Zeman, Drahoš, nebo ...? 3 scénáře prezidentské volby | info.cz

Články odjinud

Zeman, Drahoš, nebo ...? 3 scénáře prezidentské volby

Týden před prvním kolem existují tři reálné scénáře prezidentské volby. Situace je tak méně přehledná než před pěti lety, kdy byl Miloš Zeman kandidátem opozice vůči nepopulární pravicové vládě. Současně dokázal spojit roli levicového opozičního tribuna a výrazné politické osobnosti přijatelné i za hranicí pevného voličského jádra. Nyní je vše složitější.

 
 
 
 

Jako nejpravděpodobnější se zdá varianta, v níž do druhého kola postoupí současný prezident Zeman společně s bývalým šéfem Akademie věd Jiřím Drahošem.

Zatímco o postupu obhájce prezidentské funkce málokdo pochybuje, Jiří Drahoš ještě potřebuje udržet vedení v prezidentském semifinále v prvním kole volby.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Zde půjde hlavně o to, kdo bude mít možnost postavit se Miloši Zemanovi ve finálovém, „druhém“ kole. Většina průzkumů favorizuje na postup právě Drahoše. Tohoto potenciálního hlavního Zemanova vyzývatele ovšem nemůže nechat spát fakt, že stejné průzkumy mluví až o čtvrtině stále ještě nerozhodnutých voličů.

Znáte pravomoci českého prezidenta? Přehledný seznam všeho, co hlava státu může, najdete zde>>>

Toto relativně vysoké číslo ještě nechává pootevřené dveře i variantě, kterou můžeme nazvat jako Zemanův sen, tedy jeho vítězství už v prvním kole.

Právě tento scénář byl dlouho Zemanovým hlavním cílem a lidé kolem prezidenta se ho ještě úplně nevzdávají ani dnes. K jeho naplnění by ale musel přijít výbuch Zemanových relevantních konkurentů v závěru kampaně, jenž by demobilizoval výraznou část protizemanovského tábora.

Nízká volební účast nezemanovských voličů by však navíc musela být ve velkém kontrastu s téměř manifestační volbou těch, kteří v nedávných sněmovních volbách dali svůj hlas některé ze stran „koalice 115“ – babišovcům, komunistům či okamurovcům.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz. 


Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Dejme Praze šanci, vyškrtněme ji z UNESCO

Holec: Dejme Praze šanci, vyškrtněme ji z UNESCO

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | V médiích v týdnu vyšel nenápadný „komerční článek“ Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), který měl způsobit velkou „kauzu“. Naši přední architekti v něm totiž kritizují posvátné UNESCO za to, jakou škodu v rámci své „ochrany“ páchá v Praze. A nejen to: dokonce se tu dočtete, že bychom kvůli její záchraně měli metropoli klidně nechat vyškrtnout ze seznamu UNESCO, aby se mohla architektonicky zase normálně a svobodně rozvíjet a nebyla jen skanzenem pro turisty.  

 

Žádná kauza se ale nestala, což vám o UNESCO řekne asi nejvíc. Pokaždé, když tahle vznešená instituce, jíž bychom nejen v Praze měli za její služby spíš zapsat na seznam „nežádoucích“, pošle do Česka nějakou kritiku nebo další diktát, jsou toho plná média. A pokaždé navíc úplně stejným stylem: veškeré zpravodajství bývá „ohnuté“ ve prospěch UNESCO tak jednoznačně, že nepotřebujete žádnou drahou mediální analýzu, abyste hned pochopili, kdo tady vládne: ne Pražané, jimi zvolení politici nebo odborníci, ale zahraniční úředníci podporovaní domácími lobbistickými skupinami.

UNESCO je totiž jakýsi nadnárodní výbor dobra, jemuž se prostě nevzdoruje. Článek SAR samozřejmě nevyšel právě nyní náhodou – politici a úřady totiž zrovna připravují oficiální reakci na kritickou zprávu UNESCO, podle kterého by po vzoru sebevědomější Vídně neměli znovu jen „přijmout pokornou roli provinilého učedníka, ale hájit naše zájmy a důsledně argumentovat uznávanou úrovní naší památkové péče“.

„Pokud by se UNESCO rozhodlo Prahu kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to jeho ostuda, ne naše. Drážďany byly z UNESCO vyloučeny, protože si postavily most, který odsouhlasili lidé v referendu, a co se stalo? Nic. Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně a to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet,“ říká v článku známý architekt a vysokoškolský profesor Zdeněk Fránek.

Link

UNESCO ale nyní nekritizují jen architekti, ale i politici, což je nové. Ti si totiž až doteď netroufli říct ani slovo, protože UNESCO má podobnou auru dobra jako kněz Tomáš Halík; jediné zlé slovo proti a smažíte se v pekle. „Doporučení ze strany UNESCO by neměla být vnímána jako jednostranné direktivum, jakýsi protektorát. Je skutečně zvláštní, a myslím, že jde o vstup do našich vnitřních záležitostí, pokud je požadováno, abychom posílali projekty nad deset pater k posouzení do Paříže,“ říká například architekt a pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Na pražském magistrátu není sám. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče u nás máme dvě znepřátelené skupiny: podle jedné Praha musí kvůli zapsání na seznam UNESCO v roce 1992 prostě všechno zakonzervovat, zatímco podle té druhé máme samozřejmě své historické hodnoty chránit, město se ale musí dál rozvíjet, abychom v něm mohli i žít, což od měst obvykle chceme. „A to je náš základní konflikt, který nikdy nebyl vyřešen, a pokud si ho sami mezi sebou nevyřešíme, tak s UNESCO nebude klid,“ myslí si Boháč.

Problém je, že UNESCO zkouší suplovat českou i pražskou vládu. Jeho zpráva kritizuje návrh nového stavebního zákona, pražský Metropolitní plán či různé chystané i dokončené stavby. SAR za ní navíc vidí i domácí odpůrce nové výstavby a rozvoje, kteří do Paříže posílají svou kritiku. Bonzování, říká se tomu. A nejde jen o Prahu, ta má ještě velké štěstí v neštěstí ve srovnání s tím, jakou turistickou zkázu UNESCO pomohlo způsobit v Českém Krumlově. Místním tady v podstatě sebralo jejich město a dalo ho turistům.

Link

Ne, nejsem takový kacíř, abych chtěl na Staroměstském náměstí postavit další Palác kultury – i když více kultury by zdejší turistické zlodějině určitě prospělo. Kdo ale potřebuje UNESCO, které se navíc vedle památkově chráněného centra mohutně angažuje i na periferii, jež stále připomíná vybombardovaný Berlín? Třeba na Pankráci organizace bojuje i proti bytovým domům uznávaného architekta Pleskota.

Vídeň UNESCO vzdoruje a Drážďany se prostě nechaly z jeho seznamu vyškrtnout, protože města mají primárně patřit lidem, co v nich žijí, a ne nadnárodním byrokratům a turistům. Vezměme si proto příklad z Němců. Stejně jako máme rádi jejich auta nebo dálnice, protože je nestaví ze starých pneumatik a zatáčky umí naklopit po směru jízdy, nechme i Prahu vyškrtnout ze seznamu UNESCO. Jinak se z ní totiž brzy stane prošlá konzerva. A navíc to bude i přátelský vzkaz čínským i jiným turistům, aby si jezdili pro selfíčka jinam. Do Prahy už se s nimi stejně nevejdeme.