Zeman by posílil pravomoci prezidenta: vybírat a odmítat ministry, mít větší právo veta | info.cz

Články odjinud

Zeman by posílil pravomoci prezidenta: vybírat a odmítat ministry, mít větší právo veta

Miloš Zeman by chtěl rozšířit pravomoci přímo voleného prezidenta. Ve svém pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že hlava státu by měla mít zákonodárnou iniciativu a na některá rozhodnutí, například při udělování státních vyznamenání, by už nebyl nutný spolupodpis premiéra. Také by ztížil možnost Poslanecké sněmovny přehlasovat prezidentské veto. Nyní stačí k přehlasování 101 hlasů ve dvousetčlenné Sněmovně, podle současného prezidenta by to mělo být 120 poslanců.

Silný mandát, který dává prezidentovi přímá volba, by měl být adekvátně vyvážen rozšířením kompetencí, uvedl Zeman. Politici, kteří rozšíření pravomocí nechtějí podpořit, podle něj závidí přímo volenému prezidentovi podporu, kterou od voličů získal v přímém hlasování.

Zeman už letos v březnu uvedl, že by vrátil prezidentovi právo předkládat Parlamentu zákony. Zákonodárnou iniciativu čeští prezidenti ztratili v roce 1993 za éry Václava Havla. Pokud současný prezident na začátku roku obhájí mandát, chce si v dalším volebním období zvát poslance a senátory, kteří by zákony mohli předkládat za něj. V případě zvolení chce také prosazovat povinnou volební účast a možnost voličů sestavovat si vlastní kandidátky i u parlamentních a krajských voleb.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Zeman dnes řekl, že v další fázi by měl prezident právo mluvit premiérovi do výběru ministrů, měl by mít právo je i odvolat či odmítnout je jmenovat. S nadsázkou řekl, že tyto návrhy jsou ale otázkou ne příštího desetiletí, ale století.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

Znáte pravomoci prezidenta? Jejich přehled si můžete prohlédnout zde>>>

Zeman podporuje totalitu, chová se nemravně a podbízí se komunistům, říká Kroupa autor: INFO.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Pečinka: ČSSD hledá záminku pro odchod z vlády. A co se Babiš bojí vyslovit nahlas?

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKA | Až se jednou budou psát skutečné příčiny odchodu ČSSD z Babišovy vlády, zjistí se, že na nich měla největší podíl nejednotná linie této strany. Mnohem větší než ponižování ze strany prezidenta republiky Zemana, který nechtěl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury.

Stručně řečeno, na královéhradeckém sjezdu na jaře 2019 ovládli stranu zástupci krajů, kteří tři čtvrtě roku předtím vytvářeli ve vnitrostranickém referendu koalici proti vstupu do vlády. S výsledkem referenda se nikdy nesmířili a dnes jim prezident poskytl skvělou záminku nechtěnou linii změnit.

I oni sami cítí, že jejich připravovaný krok nemá dostatečnou legitimitu. Současně ví, že jejich voliči nikdy nepochopí, proč museli opustit vládní koalici zrovna kvůli ministerstvu, které nemá vliv na rozdělování sociálních dávek.

Link

V čem spočívá nedostatek legitimity pro vystoupení z vlády? Na posledním sjezdu ČSSD byly odhlasovány změny stanov. Nejvyšším orgánem ČSSD přestal být zhruba stopadesátičlenný ústřední výkonný výbor a stalo se jim třetinové předsednictvo. To okamžitě ovládli odpůrci vstupu do vlády.

Předsednictvo však bylo ustaveno shora a volby se nemohly účastnit místní organizace a okresy. O případném vystoupení z vlády by tak rozhodl polodemokratický orgán. Proti tomu stojí výsledek referenda o vstupu do vlády, v němž rozhodovala celá členská základna.

Tohoto handicapu jsou si odpůrci účasti ČSSD ve vládě vědomi, a proto část odpovědnosti na svém posledním zasedání delegovali na předsedu Hamáčka. Současně jeho vyjednávání o ministru kultury podmiňují různými ultimáty, čímž ho drží v kleštích.  

Andrej Babiš dobře vnímá, že když se podaří nějak vybalancovat krizi kolem ministra kultury, přijde možná už na podzim další pokus „stáhnout“ Hamáčka a spol. z vlády. Odtud jeho zvláštní pasivita v průběhu celé letní krize.

Ve vedení ČSSD se prostě hledá záminka. Ještě před dvěma měsíci vyhrožovala ČSSD, že vystoupí z vlády, pokud do vcelku bezvýznamné Rady ČTK bude jmenován Michal Semín. Pak jim nahrál prezident svým nejmenováním Šmardy, ale co bude dál?

Link

Celá slavná vládní krize je ve skutečnosti směšná a jen trochu empatický manažer by ji vyřešil během pár dní. Premiéru Babišovi se do toho nechce možná i proto, že si uvědomuje, že Hamáček, s nímž má dobré vztahy, se nerovná vedení ČSSD. Například když nyní udělá personální rošádu a obětuje jiné ministerstvo, půjde o řešení v rámci týdnů. Dost možná, že se už v září objeví další ultimáta ČSSD ohledně vystoupení z vlády.

Čistě z jeho pohledu to nastoluje otázku: má smysl akceptovat politiku vydírání? Nebo je lepší nechat věcem volný průběh a dát s pomocí prezidenta sociální demokracii prostor konečně vystoupit z vlády?

Vychází přitom z toho, že většinový názor v předsednictvu ČSSD je zhruba takový: spásu jsme nenašli ve vládě, tak ji pro stranu najděme v opozici. Tam budeme očekávat rozdrolení Babišovy moci a do stranické ošatky sesbíráme popadané voličské hlasy.

Specifikum této letní krize je v tom, že jak Babiš, tak vedení ČSSD se bojí nahlas vyslovit zamlčené předpoklady své politické strategie. Takže se cestuje po hradech a zámcích, bojuje se tu o ústavu, tu o Šmardu a mezitím se hledá způsob, jak to všechno vysvětlit voličům, toho času v Chorvatsku. 

Link

-1