Prezidentské volby 2018: Zeman je v kondici a může pokračovat, tvrdí experti z jeho konzilia | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman je v kondici a může pokračovat, tvrdí experti z jeho konzilia. Toto řekli o rakovině

Zeman je v kondici a může pokračovat, tvrdí experti z jeho konzilia. Toto řekli o rakovině
Prezident Miloš Zeman je podle svého lékařského konzilia v dobré fyzické i psychické kondici. Jeho stav mu podle odborníků nebrání v dalším výkonu funkce. Podle závěrů zveřejněných na tiskové konferenci nemá rakovinu, jak se před časem spekulovalo, jeho cukrovka se lepší a má přiznané problémy s dolními končetinami. Zemanův stav je před volbami opakovaně předmětem debat – podle kritiků se na něm podepisuje stáří, záliba v alkoholu nebo oboje dohromady.

Šéf konzilia Martin Holcát konstatoval, že Zeman je na tom po všech stránkách dobře. „Pan prezident je v dobré kondici, je schopen vykonávat tuto funkci ze zdravotního hlediska i nadále,“ řekl.

Zeman podle Holcáta je v dobré náladě a podstupuje pravidelné kontroly zhruba jednou za čtvrt roku. Jeho stav se prý dá označit za běžný.

Zemanův ošetřující lékař Miloslav Kalaš mimo jiné uvedl, že poslední léky „zkompenzovaly“ stav prezidentovy cukrovky na míru, která je „téměř normální“.

Vizitkou dobrého stavu prezidenta je podle jeho ošetřujícího lékaře fakt, že absolvoval řadu zahraničních cest. Málokdo by prý takovou zátěž zvládnul.

Zemana nicméně při delších zahraničních cestách působil unaveně a jeho problémy s dolními končetinami ho v minulosti omezovaly ve vrcholném programu.

Onkolog Luboš Petruželka přizvaný konziliem jako nezávislý expert na brífinku konstatoval, že nenalezl „žádné známky ve smyslu onkologického pohledu na přítomnost onkologického onemocnění“.

O tom, že Zeman trpí rakovinou, se opakovaně spekulovalo. Prezident to vždy radikálně odmítal. Domněnku přiživil brněnský politik Svatopluk Bartík, který o údajné rakovině psal na facebooku. Bartík sice své tvrzení brzy stáhl, Zeman nicméně oznámil, že na něm bude požadovat omluvu a pět milionů korun.

Zeman je dobře známý špatnou životosprávou. Je náruživým kuřákem a před časem Čechy ujistil, že alkohol pije s „neutuchající chutí“.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Problematičtí spojenci. S blížícím se koncem války v Sýrii roste napětí mezi Ruskem a Íránem

Syrský diktátor Bašár Asad se chystá silou či vyjednávání získat zbývající části Sýrie kontrolované povstalci. Zvyšuje se tím ale napětí mezi jeho spojenci, Ruskem a Íránem, uvádí server Al Monitor.

Rusko a Írán zachránily vládu Bašára Asada před svržením povstalci. Moskva mu v kritické chvíli v roce 2015 svými letadly zajistila vzdušnou podporu, dodala vojenskou techniku a podle některých zdrojů i finance. Teherán zase dlouhodobě poskytoval vojenské poradce. A když si Asad začal stěžovat, že mu docházejí mladí muži pro boj s rebely, Íránci vytvořili a zaplatili milice zahraničních bojovníků. Šíitů, tedy menšinové větve muslimů, pocházejících z Pákistánu, Iráku a dalších zemí.

Jenže s končící válkou v Sýrii – Asadovi z důležitějších oblastí zbývá ovládnout už jen provincii Idlíb a sever země držený Kurdy – se objevují rozdíly mezi politikou Moskvy a Teheránu. Hlavní cíl intervence se totiž zdá splněn a Asad bude kontrolovat celou Sýrii nebo alespoň většinu země. Moskva by teď viděla ráda jakési uklidnění a bojí se případné dobrodružné politiky Íránu.

Link

Moskva je ve strategicky velmi výhodné situaci, má své základny v Sýrii a ukázala, že je velmoc, ale takticky je ve velmi delikátní situaci, tvrdí Stephen Blank z amerického think-tanku American Foreign Policy Council.  Podle něj se Rusko bojí toho, že Íránci v Sýrii by mohli vyprovokovat válku se sousedním Izraelem případně s některými arabskými zeměmi. Ostatně je to poprvé, co se dostali tak blízko k Izraeli, se kterými nemají na rozdíl od Sýrie společnou hranici, a v ideologii íránského islamistického režimu hrály vždy sliby „osvobození“ Jeruzaléma důležitou roli.

Rusové se ovšem bojí toho, že Írán takovou válku prohrál, že by tím ohrozil setrvání Asada u moci a v neposlední řadě že by přitáhl pozornosti USA k Blízkému východu, čímž by tu zkomplikoval situaci Ruska, uvedl nedávno Blank. Ostatně podobně se vyjádřil na serveru Middle East Eye i ruský expert na Blízký východ Alexej Chlebnikov, podle kterého chce Moskva posílit moc Damašku, aby tolik nepoléhal Íránu a nehrozily tak mezinárodní komplikace.

Syrský režim ostatně bere jako „lepšího“ přítele právě Moskvu. Syrští důstojníci si prý stěžují na Íránce a šíitské milice, došlo i ke střetu ruských vojáků s bojovníky šíitského libanonského Hizballáhu ovládaného Íránem, a v některých oblastech se prý Asadův režim snaží o to, aby ruští vojáci a nikoliv šíitští milicionáři kontrolovali klíčové body a pak je předali syrské armádě.

Link

Syrští školáci se od konce roku 2017 povinně učí rusky a Rusové jsou v nových učebnicích líčeni jako někdo, kdo je Syřanům kulturně blízký. O Íránu učebnice většinou mlčí, jen zmiňují, že íránský provincie Chúzistán je „arabským územím“ a osudem Sýrie je samozřejmě vytvořit velký arabský stát od Středozemního moře po Perský záliv.

V diplomatických vyjádřeních se pak napětí mezi Moskvou a Teheránem projevuje tak, že Teherán téměř panicky reaguje na prohlášení či náznaky Moskvy, že by se ze Sýrie mohly stáhnout všechny cizí jednotky. Stejně tak jako na pokusy Ruska zprostředkovat stažení íránských a proíránských jednotek z jižní Sýrie, která hraničí s Izraelem. Z Teheránu se ozvalo, že nikdo nebude diktovat Íránu jeho zahraniční politiku.

Teherán zatím těží z toho, že se považuje za důležitého spojence Moskvy na Blízkém východě. To je sice pravda, ale jen do určité míry. Jak zdůrazňuje již citovaný Stephen Blank, Moskva hraje globální nikoliv regionální hru a v té není Írán až tak důležitý. Ostatně v tisku se objevily zprávy, že Moskva by údajně byla ochotna vzdát se své podpory Íránu, kdyby ji USA udělaly ústupky třeba v Evropě.

Nic takového ale prozatím není možné. Íránem placení žoldáci jsou totiž stále důležití pro stabilitu Asadova režimu. Pokud by Moskva chtěla omezit vliv Íránu, musel by v Sýrii nasadit vlastní pozemní síly a to v podstatném množství. A to se zatím ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nechce. Až ale Asad dobude další území, více konsoliduje svoji moc a nebude už potřebovat tolik šíitských žoldáků, Moskva bude více tlačit na Írán a snažit se získat větší vliv v Sýrii na účet Teheránu. Jak na to bude reagovat Teherán není zatím jasné.

35536