Volby sledovalo přes 1,5 milionu lidí. Nejvíce si pustilo Českou televizi | info.cz

Články odjinud

Volby sledovalo přes 1,5 milionu lidí. Nejvíce si pustilo Českou televizi

Volební studio České televize sledovalo ve chvíli počítání výsledků v průměru 1,04 milionu lidí starších 15 let – přibližně třetina těch, kteří měli v tu dobu televizi puštěnou. Sledovanost volebního speciálu na Nově byla zhruba poloviční, uvedl server Mediaguru.cz na základě dat Asociace televizních organizací (ATO). Nejvyšší sledovanost měla ČT mezi třetí a čtvrtou odpolední, kdy si ji v některých momentech naladilo více než 1,7 milionu diváků.

Volební studio ČT bylo nakonec až třetím nejsledovanějším pořadem dne. První skončily Události, které na kanálech ČT1 a ČT24 sledovalo dohromady 1,21 milionu lidí. Na druhém místě byly večerní Zázraky přírody s 1,13 milionu diváků.

Druhé kolo prezidentských voleb přitáhlo k obrazovkám více lidí než sčítání hlasů po prvním kole před dvěma týdny. Volební studio České televize na kanále ČT24 sledovalo tehdy mezi 13:00 a 19:00 v průměru 817.000 diváků starších 15 let, tedy 27,9 procenta z těch, kteří měli puštěnou televizi.

Před pěti lety volební studio na ČT24 vysílané při druhém kole prezidentských voleb, ve kterém Miloš Zeman porazil Karla Schwarzenberga, sledovalo 1,039 milionu diváků.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Zlomeniny, přetržené vazy, poškozené menisky. Alpské lyžování požírá své děti

Vrcholovým závodům v alpském lyžování docházejí sportovci. Od začátku letošní závodní sezóny ubylo na startovní listině kvůli vážným zraněním už 39 lyžařů a lyžařek. Nejen v Rakousku, kde je lyžování národním sportem, si odborníci začínají všímat, že se nejedná o žádnou náhodu. Lyžařský sport už možná dosáhl na hranici lidských možností.

 

Výčet těch lyžařů, kteří skončili v letošní sezóně v nemocnici, je opravdu široký a netýká se zdaleka jen nováčků. Vážně se zranily se i takové hvězdy jako francouzský lyžař Adrien Théaux, rakouská lyžařka Marlies Schildová nebo mistr světa v superobřím slalomu Dominik Paris, který si při tréninku Světového poháru v Kitzbühelu přetrhl přední zkřížený vaz v pravém koleni.

Link

Jen při prvním únorovém víkendu převezly vrtulníky či sanitky přímo z lyžařských svahů dalších šest závodníků, namátkou se jednalo o Švýcarku Nathalii Gröbliovou, Italku Sofii Goggiaovou, Rakušany Marca Digrubera či Stefana Brennsteinera. Zlomeniny, přetržené vazy v koleni, poškozené menisky. Sezóna pro všechny skončila po dvou třetinách. Proč najednou tolik zranění? Nad tím se začínají zamýšlet odborníci i v tak lyžování zaslíbené zemi, jako je Rakousko.

Rakouský deník Kurier pod titulkem „Lyžařský sport požírá své děti“ vyjmenoval většinu lyžařů a lyžařek, kteří skončili v letošní sezóně s vážnými zraněními v nemocnici, a oslovil odborníky s otázkou, jak je to možné. Podobně se ale zamýšlejí nad budoucností lyžování v souvislosti s vlnou zranění i jiné rakouské deníky. Jedna věc je totiž jistá. Pokud bychom srovnávali sjezdové lyžování například se závody formule 1, začíná lyžařský sport připomínat dobu, kdy F1 kvůli úmrtím a zraněním při nehodách závodníků měnila pravidla pro bezpečnost a upravovala technické parametry vozů. Jenže i když se o něco podobného už několik let snaží i Mezinárodní lyžařská federace (FIS), očekávaný účinek je zatím v nedohlednu.

Link

„Odpovědní lidé vyzkoušeli všechno, rádius lyží se změnil, také jejich šířka, ale ke zraněním dochází stále,“ řekl deníku Kurier bývalý lyžař a francouzský sportovec roku 1997 Luc Alphand. Z jednoho typu lyží měli podle něj závodníci častější problémy se zády, jiný zase vedl ke zranění kolen. „Já neznám řešení. Zejména proto, že téměř každé vážné zranění má jiné příčiny. A tak budou podle mého názoru přibývat další zranění,“ uvedl Alphand.

Někteří lyžaři zdůvodňují nebezpečnost současného lyžování mimo jiné odlišnými klimatickými podmínkami, které nelze dopředu předvídat. Tuhá zima, trvající třeba tři měsíce, je minulostí. Pořadatelé lyžařských závodů tak někdy řeší při úpravě tratí opravdu těžký oříšek. Třeba při posledních závodech v  Garmisch-Partenkirchenu se teplo a déšť střídaly se sněhem a chladem. To vytvářelo velmi obtížné podmínky pro úpravu sjezdovek směrem k maximální bezpečnosti. „Nikdo nevěděl, co bude následovat,“ řekla lyžařka Nicole Schmidhoferová o podmínkách na sjezdovce, na níž se při sjezdu střídaly ledové plochy s rozmoklým měkkým sněhem.

Další závodníci tak viní pořadatele lyžařských závodů i lyžařskou federaci z toho, že v honbě za ziskem pouštějí lyžaře i na nebezpečné tratě. „Myslel jsem, že by bylo možné něco změnit, ale už tomu nevěřím. Je to běh proti zdi. Ve výborech FIS sedí nesprávní lidé,“ uvedl mluvčí závodníků Hannes Reichelt.

Link

Někteří odborníci ale vidí za nárůstem počtu zranění vrcholových lyžařů i jiné příčiny než změnu klimatických podmínek a nebezpečné tratě. Jednak totiž moderní lyže podle nich umožňují rychlejší a riskantnější jízdu, především se ale zdokonalila samotná technika jízdy. A právě ta je údajně hlavní příčinou toho, proč se z lyžařského sportu stalo takřka drama s nejistým koncem. „Lyžaři se postupně naučili využívat v lyžařském oblouku všech dostupných sil, takže se ale zároveň někdy dostávají do přetížení srovnatelného s přetížením v letadle,“ řekl INFO.CZ Martin Matouš z vedení Jihočeského svazu alpského lyžování.

Tato technika jízdy, která je zároveň ale nezbytnou podmínkou pro případný úspěch v závodě, vytváří na závodníky enormní tlak. „Jakmile není lyžař momentálně v dokonalé kondici, nebo udělá jen drobnou chybičku, může si doslova utrhnout koleno nebo způsobit jiné vážné zranění,“ uvedl Matouš. Osobně je přesvědčen o tom, že lyžování ve své vrcholové formě už naráží na limit lidských možností a proto i tomu odpovídá počet zraněných.

44374