Vozík budu možná potřebovat za 10 nebo 20 let. Otázky na zdraví jsou kampaň, říká Zeman | info.cz

Články odjinud

Vozík budu možná potřebovat za 10 nebo 20 let. Otázky na zdraví jsou kampaň, říká Zeman

Prezident Miloš Zeman dnes zakončí povolební schůzky se zástupci stran, které uspěly v říjnových sněmovních volbách. Na zámku v Lánech odpoledne přijme představitele hnutí Starostové a nezávislí. Zeman optimisticky doufá, že Andrej Babiš sestaví vládu nejpozději při svém druhém pokusu. Co si myslí o prezidentské kandidatuře Mirka Topolánka a jak je na tom se zdravím? Na tyto otázky odpověděl v dnešním rozhovoru MF DNES. 

Návrat Topolánka?

Miloš Zeman v dnešním rozhovoru pro MF DNES mimo jiné prozradil, co si myslí o prezidentské kandidatuře Mirka Topolánka a jaké vlastně spolu mají vztahy. „S Mirkem Topolánkem jsem se asi rok, možná rok a půl neviděl. Když u mě byl na Hradě, tak ty schůzky byly vždycky přátelské, což ale neznamená, že jsme se v názorech shodovali. Vždycky jsem mu radil, aby se do politiky nevracel a věnoval se energetice,“ řekl Zeman, který tímto jasně naznačil, že Topolánkovu prezidentskou kandidaturu nevnímá pozitivně.

Zdraví jako kampaň

V rozhovoru padla i otázka na prezidentovo zdraví, které se v poslední době v médiích často diskutuje. „Lékařské konzilium konstatovalo, že mám polyfunkční neuropatii. A pokud jde o cukrovku, tak protože je tzv. kompenzována – to jest klesla pod hodnotu 6,0, takže mám poprvé 5,8 – tak momentálně v podstatě nemám ani cukrovku. Takže jediná nemoc, kterou mám, je ta polyfunkční neuropatie,“ vysvětlil prezident s tím, že neustálé propírání jeho zdraví v médiích vnímá jako jasnou předvolební kampaň. Nic jiného na něj totiž jeho názoroví odpůrci prý nemají. „Nikdy jsem si nic nenakradl, bohužel ani sexuální delikty už se mě netýkají, takže v podstatě jediné, co může být považováno za argument, je můj zdravotní stav,“ doplnil.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Často se také poukazuje na fakt, že prezident na veřejnosti vrávorá a působí unaveně. Zemanova neuropatie se však dle jeho slov zatím nezhoršuje, a tak není nutné, aby v současné době jezdil na vozíku. „Zatím není ten vozík nezbytně nutný. Ale samozřejmě nikdy nemůžete vyloučit, že za deset, patnáct nebo dvacet let – až mi potáhne na devadesát – budu možná vozík potřebovat,“ uzavřel Zeman.

Zeman také optimisticky doufá, že Andrej Babiš sestaví vládu nejpozději při svém druhém pokusu a že se bude opírat o většinu ve sněmovně. Dnes odpoledne završí povolební schůzky se zástupci stran a přijme představitele hnutí Starostové a nezávislí.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Podplaval Lipno a zmizel. Útěk českého potápěče do Rakouska zůstává dodnes záhadou

Když rakouský sedlák Johann Hörschläger potkal ráno 25. září 1989 na  rakouské straně Lipna muže kráčejícího lesem v potápěčském obleku, měl z tohoto setkání málem smrt. O den později už o tajemném potápěči, který utekl pod vodou z komunistického Československa, psaly všechny rakouské noviny. Po třiceti letech však stále není jasné, zda se jednalo o hrdinský útěk, nebo akci komunistické rozvědky.

 

Zdánlivě jednoduchý příběh o unikátní cestě za svobodou, který se INFO.CZ pokusilo zmapovat, totiž i s velkým odstupem stále doprovází řada nezodpovězených otázek. Jistá je pouze jedna věc. Okolnosti údajného útěku českého potápěče přes hranice pouhé dva měsíce před sametovou revolucí by mohly směle sloužit jako námět pro špionážní román.

Jeho hlavním aktérem je Josef Falta, v roce 1989 redaktor tehdejšího deníku Jihočeská pravda v Českých Budějovicích a také amatérský potápěč. V době útěku mu bylo 31 let. Právě tento novinář se bez jakýchkoliv pochybností zjevil v lese rakouskému sedlákovi s tím, že podplaval Lipno a unikl pozornosti pohraničníků. Sedlák údajně prokřehlého a vyčerpaného muže vzal k sobě domů, nalil mu vodku a horkou polévku a zavolal policii.

Link

„Ten člověk na sobě neměl ani spodky,“ svěřil se Johann Hörschläger později lineckému deníku Neues Volksblatt. Potápěč šel lesem pouze v neoprenu a s malým vodotěsným batůžkem v ruce. V něm měl občanský průkaz (nikoliv pas) a malou částku peněz. Když přijela rakouská policie, policistům vypověděl, že se do Rakouska dostal pod vodou. Údajně s potápěčskou lahví podplaval na šířku Lipno, unikl zrakům pohraniční stráže a vynořil se až u břehu, který patří k Rakousku. Novináři o jeho slovech nepochybovali.

„Český novinář došnorchloval na svobodu,“ napsal v titulku Neus Volksblatt. O neuvěřitelně hrdinském výkonu uprchlíka však referovala obsáhle i další média, vedle rakouských třeba i ta německá. A z Josefa Falty se alespoň na čas stal v Rakousku mediální hrdina.

6066940:article:true:true:true

Později při výslechu v Linci uvedl, že byl v Československu perzekuován kvůli účasti na protivládních a ekologických demonstracích, pohár pak přetekl 21. srpna 1989, kdy se zúčastnil v Praze připomínky výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Policisté poté Faltovi sebrali pas, reálně mu hrozilo vězení. Proto požádal o politický azyl v Rakousku. Do vyřízení žádosti ho rakouští policisté převezli do známého uprchlického tábora v Traiskirchenu.

Link

Podvodník nebo hrdina?

Jenže zatímco v Rakousku se stal Falta na čas hrdinou, který s nasazením života překonal takzvanou železnou oponu, na druhé straně hranic začaly vznikat o jeho činu pochybnosti. A to také kvůli tomu, že za necelé dva měsíce přišla sametové revoluce, s níž padla nejen totalita, ale také železná opona. Z kdysi přísně střeženého pravého břehu Lipna se stala volně přístupná oblast. A každý se tak mohl přesvědčit, jak obtížný úkol musel Falta splnit.

„Nikdo nevěřil tomu, že Lipno skutečně podplaval. Navíc v noci. To je takřka nemožné i dnes, natož tenkrát,“ řekl INFO.CZ dlouholetý sportovní novinář a jachtař Petr Vitoň, který se s Faltou osobně znal. Z „hecu“ místních sportovců se dokonce podle něj plaval několik let po revoluci na Lipně neoficiální „memoriál Pepíka Falty“, v jehož rámci se zkušení potápěči pokoušeli dostat pod vodou do Rakouska stejnou cestou jako Falta. „A nikomu se to nepovedlo, i když plavali ve dne a s lepším kompasem,“ uvedl Vitoň.

Aby bylo jasné, o čem je vlastně řeč, stačí pohled na mapu. Břehy Lipna kompletně leží v České republice s jednou malou výjimkou, což je Rakouská zátoka naproti Dolní Vltavici. Na samém konci zátoky voda při normálním stavu omývá zhruba 200 metrů rakouského území. Protože pravý břeh byl bez speciální propustky za socialismu prakticky nepřístupný a hranice oddělena ostnatými dráty se signalizací, musel by Falta vlézt do vody na levém břehu ve Vltavici a překonat v noci pod vodou nebo nad vodou nejméně 2,5 kilometru na druhou stranu. A to za předpokladu, že by plaval úplně přímo, nejkratší cestou bez jakékoliv odchylky.

Link

Falta nebyl superman

Pokud by se Falta navíc vynořil kvůli rozhlédnutí nebo plaval se šnorchlem nad vodou, hrozilo by mu prozrazení. „Pohraničníci bedlivě sledovali hladinu za bójkami, kam už se nesmělo ani s lodí. Svítili na ni, museli by si ho všimnout,“ domnívá se Vitoň. Ani po eventuálním podplavání Lipna přitom neměl Falta ještě zdaleka vyhráno. Vstup do zátoky je totiž přehrazen mostkem, pod který pohraničníci do vody umístili plot a dokonce podle některých informací i kotouč ostnatých drátů na dno. A to právě kvůli tomu, aby pod mostem nemohl nikdo proplout.

Falta by se tedy musel po dlouhé a vyčerpávající noční cestě ještě pod vodou prostříhat zábranami a dostat se na druhou stranu. A dorazit poté mělkou vodou potichu a nepozorovaně na zatopenou rakouskou louku. „Já nechci nikomu sahat do svědomí, možné je všechno. Ale jak jsme říkali už tenkrát: byl by to těžko uvěřitelný výkon,“ řekl INFO.CZ Josef Pešek, zakladatel českobudějovického potápěčského klubu Neptun, jehož členem byl i Falta.

Podle Peška nevzbuzuje příliš důvěry ani fakt, že součástí Faltova vybavení byla pouze sedmikilová kyslíková láhev, kterou si půjčil od jednoho z dalších členů Neptuna. S tak malou lahví by vzdálenost mezi pravým a levým břehem Lipna údajně překonal pod vodou jen těžko. Falta přitom nebyl žádný potápěčský superman, schopný nadpřirozených výkonů. „Byl to normální kluk. Jako my všichni,“ řekl Josef Pešek.

Link

Dobrodružný útěk

Mezi Faltovými bývalý známými a kamarády jak z řad novinářů, tak potápěčů se dodnes mluví takřka jednohlasně o tom, že jeho útěk na Západ musel být nějakým způsobem zinscenovaný. Falta mohl být nastrčený agent, kterého do Rakouska poslala na „výzvědy“ mezi další emigranty komunistická rozvědka. A ta také zařídila, aby vlezl do vody až těsně před rakouskou hranicí a přitom sehrál „dobrodružný“ útěk. O této verzi příběhu jsou přesvědčeni takřka všichni, s kterými INFO.CZ mluvilo. Jen nikdo nechce mluvit pod svým jménem. „Já o tom vlastně skoro nic nevím, jsou to spekulace a já bych nerad někomu neprávem ubližoval,“ řekl INFO.CZ jeden z jihočeských novinářů, který s Faltou před 30 lety pracoval v jedné redakci.

Podle něj byl Faltovým kolegům podezřelý i fakt, že se už v roce 1988 poměrně okatě ukazoval na protirežimních demonstracích, aniž by byl za to vyhozen ze zaměstnání. Deník Jihočeská pravda byl tehdy oficiálním listem Krajského výboru Komunistické strany Československa. Faltův otec byl navíc zaměstnancem Československé tiskové kanceláře, v níž za socialismu mohli pracovat jen dobře „prověřené“ osoby. A Josef Falta chodil najednou krátce před svým útěkem „beztrestně“ protestovat proti komunistickému režimu. „Každého jiného by z redakce tenkrát okamžitě vyhodili,“ řekl novinář.

Link

Zinscenované útěky

I Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů přitom potvrzuje, že komunistická Státní bezpečnost (StB) za socialismu skutečně posílala některé agenty na Západ formou zinscenované emigrace. Za různých okolností umožnila některým agentům překročit hranice tak, aby jejich útěk vzbudil důvěru i u dalších emigrantů. „Máme důkazy o řadě takových zinscenovaných útěků,“ řekl INFO.CZ Svoboda. V některých případech dokonce podle něj existuje podezření, že StB spolupracovala za úplatu při těchto zinscenovaných přechodech i s některými rakouskými či německými policisty a celníky.

„V archivech se našly třeba záznamy s osobními údaji a životopisy některých rakouských celníků, včetně jejich zájmů a koníčků,“ uvedl Svoboda. StB měla dobře zmapované i území na druhé straně hranic. Historik ale pochybuje o tom, že by komunistická rozvědka zvolila pro eventuálně zinscenovaný útěk Josefa Falty tak zbytečně komplikovanou cestu. „Místo nějakého potápění na Lipně ho mohla poslat na zájezd do Vídně nebo do Jugoslávie,“ uvedl Svoboda. Josef Falta navíc podle dostupných záznamů nebyl evidovaným spolupracovníkem StB, ta na něj zavedla jen vyšetřovací spis, a to až v souvislosti s jeho útěkem v září 1989. Byl to jeden z posledních založených spisů budějovické pobočky státní bezpečnosti vůbec.

Link

Tajemný Falta

Na druhou stranu ke spekulacím o zinscenovaném útěku přispěl velkou měrou i samotný Falta, který se po sametové revoluci do republiky vrátil. Kdo by ale čekal, že bude kamarádům, dychtivým po informacích, v hospodě vysvětlovat, jak přestřihával dráty pod hladinou Lipna, hluboce by se zmýlil. „Od revoluce jsem ho neviděl, nikdy nezavolal ani nezašel. A to je divné. Přece je to v každém chlapovi, aby se pochlubil, že něco takového dokázal,“ řekl Josef Pešek. Někteří další budějovičtí potápěči se ale s Faltou přece jen setkali. „Pamatuji se, že přišel někdy v roce 1992 nebo 1993 na bazén. O okolnostech útěku ale mluvit nechtěl a my ho nenutili,“ řekl INFO.CZ majitel potápěčské školy Petr Hruška. Od té doby Faltu neviděl.

O tom, čím se Falta živil po návratu do Česka, existují také různé informace. Podle některých kamarádů, kteří ho potkali, se po návratu oženil, překládal z ruštiny do němčiny, snad měl i podnikat v Rusku nebo s ruskojazyčnými partnery. To jsou ale jen spekulace. INFO.CZ se po dlouhém pátrání povedlo najít Faltovu manželku, která však pouze potvrdila, že Falta před 11 lety tragicky zahynul. O detailech potápěčského útěku přes Lipno s manželem údajně nemluvila a ani on se jí s nimi sám nesvěřoval. „Nezlobte se, ale nechci o tom vůbec mluvit, je to interní záležitost, nerada bych se k tomu vyjadřovala. Jediné, co mohu říci, je, že manžel zemřel na dovolené ve Francii,“ řekla INFO.CZ Ivana Faltová. Podle Faltových bývalých kamarádů ale nemohl mít život „lipenského“ dobrodruha příznačnější konec. Falta se totiž údajně ve Francii utopil při potápění. A pod vodou tak zřejmě navěky skončilo i tajemství jeho dobrodružného útěku z Československa.

-1