Web mapuje „Milošův účet“. Takto zaznamenal převahu jeho odpůrců | info.cz

Články odjinud

Web mapuje „Milošův účet“. Takto zaznamenal převahu jeho odpůrců

Prezidentští kandidáti musejí mít od začátku týdne transparentní účet. Žádný jiný od té doby nepoutá takovou pozornost, jako ten stávající hlavy státu Miloše Zemana. Stal se totiž rychle prostorem, kde si s prezidentem virtuálně vyřizují resty jeho odpůrci. Posílají většinou jeden haléř a připojují nejrůznější vzkazy. Stránka Milošův účet teď veškerou aktivitu zachytila přehledně graficky a v číslech.

Strohá čísla dávají tušit, že na prezidentském transparentním účtu zuří bezmála válka. A v té každá ze stran exceluje ve své disciplíně.

Zatímco zhruba 200 dárců, kteří poslali víc než 100 korun a je tedy možné považovat jejich snahu za upřímnou podporu, nashromáždilo dosud necelých 300 tisíc korun, druhý tábor se vydal přesně opačnou cestou.

233 fanoušků versus tisíce haléřových dárců233 fanoušků versus tisíce haléřových dárcůautor: Milošův účet

Poslat zanedbatelnou částku se rozhodlo přes 2000 Zemanových kritiků a mnoho z nich tak učinilo opakovaně. Ve výsledku to dělá asi 6000 transakcí. Převedeno na peníze, jde přibližně o 2000 korun.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

K haléřovým darům odpůrci prezidenta přidávají vzkazy, mnohdy i vulgární. Někteří rádi využijí i možnost převést peníze v eurech, v takovém případě totiž Fio banka účtuje Zemanově kampani poplatek 20 korun za platbu.

Křivka ukazuje, jak se posílání haléřů stalo populárnější než skutečné daryKřivka ukazuje, jak se posílání haléřů stalo populárnější než skutečné daryautor: Milošův účet

Větší částku pošle málokdoVětší částku pošle málokdoautor: Milošův účet

A zcela absurdní kategorií jsou příspěvky, které slouží jako obyčejný chat nebo bazar. I ty web Milošův účet mapuje. K nalezení je mezi nimi i svébytné umění.

Transparentní účet Miloše ZemanaTransparentní účet Miloše Zemanaautor: transparentní účet Miloše Zemana

Doménu zaregistroval ve středu 6. září někdo vystupující pod jménem Jiří Čtveráček tvrdící o sobě, že bydlí na Hradě. Jde o zjevnou narážku na hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, který již dříve označil aktivity na transparentním účtu za antikampaň pražské kavárny.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Pili vodu plnou lidských výkalů, pak k smrti zvraceli. I to byl Londýn královny Viktorie

Pili vodu plnou lidských výkalů, pak k smrti zvraceli. I to byl Londýn královny Viktorie

SVĚTOVÉ EPIDEMIE |  Epidemie cholery udeřily na Evropu z dosti paradoxních důvodů: starý kontinent byl totiž v 19. století plný naprostých kontrastů. Na jednu stranu se rychle modernizoval, obchodníci bohatli, hodně cestovali a měli styky se zahraničím, což výrazně zjednodušovaly a zrychlovaly nové vynálezy spojené s probíhající průmyslovou revolucí. Mnoho lidí ale také žilo v otřesné chudobě a bídě, doslova ze dne na den. Oba způsoby života svědčily přenosu nemocí, zvláště když skoro všechny naopak spojovaly příšerné hygienické návyky z dob minulých, skoro až ze středověku. Že je třeba postavit kanalizaci a s exkrementy zacházet jinak než dosud, mocné v řadě zemí přesvědčila právě až cholera. Kvůli ní ale zemřely – a bohužel stále umírají – miliony lidí.

Citat

Velká Británie byla v 19. století v mnohém na vrcholu. Ovládala podstatnou část světa i takřka globální obchod. Jeho prostřednictvím se ale do Evropy dostaly rovněž epidemie cholery. Nemoc měla svůj původ podle všeho v Indii, rychle se ale rozšiřovala po celém světě, kromě Evropy se jí nevyhnuly ani Amerika a Afrika.

Nakažení v křečích zvraceli, trpěli průjmy a nakonec dehydrovaní umírali. Stejně jako například u morových ran lidé nejprve nechápali, odkud se cholera bere, mysleli si, že se šíří vzduchem. Skutečnost je ale jiná, jak dnes popisuje na svém webu i organizace Lékaři bez hranic, která s touto nemocí dodnes, zvláště v Africe, bojuje. „Choleru způsobuje bakterie Vibrio cholerae, která nutí buňky tvořící výstelku střeva produkovat velké množství tekutiny, což vede k těžkým průjmům a zvracení. Infekce se šíří požitím jídla či vody kontaminované fekáliemi nebo zvratky někoho, kdo je nemocí infikován. Kontaminace jídla či zdroje vody může vést k masivnímu rozšíření nemoci v krátkém čase, a to obzvláště v přelidněných oblastech, jako jsou slumy či uprchlické tábory,“ uvádí neziskovka.

HTML box

K tomuto poznání ale museli lékaři nejprve dojít. Stalo se tak v Londýně, kde odkaz cholery dodnes svým způsobem výrazně žije v městské architektuře, v umění i kolektivní historické paměti, o čemž svědčí i podrobné a inspirativní webové stránky Cholera and The Thames. Právě na Londýně 19. století si tak paradoxy tehdejších časů můžeme dobře ilustrovat a ony zmiňované kontrasty si lépe vysvětlit.

Špína všude kolem

Vláda královny Viktorie, trvající dlouhých 63 let od roku 1837 až do roku 1901, je dodnes prodchnuta romantickými představami, podloženými budováním impéria, nádherným oblečením i velkolepými stavbami, které dělají Londýn Londýnem. Rovněž ale šlo, minimálně v prvních desetiletích viktoriánské Anglie, o dobu plnou chudinských čtvrtí a otřesných hygienických podmínek.

Link

Na jednu stranu se nepřipouštělo, aby dámy chodily bez korzetů a rukavic a pánové se nechali na ulici vidět bez klobouků, na druhou stranu ale i ti nejelegantnější a nejbohatší si stále schovávali pod postele nočníky a ne úplně často se myli. Splachovací toalety se rozšiřovaly zhruba od poloviny 19. století, a to dosti pomalu s výraznými „porodními“ bolestmi. Ani z nich totiž nebylo mnohdy odpad kam odvádět.

Obsah nočníků a záchodů tak často končil třeba na ulici plné i jiného nevábného odpadu. Používat třeba odpadkové koše totiž tehdy, zvláště třeba při procházce, napadlo jen málokoho. Do toho byly ulice plné zvířat a kočárů a povozů tažených koňmi. Lidské výkaly se v té době zkrátka mísily s těmi koňskými a z domů a z ulic se dostávaly také dál, do Temže, stejně jako do studen. Právě odtud se zase čerpala voda: na pití, na vaření, na praní, na cokoliv. Šlo tak o nechutný a nekonečný kolotoč, na který upozornil i pozdější proslulý fyzik Michael Faraday (1791-1867) namáčením bílých listů do řeky. Ty okamžitě měnily svou barvu a konzistenci.

6256432:article:false:false:false

Špína ale byla všudypřítomná. Třeba spisovatel Michel Faber popisuje ve svém velkolepém románu Kvítek karmínový a bílý hejna holubů na Trafalgarském náměstí, s nimiž se lidé nadšeně fotí a co více, dokonce je krmí. Dnes už je nepředstavitelné, že tehdy fungovaly na podobných náměstích stánky specializované vysloveně na holubí zob.

Link

Nešlo tak jen o vyměšování, popsané „čištění“ nočníků se ostatně postupně začalo postihovat, ale o obecnější představy lidí o hygieně. Řešíme sice Londýn, ale třeba Praha si s ním v mnohém nezadala, dobovou atmosféru můžeme načerpat z jiného románu, Lorda Morda od Miloše Urbana. Rozdíl byl ale v tom, že Praha nebyla zdaleka tak globální a také v ní nežilo tolik lidí jako v Londýně.

Modernizace měst vyvolaná cholerou

Hlavní problém spojený s cholerou ale spočíval opravdu ve vodě, což naplno prokázal doktor John Snow (1813-1858) svými experimenty s jednotlivými studnami. Lidé měli sice pořád tendenci věřit všemu možnému, třeba i tomu, že cholera nemá žádný racionální důvod a jde o boží trest, kterému je nutné se podvolit, ale na Snowovu stranu se po nějakém čase přidal i reverend Henry Whitehead (1825-1896). Postupně lidem ukázali, že některé zdroje vody mohou být skutečně vadné, zatímco u jiných nebezpečí nehrozí.

Situace ve městě ale zůstávala i nadále katastrofální a vyvrcholila takzvaným Velkým zápachem v červenci roku 1858. I vzhledem k tomu, že poslanci zasedali, a stále zasedají, ve Westminstru přímo u řeky, řekli si, že už to tak dál nejde. Joseph Bazalgette (1819-1891) následně vybudoval důmyslnou kanalizaci, která ovlivňuje tvář hlavního města Velké Británie dodnes.

Link

Cholera si tak vyžádala množství obětí, rovněž ale přispěla k celkové modernizaci Evropy a podstatné části světa. Tedy alespoň zemí, v nichž si uvědomili, že je potřebné postavit takový systém, který odvede splašky a nečistoty do „bezpečných“ míst.

Bohužel, cholera není ale jen otázkou minulosti. „Riziko propuknutí cholery je vysoké zejména po katastrofách, jakou bylo například zemětřesení na Haiti v roce 2010, nemoc může ale udeřit kdekoli. Situace je obzvlášť problematická v období dešťů, kdy jsou domy a latríny zatopené a kontaminovaná voda se shromažďuje ve stojatých kalužích,“ uvádějí na svém webu Lékaři bez hranic. 

„Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihne cholera ročně 1,3 až 4 miliony lidí po celém světě a je příčinou 21 000 až 143 000 úmrtí. V roce 2017 léčili Lékaři bez hranic na choleru 63 700 pacientů,“ dodávají.