Zeman v první kole nenajde přemožitele, ukázal průzkum. Finále ale slibuje drama | info.cz

Články odjinud

Zeman v první kole nenajde přemožitele, ukázal průzkum. Finále ale slibuje drama

V prvním kole přímé volby prezidenta by nyní vedla současná hlava státu Miloš Zeman. Ani on by však nedosáhl na nadpoloviční většinu hlasů nutnou pro okamžité vítězství. Ve druhém kole by pak Zeman sváděl vyrovnaný souboj s bývalým předsedou Akademie věd ČR Jiřím Drahošem. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentur Kantar TNS a Median pro Českou televizi.

Z devíti kandidátů na prezidenta by podle volebního modelu Kantaru TNS a Medianu získal největší podíl hlasů se 43,5 procenta Zeman, druhý Drahoš by měl 28,5 procenta a podnikatel a textař Michal Horáček na třetím místě 11,5 procenta. Ostatní kandidáty by volily jednotky procent dotázaných. Nejméně hlasů by dostal hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig, a to pouze půl procenta.

Agentury zjišťovaly i takzvaný volební potenciál, tedy podíl všech lidí, kteří volbu daného kandidáta alespoň zvažují a zároveň nevylučují účast ve volbách. Při srovnání potenciálu byl rozdíl mezi prvními dvěma příčkami nižší, Zeman by dostal 48 procent hlasů a Drahoš 41,5 procenta. Třetí Horáček má potenciál 28,5 procenta.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Volba prezidenta se koná 12. a 13. ledna 2018. Pokud některý z kandidátů získá v prvním kole přímé volby více než 50 procent hlasů, stává se prezidentem hned. V opačném případě se koná dva týdny poté druhé kolo, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Podle průzkumu by ve druhém kole hlasovalo pro Zemana a Drahoše shodně 45 procent lidí, zbývajících deset procent lidí je nerozhodnutých.

Průzkum prováděly Kantar TNS a Median od 9. do 14. prosince a zúčastnilo se ho 1504 lidí.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Svoboda: Proč Kreml tak moc trvá na konání vojenské přehlídky?

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Psát o tom, že je druhá světová válka pro současné Rusko předmětem zbožštění, by bylo nošením dříví do lesa. Článků o válce, o důvodech, proč se v Rusku mluví o období po červnu 1941, tedy o „velké vlastenecké válce“ bylo napsáno více než dost. Letošní rok je z tohoto úhlu pohledu zajímavý nejvíce tím, že koronakrize odložila konání přehlídky, respektive její pozemní části (letecká proběhla dle plánu 9. května i za cenu rozhánění mraků za 450 milionů rublů) na 24. června. Její konání může stále zhatit špatná epidemiologická situace. Zajímavou je ale otázka, proč vlastně Kreml na konání přehlídky tak moc trvá. A tyto důvody jsou ryze současné a pragmatické.

Člověk nemusí být přehnaně podezíravý, aby si uvědomil, že základem byla potřeba konat přehlídku brzy, přičemž otázka na počest čeho se řešila až následně. Jako zdůvodnění nového data bylo uvedeno výročí přehlídky na Rudém náměstí v roce 1945. Určitým způsobem nejde o nějakou novinku, ostatně 7. listopadu se koná přehlídka, která oficiálně připomíná nikoli bolševický převrat, ale přehlídku na Rudém náměstí 7. listopadu 1941. Odkaz na druhou světovou válku obrušuje hrany a snaží se překrýt komunistům jejich svátek něčím méně konfliktním.

Do podobné kategorie pak patří i tzv. Den národní jednoty stanovený na 4. listopadu. Ten byl zaveden v roce 2004 jako připomínka vyhnání Poláků z Moskvy v roce 1612. I u tohoto svátku bylo přitom více než zřejmé, že šlo spíše o potřebu nahradit sice zavedené, ale přeci jen společnost rozdělující výročí převzetí moci bolševiky. Jako jediná vhodná historická událost se jevil právě rok 1612. Jak škarohlídi tenkrát připomínali, na začátku listopadu bylo nutné něco slavit, tak se vymyslel tento svátek. Upřímně, pokud byste se zeptali na moskevských ulicích, na počest čeho se tento svátek slaví, respektive co to v nich vyvolává, v drtivé většině případů byste se dočkali překvapených obličejů. I když nekonfliktní z hlediska rozdělení ruské společnosti (Poláci k tomu přišli jako slepí k houslím), jde o událost až příliš vzdálenou, nevyvolávající žádné výrazné emoce. Účel splní, nikoho neurazí.

Link

Potřeba konat vojenskou přehlídku za každou cenu ukazuje na význam, jaký v současné době historická témata, respektive ta spojená s mýtem takzvané Velké vlastenecké války mají. Kreml klade velký důraz na svoji legitimitu coby pokračovatelky bojovníků proti nacismu a fašismu. Zároveň jde o moment, který v Rusech vzbuzuje pocit pýchy, už jen proto, že v zemi snad není rodiny, která by válkou nebyla zasažena. Oslavit výročí konce války, zvláště když veteránů rychle ubývá, je zdůvodnění, proti kterému se dá leccos namítnout. Nicméně reálným důvodem může být přeci jen něco jiného, jako již ve výše jmenovaných případech.

Okamžitě se přitom nabízí vztah mezi přehlídkou a tzv. všelidovým hlasováním o změnách v ústavě. Ze všech zvažovaných variant, kdy by se mohlo hlasování konat (ve hře byla podle zpráv data 1. a 8. července, jako i samotného 24. června nebo začátek září) bylo vybráno 1. července, tedy týden po přehlídce. Její mobilizující efekt bude tou dobou stále patrný, zvláště když se počítá se šesti dny předčasného hlasování v domácnostech. Přehlídka tak bude fungovat v podstatě jako slavnostní zahájení hlasování se silně pozitivním efektem.

Link

Všelidové hlasování o změnách ústavy má pro Kreml velký symbolický význam, protože mají stvrdit podporu obyvatelstva dalšímu setrvání Vladimira Putina v prezidentském úřadě. Formálně změny vstoupí v platnost teprve v okamžiku pozitivního výsledku. Zahrnutí sociálních otázek má zajistit dostatečnou podporu, zapomínat nelze ani na již tradiční kreativitu volebních komisí při přípravě a provádění voleb. Ostatně, prakticky nekontrolovatelné předčasné hlasování k tomu dává nespočet možností. Obava panuje spíše z toho, že takřka nikdo k hlasování jako už dávno rozhodnutému nedorazí. Slavnostní atmosféra se může hodit pro aktivizaci voličů, kteří už pod dojmem jiných událostí poněkud zapomněli, čeho se ústavní změny vlastně týkají. Patriotické vzepětí by mohlo pomoci zvýšit účast, aby případné prázdné sály tolik nekontrastovaly s vyhlášenými výsledky.  

Pochopitelně, do všeho může ještě vstoupit epidemie koronaviru. Ostatně, jak je tomu v současném ruském vedení zvykem, neexistuje nějaký rigidní plán, ale pečlivě se zvažují všechny varianty a v závislosti na vývoji se s nimi pracuje. Cílem je dostatečná podpora změn v ústavě, prostředkem je vojenská přehlídka, možností je její rámování buď jako odkazu boje proti fašismu, popřípadě jako svého druhu vítězství nad současnou epidemií. To jsou karty, se kterými nyní Kreml hraje.