Články odjinud

Zeman hulvátstvím a omluvami extremismu bojuje o voliče. Nemá na tom poli soupeře, říká politolog

Zeman hulvátstvím a omluvami extremismu bojuje o voliče. Nemá na tom poli soupeře, říká politolog

Česko má za sebou týden, ve kterém se Pražan afrického původu stal obětí drsného rasistického útoku a kdy vyšlo najevo, že přímo na půdě sněmovny pronášel tajemník jedné z nejsilnějších parlamentních stran –SPD – skandální rasistické výroky. K překvapení mnohých prezident Miloš Zeman při komentování těchto incidentů kličkoval a zlehčoval je. Politolog Josef Mlejnek k tomu pro INFO.CZ uvádí, že Zeman chce hulvátstvím a omlouváním extrémně pravicových postojů získat voliče do nadcházející prezidentské volby.

„Miloš Zeman pokračuje v linii, kterou si nastavil již před dlouhou dobou – vzpomeňme například, jak se postavil na pódium vedle šéfa protiislámského bloku Martina Konvičky, který chtěl namlít muslimy do masokostní moučky. Prezident tímto chováním sází na to, že si získá hlasy skupiny lidí sympatizující s takovýmto jednáním pro prezidentské volby, doufá, že tuto část elektorátu jeho rétorika zaujme,“ říká politolog Josef Mlejnek.

Zeman v rozhovoru pro web Parlamentní listy zlehčoval rasistické napadení muže tmavé pleti v pražské tramvaji dvacetihlavým davem, ke kterému došlo tento týden. „K obdobným útokům čas od času dochází bez ohledu na barvu pleti, protože fotbaloví fanoušci jsou lidé, kteří se nekontrolují,“ řekl Zeman. Tím srazil celou událost na obyčejnou fotbalovou šarvátku a naopak fanoušky paušálně „povýšil“ na zběsilé rasisty.

1080p 720p 360p
Fištejn: Bojím se Zemanova vítězství. Po volbách udělá cokoliv

Podle politologa se mu však, bráno čistě pragmaticky, může takový postoj vyplatit. „Zeman zde v tomto ohledu nemá protikandidáta, který by cílil na tu samou část elektorátu – tedy na ty voliče, kteří takovéto konfliktní a vyhrocené jednání schvalují. A tato část lidí bude v prezidentských volbách hlasovat pro Zemana. Ještě ovšem počkejme, jak se vybarví ve své rétorice Mirek Topolánek, který, se mi zdá, v poslední době silně akcentuje velkou nedůvěru k Evropské unii,“ dodává politolog.

Zeman se rovněž v rozhovoru vyjádřil ke stavu hnutí SPD Tomia Okamury, zejména k incidentu, kdy tajemník hnutí v jedné ze sněmovních restaurací podle svědků posílal „Židy, homosexuály a cikány do plynu“.

Profily prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.

„Je možné, že fašistické výroky mohou pronášet jednotliví poslanci tohoto hnutí. Totéž se ostatně stalo i jiným poslancům nebo kandidátům jiných politických stran. Jeden náměstek z ČSSD zase před časem použil srovnání s medúzami. Také ale neoznačíme celou sociální demokracii za fašistickou,“ uvedla namísto jednoznačného odsouzení česká hlava státu.

1080p 720p 360p
Babiš a Zeman nejsou Hitler a Gottwald. Politici jsou přecitlivělí, říká Tomáš Sokol

„To, že Zeman svým politickým vystupováním srazil politickou kulturu velmi nízko je mu jedno, on si potřebuje udržet a zajistit tu specifickou část voličů. Tím, jak prohlásil, že nebude dělat kampaň a neúčastnit se politických diskusí – což je vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nejspíše moudré rozhodnutí – jsou pro něj tito voliči zásadní,“ dodal Mlejnek.

Nejspíše i proto se Zeman čílil, když Česká televize neodvysílala tiskovou konferenci z jeho předvolební návštěvy po Olomouckém kraji. Hodlá to osobně řešit se šéfem veřejnoprávního média Petrem Dvořákem, ačkoli ten žádal o setkání se Zemanem ze zcela jiných důvodů – mimo jiné, aby probrali jeho účast v předvolebních debatách.

„Generální ředitel ČT sám požádal o setkání se mnou. Jsem člověk velkorysý a po mém návratu z Ruské federace ho zřejmě přijmu, abych mu řekl, že podle mého názoru není mužem na svém místě a jako jeden z argumentů uvedu právě tento neodvysílaný přímý přenos," uvedl na toto téma Zeman. Postavil se tak do čela fronty kritiků České televize a Českého rozhlasu, která s úspěchem Andreje Babiše a Tomia Okamury ve sněmovních volbách dostala nový impulz.

Všechny tři muže spojuje jedno: veřejnoprávní média jsou k nim na rozdíl od Parlamentních listů či vlastních novin (v případě Babiše) kritická a důsledně kontrolují například jejich svévolné nakládání s fakty.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

1080p 720p 360p
Zeman je nemocný stařec a kolaborant. Měli by ho soudit za velezradu, říká Štětina

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Český právní expert „zavařil“ Rakousku. Jde o miliardy a volno pro všechny

Český právní expert „zavařil“ Rakousku. Jde o miliardy a volno pro všechny

Právní posudek generálního advokáta Evropského soudního dvora Michala Bobka stál na začátku kauzy, o které od úterý diskutuje celé Rakousko. Na základě tohoto posudku soudní dvůr rozhodl o tom, že rakouská vláda bude muset zavést buď nový státní svátek pro všechny nebo naopak některým náboženským skupinám svátky zrušit.

Zdánlivě komplikovaný případ, v kterém jde o obrovské peníze, vychází z takřka 60 let starého rakouského specifika náboženských oslav Velkého pátku před Velikonocemi. Zatímco katolíci jdou v Rakousku v tento den normálně do zaměstnání, členové třech evangelických církví a jedné starokatolické církve mají ze zákona nárok na placené volno. A pokud přesto musí do práce, třeba v případě lékařů, musí jim zaměstnavatel vyplatit sváteční, tedy zhruba dvojnásobnou mzdu.

Tuhle výhodu pro evangelíky a starokatolíky, kterých je v Rakousku zhruba 300 tisíc, napadl jako diskriminační u Evropského soudního dvora jeden rakouský stěžovatel. Nelíbilo se mu, že registrovaní evangelíci v práci dostávají jeden den vyšší plat než ostatní zaměstnanci. Právní posudek dostal na starosti český generální advokát Evropského soudního dvora Michal Bobek, který loni v létě předložil svým kolegům jednoznačné stanovisko: Rakousko „státním svátkem jen pro část věřících“ porušuje chartu základních práv a svobod EU. A Evropský soudní dvůr se s Bobkovým názorem jednoznačně ztotožnil. V úterý vydal stanovisko, v němž rakouské opatření „dvojích svátků“ zrušil.

Link

Jenže to vůbec není tak jednoduché a rakouská vláda čelí obrovskému problému. Když do tří měsíců vůbec nic nepodnikne, podle právních rozborů renomovaných rakouských právníků se letos z Velkého pátku stane automaticky jako třeba v České republice svátek pro všechny, nejenom pro evangelíky a starokatolíky. Jen tak se dá totiž vykládat verdikt ESD, který nepřímo řekl, že buď může být nějaký den státním svátkem pro každého a nebo pro nikoho. A nic mezi tím.

To by ale znamenalo značné náklady pro zaměstnavatele, kteří už dnes proti možnému zařazení Velkého pátku mezi svátky „pro všechny“ protestují. „Další sváteční den v Rakousku by stál zaměstnavatele kolem 600 milionů korun (15,4 miliardy korun),“ tvrdí Rolf Gleißner z vedení Rakouské hospodářské komory. Zatímco dosud měla na Velký pátek státem garantované volno jen malá menšina věřících, nově by to měli být úplně všichni zaměstnanci. Od katolíků přes muslimy až k nevěřícím.

Samozřejmě se nabízí také druhá možnost, tedy naopak zrušení svátku pro ty, kteří při něm dosud měli volno. Jenže ani to vůbec není jednoduché. „Bylo to možné z hlediska práva, ovšem politicky těžko prosaditelné,“ řekl deníku Kurier Elias Felten, profesor práva na univerzitě v Linci. Evangelíci a starokatolíci jsou na oslavy Velkého pátku zvyklí už celá desetiletí, volno v tento den berou jako určitou malou satisfakci za staletý „katolický útlak“. Navíc je tu jeden, možná ještě větší problém. Podobnou výhodu „svátku pouze pro sebe“ využívají ze zákona v Rakousku i Židé.

Ti mají v Rakousku nárok na volno během největšího židovské svátku Jom Kippur 9. října. A i když se tohle volno týká jen stovek nebo maximálně tisíců Rakušanů židovského vyznání, podle právníků musí vláda na základě rozsudku EDS i v tomto případě rozhodnout, zda svátek úplně zruší nebo ho naopak zavede jako svátek pro všechny. To by opět přinášelo nemilou povinnost pro zaměstnavatele a s ní spojené náklady či ztráty.

Link

Tento a další příklady ukazují, do jak složité situace ESD na základě posudku českého generálního advokáta Rakousko postavil. Členové vládní koalice lidovců a Svobodné strany Rakouska každopádně ve středu oznámili, že jsou proti zavedení dalšího celostátního svátku. „Nedává žádný smysl, abychom riskovali ztrátu pracovních míst tím, že zavedeme další státní svátek,“ uvedla na tiskové konferenci ministryně průmyslu za lidovce Margarete Schramböcková. Zároveň ale nevysvětlila, jak tedy bude vláda na rozhodnutí ESD reagovat. Někteří další členové vlády se totiž zase vyjádřili v tom smyslu, že nechtějí brát volno ani evangelíkům při Velkém pátku, ani Židům při Jom Kippur. Celá kauza má v Rakousku velký ohlas, noviny o ní informují na prvních stranách.

Většina rakouských komentátorů přitom neviní Evropský soudní dvůr, natož Michala Bobka z nějakého nespravedlivého nebo účelového rozhodnutí vůči Rakousku. Verdikt spíše podle nich dokumentuje, jak těžko se dnešní světská moc vyrovnává s opatřeními zavedenými v minulosti z náboženských důvodů. Způsob „oslav“ Velkého pátku přijalo Rakousko před 60 lety, kdy takřka všichni věřící různého vyznání využívali volno k náboženským rituálům či návštěvě kostela. Dnes ale svátky považují lidé prostě za den volna. „A v takovém případě je volno pouze pro určitou náboženskou skupinu diskriminační. Rozsudek Evropské soudního dvora byl správný, neukazuje ale bohužel cestu k politickému řešení,“ napsal komentátor listu Der Standard.