Volby 2018: Zemanova partie proti Babišovi odstartovala naplno: Chovanec ohlásil kandidaturu na předsedu ČSSD | info.cz

Články odjinud

Zemanova partie proti Babišovi odstartovala naplno: Chovanec ohlásil kandidaturu na předsedu ČSSD

Úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec ohlásil kandidaturu na předsedu strany. Dnes přijal nominaci spolustraníků z domácího Plzeňského kraje. Podporu má i v řadě dalších regionů. Jeho soupeřem bude například šéf sněmovny Jan Hamáček, kandidaturu rovněž zvažuje exhejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Stranu na sjezdu čeká klíčové rozhodnut, které definuje její budoucí směřování a vztahy s prezidentem Zemanem.

Momentálně nejmocnější muž ČSSD rozehrál svoji partii naplno. Po taktickém manévrování posledních měsíců naplno odkryl karty při sobotním druhém kole voleb prezidenta republiky. Chovanec se objevil ve štábu Miloše Zemana, kde s ním sledoval výsledky. Prezidenta pozval na sjezd strany a hlava státu přijala.

Jak INFO.CZ již včera naznačovalo, krátce po volbách se tak začíná naplňovat scénář, ve kterém hraje hlavní roli znovuzvolený prezident Miloš Zeman, který s volebním úspěchem získal na síle a má jedinečnou možnost ovlivňovat domácí politiku výhradně ke svému obrazu. Chovanec, stejně jako Tomio Okamura, který rovněž byl včera v Zemanově volebním štábu, to vědí a vidí rovněž jedinečnou příležitost se na Zemanově úspěchu přiživit.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Milan Chovanec
Chovanec chce uspět a nabídnout členům strany program, který bude řešit budoucí směřování ČSSD. Chce se věnovat vnitrostranické diskuzi i komunikaci s veřejností a rovněž debatě o tom, jestli má ČSSD jít do vlády. Strana se musí podle Chovance vrátit do levé části politického spektra. "My jsme se vydali, ne úplně šťastně, do středu toho politického spektra. A kdokoliv se tam v minulosti vydal, tak tam prostě pohořel," poznamenal.

ČSSD čeká na sjezdu v Hradci Králové rozřešení klíčového sporu o její budoucnost. „Vyloučit nelze, že se strana vypraví na cestu směrem k národovecky orientovanému a konzervativnímu socialismu. Kromě toho nelze vyloučit, že nevleze do chomoutu Andreji Babišovi a nevytvoří s ním dvojblok, který budou na vládní úrovni podporovat buď komunisté, případně SPD,“ psal v sobotním komentáři politický analytik INFO.CZ Vratislav Dostál.

Část ČSSD je přesvědčená, že proměna v zemanovskou konzervativnější stranu je alespoň nějaký posun oproti současné situaci a hluboké krizi, ve které je strana po volbách. Konkrétně Chovanec slibuje, že stranu sjednotí a najde pro ni nový směr ukotvený zřetelně v levé části politického spektra. „Moje osobní ambice jsou velmi stranou,“ ujišťuje.

Zemanova přítomnost na sjezdu bude zřejmě klíčová a dodá na váze a na kuráži křídlu sociálních demokratů, které je Zemanovi blízké. Jinými slovy: rozhodne se, zda si Zeman svoji někdejší partaj znovu „ochočí“. „Divil bych se, kdyby se nepokusil ovlivnit únorový sjezd jednak ve prospěch svých stoupenců, a také ve prospěch koalice hnutí ANO s ČSSD,“ řekl k tomu dříve pro INFO.CZ politolog Lukáš Jelínek.

To, že sjezd ČSSD bude spíše o Zemanovi, než o straně samotné, naznačuje i politolog Michal Klíma z Metropolitní univerzity v Praze. „Bude snaha vše vrátit a restaurovat tzv. lánský puč. Pan prezident přijde na sjezd ČSSD a bude obrovský potlesk a povede ho pan Chovanec a pravděpodobně tam dojde k větším změnám,“ řekl v Otázkách Václava Moravce na ČT.

Klíma si rovněž všímá přítomnosti Okamury a Chovance v Zemanově volebním štábu. „Prezident trpěl tím, že měl za sebou velmi slabou stranu SPO - Stranu práv občanů. Ti nedostali ani 1,5 %. Teď sešikoval za sebou Okamuru, který má 22 mandátů, komunisté mají 15 mandátů, a určitě se bude snažit získat mandáty v rámci sociální demokracie,“ říká Klíma. Dá se podle něj očekávat, že Zeman takto za sebou postaví sílu složenou z uvedených „prezidentských stran“ a využije je proti Andreji Babišovi.

Klíma upozorňuje i na další postavy sedící v sobotu ve štábu za Zemanem a označuje je za vzkaz Babišovi: Přítomnost majitele pro-prezidentské TV Barrandov jako odpověď na skutečnost, že Babiš skrze svěřenský fond vlastní vydavatelství MAFRA, přítomnost šéfa ČEZ Daniela Beneše zase jako odpověď na Babišovo vlastnictví Agrofertu. A spříznění politici navrch. To vše jako odveta za Babišovo vystoupení po prvním kole, kdy Zemanovi doporučil deklarovat, že není orientovaný na východ, a zbavit se nejbližších spolupracovníků.

Chovanec si je dobře vědom své pozice a hodlá ji využít. Stranická opozice je slabá a exministr vnitra začal naplno dělat vše pro to, aby se znovu zbavil nálepky spojence Zemanem nenáviděného Bohuslava Sobotky a vrátil se do tábora lánských pučistů, kteří se Zemanem v minulosti neúspěšně pracovali na Sobotkově pádu. Přese všechnu zátěž z minulosti má Chovanec nakročeno k úspěchu u delegátů sjezdu. Už jen kvůli tomu, že prakticky nemá vyzyvatele. Jan Hamáček, který dosud jako jediný ohlásil kandidaturu, pro něj za dva týdny nemusí představovat problém.

Nové vedení si bude ČSSD vybírat po volebním debaklu ve sněmovních volbách, které se konaly loni na podzim. Dříve nejsilnější sněmovní strana v nich získala jen 15 poslanců a zaznamenala nejhorší výsledek v novodobé historii. Navzdory kampani, kterou měla nejdražší ze všech sněmovních stran.

Zeman byl bezchybný a Drahoš bídný. Teď rozhodne prezidentova mentální sešlost, říká Holec autor: INFO.CZ

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Babiš vyčetl Rakousku atomové pokrytectví. Reakce se překvapivě nedočkal

Babiš vyčetl Rakousku atomové pokrytectví. Reakce se překvapivě nedočkal

Až překvapivě zdrženlivě se rakouští politici i novináři postavili k útoku českého premiéra Andreje Babiše na protiatomovou politiku Rakouska. Babiš v Bruselu, kde se na summitu diskutovalo o klimatické agendě unie a roli jaderné energetiky, obvinil Rakušany, že zatímco bojují proti jaderným elektrárnám, import „atomového“ proudu do země jim nevadí.

Zatímco jiné podobné výroky českých politiků v minulosti vzbudily u našich jižních sousedů velmi nesouhlasné reakce, Babišův výpad tentokrát zůstal v politických kruzích prakticky bez odezvy. A to i přesto, že o něm poměrně obsáhle referovala i nejpopulárnější média. „Kritika z Česka. Rakouský boj proti atomové energetice je absurdní,“ napsaly včera do titulku svého článku nejčetnější rakouské noviny Kronen Zeitung.

V textu citovaly českého premiéra. Ten měl při čtvrtečním jednání lídrů EU o budoucích klimatických opatřeních, kde byl coby obhájce budoucího využití jaderných elektráren v menšině, zaútočit na rakouskou čest. Obvinil totiž Rakušany, že, s nadsázkou řečeno, káží v oblasti energetiky „vodu, slunce a vítr, ale doma si svítí atomem“. Babiš uvedl, že v době, kdy Rakušané v Bruselu bojují proti zájmům takzvané atomové lobby, sami atom využívají. Zhruba čtvrtina spotřeby elektřiny v danou chvíli podle něj pocházela z dovozu z Česka. „Nevím, jak by ve Vídni vařili kafe a svítili,“ řekl doslova Babiš s odkazem na rakouskou závislost na dovozu energie z „atomového“ státu. V Česku se totiž zhruba třetina elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách, dalších víc než 40 % pak pochází z uhelných zdrojů.

Link

Česká republika zatím zůstává v přepočtu na hlavu také jedním z největších světových exportérů elektrického proudu, protože vyveze zhruba pětinu toho, co tuzemské elektrárny vyrobí. A největším importérem české elektřiny je vedle Slovenska právě Rakousko. Tento fakt slouží zástupcům takzvané atomové lobby jako důkaz toho, že se Rakušané ve svém deklarovaném boji proti využívání jádra chovají pokrytecky. Bojují proti Temelínu a dalším jaderným elektrárnám, zároveň ale spotřebovávají proud, vyrobený s pomocí jejich reaktorů. 

Babiš není zdaleka prvním českým politikem, kterým Rakušanům tohle údajné pokrytectví připomněl. Na rozdíl od minulých politických vyjádření tohoto druhu však Babišova slova o „kafi, vařeném ve Vídni na atomovém proudu“ nevzbudila takřka žádnou odezvu. A to je samo o sobě poněkud podivné. V minulosti se mnozí rakouští politici a aktivisté například hájili tím, že dovoz elektřiny ze země, která využívá také jaderné zdroje, nemusí automaticky znamenat dovoz atomového proudu. Navíc argumentovali tím, že tento import je pouze dočasný, budoucnost bude patřit nových technologiím a obnovitelným zdrojům. 

Mlčení rakouských politiků může být částečně ovlivněno tím, že se v Rakousku po parlamentních volbách teprve jedná o nové vládní koalici a zemi dočasně vede úřednický kabinet. Na druhou stranu ale Babišova slova nekomentovali dokonce ani radní ve výrazně „protiatomových“ Horních Rakousích. Znamená to, že se tedy s Babišovou kritikou údajného rakouského pokrytectví v energetice ztotožňují? To je těžká otázka.

Link

Každopádně je vlažná rakouská reakce na Babišův bonmot možná předzvěstí toho, že se debata o využívání či nevyužívání jádra vrací do mnohem racionálnější roviny než v minulosti. A to může být důležité právě v době, kdy část EU, včetně Česka, hájí „jádro“ jako zelený zdroj, zatímco ta druhá, vedená především Rakouskem a Německem, volá po konci jeho konci. Ačkoliv vítěz téhle nepsané války o budoucnost jaderné energetiky v Evropě  není dopředu znám, čím více racionality v debatě, tím lépe.  

Ještě poměrně nedávno, na přelomu tisíciletí,  Rakušané blokovali kvůli jaderné elektrárně Temelín hranice a vyhrožovali zablokováním vstupu Česka do EU. Každá obhajoba jaderných elektráren, natož připomínka rakouského pokrytectví, vyvolávala v Rakousku někde až hysterickou reakci. V Česku zase tohle chování Rakušanů udělalo obhájce jaderné energetiky i z mnoha lidí, kteří do té doby Temelínu vůbec nefandili. Fakt, že nejnovější útok na rakouskou „protiatomovou čest“ zůstal tentokrát bez silné odezvy, je možná předzvěstí lepších časů v diskusi obou zemí o výhodách či nevýhodách jádra. A to i ve prospěch těch, kteří by všechny jaderné reaktory nejraději okamžitě odstavili.