Zeman si drží roli favorita prvního kola, ukázala data CVVM. Velká část voličů si ale dosud nevybrala | info.cz

Články odjinud

Zeman si drží roli favorita prvního kola, ukázala data CVVM. Velká část voličů si ale dosud nevybrala

Miloši Zemanovi by v prosinci v přímé volbě prezidenta dalo hlas nejvíce lidí, a to 32 procent. Vyplývá to ze šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš na druhém místě by dostal 21,5 procenta hlasů. Na třetím místě by s větším odstupem skončil podnikatel a textař Michal Horáček s 10,5 procenta. K volbám by přišlo 69 procent voličů.

Ostatní z devíti kandidátů na prezidenta by již podle voličských preferencí měli jen jedno až čtyři procenta příznivců. Velká část voličů, téměř čtvrtina, zatím neví, kterého kandidáta by si vybrala.

Voličské preference zahrnují pouze účastníky průzkumu, kteří mají volební právo a uvedli, že by se chtěli volby zúčastnit. Oproti předchozímu průzkumu CVVM z října se preference výrazněji nezměnily.

Stejné pořadí kandidátům určil i prosincový průzkum agentur Kantar TNS a Median pro Českou televizi. Největší podíl hlasů by měl v prvním kole volby se 43,5 procenta Zeman, druhý Drahoš by měl 28,5 procenta a Horáček na třetím místě 11,5 procenta. Volba se koná 12. a 13. ledna 2018.

Pokud některý z kandidátů získá v prvním kole přes 50 procent hlasů, stává se prezidentem hned. V opačném případě se koná druhé kolo, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Ve druhém kole by podle Kantaru TNS a Medianu hlasovalo pro Zemana a Drahoše shodně 45 procent lidí.

CVVM provádělo průzkum v období od 2. do 17. prosince. Zúčastnilo se ho 1049 obyvatel České republiky ve věku nad 15 let.

Sledujeme Drahošův pád, kandidáti už počítají s dalšími volbami za rok, říká Pečinka autor: INFO.CZ

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šmarda je kudla v Hamáčkových zádech. Zraje v něm ale jisté osobní rozhodnutí

GLOSA PETRA HOLCE | Stále ještě kandidát ČSSD na ministra kultury Michal Šmarda se o víkendu rozpovídal v rozhovoru pro deník Právo. Kromě spousty jiného zazněly dvě zajímavé věci: zaprvé, že kdyby se teď vzdal ministerské kandidatury, bodl by tím „zezadu“ do zad šéfa ČSSD Jana Hamáčka. A zadruhé, Šmarda slíbil v tomto týdnu vydat prohlášení, protože v něm prý „zraje“ jisté „osobní rozhodnutí“. 

Šmarda se podobně nerozpovídal poprvé. Záhy poté, co z něj v ČSSD udělali kandidáta na ministra kultury, začal veřejně říkat, že na funkci nelpí a že kultuře vlastně moc nerozumí. Šmarda očividně nepochopil situaci a od začátku jako by dělal všechno pro to, aby ho prezident Miloš Zeman, jenž ho nechce ministrem jmenovat, mohl veřejně znesvěcovat. Takhle ostré náboje by totiž na twitteru stěží vymýšlel i jeho mluvčí a „viceprezident“ Jiří Ovčáček. Svým rezortům samozřejmě nerozumí většina ministrů, obvykle si to ale nechávají pro sebe.  

Před pondělní schůzkou mezi Hamáčkem a premiérem Andrejem Babišem, jejímž jediným tématem byl on, do toho ale Šmarda šlápl znovu. Ironií je, že ve skutečnosti je bodnutím do Hamáčkových zad on sám, i když tentokrát jde o „kudlu“ v plné režii ČSSD, jak už to poslední dobou bývá. Hamáček totiž nikdy žádného Šmardu na kultuře nechtěl, protože nikdy ani nechtěl „sejmout“ Antonína Staňka. Ten se sice ve funkci občas zle trápil, zrovna odvolání šéfa Národní galerie Jiřího Fajta kvůli podivnému hospodaření si ale s Hamáčkem předem domluvil.

Link

A oba ho spolu předem oznámili i Babišovi. Hamáček Staňka dokonce držel i poté, co po jeho hlavě v televizi zatoužil první místopředseda ČSSD Roman Onderka – a to i na následném setkání se signatáři petice za Staňkovo odvolání na Úřadu vlády. Jenže pak začali Staňkovu hlavu veřejně požadovat i další členové ČSSD, až mu 13. května radši vrazil „kudlu“ do zad i Hamáček. A to přesto, že ve stejný den poslala ministerstvu kultury dopis Transparency International, v němž uvádí, že Staněk byl ve výčtu chyb v hospodaření Národní galerie ještě zbytečně střízlivý.

Šmarda by teď Hamáčka nepříjemného bodnutí do zad nejlíp zbavil tím, kdyby s kandidaturou na ministra kultury sám sekl, jak mu ostatně začíná radit stále více členů ČSSD. A taky rodina, což Šmarda přiznává v rozhovoru. Ano, Zeman se poslední dobou nebezpečně osvobozuje od Ústavy a naplňuje svůj nenápadný předvolební slib (ten trousil na různých besedách s lidmi), že přímo volený prezident prostě jen nesedí na Hradě, ale vládne. Problém jménem Šmarda si ČSSD nicméně způsobila pouze sama svou nejednotností a rozhádaností.

Link

Možná ale Šmarda znovu všechny překvapí ve svém slibovaném prohlášení, kdo ví. To se chystá vydat ještě před pátečním jednání předsednictva ČSSD, ohledně vzdání se kandidatury na ministra kultury ale zůstává tajemný. „Nic takového neříkám. Jen říkám, že si nemyslím, že se do jednání předsednictva něco zásadního stane, kromě toho, že chci vydat jedno prohlášení, ale až ve mně uzraje,“ řekl Šmarda v rozhovoru. Musí to být fakt agonické zrání.

-1