Prezidentské volby 2018: V minulých volbách agentury předvídaly vítězství Fischera, Schwarzenberg byl podle nich bez šance | info.cz

Články odjinud

V minulých volbách agentury předvídaly vítězství Fischera, Schwarzenberg byl podle nich bez šance

Preference kandidátů a politických stran patří dlouhodobě k nejvyhledávanějším tématům před jakýmikoli volbami. Lidé cíleně pátrají po tom, jakou šanci mají jejich favorité na výhru, nerozhodnutí navíc dle vývoje průzkumů mohou teprve přemýšlet, koho podpoří. Volební průzkumy vytváří několik agentur, předpovědi se navíc mohou výrazně lišit nejen mezi sebou, ale i od následných skutečných volebních výsledků. Přesně to se stalo i u minulých prezidentských voleb v lednu 2013, kdy agentury dlouhodobě favorizovaly Jana Fischera, který se následně ani nedostal do druhého kola. Karlu Schwarzenbergovi naopak přisuzovaly až o 15 % nižší podporu, než nakonec získal.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) dle dat sebraných v listopadu a prosinci 2012 tipovalo vítězství Jana Fischera. Měsíc před volbami se předpokládalo, že jej podpoří 22,5 % oslovených. Druhou nejsilnější podporu měl dle CVVM Miloš Zeman, kterému mělo dát hlas 19,5 % lidí. Karel Schwarzenberg, který se nakonec dostal do druhého kola, měl získat podle předpokladů 7 % hlasů, což by mu zajistilo celkové čtvrté místo ještě za Jiřím Dienstbierem.

Agentura PPM Factum také dlouhodobě tipovala na vítěze prvního kola nezávislého kandidáta Jana Fischera. Od ledna do listopadu 2012 mu dle průzkumů přisoudila agentura nejvyšší podporu, která měla v říjnu dosahovat až 30 %. V prosinci ale dle názorů respondentů PPM Factum Fischera předstihl Zeman. Dle posledního zveřejněného výzkumu společnosti, který se odehrál týden před volbami, měl Zeman získat 25 % hlasů a Fischer měl mít 20% podporu. Schwarzenbergovi věštila agentura 11% úspěch, předstihnout ho měl i Vladimír Franz, který se ale ve volbách umístil až na pátém místě.

Ani dlouhodobé průzkumy Medianu se nelišily od předpovědí jiných agentur. Od března do října 2012 měl dle sebraných dat zvítězit Jan Fischer, kterému Median přisuzoval až 36% podporu. V listopadu pak Fischera vystřídal Zeman, který měl podle modelu získat 26,5 % hlasů a Fischera by tak překonal o půl procenta. Schwarzenberg měl se ziskem 9,5 % obsadit třetí příčku.

Internetový kvótní průzkum Sanepu nepředpokládal ve druhém kole jinou dvojici než Miloš Zeman a Jan Fischer. Dle lednového průzkumu by Zeman získal 23,6 % hlasů a Fischer 16,2 %. Karel Schwarzenberg by dle předpokladu skončil až čtvrtý za Jiřím Dienstbierem.

Výsledky prvního kola pak překvapily všechny, kteří průzkumům uvěřili. Boj o první místo byl těsný. Miloš Zeman zvítězil se ziskem 24,21 % hlasů. Druhý Karel Schwarzenberg měl o osm desetin procenta neboli o necelých 42 tisíc hlasů méně. Třetí Jan Fischer nakonec oslovil 16,35 % lidí. Schwarzenberga, který se umístil těsně druhý, žádná z agentur na tak dobré umístění za celou dobu trvání výzkumů netipovala. Ačkoli ho podpořilo 23,4 % voličů, dle průzkumů měl obdržet průměrně 10 % hlasů a žádný průzkum jeho postup do druhého kola neodhadoval.

Dle zákona o volbě prezidenta republiky se tři dny před volbou hlavy státu už nesmí zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů. Důvodem je možné ovlivnění voličů. Podle sociologa Jana Hartla k výsledkům průzkumů přihlíží asi 40 % obyvatel. Minimálně mohou být určitým vodítkem pro nerozhodnuté voliče, kterých je nyní údajně až 20 %. To je množství, které by mohlo konečnými výsledky značně zahýbat.

Ohledně zveřejňování dat z předvolebních průzkumů existuje dlouhodobá neshoda právě proto, že ačkoli nemusí odpovídat skutečnosti, jak potvrdily loňské volby, mohou ovlivnit velkou část voličů. Touto myšlenkou se zabývala například německá socioložka Elisabeth Noelle-Neumannová, která představila koncept takzvané spirály mlčení. Podle této teorie se většina lidí obává sociální izolace, do které by je mohl dovést názor odlišný od většinové společnosti. Z toho důvodu tato skupina lidí při volbách vybírá právě takové strany a kandidáty, kteří mají dle dostupných informací největší šanci na vítězství a odhlíží tak od vlastních preferncí. Dle většinového názoru (nebo přeneseně dle výsledků průzkumů) jsou tak postupně ostatní názory umlčovány a odsouvány čím dál více do pozadí bez ohledu na to, kolik by jinak měly reálných příznivců.

Při volbách v roce 2013 dosahovala volební účast v prvním kole 61,3 %, ve druhém kole přišlo 59,1 % oprávněných voličů. Současné průzkumy odhadují, že letos by měl hlasovat zhruba stejný počet lidí, případně o něco nižší. To znamená, že 40 % lidí své právo volit pravděpodobně nevyužije.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Urážky, lži a udání. Spor o Šumavu se vyostřuje

Debata o způsobu ochrany přírody v Národním parku Šumava začíná dostávat absurdní nádech. Vedení Jihočeského kraje obviňuje vědce, že se nechtějí zúčastnit veřejné debaty se svými oponenty, ti ale tvrdí, že žádnou debatu neodmítli. A naopak obviňují kraj ze záměrné lži.

Předmětem sporu je veřejná debata, kterou chtělo vedení Jihočeského kraje za účasti novinářů uspořádat nadcházející úterý odpoledne v Prášilech v Plzeňském kraji. Pozvalo biologa Jana Pokorného a další dva vědce a lesníky, kteří nesouhlasí s ponecháním části parku bez zásahu člověka, což je i postoj, který zastává Jihočeský kraj. Těmto krajem preferovaným odborníkům pak měli v debatě čelit profesoři Jakub Hruška a Pavel Kindlmann, kteří naopak jako členové platformy „Vědci pro Šumavu“ dlouhodobě podporují vznik a rozšíření takzvaných bezzásahových zón. Jenže záměr přerostl ve frašku.

„Informovali jsme kraj, že uspořádání veřejné debaty v jednu hodinu odpoledne v šumavských Prášilech postrádá podle našeho názoru smysl. Kdo z veřejnosti se tam v tuto dobu dostane?,“ řekl INFO.CZ Kindlmann. Stejně tak oba vědci nesouhlasili s tím, že po debatě měla následovat vycházka (nebo spíš výjezd autem) na rozhlednu Poledník, jejíž okolí kraj využívá jako důkaz údajné nevratné devastace šumavských lesů. „Abychom se mohli s lidmi skutečně seriózně bavit o postupu obnovy horského lesa, nelze vybrat z celé Šumavy jen toto jediné místo, navíc jen na krátkou exkurzi,“ uvedl Kindlmann.

Link

Společně s Jakubem Hruškou žádali písemně vedení kraje, aby veřejnou debatu uspořádal ve večerních hodinách například ve velkém sále v Českých Budějovicích, kam může v tuto dobu přijít hodně lidí. Kraj zareagoval tím, že v pátek dopoledne rozeslal do médií tiskovou zprávu s tím, že debata se nakonec nebude konat v Prášilech, ale ve Vimperku a na exkurzi do přírody se nepůjde na Poledník, ale do okolí Boubína. Vědcům ale údajně ani tato nabídka nevyhovovala. „Členové platformy Vědci pro Šumavu pozvání paní hejtmanky odmítli,“ stojí doslova v tiskové zprávě.

Zmatky na úřadě hejtmanky

Jednání kraje rozčílilo jak Kindlmanna, tak Hrušku. Oba totiž, jak dokazují příslušnou korespondencí s krajem, o nějaké změně místa navrhované debaty vůbec nevěděli, kraj je o ní prý vůbec neinformoval. A tedy ji nemohli ani odmítnout. „Nic jsme neodmítli, paní hejtmanka lže,“ uvedl doslova Kindlmann. Také Jakub Hruška o žádném přesunu do Vimperka údajně nevěděl, natož aby písemně odmítl pozvání. „Žádnou pozvánku do Vimperka jsem nedostal,“ tvrdí Hruška.

Hejtmanka Stráská je v tom však zřejmě nevinně. Ani ona ještě v pátek odpoledne o žádné změně místa debaty nevěděla, stále počítala s Prášily. „Tam jsme chtěli diskusi uspořádat kvůli tomu, aby se odborníci z obou názorových proudů mohli před novináři bavit přímo na Šumavě. A proč Poledník? Je to místo, o kterém naši oponenti tvrdí, že jeho stav na fotografiích záměrně zkreslujeme. Tak ať se každý přesvědčí, jak je to doopravdy,“ řekla INFO.CZ hejtmanka. Zpráva o tom, že by se snad debata měla přesunout do Vimperku, ji samotnou překvapila.

Link

Petr Soukup ze sekretariátu hejtmanky zmatky vysvětluje tím, že vedení Národního parku Šumava až v pátek ráno odvolalo předběžně vyslovený souhlas s výjezdem krajských mikrobusů na Poledník. A vyřízení řádné žádosti o vjezd na chráněné území by údajně trvalo měsíc. „Proto jsme museli narychlo hledat jiné místo a volba padla nakonec na Vimperk a Boubín. Bylo to tak hektické, že jsme o tom paní hejtmanku ještě v tom shonu nestačili informovat,“ řekl INFO.CZ Soukup.

A proč tedy krajský úřad v tiskové zprávě uvedl, že vědci odmítli debatu, o jejímž místě konání nemohli vědět (když o ní neví ani hejtmanka)? „Odmítli exkurzi do šumavské přírody v případě Poledníku a chtěli uspořádat diskuzi v Budějovicích. Takže jsme předpokládali, že nebudou chtít jít ani na Boubín,“ tvrdí Soukup. Diskuse je podle něj určena především novinářům, nikoliv široké veřejnosti.

Stížnost ředitele ČT

Zmatky kolem plánované debaty o budoucnosti šumavských hvozdů jen dokreslují osobní animozity mezi oběma stranami sporu. Profesor Kindlmann si stěžuje, že na něj hejtmanka Stráská poslala „udavačský dopis“ řediteli České televize, v němž zpochybňuje jeho odbornost i morální kredit. „Dále vnímám jako problematickou skutečnost samotnou volbu prof. Kindlmanna jako respondenta pro pořady ČT s vahou kredibilního znalce. Člověka, jehož nevhodné vystupování v médiích a na sociálních sítích je v rozporu s váženou funkcí akademika a svědčí o tom, že jeho postoj v celé věci je více osobního charakteru. Tuhle osobu vy legitimizujete jako váženého odborníka a garanta správného názoru,“ napsala doslova Stráská mimo jiné ve stížnosti řediteli České televize.

Na dotaz INFO.CZ hejtmanka uvedla, že dopis měl být její reakcí na údajné selhání redaktorů pořadu Nedej se, kterým poskytla odpovědi na dotazy. Redakce však prý její vyjádření nejprve poslala Kindlmannovi, přičemž mu podle hejtmanky „tónem hodným loajálního podřízeného reportovala, které otázky zodpověděla“. Kindlmann tak mohl údajně získat výhodu časového předstihu na natáčení a přípravu argumentace. „Z toho je patrné, jak je to vlastně s tou nestranností ve sporu o Šumavu a kdo je tady vlastně militantní,“ uvedla Stráská.

Link

Spor o budoucnost ochrany šumavské přírody se znovu vyhrotil poté, co vedení Jihočeského kraje v září zahájilo kampaň „Poslední šance pro Šumavu“. V jejím rámci má najatá agentura za více než 2 miliony korun z krajských peněz přesvědčit veřejnost (a tedy i zákonodárce), aby zabránila dalšímu rozpínání šumavské divočiny. Po orkánu Kyrill v roce 2007 totiž tehdejší ministr životního prostředí Matrin Bursík rozhodl o tom, že se po vzoru sousedního parku Bavorský les a mnoha dalších parků na celém světě se nebudou v šumavských horských smrčinách likvidovat polomy a smrčiny zůstanou bez zásahu člověka. Gradace lýkožrouta smrkového pak způsobila uschnutí tisíců hektarů horských lesů.

Zastánci bezzásahového režimu jsou však přesvědčeni o tom, že na místě uschlého lesa vyroste les mnohem odolnější, než jaký by svou péčí stvořil člověk. A dokládají to příklady už dnes viditelného úspěšného zmlazení. Proto by mělo na základě plánu péče stejně jako v Bavorském lese rozšiřování bezzásahových zón v NP Šumava pokračovat. S tím ale vedení Jihočeského kraje (na rozdíl od Plzeňského) nesouhlasí. Obává se, že na Šumavě vznikne „měsíční krajina“ a nálety lýkožrouta ze šumavské divočiny ohrozí i sousední lesy. Spor je každopádně pikantní v tom, že vrcholí v době, kdy kůrovec v Česku doslova devastuje tisíce hektarů hospodářských porostů, v nichž by se proti němu na rozdíl od šumavského parku mělo ze zákona zasahovat.

 -1