Prezidentské volby 2018: V minulých volbách agentury předvídaly vítězství Fischera, Schwarzenberg byl podle nich bez šance | info.cz

Články odjinud

V minulých volbách agentury předvídaly vítězství Fischera, Schwarzenberg byl podle nich bez šance

Preference kandidátů a politických stran patří dlouhodobě k nejvyhledávanějším tématům před jakýmikoli volbami. Lidé cíleně pátrají po tom, jakou šanci mají jejich favorité na výhru, nerozhodnutí navíc dle vývoje průzkumů mohou teprve přemýšlet, koho podpoří. Volební průzkumy vytváří několik agentur, předpovědi se navíc mohou výrazně lišit nejen mezi sebou, ale i od následných skutečných volebních výsledků. Přesně to se stalo i u minulých prezidentských voleb v lednu 2013, kdy agentury dlouhodobě favorizovaly Jana Fischera, který se následně ani nedostal do druhého kola. Karlu Schwarzenbergovi naopak přisuzovaly až o 15 % nižší podporu, než nakonec získal.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) dle dat sebraných v listopadu a prosinci 2012 tipovalo vítězství Jana Fischera. Měsíc před volbami se předpokládalo, že jej podpoří 22,5 % oslovených. Druhou nejsilnější podporu měl dle CVVM Miloš Zeman, kterému mělo dát hlas 19,5 % lidí. Karel Schwarzenberg, který se nakonec dostal do druhého kola, měl získat podle předpokladů 7 % hlasů, což by mu zajistilo celkové čtvrté místo ještě za Jiřím Dienstbierem.

Agentura PPM Factum také dlouhodobě tipovala na vítěze prvního kola nezávislého kandidáta Jana Fischera. Od ledna do listopadu 2012 mu dle průzkumů přisoudila agentura nejvyšší podporu, která měla v říjnu dosahovat až 30 %. V prosinci ale dle názorů respondentů PPM Factum Fischera předstihl Zeman. Dle posledního zveřejněného výzkumu společnosti, který se odehrál týden před volbami, měl Zeman získat 25 % hlasů a Fischer měl mít 20% podporu. Schwarzenbergovi věštila agentura 11% úspěch, předstihnout ho měl i Vladimír Franz, který se ale ve volbách umístil až na pátém místě.

Ani dlouhodobé průzkumy Medianu se nelišily od předpovědí jiných agentur. Od března do října 2012 měl dle sebraných dat zvítězit Jan Fischer, kterému Median přisuzoval až 36% podporu. V listopadu pak Fischera vystřídal Zeman, který měl podle modelu získat 26,5 % hlasů a Fischera by tak překonal o půl procenta. Schwarzenberg měl se ziskem 9,5 % obsadit třetí příčku.

Internetový kvótní průzkum Sanepu nepředpokládal ve druhém kole jinou dvojici než Miloš Zeman a Jan Fischer. Dle lednového průzkumu by Zeman získal 23,6 % hlasů a Fischer 16,2 %. Karel Schwarzenberg by dle předpokladu skončil až čtvrtý za Jiřím Dienstbierem.

Výsledky prvního kola pak překvapily všechny, kteří průzkumům uvěřili. Boj o první místo byl těsný. Miloš Zeman zvítězil se ziskem 24,21 % hlasů. Druhý Karel Schwarzenberg měl o osm desetin procenta neboli o necelých 42 tisíc hlasů méně. Třetí Jan Fischer nakonec oslovil 16,35 % lidí. Schwarzenberga, který se umístil těsně druhý, žádná z agentur na tak dobré umístění za celou dobu trvání výzkumů netipovala. Ačkoli ho podpořilo 23,4 % voličů, dle průzkumů měl obdržet průměrně 10 % hlasů a žádný průzkum jeho postup do druhého kola neodhadoval.

Dle zákona o volbě prezidenta republiky se tři dny před volbou hlavy státu už nesmí zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů. Důvodem je možné ovlivnění voličů. Podle sociologa Jana Hartla k výsledkům průzkumů přihlíží asi 40 % obyvatel. Minimálně mohou být určitým vodítkem pro nerozhodnuté voliče, kterých je nyní údajně až 20 %. To je množství, které by mohlo konečnými výsledky značně zahýbat.

Ohledně zveřejňování dat z předvolebních průzkumů existuje dlouhodobá neshoda právě proto, že ačkoli nemusí odpovídat skutečnosti, jak potvrdily loňské volby, mohou ovlivnit velkou část voličů. Touto myšlenkou se zabývala například německá socioložka Elisabeth Noelle-Neumannová, která představila koncept takzvané spirály mlčení. Podle této teorie se většina lidí obává sociální izolace, do které by je mohl dovést názor odlišný od většinové společnosti. Z toho důvodu tato skupina lidí při volbách vybírá právě takové strany a kandidáty, kteří mají dle dostupných informací největší šanci na vítězství a odhlíží tak od vlastních preferncí. Dle většinového názoru (nebo přeneseně dle výsledků průzkumů) jsou tak postupně ostatní názory umlčovány a odsouvány čím dál více do pozadí bez ohledu na to, kolik by jinak měly reálných příznivců.

Při volbách v roce 2013 dosahovala volební účast v prvním kole 61,3 %, ve druhém kole přišlo 59,1 % oprávněných voličů. Současné průzkumy odhadují, že letos by měl hlasovat zhruba stejný počet lidí, případně o něco nižší. To znamená, že 40 % lidí své právo volit pravděpodobně nevyužije.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Ekonomka: Probuďme se, důchodců rychle přibývá. Bez změn přijdou drastická opatření

Čeká nás břemeno stárnutí, po roce 2030 odejdou silné populační ročníky 70. let a celé veřejné finance to nasměřuje k vysokým deficitům, tvrdí předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Během 15 let naroste podle prognóz počet důchodců na 2 a půl milionu, teď jich jsou dva miliony. A po roce 2060 už jich budou dokonce 3 miliony.

Zamrazilová volá především po dohodě napříč stranami. Varujícím je podle ní kolaps druhého důchodového pilíře. Opatření Nečasovy vlády totiž následně zrušil Sobotkův kabinet. Ekonomka ale přiznává, že k dohodě je zatím daleko. „K žádným politickým rozhodnutím nedošlo. Pozitivně vnímám alespoň to, že se situací začíná zabývat premiér,“ tvrdí Zamrazilová. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v březnu prohlásila, že zásadní důchodovou reformu Česko nepotřebuje.

Link

Podle Zamrazilové by ale odklad řešení mohl vést např. ke skokovému navýšení věku odchodu do penze. Stát by také mohl začít dramaticky šlapat na tzv. dluhovou brzdu. V praxi by to znamenalo tvrdé zvedání daní i odvodů občanům a firmám. A hrozilo by i snížení důchodů.

Proč politici nechtějí situaci kolem důchodů řešit? Co Zamrazilová říká na argumenty, podle kterých NRR občany straší? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Link