Volby 2018: Zeman znovu. Co se na Hradě se staronovým pánem (ne)změní | info.cz

Články odjinud

Zeman znovu. Co se na Hradě se staronovým pánem (ne)změní

Prezident Miloš Zeman obhájil ve volbách svůj mandát. Nabízí se tak, že i v následujících pěti letech budou na Hradě platit dosavadní pořádky a Zeman se příliš neodchýlí od své dosavadní politiky. To však nemusí být úplně pravda. Druhý mandát Zemanovi rozvázal ruce. Přinášíme přehled věcí, které se mohou změnit, a které naopak nejspíš zůstanou stejné.

Co se možná změní

Vystupování na veřejnosti

Zeman dal v povolebním projevu najevo, že chce působit smířlivěji. „Chtěl bych být, jak stárnu, poněkud pokornější, méně sebevědomý a vstřícnější vůči názorům lidí, kteří mají jiné názory. Chtěl bych být méně arogantní, i když si o některých z těch lidí nebudu myslet nic dobrého,“ prohlásil. Otázka je, jak moc vážně to Zeman myslel. Krátce nato opět rýpal do novinářů, proti nimž se dlouhodobě vymezuje. Není tak vyloučené, že se Zeman bude chovat přesně opačně, než slíbil.

Četnost cest po krajích

Prezident sice slíbil, že bude i nadále pokračovat v cestách po krajích, jak tomu činil v prvních pěti letech ve funkci. Není ale jisté, zda budou tak časté. Cesty fungovaly částečně jako kontinuální předvolební kampaň. Zeman ví, že další mandát už získat nemůže, padá tedy jeden z důvodů, proč do krajů jezdit. Roli může sehrát i zdravotní stav. Prezident na dlouhých cestách často působil unaveným dojmem. I to hraje pro omezení počtu cest do regionů.

Vztah s Babišem

Přestože Zemanovi deklaroval podporu on sám i jeho hnutí ANO, může se premiér Andrej Babiš obávat prezidentova chování. Zeman potřeboval hlasy od Babišových voličů. Teď tento motor pragmatického spojenectví dvou mužů, kteří se ještě před několika lety neměli v oblibě, padá. Do konfliktu s Babišem se Zeman může dostat především proto, že bude chtít ovlivňovat domácí politiku možná ještě silněji než v prvním období, kdy se mu nepodařilo podmanit si ČSSD a neuspěla ani jím podporovaná Strana práv občanů.

Nyní je před ním druhý pokus. Podle lidí přítomných v sobotu v jeho štábu lze usoudit, že se pokusí vsadit na SPD Tomia Okamury a sobě nakloněné křídlo v ČSSD reprezentované Milanem Chovancem. Chovanec ho pozval na únorový sjezd ČSSD, což prezident přijal. „Bude snaha vše vrátit a restaurovat tzv. lánský puč. Pan prezident přijde na sjezd ČSSD a bude obrovský potlesk a povede ho pan Chovanec a pravděpodobně tam dojde k větším změnám,“ řekl politolog z Metropolitní univerzity v Praze Michal Klíma v Otázkách Václava Moravce na ČT.

Co zřejmě zůstane stejné

Bezpečnostní rámy

Takřka jisté je, že se ani v následujících letech nebude dát volně procházet Pražským hradem bez absolvování bezpečnostních kontrol. Kontroverzní bezpečnostní rámy, jejichž důsledkem jsou dlouhé fronty, Zeman zavedl a nebude mít zájem je rušit. Oficiálním důvodem, který Hrad uvádí, je bezpečnost s ohledem na teroristické útoky ve světě. Odpůrci opatření ale vyčítali, že početné fronty naopak vytváří pro teroristy nový a snazší cíl.

Kancléř bez prověrky

Ačkoli Andrej Babiš vyzval po prvním kole prezidenta, ať přestane spolupracovat s kancléřem Vratislavem Mynářem a poradcem Martinem Nejedlým, oba na Hradě zřejmě zůstanou. Naznačuje to i jejich postavení ve štábu, kde na rozdíl od podporovatelů sledovali výsledky voleb po Zemanově boku. Jejich budoucnost nijak nezpochybnil ani sám Zeman, naopak se za ně v předvolební debatě ČT postavil.

Mynář je přitom terčem kritiky, jelikož ani po pěti letech nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, o kterou žádal (Ačkoli ji nepotřebuje). Sám Zeman nejprve uváděl, že si ji kancléř bude muset sehnat, nyní ale tvrdí, že stačí jeho dosavadní prověrka na stupeň vyhrazené. Tu však může získat téměř každý a při jednání na zahraniční úrovni je nedostačující. Kancléř se tak na některé důležité schůzky vůbec nedostane.

Ruská klika na Hradě

Nedá se předpokládat ani odchod poradce Martina Nejedlého, bývalého šéfa české pobočky ruské ropné společnosti Lukoil. Nejedlý je považovaný za symbol Zemanova napojení na Rusko. Také Nejedlý stál za Zemanem v době jeho povolebního proslovu. Ani on se tak nejspíše o pozici na Hradě bát nemusí.

Kontroverzní státní vyznamenání

Zeman v uplynulých pěti letech vyznamenal řadu svých podporovatelů a kontroverzních osobností. Mezi nimi byl například režisér jeho minulého předvolebního klipu Filip Renč, František Ringo Čech nebo spolupracovnice StB Jitka Frantová Pelikánová. Jména často vyvolávala u veřejnosti rozepře. Ceremoniál navíc provázela neúčast rektorů vysokých škol, se kterými je Zeman v dlouhodobém sporu. Ani tady se nedá očekávat výrazná změna.

Oslavy na Hradě

Pokračovat zřejmě budou i oslavy Zemanových spolupracovníků v areálu Pražského hradu. Narozeniny poradce Martina Nejedlého zavřely před dvěma lety pro veřejnost Královskou zahradu a Letohrádek královny Anny. Loni tu zase hostil svoji narozeninovou party Mynář, který obsadil Jižní zahrady.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Skrytá cena energetického přechodu: používání skleníkového plynu horšího než oxid uhličitý

Fluorid sírový je vůbec nejsilnějším skleníkovým plynem, který přispívá ke globálnímu oteplování. Emise tohoto syntetického plynu, který je pro klima mnohem nebezpečnější než oxid uhličitý, přitom v posledních letech prudce vzrostly.

V elektrotechnickém průmyslu se plyn s chemickou značkou SF6 používá jako ochrana proti zkratům a nehodám. Jeho úniky do atmosféry v roce 2017 měly ale stejný efekt, jakoby v zemích Evropské unie vjelo na silnice dalších 1,3 milionu automobilů.

Paradoxní je, že za zvýšeným používáním fluoridu sírového stojí boj proti klimatickým změnám – konkrétně jde o nezamýšlené dopady současného boomu obnovitelné energie, píše britská stanice BBC.

Link

Levný a nehořlavý syntetický plyn SF6 je bezbarvý a bez zápachu. Výrobci elektrických zařízení se středním nebo vysokým napětím ho používají jako izolaci, například u turbín větrných elektráren. Ty mají sice přinést tolik vítanou „zelenou“ energii, zároveň pak ale vypouštějí plyn, který klima otepluje 23500krát více než oxid uhličitý, proti jehož emisím mezinárodní společenství bojuje.

Pouhý jeden kilogram SF6 otepluje klima Země stejně, jako když si 24 lidí koupí zpáteční letenku z Londýna do New Yorku, píše BBC. Plyn navíc dlouho zůstává v atmosféře a klima tak otepluje dlouhých tisíc let.

Plyn pro turbíny větrných elektráren

Větší používání fluoridu sírového je spojeno s takzvaným energetickým přechodem. Zatímco dříve dodávaly elektřinu milionům lidí velké uhelné elektrárny, nyní je postupně nahrazuje mix zdrojů, tedy energie získávaná z větru, slunce nebo plynu.

Tím je potřeba vyrábět mnohem více elektrických zařízení připojených k síti, které potřebují ochranu proti zkratům, a tedy i nebezpečný SF6. „Obnovitelné projekty se stávají většími a většími a my jsme to museli používat, zvláště ve větrných turbínách,“ citoval server Costase Pirousise z firmy Scottish Power Renewables, která ale nově otevřela větrný park East Anglia, v němž SF6 v turbínách není.

Link

Fluorid sírový se používá zejména ve větrných turbínách umístěných na moři: „Bylo to lety prověřené, víme, jak to funguje, výsledek je velice splehlivý a nízkoúdržbový,“ pochvaloval si Pirgousis.

Jen ve Velké Británii se nyní na různých elektrických zařízeních používá asi milion tun SF6. Podle studie Univerzity v Cardiffu se množství plynu v rozvodné síti ročně zvyšuje o 30 až 40 tun.

V celé Evropské unii pak emise fluoridu sírového činí 6,73 tun ročně, což v roce 2017 znamenalo více než osmiprocentní nárůst. Vědci z Bristolské Univerzity pak hovoří o tom, že koncentrace SF6 v atmosféře rostou po celá dvě desetiletí.

Hladiny SF se za 20 let zdvojnásobily

„Hladiny SF6 výrazně vzrostly a koncentrace plynu v atmosféře se za poslední dvě dekády téměř zdvojnásobily,“ řekl badatel Matt Rigby. Navíc se odhaduje, že by se do roku 2030 měly zvýšit o dalších 75 procent. Syntetický plyn navíc v přírodě nezankne, lidé ho budou muset zničit a v zařízeních nahradit.

Link

Plyn se dostává do atmosféry především díky únikům. Podle firmy Eaton, jež vyrábí elektrická zařízení bez použití fluoridu sírového, unikne během životního cyklu rozvaděčů napětí asi 15 procent použitého plynu. Zatímco rozvojové země musejí o množství používaného plynu SF6 informovat OSN, rozvinutých států se tato povinnost netýká. Vědci přitom tvrdí, že množství plynu v atmosféře v těchto zemích je desetkrát větší, než deklarují.

Evropská komise se už před pěti lety snažila řadu syntetických plynů, které se používají i při výrobě klimatizací nebo chladících zařízení, zakázat, narazila ale na tvrdý odpor průmyslu. „Lobby elektrotechnického průmyslu bylo příliš silné, museli jsme to vzdát,“ přiznal nizozemský europoslanec Bas Eickhout.

V příštím roce se Evropská unie chystá opět na používání fluoridu sírového podívat a zjistit, zda má alternativy. Ani ti nejoptimističtější experti si ale nemyslí, že by bylo možné plyn zakázat dříve než v roce 2025.

Link

Zatímco pro zařízení s vysokým napětím příliš náhradních řešení neexistuje, u těch se středním je možné SF6 poměrně snadno nahradit. Podle Louise Shaffera z firmy Eaton to ani tak není o penězích: „Je to spíše o tom, že taková změna stojí nějaké úsilí, a když ji dělat nemusíte, neděláte ji.“