Zeman podruhé: Čeká nás další přitakávání Číně? Víc už to ani nejde, říká sinoložka | info.cz

Články odjinud

Zeman podruhé: Čeká nás další přitakávání Číně? Víc už to ani nejde, říká sinoložka

Zatímco evropští politici přivítali vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách spíš se skřípěním zubů, Rusko a Čína si mnou ruce. Po Vladimiru Putinovi přispěchal s gratulací i čínský prezident Si Ťin-pching, který je podle svých slov připraven posunout strategické partnerství obou zemí na vyšší úroveň. Čeká nás tedy další prohloubení vztahů s Čínou? Podle sinoložky Olgy Lomové si lze něco takového představit jen stěží – Zeman spolu s minulou vládou prý přitakávali Pekingu takovým způsobem, že už to snad víc ani nejde. Prezident je podle ní přesvědčen, že pro budoucnost Česka koná „velké dílo“, jeho ekonomická diplomacie však velké plody nepřinesla. Není ale pochyb, že „tu jsou interní dohody, o kterých my nic nevíme,“ říká Lomová. Jaké to jsou a co na vztah s Čínou říká Západ? 

Ke znovuzvolení českým prezidentem Milošovi Zemanovi nezapomenul poblahopřát Si Ťin-pching – vrcholný představitel nejlidnatější země světa, které Zeman tak rád nadbíhá. Čínský prezident v gratulaci mimo jiné uvedl, že v posledních letech zažívají bilaterální vztahy Česka a Číny prudký rozvoj a že je připraven posunout strategické partnerství obou zemí na vyšší úroveň. Co si pod tímto příslibem představit, se lze jen dohadovat.  

„Musím se přiznat, že jsem z té formulace zmatená, protože pokud jednou máme strategické partnerství, neumím si u těch vztahů představit formálně vyšší úroveň,“ řekla pro INFO.CZ sinoložka Olga Lomová. Už dnes je totiž provázanost obou zemí obrovská.  

„Minulá vláda a prezident Zeman Číně výrazným způsobem přitakávali – připomenout lze například společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů nebo Zemanovu návštěvu jako jediného evropského politika na oslavách konce druhé světové války v Číně. Já si proto neumím představit, co ještě víc mohou dělat,“ míní sinoložka.

Prohlášení o navázání strategického partnerství, o kterém hovoří i včerejší gratulace z Číny, za velké pompy podepsali Miloš Zeman a Si Ťin-pching v březnu 2016 v Praze. Příjezd čínského prezidenta byl tehdy pojat velkolepě a u mnohých jeho návštěva vyvolala pobouření, český prezident byl ale na posun v česko-čínských vztazích hrdý. Až čas ukázal, že se sliby o masových investicích nenaplnily. 

„Podle toho, jak se naše strategické partnerství doposud vyvíjelo, kdy se Česká republika nedočkala žádných slibovaných hospodářských výhod, které od počátku Miloš Zeman spojoval se svou politikou sbližování s Čínou, se třeba nejvyšší vedení Čínské lidové republiky rozhodne začít konečně realizovat slibované prospěšné investice a otevírání se našim firmám,“ říká Lomová ke včerejší gratulaci, ve které Si Ťin-pching slibuje posunout partnerství na vyšší úroveň. Ekonomika Číny je totiž stále uzavřená a dostat se na čínský trh je navzdory proklamacím velmi složité.  

Že to s realizací slibů nevypadá příliš slibně, naznačují i čísla. Například analýza poradenské společnosti Bisnode z loňského března uvádí, že objem čínského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem se od návštěvy čínského prezidenta v roce 2016 snížil o 198 milionů korun na 5,5 miliardy korun. Největším čínským investorem v Česku je přitom hlavně společnost CEFC Group (Europe) Company, která koupila podíly například v aerolinkách Travel Service, v Pivovarech Lobkowicz Group, strojírnách ŽĎAS, fotbalové Slavii a investovala i v mediálních skupinách Médea Group a Empresa Media.

Z přátelských vztahů s Čínou však velkým dílem těží také společnost Home Credit, kterou vlastní investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. „Nevidíme prezidentu Zemanovi do hlavy, nicméně jisté je, že je přesvědčen o tom, že koná velké dílo pro budoucnost České republiky, a to právě prostřednictvím své ekonomické diplomacie, která ale zatím velké plody nepřinesla – tedy až na prospěch finanční skupiny Home Credit, která patří PPF. Zároveň asi není pochyb o tom, že tu jsou interní dohody, o kterých my nic nevíme,“ říká Lomová.

Sinoložka přitom zmiňuje případ výkonného místopředsedy správní rady CEFC China Patrika Ho Chi-pinga, který byl koncem listopadu ve Spojených státech zatčen a obviněn z podplácení politiků v Čadu a Ugandě. Patrik Ho měl podle amerického ministerstva spravedlnosti mimo jiné poslat půl milionu dolarů bývalému ministru zahraničí Ugandy Samu Kutesovi, který byl v té době – tedy v roce 2015 – předsedou Valného shromáždění OSN. Ještě před tím přitom Kutesa jmenoval čestným poradcem v OSN předsedu CEFC Jie Ťien-minga, který se v témže roce stal i čestným poradcem Miloše Zemana a zůstává jím dodnes.

„Odměnou za finanční dary se poradce našeho prezidenta Jie Ťien-ming stal také poradcem afrického politika, a je tedy velká otázka, zda v pozadí Zemanovy úzké spolupráce s CEFC a s Jie Ťien-mingem nejsou i nějaké osobní zájmy nebo snaha získávat nějaké finanční výhody pro sebe, svou politickou kampaň a tak dál,“ říká Lomová.

Právě tento případ se tak stává jedním z příkladů toho, jak Česko kvůli Zemanovi lavíruje mezi Západem a Východem. Brusel přitom bedlivě sleduje například platformu 16+1, která vznikla v roce 2012 z čínské iniciativy. Kromě Pekingu je do ní zapojeno 16 zemí střední a východní Evropy, z toho 11 států EU – vedle Česka to je i Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Jak říká sinoložka, Česko se v rámci platformy 16+1 stalo „velmi aktivním státem, který se snaží stát otevřenou branou Číny do Evropy“. Česko se tak prezentuje jako země, která prosazuje zájmy Číny v rámci Evropské unie. To lze vyčíst i z odpovědi Miloše Zemana v rozhovoru, který se uskutečnil u příležitosti návštěvy čínského prezidenta v březnu 2016.

„Jde o to, že Česká republika může být jakýsi bezpečný přístav pro tuto čínskou investiční expanzi. Každá loď potřebuje přístav, do kterého se vrátí a který ji neohrožuje. A vzhledem k postoji České republiky vůči Číně, který je výrazně vstřícnější než postoj některých jiných zemí Evropské unie, si myslím, že právě Česká republika by mohla být takovou nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze,“ prohlásil tehdy Zeman.

Podobná Zemanova prohlášení a aktivní účast v rámci platformy 16+1 se na Západě setkávají s nelibostí. Naposledy byla Evropská komise ve střehu v listopadu, kdy se v Budapešti uskutečnilo šesté zasedání skupiny 16+1. Mluvčí Komise Maja Kocijančičová tehdy upozornila, že je nutné, aby aktivity domluvené v rámci formátu 16+1 doplňovaly spolupráci celé Evropské unie s Čínou.

„Někteří představitelé zemí EU a zejména těch zakládajících, jako je Francie a Německo, se už v minulosti k těmto iniciativám vyjadřovali kriticky nebo obezřetně. Takže lze očekávat, že zejména teď, když se chce EU semknout a řešit problémy víc společně, se tato nedůvěra vůči Číně jenom prohloubí,“ tvrdí Lomová. 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Vymyslel, jak přeměnit poušť v zelenou oázu. Český podnikatel vidí budoucnost v řasách

Zanedlouho bude prezentovat český patent, jak ozelenit poušť, na výstavě EXPO 2020 v Dubaji. Už teď má přitom o jeho vynález zájem Saudská Arábie. Petr Kaštánek z firmy EcoFuel vidí v řasách nejen řešení nedostatku vody, ale i budoucnost pro léky, jídlo, kosmetiku, hojení ran či paliva. „I když to poslední se nám ukázalo jako poněkud slepá cesta, protože svítit, topit a jezdit na řasy, je fakt drahé,“ říká Kaštánek v rozhovoru pro INFO.cz. 

Z vašich projektů mě nejvíce zaujal ten na ozelenění pouště v Saudské Arábii. Můžete mi ho přiblížit?

V minulosti jsme se hodně věnovali výzkumu mikrořas a vývoji bioreaktorů, kde se řasám dobře daří a množí se. Včetně dalších technologií na jejich využití – ať už pro tvorbu inovativních krmných směsí pro zvířata, doplňků stravy pro lidi a podobně. Tuto etapu teď završujeme tím, že máme zařízení, které jsme si už nechali patentovat a poprvé jej představíme světu. Vzniklo v rámci projektu Bioraf, podpořeného od TAČR. Celé to bude součástí českého pavilonu na EXPO v roce 2020 v Dubaji a dost se na to těším. Vlastně odprezentujeme velkou a dost důležitou technologii, kterou jsme vyvinuli spolu s ČVUT. 

Link

Jak si to mám jako laik představit?

Jde o systém, jenž ze vzduchu kompenzuje vodu. Ta jde poté na náš bioreaktor s řasami a takto „biotizovaná“ řasa teče do pouštního písku, který zúrodňuje.

Takže se z bioreaktorů bude vypouštět voda s řasami a poušť se pak zazelená?

Ne v celé poušti. Bude to samozřejmě jen v určitých cílených oblastech, kde to má smysl udělat. Naše řasy a bioreaktor pomáhají vytvořit specifické mikrobiální prostředí a zajistit taková společenstva, která umožní zeleni růst. Přes náš reaktor se tudíž bude produkovat suspenze řas. Ty se ještě budou obohacovat o další přátelské bakterie a to celé se pak využije na kapénkovou závlahu.

Jak jste je vypěstovali?

Jde o speciální půdní řasy, které se izolovaly ze zeminy. Ony při svém růstu totiž vylučují do půdy látky, které tam jednak pomáhají vázat vodu a také podporují klíčení a růst rostlin. Říká se tomu zelená chemie. Mimochodem, v rámci tohoto projektu jsme se také zaměřili na využití a přeměnu biomasy na produkty s vysokou přidanou hodnotou a na alternativní zdroje energie. Díky novým navrženým rafinačním postupům umíme dělat nejen zmiňovaná krmiva a hnojiva či třeba potravinové doplňky, ale rovněž biopaliva nové generace a produkovat energii z biomasy. Dnes je jíme, nebo nám pomáhají k hojení ran či ke krásné pleti, ale má původní myšlenka byla, že na řasy jednou budeme i jezdit, létat či svítit. Existují totiž mikrořasy, které vytváří oleje, a ty se dají využít právě třeba jako palivo.

Nebo se na nich dá usmažit řízek?

Dá, jen by byl asi hodně drahý. Což je i důvod, proč má původní myšlenka o biopalivech vzala za své. Ukázalo se, že udělat biopalivo z řas je technicky krásně možné, ale příliš nákladné. I proto jsme se orientovali na izolování více exkluzivních látek z řas a pustili se do hojení ran a kosmetiky. Povedlo se nám vytvořit látku, která je účinnější než kyselina hyaluronová, jež má velmi unikátní účinky na pleť a pak také umíme vytvořit něco, co velice dobře ochrání pleť proti spálení na slunci.

Link

Vraťme se k poušti. Už to reálně někde funguje, že se zazelená?

Co vím, jeden z šejků natolik toužil po zeleném paloučku pro své dostihové velbloudy, že ho naše technologie velmi zaujala, aniž jsme ji tam ještě stihli odprezentovat.

Jinak myslím, že je jen otázkou času, kdy se bioreaktory ještě více rozšíří. A nejde tu jen o pouště. To potenciální využití je totiž velké. Řasy mohou dobře posloužit i na vyschlých půdách, kde chybí vláha, to znamená ve velmi blízké budoucnosti i u nás. Mohou zvyšovat úrodnost zemědělcům a jsou řešením pro období nedostatku vláhy a stále větší sucha, které nás už teď trápí a musíme mít pro ně řešení. Ono je to logické, nenechat vodu z půdy odpařovat neúčelně, ale využít tu kapénkovou závlahu, kterou přivedete až ke kořenům rostlin. Místo umělých hnojiv se dá přidat jeden specifický kmen řasy a ten nejenže vláhu rostliny lépe a cíleně využije, ale ještě se tím zvýší zemědělské výnosy.

A máte už nějaké pozitivní výsledky?

To vše již dlouho na Botanickém ústavu Akademie věd testuje kolega docent Miroslav Vosátka. A je docela jasně vidět rozdíl ve výnosech i v efektivitě, byť zatím jen na malém prostoru a ne na rozsáhlých polích. Srovnává se produkce rostlin v písku a v klasické půdě versus závlaha mikrořasami a symbiotickými bakteriemi. A je jasné, že řasy umí zvýšit i něco, čemu se říká zádržnost vody v půdě. Jsou už teď přirozenou součástí něčeho, čemu se říká biologická půdní krusta. To jsou společenstva mikroorganismů, které jsou nezbytné k tomu, aby byla půda úrodná. Jde o řasy, houby, bakterie a další mikroskopické organismy, které žijí ve vzájemné symbióze s rostlinami a umožňují jim efektivněji vázat nějaké látky, třeba dusík nebo fosfor.

Extrém je pouštní písek, který samozřejmě nic takového neobsahuje. Ukazuje se ale, že když mu přidáme mikrobiologii, zlepší se kvalita i prostředí pro růst rostlin. A výsledky jsou dost prokazatelné.

Link

Takže čistě laicky: když budeme zavlažovat české lesy řasami, ubudou holiny i u nás?

Z vlastní zkušenosti vím, protože jsem i já sám dělal na vlastní zahrádce řadu experimentů, kdy jsme třeba na část trávníku aplikovali právě ty naše řasy a na další čtverce pouze vodu či vodu s chemickým hnojivem, že takových výsledků lze dosáhnout. Nejvíc bujné zeleně bylo právě v těch místech, kam jsme aplikovali řasy. A to i přes velké sucho.

Mluvíte o řasách skoro tak, jako byste se do nich zamiloval… Čím je taková pro laika vlastně prapodivná věc tak výjimečná?

Žil jsem v dětství dva roky na Kubě, díky práci otce na tamní akademii věd. A možná v tom také hraje roli fakt, že to bylo v takovém tom citlivém chlapeckém období, kdy jsem navíc četl kupu cestopisů a objevitelských záhad, což napomohlo, že jsem měl touhu stejně jako táta objevovat zajímavé světy. Navíc blízkost moře... Proto rád plachtím a objevuji řasy. Ony se totiž dají najít úplně všude – počínaje horkými prameny až po severní pól. Takový jiný organismus skoro neexistuje.

Ale jinak k samotným řasám. Ony jsou skutečně moc zajímavé. Obsahují široké spektrum bioaktivních látek. Pomáhají nám k lepšímu zdraví či produkci potravin. Druhá věc je, že se živí skleníkovými plyny a slunečním svitem. A z toho produkují biomasu. Takto vznikají zase další zajímavé látky s širokým využitím. My se třeba zaměřili také díky grantům na to, jak získávat účinné látky pro kosmetický průmysl. Dnes umíme z řas izolovat různé antioxidanty, pigmenty, oleje… Mají silné protizánětlivé účinky, takže umí potlačit bakterii, která způsobuje akné a při hojení ran zase fungují jako účinné antibakteriální léčivo. Využít se dají i při atopickém ekzému nebo na hojení ran.

Link

Jaké další využití řasy pro budoucnost lidstva ještě mají? 

Vzhledem k tomu, že řasa je organismus, kde probíhá rychlý růst, protože disponuje fotosyntézou, ale zároveň má nejrychlejší dobu zdvojení ze všech podobných organismů, nebo-li chcete-li, dobu vlastní reprodukce, je velmi perspektivní. Navíc také díky tomu rychle vytváří kyslík a biomasu. Pro svůj růst naopak potřebuje dusík, fosfor a oxid uhličitý. Už z toho prostého výčtu jde o něco, co je velmi dobře připraveno k využití v kosmonautice. Řasy prostě umí sníst, co je naším odpadem a vyprodukovat z toho něco, co je pro nás velice prospěšné.

A ten vesmír?

Úvaha, že to budou právě řasy, které se na kosmických lodích a při osídlování jiných planet budou jíst či používat k recyklaci odpadů, je poměrně známá. A i my máme v jednom projektu výzkum velmi specifické řasy, která se vyšlechtila tak, aby nebyla zelená (ztratila chlorofyl) a nepotřebovala k životu slunce. Je žlutá, protože obsahuje vysoké množství luteinu, což je jinak látka využívaná pro ochranu očí. Neroste na slunci, ale v bioreaktorech, kde ji krmíme cukrem nebo odpadním glycerinem z výroby biopaliv. Zlatožlutá řasa se podobá svými účinky na imunitu a lidské tělo známé zelené chlorele, ale dá se z ní navíc extrahovat zlatý olej a v dalším kroku polysacharid. Zatím nepopsaná nová látka, jak teď zjistila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. 

A ukázalo se, že ten polysacharid má silné imunostimulační účinky, tudíž je potenciálně široce využitelný v léčivech. To, co nám zůstane po izolaci těchto dvou látek, je vlastně proteinový koncentrát. A ten využíváme pro produkci funkčních potravin, právě se z něj chystáme nově vyrábět proteinové nápoje. Což je přesně potravina vhodná pro posádku kolonizující cizí planety. Náš partner navíc už testuje výrobu řasových párků a paštik.

Link

42912