Zeman podruhé: Čeká nás další přitakávání Číně? Víc už to ani nejde, říká sinoložka | info.cz

Články odjinud

Zeman podruhé: Čeká nás další přitakávání Číně? Víc už to ani nejde, říká sinoložka

Zatímco evropští politici přivítali vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách spíš se skřípěním zubů, Rusko a Čína si mnou ruce. Po Vladimiru Putinovi přispěchal s gratulací i čínský prezident Si Ťin-pching, který je podle svých slov připraven posunout strategické partnerství obou zemí na vyšší úroveň. Čeká nás tedy další prohloubení vztahů s Čínou? Podle sinoložky Olgy Lomové si lze něco takového představit jen stěží – Zeman spolu s minulou vládou prý přitakávali Pekingu takovým způsobem, že už to snad víc ani nejde. Prezident je podle ní přesvědčen, že pro budoucnost Česka koná „velké dílo“, jeho ekonomická diplomacie však velké plody nepřinesla. Není ale pochyb, že „tu jsou interní dohody, o kterých my nic nevíme,“ říká Lomová. Jaké to jsou a co na vztah s Čínou říká Západ? 

Ke znovuzvolení českým prezidentem Milošovi Zemanovi nezapomenul poblahopřát Si Ťin-pching – vrcholný představitel nejlidnatější země světa, které Zeman tak rád nadbíhá. Čínský prezident v gratulaci mimo jiné uvedl, že v posledních letech zažívají bilaterální vztahy Česka a Číny prudký rozvoj a že je připraven posunout strategické partnerství obou zemí na vyšší úroveň. Co si pod tímto příslibem představit, se lze jen dohadovat.  

„Musím se přiznat, že jsem z té formulace zmatená, protože pokud jednou máme strategické partnerství, neumím si u těch vztahů představit formálně vyšší úroveň,“ řekla pro INFO.CZ sinoložka Olga Lomová. Už dnes je totiž provázanost obou zemí obrovská.  

„Minulá vláda a prezident Zeman Číně výrazným způsobem přitakávali – připomenout lze například společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů nebo Zemanovu návštěvu jako jediného evropského politika na oslavách konce druhé světové války v Číně. Já si proto neumím představit, co ještě víc mohou dělat,“ míní sinoložka.

Prohlášení o navázání strategického partnerství, o kterém hovoří i včerejší gratulace z Číny, za velké pompy podepsali Miloš Zeman a Si Ťin-pching v březnu 2016 v Praze. Příjezd čínského prezidenta byl tehdy pojat velkolepě a u mnohých jeho návštěva vyvolala pobouření, český prezident byl ale na posun v česko-čínských vztazích hrdý. Až čas ukázal, že se sliby o masových investicích nenaplnily. 

„Podle toho, jak se naše strategické partnerství doposud vyvíjelo, kdy se Česká republika nedočkala žádných slibovaných hospodářských výhod, které od počátku Miloš Zeman spojoval se svou politikou sbližování s Čínou, se třeba nejvyšší vedení Čínské lidové republiky rozhodne začít konečně realizovat slibované prospěšné investice a otevírání se našim firmám,“ říká Lomová ke včerejší gratulaci, ve které Si Ťin-pching slibuje posunout partnerství na vyšší úroveň. Ekonomika Číny je totiž stále uzavřená a dostat se na čínský trh je navzdory proklamacím velmi složité.  

Že to s realizací slibů nevypadá příliš slibně, naznačují i čísla. Například analýza poradenské společnosti Bisnode z loňského března uvádí, že objem čínského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem se od návštěvy čínského prezidenta v roce 2016 snížil o 198 milionů korun na 5,5 miliardy korun. Největším čínským investorem v Česku je přitom hlavně společnost CEFC Group (Europe) Company, která koupila podíly například v aerolinkách Travel Service, v Pivovarech Lobkowicz Group, strojírnách ŽĎAS, fotbalové Slavii a investovala i v mediálních skupinách Médea Group a Empresa Media.

Z přátelských vztahů s Čínou však velkým dílem těží také společnost Home Credit, kterou vlastní investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. „Nevidíme prezidentu Zemanovi do hlavy, nicméně jisté je, že je přesvědčen o tom, že koná velké dílo pro budoucnost České republiky, a to právě prostřednictvím své ekonomické diplomacie, která ale zatím velké plody nepřinesla – tedy až na prospěch finanční skupiny Home Credit, která patří PPF. Zároveň asi není pochyb o tom, že tu jsou interní dohody, o kterých my nic nevíme,“ říká Lomová.

Sinoložka přitom zmiňuje případ výkonného místopředsedy správní rady CEFC China Patrika Ho Chi-pinga, který byl koncem listopadu ve Spojených státech zatčen a obviněn z podplácení politiků v Čadu a Ugandě. Patrik Ho měl podle amerického ministerstva spravedlnosti mimo jiné poslat půl milionu dolarů bývalému ministru zahraničí Ugandy Samu Kutesovi, který byl v té době – tedy v roce 2015 – předsedou Valného shromáždění OSN. Ještě před tím přitom Kutesa jmenoval čestným poradcem v OSN předsedu CEFC Jie Ťien-minga, který se v témže roce stal i čestným poradcem Miloše Zemana a zůstává jím dodnes.

„Odměnou za finanční dary se poradce našeho prezidenta Jie Ťien-ming stal také poradcem afrického politika, a je tedy velká otázka, zda v pozadí Zemanovy úzké spolupráce s CEFC a s Jie Ťien-mingem nejsou i nějaké osobní zájmy nebo snaha získávat nějaké finanční výhody pro sebe, svou politickou kampaň a tak dál,“ říká Lomová.

Právě tento případ se tak stává jedním z příkladů toho, jak Česko kvůli Zemanovi lavíruje mezi Západem a Východem. Brusel přitom bedlivě sleduje například platformu 16+1, která vznikla v roce 2012 z čínské iniciativy. Kromě Pekingu je do ní zapojeno 16 zemí střední a východní Evropy, z toho 11 států EU – vedle Česka to je i Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Jak říká sinoložka, Česko se v rámci platformy 16+1 stalo „velmi aktivním státem, který se snaží stát otevřenou branou Číny do Evropy“. Česko se tak prezentuje jako země, která prosazuje zájmy Číny v rámci Evropské unie. To lze vyčíst i z odpovědi Miloše Zemana v rozhovoru, který se uskutečnil u příležitosti návštěvy čínského prezidenta v březnu 2016.

„Jde o to, že Česká republika může být jakýsi bezpečný přístav pro tuto čínskou investiční expanzi. Každá loď potřebuje přístav, do kterého se vrátí a který ji neohrožuje. A vzhledem k postoji České republiky vůči Číně, který je výrazně vstřícnější než postoj některých jiných zemí Evropské unie, si myslím, že právě Česká republika by mohla být takovou nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze,“ prohlásil tehdy Zeman.

Podobná Zemanova prohlášení a aktivní účast v rámci platformy 16+1 se na Západě setkávají s nelibostí. Naposledy byla Evropská komise ve střehu v listopadu, kdy se v Budapešti uskutečnilo šesté zasedání skupiny 16+1. Mluvčí Komise Maja Kocijančičová tehdy upozornila, že je nutné, aby aktivity domluvené v rámci formátu 16+1 doplňovaly spolupráci celé Evropské unie s Čínou.

„Někteří představitelé zemí EU a zejména těch zakládajících, jako je Francie a Německo, se už v minulosti k těmto iniciativám vyjadřovali kriticky nebo obezřetně. Takže lze očekávat, že zejména teď, když se chce EU semknout a řešit problémy víc společně, se tato nedůvěra vůči Číně jenom prohloubí,“ tvrdí Lomová. 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Brodská psychiatrie se vzepřela rozhodnutí soudu a odmítla přijmout nebezpečného sexuálního násilníka

Brodská psychiatrie se vzepřela rozhodnutí soudu a odmítla přijmout nebezpečného sexuálního násilníka

Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě loni na podzim odmítla přijmout odsouzeného, kterému okresní soud v Jičíně nařídil protialkoholní ústavní léčbu. Soudkyně Radka Hanousková se proto v lednu obrátila na ministerstvo spravedlnosti, aby jí sdělilo, jak má dále pokračovat. Podle soudkyně je havlíčkobrodská psychiatrická nemocnice spádová. „Odsouzený se vysoce nebezpečné trestné činnosti dopouštěl právě ve vazbě na požívání alkoholu a oběťmi jeho násilí byly opakovaně i osoby nezletilé!“ zdůraznila s tím, že ambulantní psychiatr jí nabádal, aby věc urychleně vyřídila.   

Na ministerstvu spravedlnosti v lednu přetekl pohár trpělivosti. Nebyl to totiž první takový případ Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. Okresní soud v Jičíně si na ní stěžoval opakovaně. Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na závažnost výše zmíněného případu „učinilo kroky k přijetí této osoby k výkonu ochranného léčení do jiné psychiatrické nemocnice“ a informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví jakožto zřizovatele. Poukázalo současně na skutečnost, že odmítání pacientů do výkonu ochranného léčení nebylo ojedinělé.

„Taková praxe je pro ministerstvo spravedlnosti a justici objektivně nepřijatelná. Výkon ochranného léčení je třeba zvláště u rizikových pacientů nutné zahájit co nejdříve. Pokud se totiž taková osoba nepodrobí ústavní léčbě včas, existuje vždy riziko, že pod vlivem duševní choroby či závislosti na omamných a psychotropních látkách opětovně dopustí protiprávního jednání,“ zdůraznilo ministerstvo spravedlnosti ve včera vydaném prohlášení.

Link

Dokonce i ministryně spravedlnosti Marie Benešová napsala již 5. září loňského roku ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi dopis, v němž mj. uvádí, že je „nutné najít nejenom dlouhodobá řešení současných problémů reformy psychiatrické péče, ale i řešení krátkodobá“. Měla přitom na mysli to, že některé psychiatrické nemocnice opakovaně odmítají přijímat pacienty – pachatele trestných činů – kterým soudy uložily a následně nařídily ochranné protialkoholní či protitoxikomanické léčení v ústavní formě. Dalším problémem podle Benešové je pak i vytváření tzv. pořadníku, podle kterého může být taková osoba přijata do výkonu ochranného léčení i s odstupem několika let poté, co jí bylo ochranné léčení soudem pravomocně uloženo, nebo poté, co vykonala nepodmíněný trest odnětí svobody.

Dlouhodobé odmítání přijímání pacientů k ochrannému léčení závažných sexuologických poruch, na něž je Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě specializována, bylo i jedním z důvodů, proč nedávno ministr zdravotnictví odvolal z funkce jejího ředitele Jaromíra Maška. Exředitel poté v rozhovoru pro Deník N tento důvod bagatelizoval s tím, že loni požádal „asi ve čtyřech případech příslušné soudy o určení jiné psychiatrické nemocnice k realizaci nařízeného ochranného léčení sexuologického“. Podle Maška se ale jednalo o odsouzené ve výkonu trestu, u kterých nebyl právní důvod k nařízení ochranného léčení do Havlíčkova Brodu, „protože jejich bydliště i páchaná trestná činnost se nacházely mimo naše spádové území“. Údajně mělo jít o pacienty z Karviné, z Plzně, z okresu Louny a ze Semil.  

Link

Mašek se brání tím, že sexuologické oddělení bylo plně obsazeno. Už ale nezmiňuje případ, na který si stěžuje právě okresní soud v Jičíně – odsouzený totiž bydlel v Hradci Králové. Podle soudu je „místně příslušné zdravotnické zařízení pro výkon tohoto druhu ochranného léčení pro osoby s bydlištěm v Hradci Králové právě Psychiatrická nemocnice v Havlíčkově Brodě.“ Pokud je odsouzený tak nebezpečný, jak upozornil v tomto případě soud, je podle zjištění Zdravotnického deníku obvyklou praxí jiných psychiatrických nemocnic, že jej i přes své kapacitní omezené možnosti přijmou. Rizika jeho pobytu na svobodě mimo ochrannou léčbu jsou příliš velká.

Text vyšel původně na webu Zdravotnický deník. Publikujeme ho se souhlasem redakce. 

-1