Volby 2018: Zemana může porazit jen Zeman. Navzdory Drahošovi. Komentář Petra Holce | info.cz

Články odjinud

Zemana může porazit jen Zeman. Navzdory Drahošovi. Komentář Petra Holce

Miloš Zeman jasně vyhrál první kolo prezidentské volby. Potvrdil tak, že kromě větší Prahy u nás pořád nejlíp prodávají naftalínové bonmotya východní způsoby čpějící vodkou. Druhého Jiřího Drahoše volilo o 600 000 lidí míň, jeho „apolitický svorník“ úplně nezabral. Většina lidí má zřejmě i ústavně nejvyššího politika v zemi za politika. 

První kolo ale ukázalo i jinou věc: Zeman není Česko, protože „antizemanovské“ kandidáty dohromady volilo mnohem víc lidí než jeho. Všichni tito poražení (pardon, nejde samozřejmě o porážku: třeba Michal Horáček v kampani utratil vlastních 30 milionů, najezdil 85 000 kilometrů a poznal skvělé lidské příběhy!) už taky vyzvali své voliče, aby volili Drahoše. A přidali se i obvyklí podezřelí, k nimž média ráda chodí pro rozumy, třeba herečka Aňa Geislerová. Ostatně jsme v herecké zemi.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Těžko říct, co přesně to znamená pro druhé kolo voleb. V předchozích volbách v něm totiž nejvíc maximalizoval zisk právě Zeman, když knížeti „utekl“ o půlmilionu voličů a získal 2,7 milionu voličů. Nevíme ovšem, jaký má potenciál nyní po své první hradní pětiletce. Jeho bizarní fraška může být trochu moc i na některé bývalé fanoušky, Zeman přece jen trumfuje i sám sebe; volební úspěch Tomia Okamury, přinejmenším rétoricky polojaponské mladší verze Zemana, ale současně ukazuje, že čiré bláznovství v politice nyní perfektně prodává.

Matematicky samozřejmě vychází, že pokud by Drahoše volili všichni voliči poražených kandidátů a Zeman zůstal na svém maximu z roku 2013, nespasily by ho ve druhé volbě ani případné hlasy od těch poražených kandidátů, kteří připomínají jeho klony. Jenže takhle to v politice nefunguje, s ničím se nepřepočítáte hůř než s matematikou. Logiku vždy trumfují emoce. A třeba představa, že mi s volbou hezky svazácky radí někdo jako Geislerová, je stejně strašidelná, jako když vám s ní mile poradí Jiřina Bohdalová. Nejen herci by se radši měli držet rozdávání radosti.

Drahošovi ale může ve druhém kole pomoci ironie, jak už to bývá. Bývalý šéf Akademie věd je tak zoufale nevýrazný kandidát, jehož nic neděsí hůř než jasný názor, že nemusí na rozdíl od Karla Schwarzenberga nikoho vystrašit. I v prvním kole této volby se sice většina Zemanových soupeřů různě stylizovala do antiZemanů a co jim taky zbývalo: když chcete dobýt hrad, kde vládne Zeman, nemůžete na to jít s láskou. Nikdo z těchto kandidátů za sebou ale netáhl stejně odhodlaný a lehce strašidelný šik jako před pěti lety kníže.

Možná bych měl jako Horáček taky vyrazit za skvělými lidskými příběhy do terénu, zatím jsem ale ani v Praze, kde Drahoš vyhrál, nepotkal nikoho s jeho plackou v klopě. Nebo jinak: současná volba zatím není tak vyhraněná jako ta předchozí, kdy starého knížete přemalovávali na mladého pankáče a jako obvykle jsme se strašili dalším únorem 1948. To může znamenat, že dát hlas Drahošovi, i když jste ho v prvním kole nevolili, nemusí být tak nemožné, jako hodit to před pěti lety knížeti.

Fakt – a tentokrát ne alternativní – ale je, že to určitě neudělají všichni nevoliči Zemana a že i proto byla ve druhém kole předchozí volby nižší účast. Drahoš po prvním kole slíbil, že přeskupí tým a do toho druhého půjde jako „vrchní velitel armády“. Těžko říct, co to znamená. Zatím totiž bojoval spíš jako nižší důstojník, do jehož tklivého příběhu se zamiluje překvapivě hodně lidí, protože je prostě hodnější než současný vrchní velitel armády.

Ale možná v sobě nakonec najde to horší i Drahoš, ostatně nic v tom nepomáhá tak jako politika: zlo vytáhne i z absolutního dobra. I kdyby ale náhodou vyhrál, vyhraje spíš kvůli Zemanovi než kvůli sobě. Navzdory Drahošovi, chcete-li. I to se ale matematicky počítá.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Novotného jsem vyprovokoval úmyslně. Stylem a sólohrou se podobá Klausovi, říká Zahradil

Europoslanec za ODS Jan Zahradil je v posledních týdnech v centru pozornosti kvůli konfliktu se stranickým kolegou Pavlem Novotným. V rozhovoru pro INFO.CZ Zahradil přiznává, že ho vyprovokoval záměrně. „Mám určitý problém s formou i obsahem jeho politické prezentace a myslím, že je dobré, když se to takhle propere na sociálních sítích,“ říká. Novotný podle něj v lecčem připomíná z ODS vyloučeného Václava Klause mladšího. Jak vidí Zahradil budoucnost ODS? Jaké konflikty prohloubila koronavirová krize? A jak se staví k evropskému Green Dealu?

Sporu Zahradil-Novotný si v posledních týdnech skoro nešlo nevšimnout. „Zcela bez vytáček přiznávám, že jsem se pana spolustraníka Novotného pokusil vyprovokovat tak trochu úmyslně. A myslím, že se mi to i podařilo,“ říká europoslanec Zahradil v rozhovoru s šéfredaktorem INFO.CZ Michalem Půrem a dodává, že jemu samotnému přestřelka na sociálních sítích pomohla ke zvýšení publicity. Zároveň odmítá, že by usiloval o vyloučení Novotného ze strany.

„Existuje heslo, že jen hlupák se spálí dvakrát o stejná kamna. My už se jednou spálili s jedním takovým sólistou, to je příklad Václava Klause mladšího, takže už bych to podruhé nezkoušel. Stylem, sólohrou, mediálním exhibicionismem, nedisciplinovaností a neřiditelností jsou si podobní,“ hodnotí Novotného Zahradil. Jeho kandidaturu ve sněmovních volbách komentovat nechce, ale ujišťuje, že proti němu nebude „kout pikle“.

Link

Pandemie koronaviru podle Zahradila v Evropě prohloubila spor o zesílení unijní integrace. „Tady myslím, že zastánci národních pravomocí hrají s trochu silnější kartou, protože mnohé národní státy se s krizí dokázaly vypořádat více než dobře,“ hodnotí situaci a dodává, že je tu taky unijní spor severního křídla, které vše platí, a jižního, které by chtělo čerpat. „A pak je tu ještě spor mezi starými a novými členskými státy, což je spíše o takových těch kulturně-sociálních odlišnostech, což se projevuje na útocích z Německa nebo Francie na Polsko nebo Maďarsko,“ doplňuje Zahradil.

Andreje Babiše na unijní úrovni Zahradil připodobňuje k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi v tom, že oba mají odlišnou rétoriku doma a v Bruselu. „Orbán je národovec, což neberu nijak pejorativně, sám bych to o sobě v trochu jiném smyslu řekl taky. Doma hraje na jednu notu, v Bruselu na jinou. A ti europoslanci evropských lidovců potřebují jeho hlasy k udržení většiny, takže mu nakonec vystaví nějaký generální pardon. Babiš své europoslance zařadil mezi třetí nejsilnější liberály, také to hraje na obě strany, ale má achillovu patu v podobě dotací. Tam se to skutečně nedá okecat,“ říká Zahradil s tím, že je podle něj dobře, že se Unie zabývá Babišovým střetem zájmů.

Link

Na domácí politické scéně Zahradil stejně jako předseda ODS Petr Fiala vylučuje koaliční spolupráci s hnutím ANO. Zároveň – opět stejně jako Fiala – věří tomu, že ODS může po sněmovních volbách sestavovat vládu. „Na Slovensku jsme byli svědky toho, že strana Vladimíra Mečiara vyhrála volby, ale vznikla proti ní široká koalice, která sestavila vládu proti Mečiarovi. Jakkoliv by to bylo obtížné, dovedu si to představit i u nás i přes názorové neshody opozičních stran,“ říká Zahradil. Babiš podle něj stylem neideologické a silně pragmatické politiky připomíná Václava Klause staršího v 90. letech. A jedním z úkolů ODS by podle Zahradila mělo být získání voličů, kteří utekli právě k ANO.