Články odjinud

Zemanovy šance podle bookmakerů dál rostou. Lidé už vsadili 28 milionů, výrazně víc než před 5 lety

Zemanovy šance podle bookmakerů dál rostou. Lidé už vsadili 28 milionů, výrazně víc než před 5 lety

Šance prezidenta Miloše Zemana na znovuzvolení v lednových prezidentských volbách se podle bookmakerů zvyšují. Za poslední dva týdny jeho kurz u sázkových kanceláří v Česku klesl z 1,8:1 na 1,62:1. Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš mírně oslabil z 2,8:1 až 2,9:1 na 3,1:1 až 3,33:1. Objem sázek na začátku prosince překročil 50 milionů korun, které byly vsazeny během minulých prezidentských voleb v roce 2013. Za poslední dva týdny vzrostl o 30 procent, jedním z důvodů je rozšířená sázková nabídka. Vyplývá to z vyjádření sázkových kanceláří, které dnes ČTK oslovila.

„Aktuálně máme na prezidenty vsazeno 28 milionů korun. Tyto sázky jsme přijali na 40.000 tiketů. To už překonalo první přímou prezidentskou volbu a vyhrocený duel Zeman - (Karel) Schwarzenberg. Nejvyšší sázka zatím padla na konci listopadu na zvolení (textaře a podnikatele) Michala Horáčka za 300.000 korun v kurzu 14:1," uvedl mluvčí Tipsportu Jiří Hadrava. Firma podle něj přijala i 28 tiketů se sázkou vyšší než 100.000 korun. Nejvíce tiketů jde zatím na vítězství Zemana, následují Drahoš, Horáček a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Horáček s Topolánkem zůstávají přibližně na stejné úrovni s podobnými kurzy jako před dvěma týdny. Ostatní kandidáti s výjimkou bývalého velvyslance ve Francii Pavla Fischera spíše oslabují. Fischer se v pomyslné tabulce dostal na páté místo před někdejšího šéfa mladoboleslavské Škody Auto Vratislava Kulhánka. Největším outsiderem zůstává hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig, který má ve Fortuně kurz 675:1.

„Každá sázka ale skýtá prostor prostor pro překvapení. Vzpomeňme si na výsledek volby prezidenta USA, kde byla kurzová dominance Hillary Clintonové ještě mnohem výraznější, než je ta současná Miloše Zemana. A pro skupinu sázkařů skončila víra v Donalda Trumpa velkými výhrami," doplnil Hadrava. Podobně neúspěšní byli bookmakeři také při červnovém referendu Velké Británie o vystoupení z EU.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Fortuna zatím podle mluvčího Petra Šraina přijala sázky za 30 milionů korun. „Dá se očekávat, že během Vánoc zájem sázkařů trochu opadne, a to pravé volební šílenství propukne po Novém roce," uvedl Šrain. První kolo prezidentských voleb bude 12. a 13. ledna. Případné druhé kolo se uskuteční o dva týdny později. "Na to, že by byl prezident zvolen už v prvním kole, si zatím v kurzu 10:1 vsadilo 22 lidí. Z jednotlivých kandidátů jde polovina sázek na Zemana, na Drahoše čtvrtina, na Topolánka desetina," dodal Šrain.

Fortuna zatím přijala nejvyšší sázku. Jeden ze sázkařů dal půl milionu na vítězství Drahoše. V případě úspěchu by bral téměř 1,4 milionu korun. Další zajímavý tiket přijala Fortuna v červenci. Klient vsadil 25.000 korun na vítězství Topolánka. Tehdy měl kurz 225:1. Topolánek ohlásil svou kandidaturu až v listopadu.

„Náběry u Chance dosáhly pět milionů korun, z toho dva miliony jdou na Zemana," dodala mluvčí Chance Markéta Světlíková.

U Sazky se dá sázet i na to, která dvojice postoupí do druhého kola. Nejpravděpodobnější je podle bookmakerů duel Zeman - Drahoš (1,29:1), následují dvojice Zeman - Topolánek (5,5:1), Zeman - Horáček (7:1) a Drahoš - Topolánek (18:1).

Sázky u Fortuny, Tipsportu a Chance zatím dosáhly v souhrnu 63 milionů korun. Podíl těchto tří firem na trhu kurzových sázek loni podle odhadů činil 92 procent. Ostatní společnosti absolutní hodnotu nezveřejňují, dá se však předpokládat, že celkový objem sázek se přiblížil 70 milionům korun. Rekordní politickou událostí z hlediska objemu sázek byly nedávné sněmovní volby s odhadovanou částkou 105 milionů korun.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Vychází nové příběhy Rychlých šípů. Bojují v odboji, setkávají se s Mašíny a cestují metrem

Rychlé šípy v domově důchodců, Červenáček jako kamarád bratří Mašínů a Jarka Metelka coby oblíbený hollywoodský herec – to je jen několik příběhů z nové knihy komiksů, která vzdává hold dílu Jaroslava Foglara. Publikace vychází k 80. výročí vzniku Rychlých šípů a podílelo se na ní téměř padesát tvůrců. Ti se pět hrdinů i další vedlejší postavy z notoricky známých příběhů pokusili zasadit do jiných reálií a časových období. I když na vyznavače přísného foglarovského kánonu mohou nová vyprávění působit jako svatokrádež, noví autoři se pokusili například také objasnit záhady, se kterými si fanoušci chlapecké pětky lámou hlavy už několik desetiletí.

První příběh s Rychlými šípy vyšel v časopise Mladý hlasatel v prosinci 1938. V díle „Černí jezdci řádí“ se Mirek Dušín seznámil s Jarkou Metelkou, kterého zajali Černí jezdci. Chtěli ho potrestat za pomluvy, které prý o jejich skupině šířil. Jarka toto obvinění odmítal a v následujících příbězích už nebylo nikdy objasněno, kdo pomluvu roznesl a umožnil tak vlastně Mirkovi a Jarkovi, aby se setkali a vytvořili společně známé Rychlé šípy. Neodhalené tajemství se v díle „Rychlé šípy a stará křivda“ rozhodli v nové knize objasnit bratři Ondřej a Pavel Bláhovi, kteří vysvětlují, že do všeho byla zapletená Vlasta, která kdysi Šípům ušila vlajku.

Link

Rychlé šípy v odboji i v koncentráku

K podobným odhalením a setkáním v knize Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství dochází téměř na každé straně. Některé komiksy se například odehrávají v době, kdy příběhy Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky nemohly vycházet.

V květnu 1941 bylo další vydávání Mladého hlasatele zastaveno a po dobu války se tak odmlčely i Šípy. Z nových vyprávění vyplývá, že hoši, respektive v té době už mladí pánové, se zapojili do odboje. Červenáček se dokonce tehdy stihl setkat také s bratry Mašíny, kteří byli v té době ještě děti.

Další z autorů Martin Šinkovský pak naznačuje, že jeden chlapec ze slavné pětice se dostal do koncentračního tábora.

4967634:article:true:true:true

V knize jsou tři kapitoly, které rozdělují příběhy od nových autorů do ucelených skupin. Část komiksů se odehrává v jiném čase, druhá část na jiném místě a třetí se snaží být pokračováním klasických dobrodružství pětice Jaroslava Foglara. Na stránkách se také hojně objevují vedlejší postavy, například Bratrstvo kočičí pracky, Podkova z konkurenční skupiny Podkováků, ale také tajemný Široko, kterého v seriálu z roku 1969 ztvárnil loni zemřelý Jan Tříska. Právě jemu jeden z autorů vzdal ve svém komiksu poctu.

Někteří tvůrci také seznámili Šípy s jinými známými postavami, v příbězích se tak objevuje i Kafkův Řehoř Samsa, gauneři z Limonádového Joea ale i sám Jaroslav Foglar a první ilustrátor Jan Fischer.

Link

Himbajs šůviks, plantážníci! Osmdesáté výročí slaví Šípy v domově důchodců

„Záleží samozřejmě na osobním vkusu každého čtenáře, které z předložených příběhů mu budou nejbližší. Věříme nicméně, že jako celek je sborník dostatečně pestrý a inspirativní, aby u něj skalní příznivci Rychlých šípů byli schopni velkomyslně přimhouřit oko nad některými neortodoxními nápady,“ uvádí v předmluvě editor knihy Tomáš Prokůpek. Právě čtenáři se tak zřejmě rozdělí na dva tábory. Jedni budou odmítat představu, že by se „jejich“ pětice mohla dostat do domova důchodců nebo do metra, druhá skupina ale jistě ocení, že si bude moci přečíst nové příběhy se svými oblíbenými hrdiny.

Rychlé šípy se zrodily v hlavě publicisty Jaroslava Foglara koncem 30. let. Vycházet pak začaly v křehkém období po Mnichovské dohodě, přesto se atmosféra války do vyprávění až na výjimky nepromítla. Foglarovým záměrem bylo především humornou formou vzdělávat děti a vést je ke slušnosti a správným návykům. Ikonickým se stal například díl, ve kterém se Jindra Hojer dostal do nemocnice a ze kterého vyplývalo ponaučení, že by člověk neměl pít vodu, pokud předtím jedl třešně.

Po válce komiksy vycházely nejdříve krátce v časopise Junák a posléze v časopise Vpřed. Protože příběhy jako jedny z prvních v Československu využívaly k vyprávění děje komiksové bubliny, které byly typické pro americkou tvorbu, Rychlé šípy se záhy znelíbily komunistům, a Foglar musel Šípy opět opustit. Vrátit se k nim mohl až při uvolnění společenského klima v druhé polovině 60. let, kdy komiksy vycházely v časopise Skaut-Junák. To už ale dobrodružství slavné pětky kreslil nový ilustrátor Marko Čermák. Příběhy vycházely do opětovného utažení šroubů v roce 1971. Po revoluci už nové příběhy Šípů nevznikly, v roce 1998 ale vyšel kompletní sborník příběhů, které do té doby vyšly.

Link

Tajemství Stínadel i Vontů čtenáře stále láká

Foglar kromě komiksu napsal také trilogii Záhada hlavolamu – Stínadla se bouří – Tajemství Velkého Vonta. První dva díly posloužily jako námět pro černobílý seriál Záhada hlavolamu z roku 1969, který se ale vysílal jen jednou a následně putoval na 20 let do trezoru. V roce 1993 pak vznikl pod taktovkou režiséra Petra Kotka celovečerní film.

Příběhy Rychlých šípů se staly ikonickým dílem české literatury. Mirek Dušín se na základě svojí dobrácké povahy stal symbolem slušnosti a celé generace čtenářů se po léta snažily zjistit, kde v Praze existují obávaná Stínadla. Zásluhu na tom měla nejen oblíbená dobrodružství chlapecké skupiny ale jistě i fakt, že Foglar, který zemřel v roce 1999, celý život fabuloval a tajil, zda měli Vontové a Rychlé šípy ve skutečnosti svůj reálný předobraz, nebo vznikli jen v jeho fantazii.

29995