Volby 2018: Výhra Zemana z pohledu zahraničí: Vyhrál proruský odpůrce migrace, který narušil vztahy se Západem | info.cz

Články odjinud

Vítězství Zemana z pohledu zahraničí: Vyhrál proruský odpůrce migrace, který narušil vztahy se Západem

Jedni slaví, druzí jsou zklamaní, výsledek prezidentských voleb, ve kterých svůj post obhájil Miloš Zeman, ale sleduje celá republika. A nejen ona – výhra Zemana neunikla ani pozornosti zahraničních médií. Podívejte se, jak těsný výsledek voleb hodnotí novináři ze Spojených států nebo Velké Británie. 

Mezi prvními o výhře Miloše Zemana informovala britská televize BBC, která o něm píše jako o „proruském a hlasitém odpůrci imigrace“, o jeho protikandidátovi Jiřím Drahošovi zase jako o „proevropském akademikovi bez politických zkušeností“. Volby podle BBC odráží rozdíly mezi „nízkopříjmovými voliči s nižším vzděláním, kteří žijí na venkově“ na jedné straně a „bohatšími a vzdělanými obyvateli větších měst“.

Výsledku prezidentských voleb si však všímají také v zámoří. Americký deník The New York Times si nebere servítky a píše, že „po volební kampani zaměřené na otázku zdvořilosti v politice a na místo České republiky v Evropě se voliči rozhodli držet se prezidenta Miloše Zemana i jeho populismu, který se často vyznačoval svou sžíravostí a cejchováním, což vedlo k nelibosti vůči muslimským přistěhovalcům a narušení vztahů země k jeho spojencům na Západě.“

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Podobně o Zemanově vítězství informuje i americký deník Washington Post, který se o staronovém prezidentovi vyjadřuje jako o „populistickém proruském“ politickém veteránovi. „Výsledek znamená velkou porážku pro pro-západní síly v zemi, které se mobilizovali za 68letým chemikem Jiřím Drahošem,“ píše americký list a připomíná také Zemanovy úzké vazby na Moskvu. 

Ty zmiňuje i francouzský zpravodajský web France 24, který konstatuje, že „Zemanův proruský, pro-čínský a anti-muslimský postoj v České republice rozesel hluboké rozkoly“. Server také píše, že „je Zeman považován za hlavní proruský hlas v politice EU a jeho pohled na konflikt na Ukrajině nebo migrační krizi se výrazně liší od evropského hlavního proudu“. France 24 přitom připomíná Zemanova slova o Krymu, podle kterých je anexe ukrajinského poloostrova nevratná. 

Volby v Česku neopomenul ani bruselský zpravodajský web Politico.eu. „Výsledek bude v Bruselu pravděpodobně považován za špatnou zprávu, protože Zeman s EU téměř neustále v něčem nesouhlasí, zejména pokud jde o migrační kvóty a sankce proti Rusku,“ píše Politico. 

Zemanova výhra samozřejmě neunikla pozornosti zahraničních agentur, od kterých pak zprávu přebírají další média z celého světa. Agentura DPA například uvádí, že Zeman zvítězil s „protipřistěhovaleckou kampaní“ a AFP o Zemanovi píše s přívlastkem „proruský“. Podobně také agentura AP uvádí, že v předchozích pěti letech Zeman „rozděloval národ svým proruským postojem a podporou užších vazeb s Čínou“.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Brodská psychiatrie se vzepřela rozhodnutí soudu a odmítla přijmout nebezpečného sexuálního násilníka

Brodská psychiatrie se vzepřela rozhodnutí soudu a odmítla přijmout nebezpečného sexuálního násilníka

Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě loni na podzim odmítla přijmout odsouzeného, kterému okresní soud v Jičíně nařídil protialkoholní ústavní léčbu. Soudkyně Radka Hanousková se proto v lednu obrátila na ministerstvo spravedlnosti, aby jí sdělilo, jak má dále pokračovat. Podle soudkyně je havlíčkobrodská psychiatrická nemocnice spádová. „Odsouzený se vysoce nebezpečné trestné činnosti dopouštěl právě ve vazbě na požívání alkoholu a oběťmi jeho násilí byly opakovaně i osoby nezletilé!“ zdůraznila s tím, že ambulantní psychiatr jí nabádal, aby věc urychleně vyřídila.   

Na ministerstvu spravedlnosti v lednu přetekl pohár trpělivosti. Nebyl to totiž první takový případ Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. Okresní soud v Jičíně si na ní stěžoval opakovaně. Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na závažnost výše zmíněného případu „učinilo kroky k přijetí této osoby k výkonu ochranného léčení do jiné psychiatrické nemocnice“ a informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví jakožto zřizovatele. Poukázalo současně na skutečnost, že odmítání pacientů do výkonu ochranného léčení nebylo ojedinělé.

„Taková praxe je pro ministerstvo spravedlnosti a justici objektivně nepřijatelná. Výkon ochranného léčení je třeba zvláště u rizikových pacientů nutné zahájit co nejdříve. Pokud se totiž taková osoba nepodrobí ústavní léčbě včas, existuje vždy riziko, že pod vlivem duševní choroby či závislosti na omamných a psychotropních látkách opětovně dopustí protiprávního jednání,“ zdůraznilo ministerstvo spravedlnosti ve včera vydaném prohlášení.

Link

Dokonce i ministryně spravedlnosti Marie Benešová napsala již 5. září loňského roku ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi dopis, v němž mj. uvádí, že je „nutné najít nejenom dlouhodobá řešení současných problémů reformy psychiatrické péče, ale i řešení krátkodobá“. Měla přitom na mysli to, že některé psychiatrické nemocnice opakovaně odmítají přijímat pacienty – pachatele trestných činů – kterým soudy uložily a následně nařídily ochranné protialkoholní či protitoxikomanické léčení v ústavní formě. Dalším problémem podle Benešové je pak i vytváření tzv. pořadníku, podle kterého může být taková osoba přijata do výkonu ochranného léčení i s odstupem několika let poté, co jí bylo ochranné léčení soudem pravomocně uloženo, nebo poté, co vykonala nepodmíněný trest odnětí svobody.

Dlouhodobé odmítání přijímání pacientů k ochrannému léčení závažných sexuologických poruch, na něž je Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě specializována, bylo i jedním z důvodů, proč nedávno ministr zdravotnictví odvolal z funkce jejího ředitele Jaromíra Maška. Exředitel poté v rozhovoru pro Deník N tento důvod bagatelizoval s tím, že loni požádal „asi ve čtyřech případech příslušné soudy o určení jiné psychiatrické nemocnice k realizaci nařízeného ochranného léčení sexuologického“. Podle Maška se ale jednalo o odsouzené ve výkonu trestu, u kterých nebyl právní důvod k nařízení ochranného léčení do Havlíčkova Brodu, „protože jejich bydliště i páchaná trestná činnost se nacházely mimo naše spádové území“. Údajně mělo jít o pacienty z Karviné, z Plzně, z okresu Louny a ze Semil.  

Link

Mašek se brání tím, že sexuologické oddělení bylo plně obsazeno. Už ale nezmiňuje případ, na který si stěžuje právě okresní soud v Jičíně – odsouzený totiž bydlel v Hradci Králové. Podle soudu je „místně příslušné zdravotnické zařízení pro výkon tohoto druhu ochranného léčení pro osoby s bydlištěm v Hradci Králové právě Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě.“ Pokud je odsouzený tak nebezpečný, jak upozornil v tomto případě soud, je podle zjištění Zdravotnického deníku obvyklou praxí jiných psychiatrických nemocnic, že jej i přes své kapacitní omezené možnosti přijmou. Rizika jeho pobytu na svobodě mimo ochrannou léčbu jsou příliš velká.

Text vyšel původně na webu Zdravotnický deník. Publikujeme ho se souhlasem redakce. 

-1