Zemanův přítel Zbytek se za členství v KSČ nestydí. „Byla to spravedlivá organizace,“ tvrdí | info.cz

Články odjinud

Zemanův přítel Zbytek se za členství v KSČ nestydí. „Byla to spravedlivá organizace,“ tvrdí

Zdeňku Zbytkovi se dařilo za minulého režimu, kdy byl členem KSČ a plukovníkem komunistické armády, a úspěšný je i nyní, 28 let po sametové revoluci. V rozhovoru pro HlídacíPes.org odhaluje, proč se mu tak daří, jak vidí Rusko a co obdivuje na Miloši Zemanovi.

Zdeněk Zbytek se nijak netají tím, že je bohatý a že za to vděčí právě změnám po roce 1989. „Pan Dobrovský (tehdejší ministr obrany – pozn. red.) mě propustil a udělal ze mě milionáře. Kdybych tam sloužil dál, tak bych odešel s desetitisícovým důchodem,“ říká Zbytek v rozhovoru pro HlídacíPes.org, který poskytl krátce před výročím 17. listopadu.

Zbytek se rychle aklimatizoval, začal podnikat především směrem do Ruska a zemí bývalého SSSR. Byl to on, kdo stál za návratem Miloše Zemana z Vysočiny zpět do politiky a kdo mu pomohl k prezidentské funkci.

Díky svým kontaktům Zemana seznámil i s bývalým rozvědčíkem KGB Vladimirem Jakuninem, mužem ze sankčního seznamu USA a blízkým spolupracovníkem Vladimira Putina. Zeman je pravidelným účastníkem konferencí na ostrově Rhodos pořádaných právě Jakuninem.

 Se svým životem je Zbytek očividně spokojený a jakékoliv výčitky kvůli svému někdejšímu působení v KSČ či v komunistické armádě si nepřipouští. Naopak, obě instituce i dnes označuje za „velmi spravedlivé organizace“.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Miloše Zemana jste podpořil při jeho první kandidatuře, stojíte za ním i nyní. Čím vám imponuje?

Znám pana Zemana jako naprosto mimořádně vzdělaného, sečtělého, znalého člověka světových i našich problémů. Za druhé, pan Zeman narozdíl od jiných politiků, kteří jdou mezi lidi akorát před volbami, hned po volbách objížděl všechny regiony. On není politik, který se po volbách odtrhne od lidí, naopak. Toho si na něm nesmírně vážím.

Ovšem pro Zemana je to součást kampaně, kraje stojí jeho návštěvy nemalé peníze…

Jaké peníze, o čem to mluvíte?! Víte, kolik se rozkrade ročně ze státních peněz? Desítky miliard korun! Pro ty lidi je to obrovská čest, že se můžou setkat s prezidentem v diskusi.

A ty peníze, to jsou drobné z nosu, pár milionů, pár stovek tisíc, to jsou naprosto směšné výdaje. Podívejte se, kolik státních peněz se promrhá za nesmyslné projekty, jak se rozkradlo OKD… Naopak všichni politici by měli takhle jezdit po krajích.

Ale ještě k tomu, proč je mi Miloš Zeman sympatický – protože má svůj názor, nestojí za ním žádní lobbisté. Mám štěstí, nebo smůlu, že podnikám už 27 let, takže to prostředí znám, ale mám tu výhodu, že jsem se s nimi nezapatlal.

Říkáte, že za Milošem Zemanem nestojí žádní lobbisté, nicméně má za sebou například Martina Nejedlého…

Jeho roli zveličujete, každý má své poradce, měl je i pan Havel, i pan Klaus. Mně je jedno, koho tam má, mě zajímá, co pan Zeman říká. A to, co říká, jsou jeho názory. To, že si vyslechne jiné názory, to je v pořádku, ale ve finále je to jeho názor. Ne, že ho někdo zlobboval jako některé naše panáky – politické figurky, za kterými stojí lobbisté s velkými penězi, a říkají jim, co mají dělat, co mají podepsat, co nesmí, co můžou. Miloš Zeman má svoje názory. Třeba s nimi nemusím souhlasit, ale má svůj názor a nebojí se ho říci na mezinárodní i na domácí aréně. Takové politiky potřebujeme.

Jaká lidská práva?

Jak byste popsal váš vztah s Milošem Zemanem?

Považuji se za přítele pana prezidenta, nic víc, nic míň. Ale absolutně nejsem jeho poradce nebo zaměstnanec nebo polozaměstnanec, to ne. Jsem rád, že tam je, má moje sympatie, má můj hlas, ale do jeho prezidentování mu vůbec nemluvím, protože to nepotřebuje. On je dostatečně moudrý, vzdělaný, aby si poradil sám.

Pomáhá vám ve vašem byznysu fakt, že se dobře znáte s prezidentem? A naopak: neobáváte se, že by váš byznys utrpěl, kdyby Zemana vystřídal ve funkci někdo jiný, méně nakloněný Rusku?

V Rusku jsem byl dávno, dělal jsem tam byznys ještě, když byl prezident Havel, dokonce větší než dnes. Na můj byznys to absolutně nemá vliv, ale má to vliv na celkové klima, na export země.

Miloš Zeman je nicméně za svůj viditelný příklon k Rusko často kritizován…

Pan prezident byl nedávno v USA, několik stovek nejbohatších rodin mu tam tleskalo ve stoje, to nebylo v Rusku, ale v Americe. Pan prezident byl v Izraeli, v Číně, no a teď jede Ruska (rozhovor byl pořízen ještě před cestou Miloše Zemana do Ruska, pozn.red.). Sjezdil půl světa a tak to má být. Netáhne to jen na východ, on to táhne tam, kde má naše ekonomika zájmy.

Nicméně ta kritika se tu objevuje…

To je kritika těch, kdo nenávidí Rusko, a nenáviděli by ho, i kdyby bylo zlaté. Asi k tomu mají nějaký důvod z minulosti, ale nemůže to být nic racionálního. U nás je z toho bramboračka, většinou Rusko kritizují ti, co tam nikdy nebyli, nemají tam žádné zkušenosti. Abyste mohla dělat objektivně soudy, tak tam musíte jezdit, já tam jezdím 27 roků. Znám silné i slabé stránky.

Dobře, jaké jsou tedy podle vás slabé stránky Ruska? Porušují se tam lidská práva, na tom se shodneme?

Ale prosím vás, jaká lidská práva? Já jsem se s žádným porušováním lidských práv nesetkal. V Saúdské Arábii neporušují lidská práva? Tam možná popravují víc než v Rusku a Číně dohromady.

Jo, ten je dobrý!

Jak vlastně vzniklo vaše úzké sepětí s ruským velvyslanectvím, kde využíváte jejich luxusní rezidence, které dál pronajímáte soukromým firmám?

Za ty roky se znám se všemi velvyslanci. Podnikám v Rusku, tak musím udržovat dobré vztahy s obchodním zastoupením, s velvyslanectvím. Kdybych podnikal v Americe, tak se budu snažit mít dobré vztahy s americkým velvyslancem. Bez toho to nejde, potřebujete reference, potřebují si vás prověřit, aby o vás velvyslanectví vědělo a mohlo říci: jo, ten je dobrý.

BIS dlouhodobě varuje, že řada ruských diplomatů jsou skrytí ruští zpravodajci. Co si o tom myslíte? V jejich komunitě se přeci jenom pohybujete…

Já s tím nemám co do činění. Jestliže někdo porušuje zákon, tak ať konají. Vím jedno, když je někdo považován za špiona, tak by ho měli zavřít nebo vyhostit. Ale mě to nezajímá, já se pohybuji v byznysu, jestli má někdo z nich další roli jako rozvědčík nebo kontrarozvědčík, to je jeho věc, to mě nevzrušuje. Každý stát musí mít své rozvědky a chránit své občany. Já jsem byl za minulého režimu součástí silových struktur armády, takže s tím problém nemám. Nemám nic ani proti BIS, ale nesmí se to zneužívat jako třeba v té kauze sledování bývalé ženy premiéra (jde o případ Jany Nagyové a zneužívání vojenské rozvědky, pozn. red.).

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Miloše Zemana najdete zde>>>

Jak jste se seznámil s bývalým agentem KGB Vladimirem Jakuninem?

Náhodou, jako všechno, jako jste se vy seznámila se svým manželem, milencem… Opravdu to byla náhoda: když byl prvním viceprezidentem ruských železnic, tak přijel do Česka a hledal výrobce náhradních dílů na lokomotivy, tak jsme pomohli vytvořit systém, že začali kupovat výrobky přímo od výrobců.

Uzavřená kapitola

V minulosti jste byl členem komunistické strany…

Váš tatínek nebo maminka náhodou nebyli v KSČ?

Ne.

Aha, no, tak vidíte. Já se ale za to vůbec nestydím. Byla to velmi spravedlivá organizace. Třeba když někomu šéf ubližoval, tak se ho stranická organizace zastala. Teď se vás nikdo nezastane.

Jak se ale vypořádáváte s tím, že jste byl členem organizace, která má na svědomí lidské životy?

Možná se budeme jednou bavit, že za současného režimu je možná víc vražd než za komunistického režimu. Od toho jsou historici, já to nehodnotím. Já se považuji za prostého občana, a když jsem byl v komunistické straně, tak proti ní nemohu říci křivé slovo a vůbec se za to nestydím.

Ani zpětně to nevnímáte jako chybu, že jste se podílel na zločinném režimu?

Bylo nás ve straně dva miliony, dodneška vidím významné soudruhy, kteří dnes říkají, že tam byli z donucení nebo aby tomu zevnitř škodili. To je pod úroveň. Tuto kapitolu jsem uzavřel v okamžiku, kdy se změnil systém. Protože v tom okamžiku jsem v tom neviděl dál smysl. Jsem pragmatik. Viděl jsem, že budeme žít v jiné společnosti. Ale stále jsem pro sociální spravedlnost, jsem a vždycky budu člověk se sociálním cítěním.

Stejně tak vnímáte i svoji roli v tehdejší armádě?

Za mě to byla vynikající státní instituce, která měla svůj pevný řád a program, pravidla hry. Nikdy jsem neuvažoval, že odejdu z armády, ale situace se změnila, tak jsem začínal v roce 1990 z nuly jako občan. Musel jsem se učit nové věci. Měl jsem ale štěstí, že jsem se v armádě toho spoustu naučil, udělal jsem si tři vysoké školy. To skončilo, pan Dobrovský (tehdejší ministr obrany, pozn. red.) mě propustil, vyhodil a udělal ze mě milionáře. Kdybych tam sloužil dál, tak bych odešel s desetitisícovým důchodem. Takže já se na pana Dobrovského vůbec nezlobím, jsem strašně rád.

K čemu ty miliony vlastně využíváte?

Mám rád svoji rodinu, děti, přátele, vnoučata, život. Jsem velmi skromný, pro svoji potřebu možná potřebuji míň než vy, ale samozřejmě mám velké výdaje na cestování. Peníze vám umožňují se volně pohybovat a říkat své názory. Kdybych byl zaměstnán, tak by mě za mé názory mohli třeba vyhodit z práce.

Jak to vlastně tehdy bylo s těmi tanky, které jste chtěl údajně poslat na demonstranty 17. listopadu 1989?

To je hrubý omyl, nesmysl. O tancích na Prahu jsem neřekl nikdy ani slovo, to ze mě udělal Dobrovský. Naopak jsem tehdy řekl, že armáda má pomáhat družstevníkům na poli… To jsou fabulace a novináři to jen papouškují.

Článek vyšel na webu HlidaciPes.org, zveřejňujeme ho v plném rozsahu se svolením redakce.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Maňák: Radikálně utopický pokus o revoluci. Maláčová odpálila důchodovou „bombu“

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpálila pomyslnou bombu v podobě radikální vize proměny důchodového systému, která by v případě naplnění ještě více zpolitizovala a zestátnila penze v Česku. Reformátorská myšlenka spočívá v tom, že by vláda všem důchodcům platila stejný „minimální důchod“ ze státního rozpočtu. Ze současného průběžného penzijního systému by se pak penzistům vyplácela jen „zásluhová složka“, jejíž výše by byla závislá na předchozích příjmech, respektive odvodech.

Zásadním problematickým aspektem je zdroj financování oné hypotetické minimální, státem vyplácené a pro všechny stejné penze. Podle Maláčové by na ni stát získával prostředky zavedením nových daní, například sektorové či digitální. Podotkněme, že dnes je celý důchodový systém financován (téměř) výhradně ze sociálního pojištění, jež průběžně odvádějí ekonomicky aktivní občané a částečně zaměstnavatelé.

Maláčová se snaží myšlenku zestátňování penzí bagatelizovat tím, že i v minulosti stát dotoval penzijní systém z rozpočtu tehdy, když se penzijní účet dostal do deficitu, tedy když poplatníci do systému odvedli méně, než stát vyplatil na důchodech. V tom má šéfka sociálního resortu pravdu. Systém důchodového pojištění (který však zahrnuje také invalidní důchody) skončil za posledních 20 let v přebytku jen pětkrát, z toho ve druhé dekádě jen jednou – shodou náhod (a díky kulminujícímu ekonomickému růstu) právě loni.

Link

Vize ministryně Maláčové na fatální „přestavbu“ penzí je pozoruhodná už jen v tom, že až doteď sama hlásala, že systém nepotřebuje zásadní reformu, ale jen mírné, parametrické přizpůsobování měnící se společnosti. Přiznávala dokonce, že politici vlastně ani neumějí skutečně zásadní reformu penzijního systému připravit.

A ejhle. Objevil se politik, přesněji politička, která si přesto troufá, když do éteru vypustila průlomový koncept, který je pokusem o revoluci. Jsme svědky standardního důkazu toho, že v politice je možná v podstatě jakákoliv změna názoru. Negativní důsledky neustálých myšlenkových zvratů a zamýšlených turbulentních změn jsou nabíledni. Což snad nebude případ penzijního systému, neboť ten je doposud relativně stabilní a jakákoliv jeho zásadní změna se zatím jeví jako utopie.

Link

Přesto nejnovější reformní koncept ministryně Maláčové stojí za rozbor, třebaže je na světě jen jeho hrubý myšlenkový rámec. Už jen nápad platit důchody z daní se vymyká představivosti. Pokud by stát chtěl dnes každému penzistovi (těch starobních je v zemi 2,4 milionu) vyplácet minimální (starobní) důchod například ve výši životního minima (cca 3 500 Kč), vyšlo by to státní kasu ročně na více než 100 miliard korun.

Pohledem z opačné strany barikády se dá říci, že by poplatníci museli státu odvádět ročně o 100 miliard korun více, aby vláda mohla každému starobnímu důchodci zajistit onu garantovanou „minimální penzi“ ve výši životního minima. Raději ani nedomýšlet, kolik by stát musel na daních od poplatníků nově získat, kdyby chtěl onu minimální penzi zdvojnásobit. 

Je evidentní, že státem garantovaná a pro všechny stejná minimální penze by nebyla čímsi statickým, navěky daným. Šlo by o proměnnou veličinu, s níž by si politici pohrávali dle aktuálních volebních preferencí a mocenských potřeb. Ostatně, děje se to i dnes.

Link

Boj o zvyšování minimální penze by byl na denním pořádku a s tím by se také stupňovaly nároky na zavádění dalších daní a zvyšování příjmů vlády. Přičemž, zvyšovat daně, natož zavádět nové nemusí být vždy zrovna politicky populární ani politicky průchodné. Hospodaření vlády by čelilo ještě většímu tlaku na prohlubování deficitu. Snaha o stabilizaci penzí by tak nakonec možná vedla k větší nestabilitě, než jakou může způsobit pozvolné stárnutí populace.

Jisté je jedno: idea zestátněného minimálního důchodu zavání krkolomným hokuspokusem o reformu něčeho, co sice není ideální, ale co žádnou velkou revoluci nepotřebuje. A pokud potřebuje, pak to zcela jistě není další zestátňování a ještě silnější politizace.

43008