Za terorismus trest smrti, navrhuje prezidentský kandidát Hannig. Ostatní zájemci o Hrad nesouhlasí | info.cz

Články odjinud

Za terorismus trest smrti, navrhuje prezidentský kandidát Hannig. Ostatní zájemci o Hrad nesouhlasí

Trest smrti by většina uchazečů o funkci prezidenta neobnovila. Zdrženliví by prezidentští kandidáti byli i při udělování milostí, tohoto práva by chtěli využívat spíše jen ve výjimečných případech. Většina z nich by také nevyhlásila plošnou amnestii. Vyplývá to z odpovědí pravděpodobných účastníků prezidentské volby na dotazy ČTK. Na otázky neodpověděl současný prezident Miloš Zeman.

Obnovení trestu smrti odmítlo šest kandidátů na prezidenta. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš poznamenal, že trest smrti do současné společnosti nepatří. Nebezpečí justičního omylu při znovuzavedení nejvyššího trestu se obávají podnikatel Michal Horáček, někdejší český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer i lékař a občanský aktivista Marek Hilšer. „Obnovení trestu smrti by mohlo mít v soudním systému, v němž justiční omyl není vyloučený, dalekosáhlé nevratné následky pro lidské osudy," podotkl Hilšer.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek poznamenal, že ctí základní listinu práv a svobod, která trest smrti nepřipouští. Nechce jej ani bývalý šéf Škody Auto a českého hokeje Vratislav Kulhánek.

Jako jediný se pro trest smrti vyslovil hudebník Petr Hannig. Přivítal by jeho obnovení pro případy terorismu. „Teroristé si ani svého života neváží, proč je tedy nechávat ve vězení, aby svou ideologií měli možnost nakazit jiné spoluvězně," poznamenal.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Individuální milosti považuje Horáček za užitečný nástroj, který může odstranit přílišnou tvrdost zákona. Bývalý předseda vlády a ODS Mirek Topolánek si udělení milosti umí představit jen ze zdravotních nebo humanitárních důvodů, podobný názor má i Hynek a Drahoš. „Individuální milosti bych využíval pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy, jako poslední naději pro těžké případy zdravotní či sociální," sdělil Drahoš.

Podle Hilšera mají individuální milosti význam v případech, kdy soudy musí rozhodnout podle práva, ale na zřetel by měla být brána i reálná situace a její humanitární aspekty. Fischer poznamenal, že každé udělení milostí je nutné poměřovat „s vysokou osobní odpovědností", a přistupoval by k nim proto pouze ve výjimečných případech. Kulhánek udělování milostí považuje za nadbytečnou pravomoc prezidenta. "Kupříkladu proto, že se těžko může v krátké době zevrubně seznámit s případem, který justice posuzovala z mnoha úhlů a na základě šetření i odborných posudků," uvedl.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Hannig by právo udělovat milosti prezidentovi ponechal, stejně jako vyhlašování amnestie. Většina prezidentských kandidátů by ale k amnestiím nepřistoupila. „Rozhodně bych je neuděloval; jedna abolice (Klausova) podryla víru občanů v právní stát a tuhle chybu nesmíme opakovat," poznamenal Horáček s odkazem na amnestii prezidenta Václava Klause. Plošnou amnestii odmítli i Hilšer a Kulhánek, nelze ji očekávat ani od Drahoše. Situaci, za které by amnestii udělil, si nedovede představit ani Hynek.

Topolánek a Fischer poznamenali, že udělení amnestie vyžaduje spolupodpis předsedy vlády. Podle Topolánka je na vzájemné diskusi mezi prezidentem, obecně justicí, ministerstvem spravedlnosti a Vězeňskou službou, jak rozsáhlá amnestie, proč a kdy se má, pokud vůbec, vyhlásit. „Tak, aby amnestie byla dobře připravena ku prospěchu věci a nepřinesla naopak problémy a pochybnosti," uvedl.

Na anketu ČTK neodpověděl Zeman. Před minulou prezidentskou volbou odmítl, že by vyhlásil amnestii a milosti by uděloval jen v případě, „kdyby někdo umíral ve vězení, zbývalo mu několik týdnů života a nedopustil se závažného trestného činu". Během svého působení na Hradě Zeman udělil milostí osm, většinou z humanitárních důvodů. Výjimkou bylo omilostnění dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka. Zemanovi porevoluční předchůdci Havel a Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, zhruba tři čtvrtiny připadly na Havlovo úřadování.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Migranti vzali útokem kamiony českých závodníků. Vzduchem létaly kameny a policie nevěděla, kam dřív

Poměrně dramatický zážitek mají za sebou čeští závodníci, kteří se minulý týden zúčastnili druhé největší vytrvalostní rallye na světě – Morocco Desert Challenge. Podle informací INFO.CZ od účastníků závodu se konvoj motorek, aut a kamionů při přesunu do cílového místa Saida u marockého přístavu Nadoru stal terčem migrantů, kteří se snažili za každou cenu ukrýt ve vozidlech.

„Začalo to již na přejezdu kolem města Oujda. Na každém kruhovém objezdu, kde musely kamiony a auta s přívěsy z 500členné závodní karavany zpomalit, se mladí muži snažili za jízdy naskočit na auta a schovat se v nich. Nepomohly ani policejní kordony,“ řekl INFO.CZ jeden z účastníků závodu, který si nepřál být jmenován.

Český závodník Tomáš Ouředníček a jeho spolujezdec museli na místě zastavit a za asistence policie sundat migranty ze svého vozu. Mnohem dramatičtější situace zažili závodníci na motorkách, po nichž muži házeli kameny a obrazně řečeno jim skákali pod kola. Po celém incidentu marocká policie zesílila hlídky v místě závodu, ale napjatou situaci se jí nepodařilo zcela vyřešit.

Link

Do Ouředníčkova karavanu se střešním oknem dostali tři migranti a ukryli se mezi nákladem tak, že je objevila až speciální kamera. S podobnými problémy se potýkal i tým známého českého závodníka Ondřeje Klymčiwa. Ve střešním spojleru jeho doprovodného kamionu se ukryli čtyři migranti, které se členům týmu podařilo odhalit ještě před příjezdem do přístavu.

Pořádné štěstí měl Czech Beer Rally Team, jehož mechanici na poslední chvíli v přístavu zjistili, že se mezi motorkami ukrývá další migrant. „Vůbec nechápu, jak se tam dostal. Byl smotaný do ruličky a na autě nebylo žádné poškození. Kdyby se s námi nalodil, měli bychom pořádný problém,“ řekl INFO.CZ jeden z mechaniků a upozorňuje, že policie kvůli těmto incidentům zatkla více než 100 lidí.

Link

„Když jsme to viděli na vlastní oči, přijde nám, že jsme měli štěstí. Na rozdíl od řidiče Sagana, který sedí ve francouzském vězení,“ dodal jeden ze závodníků. Upozorňuje tak na osud řidiče kamionu Jiřího Sagana, který byl ve Francii odsouzen na dva roky vězení za pašování migrantů. Od začátku vinu odmítá a upozorňuje, že se na hranicích tyto případy dějí běžně, aniž by je mohli řidiči ovlivnit.

Link