Za terorismus trest smrti, navrhuje prezidentský kandidát Hannig. Ostatní zájemci o Hrad nesouhlasí | info.cz

Články odjinud

Za terorismus trest smrti, navrhuje prezidentský kandidát Hannig. Ostatní zájemci o Hrad nesouhlasí

Trest smrti by většina uchazečů o funkci prezidenta neobnovila. Zdrženliví by prezidentští kandidáti byli i při udělování milostí, tohoto práva by chtěli využívat spíše jen ve výjimečných případech. Většina z nich by také nevyhlásila plošnou amnestii. Vyplývá to z odpovědí pravděpodobných účastníků prezidentské volby na dotazy ČTK. Na otázky neodpověděl současný prezident Miloš Zeman.

Obnovení trestu smrti odmítlo šest kandidátů na prezidenta. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš poznamenal, že trest smrti do současné společnosti nepatří. Nebezpečí justičního omylu při znovuzavedení nejvyššího trestu se obávají podnikatel Michal Horáček, někdejší český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer i lékař a občanský aktivista Marek Hilšer. „Obnovení trestu smrti by mohlo mít v soudním systému, v němž justiční omyl není vyloučený, dalekosáhlé nevratné následky pro lidské osudy," podotkl Hilšer.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek poznamenal, že ctí základní listinu práv a svobod, která trest smrti nepřipouští. Nechce jej ani bývalý šéf Škody Auto a českého hokeje Vratislav Kulhánek.

Jako jediný se pro trest smrti vyslovil hudebník Petr Hannig. Přivítal by jeho obnovení pro případy terorismu. „Teroristé si ani svého života neváží, proč je tedy nechávat ve vězení, aby svou ideologií měli možnost nakazit jiné spoluvězně," poznamenal.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Individuální milosti považuje Horáček za užitečný nástroj, který může odstranit přílišnou tvrdost zákona. Bývalý předseda vlády a ODS Mirek Topolánek si udělení milosti umí představit jen ze zdravotních nebo humanitárních důvodů, podobný názor má i Hynek a Drahoš. „Individuální milosti bych využíval pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy, jako poslední naději pro těžké případy zdravotní či sociální," sdělil Drahoš.

Podle Hilšera mají individuální milosti význam v případech, kdy soudy musí rozhodnout podle práva, ale na zřetel by měla být brána i reálná situace a její humanitární aspekty. Fischer poznamenal, že každé udělení milostí je nutné poměřovat „s vysokou osobní odpovědností", a přistupoval by k nim proto pouze ve výjimečných případech. Kulhánek udělování milostí považuje za nadbytečnou pravomoc prezidenta. "Kupříkladu proto, že se těžko může v krátké době zevrubně seznámit s případem, který justice posuzovala z mnoha úhlů a na základě šetření i odborných posudků," uvedl.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Hannig by právo udělovat milosti prezidentovi ponechal, stejně jako vyhlašování amnestie. Většina prezidentských kandidátů by ale k amnestiím nepřistoupila. „Rozhodně bych je neuděloval; jedna abolice (Klausova) podryla víru občanů v právní stát a tuhle chybu nesmíme opakovat," poznamenal Horáček s odkazem na amnestii prezidenta Václava Klause. Plošnou amnestii odmítli i Hilšer a Kulhánek, nelze ji očekávat ani od Drahoše. Situaci, za které by amnestii udělil, si nedovede představit ani Hynek.

Topolánek a Fischer poznamenali, že udělení amnestie vyžaduje spolupodpis předsedy vlády. Podle Topolánka je na vzájemné diskusi mezi prezidentem, obecně justicí, ministerstvem spravedlnosti a Vězeňskou službou, jak rozsáhlá amnestie, proč a kdy se má, pokud vůbec, vyhlásit. „Tak, aby amnestie byla dobře připravena ku prospěchu věci a nepřinesla naopak problémy a pochybnosti," uvedl.

Na anketu ČTK neodpověděl Zeman. Před minulou prezidentskou volbou odmítl, že by vyhlásil amnestii a milosti by uděloval jen v případě, „kdyby někdo umíral ve vězení, zbývalo mu několik týdnů života a nedopustil se závažného trestného činu". Během svého působení na Hradě Zeman udělil milostí osm, většinou z humanitárních důvodů. Výjimkou bylo omilostnění dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka. Zemanovi porevoluční předchůdci Havel a Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, zhruba tři čtvrtiny připadly na Havlovo úřadování.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šmarda je kudla v Hamáčkových zádech. Zraje v něm ale jisté osobní rozhodnutí

GLOSA PETRA HOLCE | Stále ještě kandidát ČSSD na ministra kultury Michal Šmarda se o víkendu rozpovídal v rozhovoru pro deník Právo. Kromě spousty jiného zazněly dvě zajímavé věci: zaprvé, že kdyby se teď vzdal ministerské kandidatury, bodl by tím „zezadu“ do zad šéfa ČSSD Jana Hamáčka. A zadruhé, Šmarda slíbil v tomto týdnu vydat prohlášení, protože v něm prý „zraje“ jisté „osobní rozhodnutí“. 

Šmarda se podobně nerozpovídal poprvé. Záhy poté, co z něj v ČSSD udělali kandidáta na ministra kultury, začal veřejně říkat, že na funkci nelpí a že kultuře vlastně moc nerozumí. Šmarda očividně nepochopil situaci a od začátku jako by dělal všechno pro to, aby ho prezident Miloš Zeman, jenž ho nechce ministrem jmenovat, mohl veřejně znesvěcovat. Takhle ostré náboje by totiž na twitteru stěží vymýšlel i jeho mluvčí a „viceprezident“ Jiří Ovčáček. Svým rezortům samozřejmě nerozumí většina ministrů, obvykle si to ale nechávají pro sebe.  

Před pondělní schůzkou mezi Hamáčkem a premiérem Andrejem Babišem, jejímž jediným tématem byl on, do toho ale Šmarda šlápl znovu. Ironií je, že ve skutečnosti je bodnutím do Hamáčkových zad on sám, i když tentokrát jde o „kudlu“ v plné režii ČSSD, jak už to poslední dobou bývá. Hamáček totiž nikdy žádného Šmardu na kultuře nechtěl, protože nikdy ani nechtěl „sejmout“ Antonína Staňka. Ten se sice ve funkci občas zle trápil, zrovna odvolání šéfa Národní galerie Jiřího Fajta kvůli podivnému hospodaření si ale s Hamáčkem předem domluvil.

Link

A oba ho spolu předem oznámili i Babišovi. Hamáček Staňka dokonce držel i poté, co po jeho hlavě v televizi zatoužil první místopředseda ČSSD Roman Onderka – a to i na následném setkání se signatáři petice za Staňkovo odvolání na Úřadu vlády. Jenže pak začali Staňkovu hlavu veřejně požadovat i další členové ČSSD, až mu 13. května radši vrazil „kudlu“ do zad i Hamáček. A to přesto, že ve stejný den poslala ministerstvu kultury dopis Transparency International, v němž uvádí, že Staněk byl ve výčtu chyb v hospodaření Národní galerie ještě zbytečně střízlivý.

Šmarda by teď Hamáčka nepříjemného bodnutí do zad nejlíp zbavil tím, kdyby s kandidaturou na ministra kultury sám sekl, jak mu ostatně začíná radit stále více členů ČSSD. A taky rodina, což Šmarda přiznává v rozhovoru. Ano, Zeman se poslední dobou nebezpečně osvobozuje od Ústavy a naplňuje svůj nenápadný předvolební slib (ten trousil na různých besedách s lidmi), že přímo volený prezident prostě jen nesedí na Hradě, ale vládne. Problém jménem Šmarda si ČSSD nicméně způsobila pouze sama svou nejednotností a rozhádaností.

Link

Možná ale Šmarda znovu všechny překvapí ve svém slibovaném prohlášení, kdo ví. To se chystá vydat ještě před pátečním jednání předsednictva ČSSD, ohledně vzdání se kandidatury na ministra kultury ale zůstává tajemný. „Nic takového neříkám. Jen říkám, že si nemyslím, že se do jednání předsednictva něco zásadního stane, kromě toho, že chci vydat jedno prohlášení, ale až ve mně uzraje,“ řekl Šmarda v rozhovoru. Musí to být fakt agonické zrání.

-1