Zeman by posílil pravomoci prezidenta: vybírat a odmítat ministry, mít větší právo veta | info.cz

Články odjinud

Zeman by posílil pravomoci prezidenta: vybírat a odmítat ministry, mít větší právo veta

Miloš Zeman by chtěl rozšířit pravomoci přímo voleného prezidenta. Ve svém pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že hlava státu by měla mít zákonodárnou iniciativu a na některá rozhodnutí, například při udělování státních vyznamenání, by už nebyl nutný spolupodpis premiéra. Také by ztížil možnost Poslanecké sněmovny přehlasovat prezidentské veto. Nyní stačí k přehlasování 101 hlasů ve dvousetčlenné Sněmovně, podle současného prezidenta by to mělo být 120 poslanců.

Silný mandát, který dává prezidentovi přímá volba, by měl být adekvátně vyvážen rozšířením kompetencí, uvedl Zeman. Politici, kteří rozšíření pravomocí nechtějí podpořit, podle něj závidí přímo volenému prezidentovi podporu, kterou od voličů získal v přímém hlasování.

Zeman už letos v březnu uvedl, že by vrátil prezidentovi právo předkládat Parlamentu zákony. Zákonodárnou iniciativu čeští prezidenti ztratili v roce 1993 za éry Václava Havla. Pokud současný prezident na začátku roku obhájí mandát, chce si v dalším volebním období zvát poslance a senátory, kteří by zákony mohli předkládat za něj. V případě zvolení chce také prosazovat povinnou volební účast a možnost voličů sestavovat si vlastní kandidátky i u parlamentních a krajských voleb.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Zeman dnes řekl, že v další fázi by měl prezident právo mluvit premiérovi do výběru ministrů, měl by mít právo je i odvolat či odmítnout je jmenovat. S nadsázkou řekl, že tyto návrhy jsou ale otázkou ne příštího desetiletí, ale století.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

Znáte pravomoci prezidenta? Jejich přehled si můžete prohlédnout zde>>>

Zeman podporuje totalitu, chová se nemravně a podbízí se komunistům, říká Kroupa autor: INFO.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šampaňské nechte zavřené. Zrušení zdanění církevních restitucí opozici nepomůže

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Podobně jako pachatel na místo činu vrátil se nyní Ústavní soud k církevním restitucím, když kvůli stížnosti opozičních senátorů zrušil jejich zdanění prosazené ve sněmovně vládou ANO a ČSSD s pomocí KSČM a SPD. Stejný soud se totiž církevními restitucemi zabýval, už když je sněmovnou protlačila vláda ODS a TOP 09. Tehdy ze zákona pro změnu vyhodil, že jde o „spravedlivé vyrovnání“. Z církevních restitucí se tak stal „nejprotiústavnější“ zákon.

Je samozřejmě příznačné, že zrušení jejich zdanění nejvíc oslavil jejich „otec“ Miroslav Kalousek, exministr financí a „lucifer“ TOP 09. Právě on kdysi tenhle značně nepopulární zákon tlačil, takže si teď ve sněmovně užil pět minut slávy, když vládě, KSČM a SPD vzkázal, že jim zůstane „věčná ostuda“. Těžko říct. Ironie totiž je, že Ústavní soud v církevních restitucích vymáchal obě vlády, které se do nich pustily. Nejspíš v nich bude něco pekelného.

Někdejšímu kabinetu, kde prim hrály ODS s TOP 09, na které nakonec podal ústavní stížnost jejich bývalý koaliční partner Věci veřejné, z restitucí vyhodil klíčovou klauzuli o „spravedlivém vyrovnání“, což bylo hlavní zdůvodnění, s jakým obě strany zákon tlačily parlamentem a prodávaly veřejnosti. Jenže Ústavní soud prostě řekl, že není jasné, jakou výši náhrady lze považovat za spravedlivou a podle jakých měřítek.

Link

Tím do budoucna nabil tehdejší opozici (hlavně ČSSD a KSČM) a dnešní vládě ANO a ČSSD, kterou podporuje KSČM, jež chtěla církevní restituce zdanit právě s tím, že jsou nespravedlivě nadhodnocené. Stát totiž církvím například vyplatil za zemědělskou půdu až trojnásobek tehdy obvyklé komerční ceny, což byl ostatně i důvod, proč církevní restituce odmítl podepsat tehdejší prezident Václav Klaus. Ten zákon rovnou označil za zvýhodnění církví, byť ho kvůli tomu nevetoval.

A pach nespravedlnosti byl i důvod, proč proti „božsky“ štědrým restitucím, navíc prosazeným v době ekonomické recese a masivních rozpočtových škrtů, byly více než dvě třetiny lidí. Mnozí z nich přitom nebyli proti vrácení církevního majetku; jen si mysleli, že v demokracii by i oni měli za půdu dostat stejné peníze jako církve. Tím argumentovala i současná vláda, již Ústavní soud v církevních restitucích pro změnu vymáchal s tím, že demokracie stojí na právu, takže se do ní moc nehodí zpětné zdaňování, protože je protiprávní.

Link

Současná opozice si jeho poslední verdikt řádně užila, politicky ale oslavila další Pyrrhovo vítězství: ANO, ČSSD, KSČM i SPD totiž dobře vědí, jak byly církevní restituce u lidí nepopulární – ne náhodou jejich zdanění ANO i ČSSD slibovaly voličům. A nejde jen o církevní restituce. Ještě méně populární než ty jsou dnes u lidí samotné církve: poslední průzkum CVVM jen stvrzuje dlouhodobý trend, když ze všech institucí právě církvím důvěřuje úplně nejméně lidí (20 procent). Větší důvěře (24 procent) se dokonce těší i politické strany, což je co říct.

Opozice by proto radši měla nechat šampaňské zašpuntované. Nebo si pro jistotu otevřít jen sladké bublinky ze slevy. ODS, TOP 09, STAN, lidovci a nyní i Piráti, kteří jsou ovšem v opozici i k opozici, pořád marně přemýšlejí, jak porazit ANO. To setrvale drží nějakých 30 procent hlasů, když zručně pracuje s tématy, které pozitivně (nebo negativně) rezonují u většiny voličů. Zrušením zdanění církevních restitucí ale opozice žádné nové voliče nenabere, nanejvýš k sobě znovu přimkne už přimknuté tvrdé jádro.

Link

Verdikt Ústavního soudu politicky znamená, že církevní restituce zůstávají v původní „nespravedlivé“ podobě, zatímco „pravdě“ církví dál nevěří ani čtvrtina lidí. S ironií lze vlastně říct, že kdyby ústavní soudci chtěli dát opozici skutečný důvod k oslavě, za což je ale určitě neplatíme, tak zdanění církevních restitucí naopak posvětí. V očích většiny voličů by jim tím dali aspoň punc spravedlnosti, kterou v nich předtím neviděli.   

-1