Ve svém okrsku by Drahoš vyhrál už v prvním kole, Zeman naopak ve Stodůlkách narazil | info.cz

Články odjinud

Ve svém okrsku by Drahoš vyhrál už v prvním kole, Zeman naopak ve Stodůlkách narazil

Ve volebních okrscích, pod které spadají místa trvalého bydliště prezidentských kandidátů, získala většina z nich oproti celostátnímu průměru vysoce nadprůměrný počet hlasů. Výjimkou jsou současný prezident Miloš Zeman a Petr Hannig. Jiří Drahoš by v Lysolajích, kde bydlí, vyhrál prezidentské volby již v prvním kole. Téměř ve všech místech trvalého bydliště uchazečů o Hrad byla také vysoce nadprůměrná volební účast. Vyplývá to z výsledků Českého statistického úřadu.

Drahoš bydlí v městské části Praha Lysolaje. Volební účast v nich byla přes 78 procent a pro bývalého předsedu Akademie věd hlasovalo 50,5 procenta místních voličů, tedy téměř dvojnásobné množství oproti celostátnímu průměru. Zemanovi důvěru dalo jen 16,4 procenta voličů.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Ve volebním okrsku, pod který spadá trvalé bydliště Zemana v pražských Stodůlkách, dostal současný prezident 24,3 procenta hlasů, tedy o více než 14 procent méně než v celé ČR. Ve srovnání s pražskými procenty je ale tento zisk lehce nadprůměrný. Zeman v době svého prezidentství přebývá v Lumbeho vile na Pražském hradě nebo na zámku v Lánech. Drahošovi důvěřovalo v „Zemanově okrsku" 32,4 procenta hlasujících a volební účast přesáhla 73 procent.

Zeman je vítězem voleb: Co vzkázal Drahošovi?

Podobně vysoká účast byla i ve volebním okrsku Michala Horáčka v Roudnici nad Labem. Více než 35 procent voličů v něm svůj hlas dalo právě jemu, Drahošovi necelých 25 procent a Zemanovi asi 21,6 procenta.

Nadprůměrnou volební účast hlásil i volební okrsek v pražských Pitkovicích, kde bydlí Pavel Fischer. K urnám došlo přes 76 procent voličů, zvítězil Drahoš s téměř 30 procenty hlasů, Fischer jich získal přes 19 procent. Zemana volilo jen 13,3 procenta voličů, předběhl ho o dvě procenta i Horáček.

Drahoš: V souboji se Zemanem čekám útoky. „Bude to ještě horší...“ autor: Zuzana Štíchová, Aleš Brunclík

Na Pohořelci na pražských Hradčanech byla volební účast dokonce přes 80 procent. Marek Hilšer, který zde bydlí, získal podporu 12 procent voličů, tedy asi o 3,5 procent více než celkově. I zde vyhrál Drahoš se 35 procenty před Fischerem (21,1 procenta). Současnou hlavu státu v okolí prezidentského sídla na Pražském hradě volilo jen 13,5 procenta voličů.

Mirka Topolánka ve volební místnosti v pražské Bubenči volilo asi 11 procent voličů, u svého bydliště tak dostal o sedm procent vyšší důvěru než v celé republice. Lidé zde, stejně jako ve zbytku Prahy, nejvíce hlasovali pro Drahoše. Volební účast byla ale jen necelých 27 procent. Jiří Hynek v Jesenici u Prahy ve svém volebním okrsku dostal 16 hlasů, což stačilo na 2,1 procenta hlasů. K urnám přišlo 74 procent voličů.

Na předposledním místě se umístil Petr Hannig. V jeho kunratickém okrsku za ním stojí čtyři voliči a získal 0,54 procenta, tedy o dvě desetiny procenta méně než v součtu hlasů všech voličů. I zde byla účast nadprůměrná, a to 74,5 procenta. Ve volebním okrsku v Praze 2 poblíž svého bydliště získal Vratislav Kulhánek dvě procenta voličské přízně, v celé republice pro něj hlasovalo půl procenta lidí. Účast zde byla necelých 65 procent, tedy lehce nad průměrem.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

V Karlovarském kraji se rýsuje vážný problém. Osobně tam kvůli tomu jede i Babiš

V Karlovarském kraji se rýsuje vážný problém. Osobně tam kvůli tomu jede i Babiš

Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek zamíří na návštěvu Karlovarského kraje. Program se sice točí především kolem otevírání obchvatu Drmoule či podpory lázeňství, ale skutečný důvod se podle informací INFO.CZ skrývá až úplně na konci, kde je zmínka o problematice útlumu těžby uhlí na Sokolovsku. Zádrhel je už v samotné formulaci tohoto bodu, která je do značné míry nesmyslná.

 

Pokud jde o útlum těžby hnědého uhlí v Česku, týká se především lomu ČSA, který se ovšem nachází na Mostecku. Tam by těžba měla skončit skutečně mezi lety 2024 a 2025. Všechny ostatní lomy mají platná povolení a nic nebrání v těžbě daleko za rok 2030. Na Sokolovsku uhlí těží společnost Sokolovská uhelná, která je druhým největším výrobcem elektřiny v Česku. A právě ta je podle informací INFO.CZ skutečným důvodem návštěvy Babiše v kraji.

Sokolovská uhelná je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji a její většinový majitel František Štěpánek v polovině března spáchal sebevraždu. Štěpánek byl obecně považován za velkého regionálního patriota a v minulosti sponzoroval prakticky veškerý kulturní a společenský život v Karlovarském kraji. Mimo jiné i hokej, golf, filmový festival či fotbal. Jeho společnost se ovšem v posledních letech ze sponzorství v regionu stahovala, což bylo způsobeno hospodářskými problémy, s nimiž se sám Štěpánek netajil.

Link

Problémy dobře ilustruje i dění ve fotbalovém klubu Baník Sokolov, který před časem oznámil, že nebude mít dost peněz na působení v 2. lize a dobrovolně se přesune o jednu ligu níž do ČFL. Stalo se tak právě poté, co Sokolovská uhelná stáhla svůj sponzoring. „Už na to nemáme. My jsme rozdali od privatizace asi miliardu. Ale těch kroků proti nám je tolik… Sokolovská uhelná už zaplatila na povolenkách přes čtyři miliardy korun. A kolik se z toho vrátilo regionu na restrukturalizaci? Pokud má emisní povolenka sloužit k tomu, aby uhlí skončilo, tak se někdo musí zabývat tím, co v těch regionech bude,“ řekl Štěpánek poněkud rozmrzele v nedávném rozhovoru Hospodářským novinám.

Jeho slova v podstatě přesně rámují program Babišovy návštěvy. Podle důvěryhodných zdrojů INFO.CZ vedení kraje, ale i někteří zástupci ministerstva průmyslu, navrhují, aby Sokolovská uhelná a další společnosti získaly výjimku z emisních povolenek, zejména během současné krize. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o celoevropskou regulaci, není to pravděpodobné. Nicméně problém v regionu může být bez jakéhokoliv řešení výrazný, čemuž napovídá krátký pohled do hospodaření firmy.

V roce 2018 Sokolovská uhelná zaplatila za povolenky 1,5 miliardy korun, a pokud se nic zásadně nezmění, letos to může být snadno dvakrát tolik. Především kvůli rostoucí ceně povolenky a slabé koruně. Hospodářský výsledek se mezi lety 2016 až 2018 propadl o tři čtvrtiny a EBITDA takřka o polovinu. Firma má poměrně slušné zásoby hotovosti, ale cena povolenky je může snadno vymazat. V letošním roce by tak Sokolovská uhelná mohla propustit zhruba 700 lidí, vývoj v budoucnu lze jen těžko odhadovat. Situaci navíc značně komplikuje Štěpánkova smrt. Sám má řadu dědiců, kteří se údajně rozhodli podnik řídit, ve firmě navíc působí se 40procentním podílem další akcionář Jan Rokos.

Link

-1