívejte se na rozhovor. Všechna interview Pavla Štrunce najdete najdete TADY.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Babiš vyčetl Rakousku atomové pokrytectví. Reakce se překvapivě nedočkal

Babiš vyčetl Rakousku atomové pokrytectví. Reakce se překvapivě nedočkal

Až překvapivě zdrženlivě se rakouští politici i novináři postavili k útoku českého premiéra Andreje Babiše na protiatomovou politiku Rakouska. Babiš v Bruselu, kde se na summitu diskutovalo o klimatické agendě unie a roli jaderné energetiky, obvinil Rakušany, že zatímco bojují proti jaderným elektrárnám, import „atomového“ proudu do země jim nevadí.

Zatímco jiné podobné výroky českých politiků v minulosti vzbudily u našich jižních sousedů velmi nesouhlasné reakce, Babišův výpad tentokrát zůstal v politických kruzích prakticky bez odezvy. A to i přesto, že o něm poměrně obsáhle referovala i nejpopulárnější média. „Kritika z Česka. Rakouský boj proti atomové energetice je absurdní,“ napsaly včera do titulku svého článku nejčetnější rakouské noviny Kronen Zeitung.

V textu citovaly českého premiéra. Ten měl při čtvrtečním jednání lídrů EU o budoucích klimatických opatřeních, kde byl coby obhájce budoucího využití jaderných elektráren v menšině, zaútočit na rakouskou čest. Obvinil totiž Rakušany, že, s nadsázkou řečeno, káží v oblasti energetiky „vodu, slunce a vítr, ale doma si svítí atomem“. Babiš uvedl, že v době, kdy Rakušané v Bruselu bojují proti zájmům takzvané atomové lobby, sami atom využívají. Zhruba čtvrtina spotřeby elektřiny v danou chvíli podle něj pocházela z dovozu z Česka. „Nevím, jak by ve Vídni vařili kafe a svítili,“ řekl doslova Babiš s odkazem na rakouskou závislost na dovozu energie z „atomového“ státu. V Česku se totiž zhruba třetina elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách, dalších víc než 40 % pak pochází z uhelných zdrojů.

Link

Česká republika zatím zůstává v přepočtu na hlavu také jedním z největších světových exportérů elektrického proudu, protože vyveze zhruba pětinu toho, co tuzemské elektrárny vyrobí. A největším importérem české elektřiny je vedle Slovenska právě Rakousko. Tento fakt slouží zástupcům takzvané atomové lobby jako důkaz toho, že se Rakušané ve svém deklarovaném boji proti využívání jádra chovají pokrytecky. Bojují proti Temelínu a dalším jaderným elektrárnám, zároveň ale spotřebovávají proud, vyrobený s pomocí jejich reaktorů. 

Babiš není zdaleka prvním českým politikem, kterým Rakušanům tohle údajné pokrytectví připomněl. Na rozdíl od minulých politických vyjádření tohoto druhu však Babišova slova o „kafi, vařeném ve Vídni na atomovém proudu“ nevzbudila takřka žádnou odezvu. A to je samo o sobě poněkud podivné. V minulosti se mnozí rakouští politici a aktivisté například hájili tím, že dovoz elektřiny ze země, která využívá také jaderné zdroje, nemusí automaticky znamenat dovoz atomového proudu. Navíc argumentovali tím, že tento import je pouze dočasný, budoucnost bude patřit nových technologiím a obnovitelným zdrojům. 

Mlčení rakouských politiků může být částečně ovlivněno tím, že se v Rakousku po parlamentních volbách teprve jedná o nové vládní koalici a zemi dočasně vede úřednický kabinet. Na druhou stranu ale Babišova slova nekomentovali dokonce ani radní ve výrazně „protiatomových“ Horních Rakousích. Znamená to, že se tedy s Babišovou kritikou údajného rakouského pokrytectví v energetice ztotožňují? To je těžká otázka.

Link

Každopádně je vlažná rakouská reakce na Babišův bonmot možná předzvěstí toho, že se debata o využívání či nevyužívání jádra vrací do mnohem racionálnější roviny než v minulosti. A to může být důležité právě v době, kdy část EU, včetně Česka, hájí „jádro“ jako zelený zdroj, zatímco ta druhá, vedená především Rakouskem a Německem, volá po konci jeho konci. Ačkoliv vítěz téhle nepsané války o budoucnost jaderné energetiky v Evropě  není dopředu znám, čím více racionality v debatě, tím lépe.  

Ještě poměrně nedávno, na přelomu tisíciletí,  Rakušané blokovali kvůli jaderné elektrárně Temelín hranice a vyhrožovali zablokováním vstupu Česka do EU. Každá obhajoba jaderných elektráren, natož připomínka rakouského pokrytectví, vyvolávala v Rakousku někde až hysterickou reakci. V Česku zase tohle chování Rakušanů udělalo obhájce jaderné energetiky i z mnoha lidí, kteří do té doby Temelínu vůbec nefandili. Fakt, že nejnovější útok na rakouskou „protiatomovou čest“ zůstal tentokrát bez silné odezvy, je možná předzvěstí lepších časů v diskusi obou zemí o výhodách či nevýhodách jádra. A to i ve prospěch těch, kteří by všechny jaderné reaktory nejraději okamžitě odstavili.