Volby 2018: Zemanova partie proti Babišovi odstartovala naplno: Chovanec ohlásil kandidaturu na předsedu ČSSD | info.cz

Články odjinud

Zemanova partie proti Babišovi odstartovala naplno: Chovanec ohlásil kandidaturu na předsedu ČSSD

Úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec ohlásil kandidaturu na předsedu strany. Dnes přijal nominaci spolustraníků z domácího Plzeňského kraje. Podporu má i v řadě dalších regionů. Jeho soupeřem bude například šéf sněmovny Jan Hamáček, kandidaturu rovněž zvažuje exhejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Stranu na sjezdu čeká klíčové rozhodnut, které definuje její budoucí směřování a vztahy s prezidentem Zemanem.

Momentálně nejmocnější muž ČSSD rozehrál svoji partii naplno. Po taktickém manévrování posledních měsíců naplno odkryl karty při sobotním druhém kole voleb prezidenta republiky. Chovanec se objevil ve štábu Miloše Zemana, kde s ním sledoval výsledky. Prezidenta pozval na sjezd strany a hlava státu přijala.

Jak INFO.CZ již včera naznačovalo, krátce po volbách se tak začíná naplňovat scénář, ve kterém hraje hlavní roli znovuzvolený prezident Miloš Zeman, který s volebním úspěchem získal na síle a má jedinečnou možnost ovlivňovat domácí politiku výhradně ke svému obrazu. Chovanec, stejně jako Tomio Okamura, který rovněž byl včera v Zemanově volebním štábu, to vědí a vidí rovněž jedinečnou příležitost se na Zemanově úspěchu přiživit.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Milan Chovanec
Chovanec chce uspět a nabídnout členům strany program, který bude řešit budoucí směřování ČSSD. Chce se věnovat vnitrostranické diskuzi i komunikaci s veřejností a rovněž debatě o tom, jestli má ČSSD jít do vlády. Strana se musí podle Chovance vrátit do levé části politického spektra. "My jsme se vydali, ne úplně šťastně, do středu toho politického spektra. A kdokoliv se tam v minulosti vydal, tak tam prostě pohořel," poznamenal.

ČSSD čeká na sjezdu v Hradci Králové rozřešení klíčového sporu o její budoucnost. „Vyloučit nelze, že se strana vypraví na cestu směrem k národovecky orientovanému a konzervativnímu socialismu. Kromě toho nelze vyloučit, že nevleze do chomoutu Andreji Babišovi a nevytvoří s ním dvojblok, který budou na vládní úrovni podporovat buď komunisté, případně SPD,“ psal v sobotním komentáři politický analytik INFO.CZ Vratislav Dostál.

Část ČSSD je přesvědčená, že proměna v zemanovskou konzervativnější stranu je alespoň nějaký posun oproti současné situaci a hluboké krizi, ve které je strana po volbách. Konkrétně Chovanec slibuje, že stranu sjednotí a najde pro ni nový směr ukotvený zřetelně v levé části politického spektra. „Moje osobní ambice jsou velmi stranou,“ ujišťuje.

Zemanova přítomnost na sjezdu bude zřejmě klíčová a dodá na váze a na kuráži křídlu sociálních demokratů, které je Zemanovi blízké. Jinými slovy: rozhodne se, zda si Zeman svoji někdejší partaj znovu „ochočí“. „Divil bych se, kdyby se nepokusil ovlivnit únorový sjezd jednak ve prospěch svých stoupenců, a také ve prospěch koalice hnutí ANO s ČSSD,“ řekl k tomu dříve pro INFO.CZ politolog Lukáš Jelínek.

To, že sjezd ČSSD bude spíše o Zemanovi, než o straně samotné, naznačuje i politolog Michal Klíma z Metropolitní univerzity v Praze. „Bude snaha vše vrátit a restaurovat tzv. lánský puč. Pan prezident přijde na sjezd ČSSD a bude obrovský potlesk a povede ho pan Chovanec a pravděpodobně tam dojde k větším změnám,“ řekl v Otázkách Václava Moravce na ČT.

Klíma si rovněž všímá přítomnosti Okamury a Chovance v Zemanově volebním štábu. „Prezident trpěl tím, že měl za sebou velmi slabou stranu SPO - Stranu práv občanů. Ti nedostali ani 1,5 %. Teď sešikoval za sebou Okamuru, který má 22 mandátů, komunisté mají 15 mandátů, a určitě se bude snažit získat mandáty v rámci sociální demokracie,“ říká Klíma. Dá se podle něj očekávat, že Zeman takto za sebou postaví sílu složenou z uvedených „prezidentských stran“ a využije je proti Andreji Babišovi.

Klíma upozorňuje i na další postavy sedící v sobotu ve štábu za Zemanem a označuje je za vzkaz Babišovi: Přítomnost majitele pro-prezidentské TV Barrandov jako odpověď na skutečnost, že Babiš skrze svěřenský fond vlastní vydavatelství MAFRA, přítomnost šéfa ČEZ Daniela Beneše zase jako odpověď na Babišovo vlastnictví Agrofertu. A spříznění politici navrch. To vše jako odveta za Babišovo vystoupení po prvním kole, kdy Zemanovi doporučil deklarovat, že není orientovaný na východ, a zbavit se nejbližších spolupracovníků.

Chovanec si je dobře vědom své pozice a hodlá ji využít. Stranická opozice je slabá a exministr vnitra začal naplno dělat vše pro to, aby se znovu zbavil nálepky spojence Zemanem nenáviděného Bohuslava Sobotky a vrátil se do tábora lánských pučistů, kteří se Zemanem v minulosti neúspěšně pracovali na Sobotkově pádu. Přese všechnu zátěž z minulosti má Chovanec nakročeno k úspěchu u delegátů sjezdu. Už jen kvůli tomu, že prakticky nemá vyzyvatele. Jan Hamáček, který dosud jako jediný ohlásil kandidaturu, pro něj za dva týdny nemusí představovat problém.

Nové vedení si bude ČSSD vybírat po volebním debaklu ve sněmovních volbách, které se konaly loni na podzim. Dříve nejsilnější sněmovní strana v nich získala jen 15 poslanců a zaznamenala nejhorší výsledek v novodobé historii. Navzdory kampani, kterou měla nejdražší ze všech sněmovních stran.

Zeman byl bezchybný a Drahoš bídný. Teď rozhodne prezidentova mentální sešlost, říká Holec autor: INFO.CZ

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Až překonáme pandemii, musíme zahájit kritickou diskusi o vztazích v EU, zlobí se Kurz

Místo vzájemné solidarity si vzájemně škodíme a snažíme se myslet hlavě na sebe. Rakouský kancléř Sebastian Kurz se pustil do ostré kritiky současných vztahů uvnitř Evropské unie. Jako příklad mimo jiné uvedl spor mezi Rakouskem a Německem o ochranné vybavení pro zdravotníky.

I když se v Německu a Rakousku mluví stejný jazykem a vztahy mezi oběma zeměmi by měly být teoreticky užší než u jiných sousedů, při současné pandemii to údajně ani zdaleka neplatí. Podle některých rakouských médií až osobní rozhovor kancléře Kurze s německou kancléřkou Merkelovou přiměl německé úřady k tomu, aby propustily přes hranici kamiony s ochrannými pomůckami pro rakouské zdravotníky.

Německo totiž předtím zakázalo vývoz ochranného zdravotnického zdravotnického materiálů s výjimkou „koordinovaných mezinárodních akcí“. O tom, zda se taková definice vztahuje i na zmiňovaný náklad do Rakouska, rozhodla až dvoutýdenní diplomatická jednání.

Link

„Nemůže se stát, že budeme muset dva týdny úplně sami bojovat za to, abychom zajistili, že kamion s ochrannými maskami, které jsme již zaplatili a naléhavě potřebovali, nezůstane viset na německé hranici. A přitom byli zároveň kritizováni za naše kontroly na hranicích s Itálií,“ řekl včera Sebastian Kurz deníku Kronen Zeitung.

Podobných příkladů dnes podle něj existuje v Evropě mnoho a unie si s nimi neumí poradit. „Jakmile bude koronavirová pandemie překonána, budeme muset zahájit kritickou diskusi a debatu o našich vztazích,“ řekl Kurz.

Do ještě ostřejšího sporu s Německem o zadržované ochranné masky se přitom dostalo i Švýcarsko. V tomto případě vedl spor dokonce až k diplomatickému napětí mezi oběma zeměmi. Německo totiž v prvním březnovém týdnu zadržovalo na svých hranicích kamiony s 240 tisíci ochrannými maskami, určenými pro potřeby švýcarských nemocnic.

Link

Švýcarská vláda si kvůli tomu předvolala německého velvyslance a oficiálně proti zadržování ochranných pomůcek protestovala i u německé vlády. Podle mluvčího švýcarského Státního sekretariátu pro hospodářství (Seco) Fabiana Maienfische, citovaného deníkem NZZ am Sonntag, to navíc nebyl ojedinělý případ.

Podobně se přitom dostala do sporu o zadržování ochranných pomůcek i Česká republika, která údajně omylem zabavila část humanitární pomoci, zaslané z Číny čínským krajanům do Itálie. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se za to omluvil a slíbil náhradu v plné výši.

Některá rakouská a německá média se každopádně začínají ptát, jak to bude se solidaritou mezi zeměmi EU po ukončení pandemie, když tato solidarita úplně nefunguje ani v jejím průběhu. Na otázku, zda se EU musí připravit na záchranu italských bank, daleko přesahující dřívější pomoc Řecku, kancléř Kurz odpověděl nejednoznačně: „Nyní je třeba udělat vše pro to, aby tomu tak nebylo.“

Link

Na summitu minulý týden Rakousko prostřednictvím Kurze odmítlo plán na zavedení unijních, takzvaných koronových dluhopisů s tím, že rakouský kancléř odkázal na záchranný fond EURA. Například bývalý italský premiér Enrico Letta označil tento rakouský postoj za nezodpovědný.

I když ale řada zahraničích médií upozorňuje na údajně nedostatečnou solidaritu a dokonce rivalitu mezi zeměmi EU v době pandemie, někteří komentátoři a politici jsou přesvědčeni o tom, že to nebude tak „horké“. O pozitivních příkladech solidarity a vzájemné pomoci uvnitř unie se totiž mluví a píše mnohem méně než o těch negativních. Německo například přijalo do svých nemocnic řadu pacientů s koronavirem z Itálie a Francie, humanitární pomoc si vyměňují i některé nevládní neziskové organizace.

44732