Články odjinud

Zeman vs. Drahoš. Kdo jsou muži, kteří se utkají ve druhém kole prezidentské volby

Zeman vs. Drahoš. Kdo jsou muži, kteří se utkají ve druhém kole prezidentské volby

První kolo přímé volby prezidenta České republiky o tom, kdo bude dalších pět let hlavou státu nerozhodlo. Do druhého kola, které se uskuteční za dva týdny, postoupil současný prezident Miloš Zeman a bývalý prezident Akademie věd Jiří Drahoš. INFO.CZ přináší srovnání dvou uchazečů o prezidentský úřad.

Silnější výchozí pozici pro druhé kolo prezidentské volby má bezesporu Miloš Zeman. Nahrává mu fakt, že jako prezident měl k dispozici daleko víc prostoru než všichni ostatní kandidáti. Ačkoliv prohlásil, že nepovede kampaň, využíval tento prostor v maximální míře. Měl k dispozici nelimitovaný prostor ve spřízněné TV Barrandov, po České republice je množství jeho billboardů, které za nejasných podmínek zaplatili jeho podporovatelé.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Chřadnoucí pragmatik

Miloš Zeman se narodil se 28. září 1944 v Kolíně, vyrůstal bez otce, pouze s matkou a babičkou. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE, byl dvakrát ženatý, z každého manželství má jedno dítě. V období Pražského jara vstoupil do KSČ, vyloučen ze strany byl v roce 1970. Byl poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum, v roce 1992 vstoupil do ČSSD, krátce po vstupu do strany, v únoru 1993, byl v Hradci Králové zvolen předsedou sociálních demokratů. V letech 1996 až 1998 byl předsedou Poslanecké sněmovny, od roku 1998 do roku 2002 předsedou jednobarevné vlády ČSSD. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na Hrad, prezidentem byl zvolen o deset let později, v její historicky první přímé volbě.

Na Pražském hradě čelil množství skandálů, ty se na jeho podpoře mezi voliči ale nijak výrazně nepodepsaly. Jeho politická orientace je založená na příklonu k Rusku a Číně. Podpořil by uspořádání referenda o setrvání České republiky v Evropské unii a NATO. Byl by pro podstatné rozšíření prezidentských pravomocí.

Zemana podle všeho limituje jeho zdravotní stav. Kvůli onemocnění je jen částečně mobilní, špatně slyší, trpí také cukrovkou a opakovaně se objevují spekulace o jeho onemocnění rakovinou.

Akademik bez názorů

Jiří Drahoš se narodil ve slezském Jablunkově 20. února 1949. Po absolvování oboru fyzikální chemie na VŠCHT v Praze v roce 1972 nastoupil do Ústavu teoretických základů chemické techniky ČSAV. Po listopadu 1989 působil na několika manažerských pozicích, mimo jiné jako předseda ústavních odborů, zástupce ředitele a posléze ředitel Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o dva roky později byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd ČR. V roce 2012 mu prezident Václav Klaus udělil Medaili prvního stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. Je spoluautorem řady patentů, mimo jiné na recyklaci odpadního plastu nebo vysoušení papírového materiálu. S manželkou Evou má dvě dcery.

Racionalita, klid, trpělivost. To jsou atributy, které se k Drahošovi váží především. Politika a předvolební kampaně zvlášť jsou ale často spíše než o rozumu o emocích. A to by pro vědce Jiřího Drahoše nemusel být správný ring.

Drahoše předvolební průzkumy dlouhodobě představovaly jako nejvážnějšího konkurenta Miloše Zemana. Jako takový se stal cílem hned několika dezinformačních kampaní. Ty ho spojovaly například se spoluprací s komunistickou tajnou bezpečností StB. Drahoš všechna obvinění přesvědčivě vyvrátil. Bývá kritizován za nejasnost a nepevnost názorů.

Jeho politická orientace je pevně spojená s příslušností České republiky do Evropské unie a NATO. Jako prezident chce úřadu vrátit důstojnost a přestat rozdělovat společnost.

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Odložit hlasování je manévr, který nevyšel. Mayová může vytáhnout další překvapení, míní expert

Rozhodnutím na poslední chvíli odvolat hlasování o brexitové dohodě v britském parlamentu premiérka Theresa Mayová zaskočila Británii i Evropu. Všichni včetně ní věděli, že má hlasování předem prohrané, rozhodla se proto debakl v Dolní sněmovně předběhnout. Podle zahraničních analytiků si tak Mayová jen kupuje další čas, český odborník Kryštof Kruliš míní, že to měl být test unijních lídrů, jak budou reagovat. Premiérka totiž krok zdůvodňuje tím, že se bude snažit unijní lídry přesvědčit k ústupkům, ti jsou ale neoblomní. Jak se bude situace dál vyvíjet?

Co se bude dít, až britský parlament dohodu o brexitu odmítne? Tuto otázku si před dnešním dnem, kdy mělo dojít na klíčové hlasování v britském parlamentu, kladla média na obou stranách Lamanšského průlivu. Britská premiérka Theresa Mayová však zařadila zpátečku a hlasování raději zastavila – výsledek byl totiž předem jasný. Je ale otázka, co tímto krokem Mayová sleduje.

Link

„Je to další manévr v politice, který ještě mohla udělat – odložit hlasování a počkat, jakou reakci to vyvolá na straně Evropské unie,“ míní odborník Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. Reakce unijních lídrů na sebe nenechala dlouho čekat, podle jejich ostrých prohlášení je ale zjevné, že Mayové taktika nevyšla.

Kamenem úrazu stále zůstává takzvaná irská pojistka, která by platila v případě, že se Londýn s Bruselem do července 2020 nedohodnou na konkrétních podmínkách nastavení budoucích obchodních vztahů. Od roku 2021 by tak začal platit záložní plán svazující Británii v jednotném celním prostoru. V případě Severního Irska by navíc zůstala zachována některá pravidla jednotného trhu, což na britské politické scéně vyvolává vlnu nevole.

Právě o severoirské pojistce, která přijetí dohody britskými poslanci nejvíce brání, chce Mayová znovu jednat s unijními lídry. Premiérka včera před poslanci uvedla, že představitelé EU jsou takové diskusi otevřeni, její slova však vzápětí sejmul předseda Evropské rady Donald Tusk, podle kterého evropští lídři už brexitovou dohodu včetně severoirské pojistky znovu projednávat nebudou.

5050505:article:true:true:true

Tuskova slova dnes potvrdil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který Mayovou zpražil podobně ostrým prohlášením. „Je to jediná možná dohoda. Není prostor pro nové vyjednávání,“ prohlásil dnes před europoslanci ve Štrasburku.

Evropa tak dává Mayové – i navzdory obtížím na domácí scéně – jasně najevo, že opětovné otevření rozhovorů nad něčím, což bylo dohodnuto, není na pořadu dne. A už vůbec ne nad něčím tak zásadním, jako je záložní plán, který má zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem – to je především požadavek Dublinu, Evropa však za Irskem pevně stojí a Británii v tomto ohledu ustupovat nechce.

Šance na to, že se Mayové podaří něco nového vyjednat, jsou proto mizivé. „Z hlediska politiky Mayové to byl poslední manévr, který měla k dispozici. Vypadá to ale, že pro evropskou sedmadvacítku Mayová není natolik důležitá, aby lídři začali jednat o nějakých alternativách. Theresa Mayová po nich navíc chce něco, co je pro ně opravdu složité. Je to výsledek dlouhodobých rozhovorů, a pokud by se jednání znovu otevřela, mohly by chtít do textu něco přidat i další státy. Mayová tedy udělala krok, kterým s největší pravděpodobností ničeho nedosáhne,“ říká Kruliš pro INFO.CZ.

Link

Premiérka tak rozhodnutím zřejmě nic nezíská. Už před hlasováním totiž politologové předpovídali, že pokud brexitová dohoda přes parlament neprojde, je tu možnost vyvolat hlasování znovu, kdy by pod větším tlakem – ať už z hrozby brexitu bez dohody nebo druhého referenda – poslanci mohli názor změnit a s velkým sebezapřením dát dohodě zelenou.

Mayová se ale rozhodla jistému neúspěchu předejít, odmítnutí dohody během prvního hlasování se však zřejmě stejně nevyhne – jedině tak může získat šanci přesvědčit unijní lídry, aby jednání o dohodě znovu otevřeli.

„Pokud chce, aby se s ní Evropa o tom začala vůbec bavit, bude muset hlasování prohrát. Mayová si dohodu bude muset nechat parlamentem zamítnout, aby se zvýšily šance, že budou jednání s EU pokračovat. Ovšem s tím rizikem, že zamítnutí návrhu může znamenat i konec celé vlády či výměnu na premiérském postu. To nelze vyloučit,“ míní Kruliš s tím, že pokud hlasování v parlamentu napoprvé prohraje, Mayová nebo její nástupce bude mít šanci přesvědčit unijní lídry o nutnosti hledat pro řešení severoirské hranice další varianty.

Link

Ve hře o brexit nelze vyloučit skoro nic

Co se tedy bude dít v příštích dnech a týdnech? „Nejupřímnější odpověď zní: to nikdo neví, pravděpodobně ani sama Mayová,“ píše britský deník The Guardian. Zatím není jasné ani to, kdy by mělo na odložené hlasování dojít – podle premiérky to však bude ještě před 21. lednem. Tento termín totiž pro hlasování v parlamentu stanovuje britský zákon o brexitu a premiérka se jím podle slov jejího mluvčího hodlá řídit. Posunutí hlasování až do druhé poloviny ledna je však podle Kruliše riskantní.

„Pokud se to hlasování posune do období kolem 21. ledna, podstatně se tím zkrátí čas na případné další jednání. Zvýší se tím samozřejmě tlak na evropskou sedmadvacítku i britské poslance, ale v tuto chvíli nelze říct, že to bude stačit. Vláda bude zdůrazňovat pravdivou tezi, že dohoda o vystoupení odpovídá hlasování Britů 52 na 48, takže to nemůže být totální vítězství brexitérů, protože v referendu nevyhráli podstatnou většinou. Ale pokud jde o severoirskou hranici, je dost možné, že britský parlament nezlomí ani větší tlak,“ míní Kruliš.

5069507:article:true:true:true

Podle odborníka je pak na stole další varianta, a to jednání o brexitu prodloužit. To ovšem Evropa odmítá. „Všichni sice říkají, že jednání prodlužovat nechtějí, ale z právního hlediska to je možné a racionalita oběma stranám velí, že pokud by byla šance získat podmínky konsenzuálního vystoupení, měla by se využít,“ dodává expert AMO. Podle něj však zatím nelze říct, že právě prodloužení rozhovorů je nejpravděpodobnější východisko z nastalé situace. Bude záležet na tom, jaké kroky budou v nejbližší době následovat.

„Je také možné, že dojde k nějakému polovičatému řešení. Pokud Mayová uvidí, že se jí nepodaří získat většinu ani po odložení hlasování, je možné, že vyhlásí předčasné volby nebo referendum a tím dotlačí EU, aby dobu pro vyjednávání prodloužila nebo udělala nějaké ústupky. Jsou to spekulace, ale každopádně tam jsou ještě nějaké karty, které může vytáhnout. Mayová má stále čas změnit konstelaci dalšími překvapivými kroky, jako jsou předčasné volby,“ míní Kruliš.

Stále ale zůstává otázkou, jak by na takové kroky ostatní státy Evropské unie reagovaly a zda by se krizovou situací na britské politické scéně nechaly obměkčit. Náladu unijních lídrů se Mayová vyjela otestovat hned – první schůzku absolvovala s nizozemským premiérem Markem Ruttem, po kterém následovalo jednání s Angelou Merkelovou, ve čtvrtek pak pojede na pravidelný summit unijních lídrů do Bruselu.

Link

Záležet pak bude především na tom, na kdy bude stanoveno datum nového hlasování a kam se mezitím situace v Británii i v Evropě posune. Podle Kruliše se však nabízí také další, i když velmi nepravděpodobná možnost. Británie by podle něj mohla vzít rozhodnutí o vystoupení z EU zpět – Soudní dvůr EU totiž tento týden stanovil, že tak může Británie udělat jednostranně bez posvěcení sedmadvacítky.

Británie by přitom tento krok mohla využít k tomu, aby si prodloužila dobu pro vyjednávání s EU, pokud by prodloužení některý z členských států blokoval. „Vystoupení by vzali zpět a ohlásili ho znova. Koupili by si tak další dva roky na vyjednávání. To už je ale poměrně šílená varianta. Ve hře o brexitu už ale bylo takových překvapivých kroků, že nelze vyloučit skoro nic,“ míní odborník, podle kterého nemusí být odložení hlasování posledním nečekaným krokem, ke kterému se Londýn uchýlí.

„Je vidět, že Theresa Mayová využívá plnou paletu všech taktických a strategických manévrů a s aktuálním krokem odložit hlasování by se mohlo zdát, že už se vyčerpala, dalších překvapivých tahů se však z její strany ještě můžeme dočkat,“ uzavírá Kruliš.

-1