Zeman autorem programu Občanského fóra? Asi mu selhala pamět, nepřidal do něj nic, tvrdí Kroupa | info.cz

Články odjinud

Zeman autorem programu Občanského fóra? Asi mu selhala pamět, nepřidal do něj nic, tvrdí Kroupa

Prezident Miloš Zeman se minulý týden ve svém pořadu na TV Barrandov přihlásil k autorství programu Občanského fóra. Neopomněl to učinit se stylem sobě vlastním – tehdejší kolegy označil za žvanily a konstatoval, že dokument „musel na chalupě na Vysočině napsat sám“. Teď se ovšem ozvaly další osobnosti: signatář Charty 77 Daniel Kroupa, který u zrodu programu OF před volbami 1990 byl, Hospodářským novinám řekl, že Zeman autorem není. Na Kroupu se přitom odvolával mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Prezident Zeman si podle oponentů historické události nepamatuje. Jeho slova o tom, že v Občanském fóru byli z velké části „žvanilové“, zatímco on musel sám dělat dějiny, se setkala s odsudky. 

Já si vzpomínám, že když se psal program Občanského fóra, tak jsem ho musel na chalupě na Vysočině napsat sám, protože všichni ostatní jenom mluvili, mluvili, ale nic nenapsali,“ řekl Zeman v TV Barrandov. To však popřela řada aktérů tehdejšího dění. Zemanovo tvrzení odmítl například bývalý poslanec Ivan Gabal, kandidát na prezidenta a jeden ze zakladatelů Fóra Michal Horáček nebo jeho kolega z iniciativy Most Michael Kocáb.

„Panu prezidentovi asi selhala paměť. Na programu OF pracovaly desítky špičkových odborníků, pak jej schvaloval sněm a k samotnému programu pan Zeman nepřidal nic, jen tu předmluvu o budování nějakého domu,“ pravil pro HN politolog Daniel Kroupa, jenž v roce 1990 předsedal programové komisi OF. „Za pár dní přišel Miloš Zeman a měl předmluvu napsanou. Tak jsme si řekli, že nám ušetřil práci.“

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Na Kroupovo svědectví se odvolával mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Ten řekl, že Kroupa může Zemanova slova dosvědčit, jelikož o stejné věci nedávno hovořil. Ovčáček i přes Kroupovo dementi trvá na tom, že se události odehrály, jak je prezident vylíčil.

„Je mi bytostně trapné se s těmito lidmi dohadovat. Jsou jako komunisté, kteří se rafali o odkaz Vítězného února. Trvám na řečeném a na další ubohé poznámky typu 'psal předmluvu', 'nepsal nic' nebo 'psal jen něco' nebudu opravdu reagovat,“ odvětil mluvčí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čínská hra svalů! Peking ukázal světu námořnictvo, které může brzy rozdrtit Američany

Čína se vrací jako námořní velmoc. Za posledních patnáct roků takřka zdvojnásobila počet svých vojenských plavidel a vyvinula vlastní letadlovou loď. Experti odhadují, že pokud jí nastoupené tempo vydrží, předstihne Čína během dekády v počtu lodí i dosud dominantní Spojené státy. Jakkoli Peking opakuje, že mu jde jen o obranu a mír vůbec, ostatní země regionu mají jistě důvod k obavám.

I když Čína zdůrazňovala opak, včerejší přehlídka připomínající 70 let existence čínského námořnictva je demonstrací síly. Peking v těchto dnech hostujícím námořníkům z třinácti zemí (kromě jiných z Austrálie, Japonska, Indie či Vietnamu) a tak vlastně celému světu dokazuje, jak mu na moři záleží. Během velkolepého show v přístavu Čching-tao ukázal nejen nukleární ponorky, ale i torpédoborce nové generace stejně jako bezmála čtyři desítky letadel.

Ukázku svalů si nenechal ujít čínský prezident Si Ťin-pching. Státní agentura Sin-chua dokonce považovala za vhodné v krátkém textu popsat slovní výměnu mezi ním a námořníky: „Zdravím Vás, soudruzi! – My Vás také zdravíme, předsedo! - Soudruzi, děkuji Vám za Vaši namáhavou práci! - Sloužíme lidu!“

Link

Krátký komunistický rituál nic nemění na tom, že čínské vojenské námořnictvo opravdu urazilo dlouhou cestu. Média připomínají, že ještě před dvaceti roky disponoval rudý gigant méně než deseti armádními plavidly. Loni jich měl k dispozici už tři stovky. Spojené státy v téže době vlastnily na 490 vojenských lodí, z toho ale bylo k boji připraveno méně než tři sta strojů. Pokud by Čína pokračovala v nastoupeném trendu, kolem roku 2030 bude světovým mořím dominovat, a to s poměrně jasnou převahou nad USA. Jde ovšem pouze o projekci, která předpokládá nejen neměnný strategický zájem Číny, ale i trvající úroveň její ekonomické prosperity.

A jde také o dosaženou efektivitu čínského námořnictva. „Kvantita není vše. Vybavení čínských plavidel se sice rychle modernizuje, je však stále méně efektivní než to americké. I námořníci, které čínské lodě obsluhují, jsou méně zkušení než jejich kolegové z USA,“ říká pro server abc.net.au Adam Ni, expert na čínskou obrannou politiku z Macquarijské university v Sydney.

Link

Jistě, prezident Si Ťin-pching před přehlídkou zopakoval, že „čínské ozbrojené síly mají za cíl posilovat ovzduší vzájemné důvěry i rovnosti všech partnerů“. Rostoucí čínská námořní (a obecně vojenská) síla však u ostatních asijských států budí oprávněně pozornost, ba strach. Co se námořních aliancí s USA týče, ty posiluje nejen Tchaj-wan, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zájem o vojenskou spolupráci s Washingtonem tak stále mají i Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Singapur i Indie. Strategický zájem Pekingu se nyní soustřeďuje na oblast Jihočínského moře, nenasytná asijská ekonomika hltající suroviny ale už nyní kolonizuje Afriku. A proniká do okolních stejně jako evropských států prostřednictvím v zásadě neo-imperiální iniciativy Pás a stezka.

Čína se tak pomalu stává světovou mocností, která se chystá prosazovat své zájmy třeba i na Blízkém východě, ba dokonce Latinské Americe, jmenovitě ve Venezuele, která je bohatá na ropu.

Link

Klidu asijským státům jistě nepřidává ani fakt, že si stále dominantnější čínský prezident pod sebe stáhl kromě jiného i řízení ozbrojených sil. Neváhal z armády vyhodit 300 tisíc převážně administrativních pracovníků. A drsně odstranil dokonce i zkušené a mocné generály, pokud mu stáli v cestě. A kteří se jako za nejhorších časů maoismu veřejně doznávali ze svých domnělých (či skutečných) hříchů, nyní již před kamerami. Znalci prostředí sice tvrdí, že za vlády předchůdců nynější hlavy státu se armáda poněkud vymkla státní, respektive stranické kontrole. Tomu je ale konec. „Nyní už všechnu moc nad vojáky ve svých rukou soustředil Si Ťin-pching,“ konstatoval pro agenturu Reuters singapurský specialista Li Nan.

41445