Články odjinud

Zemana změnily návykové látky. Ztratil zábrany a k pravdě má odtažitý vztah, říká Schwarzenberg

Zemana změnily návykové látky. Ztratil zábrany a k pravdě má odtažitý vztah, říká Schwarzenberg

Prezident Miloš Zeman se kvůli dlouhodobému užívání návykových látek změnil a přišel o zábrany. V rozhovoru s ČTK to řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který zároveň Zemana kritizoval za jeho výroky při návštěvě Ruska či za jeho tvrzení, že nevede kampaň za své znovuzvolení. Jako o vhodném kandidátovi do prezidentského úřadu mluvil o bývalém velvyslanci Pavlu Fischerovi.

V poslední době se objevily spekulace o Zemanově zdravotním stavu a Schwarzenberg doufá v to, že to bude mít jistý vliv i na rozhodování voličů. "Lidé by si měli uvědomit, že nejenom fyzický stav, což je očividné, je důvod k zamyšlení, ale především také jistá změna osobnosti," řekl. "Já ho znám už 20 let a on se velice změnil. Každý lékař vám potvrdí, že dlouhé používání návykových látek odstraňuje zábrany," uvedl s tím, že to považuje za velký problém.

Schwarzenberg, který proti Zemanovi kandidoval na prezidenta před pěti lety, kritizoval například chování hlavy státu při současné návštěvě Ruska. "Co se tam říkalo, je bohužel trapné. Odmítnutí tlumočení s poznámkou, že čeští novináři by měli umět rusky, to bychom se přímo vraceli do roku 1969, do normalizace," řekl.

KDO V PREZIDENTSKÝCH VOLBÁCH KANDIDUJE PROTI MILOŠI ZEMANOVI? ODPOVĚDI VE SPECIÁLU INFO.CZ >>>

Za směšné pak označil Zemanovo srovnání ekonomického významu Ruska a Francie pro české exportéry, které prezident pronesl v souvislosti s velikostí podnikatelské mise, která ho doprovází. "On to jenom srovnává podle počtu lidí, které sám pozval do letadla. Náš export do Francie je o tolikrát vyšší než do Ruské federace, že tvrzení, že je Rusko pro nás důležitější, je směšné," řekl. Podle informací ministerstva zahraničí je Francie z hlediska objemu obchodu pro Česko čtvrtým nejdůležitějším exportním trhem, Rusko je na 13. místě.

Prezidentovy výroky v Rusku ale podle Schwarzenberga mohou Zemanovi pomoci ve snaze o znovuzvolení. "Budou ho volit jak staří přívrženci Ruska v rámci KSČM, tak noví přátelé Ruska z SPD, tak obdivovatelé Putinova režimu. Tím jistě nějaké sympatie získá. Bezčetní ruští trollové, kteří pracují v České republice, mu budou také pomáhat," řekl.

1080p 720p 480p 360p 240p
Zeman se změnil. Dřív s ním byla zábava, teď se mstí a zbyla mu už jen viróza, říká politolog Kroupa

Hlavu státu Schwarzenberg kritizoval také za její výroky o tom, že za své znovuzvolení nepovede kampaň. Připomněl v této souvislosti Zemanovy pravidelné návštěvy jednotlivých krajů. "Je mi to líto, ale pan prezident má k pravdě odtažitý vztah, když poté, co dva roky dělal intenzivní kampaň ve všech krajích, tvrdí, že nedělá kampaň. To je opravdu směšné tvrzení," řekl.

Koho bude sám v lednu volit za prezidenta, Schwarzenberg neřekl, za kvalitního kandidáta ale označil Fischera. Připomněl, že se s ním zná ze svého působení v diplomacii. "Zajisté by to byl velice vhodný kandidát. Otázka je, jestli získá dostatečnou podporu, aby se dostal do druhého kola, ale že je to velice vhodný kandidát, o tom nebudiž pochyb," řekl Schwarzenberg.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Merkelová unese vaše děti! Co je ve smlouvě mezi Francií a Německem, která děsí voliče?

Možná jste už slyšeli o zlomové smlouvě, kterou v úterý v německých Cáchách (německy Aachen, francouzsky Aix-la-Chappel) podepíše francouzský prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová. Jde o šestnáctistránkové prohlášení o spolupráci Německa a Francie, které by asi příliš mnoho debat nevzbudilo, kdyby francouzský poslanec Bernard Monot nenatočil video nazvané „Smlouva z Cách: Nová zrada národa“.

Monot je bývalým členem Národní fronty (nyní Národní sdružení), na nějž ovšem strana pravděpodobné favoritky příštích prezidentských voleb Marine Le Penové byla málo radikální, a přešel tak do strany Debout La France. Poslanec ve videu popisuje Macrona jako Jidáše, který chce Němcům předat Alsasko a Lotrinsko - tato území připojilo za druhé světové války Německo ke svému území. Video už bylo odstraněno ze serveru Youtube, ale najdete jej třeba na krajně pravicovém serveru Résistance Républicaine.

To je mimo jiné web, který se proti smlouvě ohradil jako první a od té doby každý den přidává minimálně jeden příspěvek, v němž se smlouvě věnuje. V jednom z posledních příspěvků se třeba můžete dočíst, že kancléřka Angela Merkelová může unášet děti v Alsasku a Lotrinsku.

Link

Smlouva má ve skutečnosti spíše symbolický význam a má po 56 letech připomenout okamžik, kdy v Cáchách podepsali smlouvu francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. Většina francouzských médií ji vykládá jako obnovu tehdejších závazků a upozorňuje, že Francouzi původně chtěli, aby byla nová smlouva silnější, ale s tím u Němců neuspěli. O tom ostatně média v celém světě psala již před rokem, ovšem bez většího zájmu.

Tehdejší debata se odehrávala hlavně kolem pozice Francie v Radě bezpečnosti OSN. Některá média nyní píší, že na základě dohody Macrona s Merkelovou Francie přepustí své místo zástupci Evropské unie. Nic takového ovšem smlouva neobsahuje, je to dokonce naopak. Z formulací je zřejmé, že Francouzi se svého místa nevzdají, ale budou prosazovat, aby Německo mělo v Radě bezpečnosti rovněž stálého zástupce, bez ohledu na to, že je to téměř vyloučené.

Link

Monot a další rovněž tvrdí, že ve francouzském pohraničí se povinně začne učit němčina, což ve výsledku bude znamenat odevzdání Alsaska a Lotrinska do německých rukou. Kromě toho, že smlouva nic takového neobsahuje, takový záměr by ani nedával smysl. Obě země tak v dokumentu slibují, že posílí výuku obou jazyků v pohraničí a podobně. Pro místní to navíc není nic nového. Vzhledem k historickým vazbám je Alsasko a Lotrinsko do značné míry dvojjazyčné už nyní.

Další kontroverzní bod se týká vojenské spolupráce. Je to přitom podobný případ jako v ostatních bodech. Merkelová i Macron doufají, že spolupráci posílí. Ta přitom začala ustavením první společné německo-francouzské vojenské brigády v roce 1989. Tento vojenský oddíl je v současnosti nasazen v Mali. Jeho francouzští vojáci se přímo účastní vojenských misí, zatímco Němci mají na starosti výcvik, a přímo v boji se neobjevují.

Spolupráce Francie a Německa stojí rozhodně za pozornost, především pak ze strany malých členských států. Zatím jde ovšem jen o dokument, který je ve výsledku slabší než ten, který podepsal de Gaulle a Adenauer.

-1