Zeman si drží roli favorita prvního kola, ukázala data CVVM. Velká část voličů si ale dosud nevybrala | info.cz

Články odjinud

Zeman si drží roli favorita prvního kola, ukázala data CVVM. Velká část voličů si ale dosud nevybrala

Miloši Zemanovi by v prosinci v přímé volbě prezidenta dalo hlas nejvíce lidí, a to 32 procent. Vyplývá to ze šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš na druhém místě by dostal 21,5 procenta hlasů. Na třetím místě by s větším odstupem skončil podnikatel a textař Michal Horáček s 10,5 procenta. K volbám by přišlo 69 procent voličů.

Ostatní z devíti kandidátů na prezidenta by již podle voličských preferencí měli jen jedno až čtyři procenta příznivců. Velká část voličů, téměř čtvrtina, zatím neví, kterého kandidáta by si vybrala.

Voličské preference zahrnují pouze účastníky průzkumu, kteří mají volební právo a uvedli, že by se chtěli volby zúčastnit. Oproti předchozímu průzkumu CVVM z října se preference výrazněji nezměnily.

Stejné pořadí kandidátům určil i prosincový průzkum agentur Kantar TNS a Median pro Českou televizi. Největší podíl hlasů by měl v prvním kole volby se 43,5 procenta Zeman, druhý Drahoš by měl 28,5 procenta a Horáček na třetím místě 11,5 procenta. Volba se koná 12. a 13. ledna 2018.

Pokud některý z kandidátů získá v prvním kole přes 50 procent hlasů, stává se prezidentem hned. V opačném případě se koná druhé kolo, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Ve druhém kole by podle Kantaru TNS a Medianu hlasovalo pro Zemana a Drahoše shodně 45 procent lidí.

CVVM provádělo průzkum v období od 2. do 17. prosince. Zúčastnilo se ho 1049 obyvatel České republiky ve věku nad 15 let.

Sledujeme Drahošův pád, kandidáti už počítají s dalšími volbami za rok, říká Pečinka autor: INFO.CZ

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Přeplácíme uprchlíky, tvrdí rakouský ministr. Žadatelům o azyl chce razantně seškrtat plat

Žadatelé o azyl, kteří pracují v Rakousku v sociálních službách, by si neměli vydělat více než v přepočtu 1,5 euro na hodinu (v přepočtu cca 40 korun). S tímto kontroverzním návrhem přišel rakouský ministr vnitra Herbert Kickl. Kancléř Sebastian Kurz jeho návrh podpořil.

Uprchlíci, kteří podají v Rakousku žádost o azyl, si mohou oficiálně hledat zaměstnání až po třech měsících od podání žádosti. Pokud ale chtějí, mohou si okamžitě přivydělat v různých sociálních a doplňkových službách, organizovaných radnicemi, spolky nebo humanitárními organizacemi. Za to jim náleží odměna v maximální možné výši 110 euro (2800 korun) měsíčně. Pokud mají rodinu, maximální možný výdělek se zvyšuje ještě o 80 euro (2000 korun) za každého rodinné příslušníka.

Jestliže tedy například žadatel o azyl se ženou a dvěma dětmi bude mýt nádobí v jídelně domova důchodců nebo uklízet na radnici, může si k obvyklým sociálním dávkám náležícím uprchlíkům, přivydělat ještě maximálně 350 euro (9 000 korun), aniž by přišel o dávky. Přitom často pracuje na pozicích, na kterých by v Rakousku nikdo nepracoval ani za trojnásobný plat. Co na tom ministru Kicklovi tedy vadí?

Link

Problém spočívá údajně v tom, že uprchlíci dostávají na tomto možném přívýdělku více peněz než třeba mladí muži na náhradní vojenské službě. Ti také, stejně jako to bylo v době povinné vojny v Česku, mohou v Rakousku vyměnit službu „ve zbrani“ za práci pro domovy důchodců, radnice nebo nemocnice, přičemž jim tyto organizaci dávají „kapesné“. A to je údajně mnohem nižší než u uprchlíků.

„Příspěvky pro žadatele o azyl za tyto služby se liší případ od případu, často ale dosahují částky třeba 5 euro za hodinu. Vykonavatelé civilní služby a branci dostávají mnohem méně, což nesmí být. Nesmějí být placeni hůře než azylanti,“ uvedl Kickl. Na jednání vlády navrhuje, aby uprchlíci na počátku azylového řízení mohli dostávat odměnu za práci v sociálních a doplňkových službách pouze ve výši maximálně 1,50 euro (38,40 korun). To je údajně částka, která odpovídá „platu civilkáře“ a nesmí být nikde v Rakousku překročena.

Návrh má ve vládě i v parlamentu velkou šanci na schválení, protože snížení „platu“ pro azylanty v sociálních službách podpořil i rakouský kancléř za lidovou stranu Sebastian Kurz. „Něco podobného jsem já sám navrhoval už v roce 2016 jako ministr zahraničí, tehdy to ale kvůli odporu sociálních demokratů nebylo možné prosadit,“ uvedl Kurz.

Link

V Rakousku přitom ani dnes nemají politici a veřejnost na toto omezení pro žadatele o azyl jednotný názor. Důvodů je hned několik. Na jedné straně Kickl i Kurz reagují na stížnosti Rakušanů, kterým se nelíbí nárůst objemu sociálních dávek pro uprchlíky a azylanty.

Na všech dávkách sociálního minima může dostat účastník azylového řízení při splnění všech podmínek stejnou částku jako domácí, tedy maximálně 863 euro (22 000 korun) měsíčně, k tomu si může v prvních třech měsících po podání žádosti „přivydělat“ ještě zmíněnou částku za práci v sociálních a veřejných službách. Rakousko vyplatilo na dávkách sociálního minima v roce 2017 přes 977 milionů euro (25 miliard korun). Ze zhruba 300 000 příjemců těchto dávek má přitom 60 % „migrační“ původ, ve Vídni je to dokonce 68 %.

Link

Na druhou stranu, mnozí odborníci upozorňují, že omezení možnosti přivýdělku pro azylanty by mohlo výrazně poškodit rakouský sociální systém, kterému už dnes chybějí tisíce lidí. A vykonavatelé civilní služby na všechno nestačí. Podle Rakouské organizace pro ekonomické analýzy (WIFO) bude Rakousko potřebovat do roku 2030 o 24 000 zaměstnanců v pečovatelských službách víc než v současné době. Počet Rakušanů starších 80 let, totiž stoupne ze současných 436 000 na 636 000.

-1