Výsledky voleb: Prezidentské volby 2018. „Nezkušený politik“ Babiš: Pokud chce Zeman uspět, měl by ukázat, že nás netáhne na východ | info.cz

Články odjinud

ŽIVĚ: „Nezkušený politik“ Babiš: Pokud chce Zeman uspět, měl by ukázat, že nás netáhne na východ

Život v Česku se dva týdny ponese v duchu souboje Zeman versus Drahoš. Dva kandidáti, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, už bojují o podporu. Tu odpoledne vyjádřil i premiér Andrej Babiš, který řekl, že nemá důvod měnit postoj a dál stojí za prezidentem Milošem Zemanem. Ale důrazným tónem mu udělil několik rad: Měl by mimo jiné deklarovat, že nevede zemi na východ, jak je mu často vyčítáno, a měl by se zbavit některých spolupracovníků. Opakovaně se při tom v nadsázce označil za „nezkušeného politika“, jak ho na poli zahraniční politiky v minulosti tituloval Miloš Zeman.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Školil ostatní nacisty, jak zabíjet odbojáře. Po válce ze sebe udělal nevinného uprchlíka

Začínal jako schopný kriminální policista. Záhy ovšem zjistil, že jeho kariéra poroste strmě nahoru, pokud se dá do služeb nacismu. Otto Koslowski, který téměř celou válku sloužil u gestapa v Brně, byl postrachem obyvatel jižní Moravy. V potírání odbojářů byl dokonce tak úspěšný, že ho zvali do dalších zemí, aby tamní nacisty naučil, jak odpůrcům „zakroutit krkem“. A to doslova. Neštítil se totiž sám vraždit a brutálně mučit vyslýchané, kteří se z jeho vyšetřovacích metod mnohdy už nikdy nevzpamatovali.

 „Vlastní průběh exekucí (Poznámka: v Kounicových kolejích v Brně) je podrobně popsán ve svědeckých výpovědích bývalých vězňů i některých příslušníků gestapa. (...) Vězni byli nuceni se svléknout do spodního prádla, dozorci jim svázali ruce za zády a poté byli hromadně odvedeni na dvůr k místu pod sgrafitem svatého Václava. Odtud byli po jednom odvedeni na dvorek mezi A blokem a sálem kolejí k místu exekuce. Tvořila jej předem připravená vrstva písku asi pět metrů dlouhá a metr široká. Vězni v kolejích toto místo pojmenovali ,Na písečku'. Odsouzený si zde musel lehnout tváří k zemi a poté byl střelen ranou do zátylku,“ popisuje popravy v brněnské věznici gestapa Vladimír Černý v knize Brněnské gestapo. Těchto masakrů se účastnil i vedoucí II. oddělení Otto Koslowski. A sám několikrát stiskl spoušť.

Link

Od vojny ho zachránila smrt obou bratrů. U gestapa pak začal likvidovat levicový odboj

Otto Koslowski se narodil 17. dubna 1900 v městečku Riesenburg v západním Prusku. Město se dnes nazývá Prabuty a náleží Polsku. Jeho otec pracoval v pivovaru a záhy zahynul kvůli pracovnímu úrazu, takže Otto vyrůstal bez otce i bez dvou starších bratrů, kteří padli v první světové válce. Díky tomu také sám nemusel narukovat,“ vysvětluje pro INFO.CZ historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Zumr. Po válce začal 18letý Koslowski pracovat u dráhy. „Tato práce ho ale pravděpodobně neuspokojovala, a proto se rozhodl zahájit kariéru u pobočky Deutsche Bank v Elberfeldu, kde pracoval až do roku 1926, kdy došlo k většímu propouštění, které se dotklo i jeho,“ dodává historik. Tehdy se z úředníka stal policista. Kdoví, zda by ublížil tolika lidem, kdy by zůstal u práce v bance...

„Nastoupil službu u kriminální policie ve Wuppertalu, ale do NSDAP vstoupil až po převzetí moci nacisty v lednu 1933. Nikdy ale nebyl přijat do SA (Poznámka: Sturmabteilung, útočné oddíly) či do SS (Poznámka: Schutzstaffel, ochranný oddíl). Pravděpodobně proto, že měl polské předky, takže se z rasových důvodů nemohl stát řádným členem SS. Byl pouze takzvaným uniformträgerem, tedy ,nositelem uniformy', který mohl nosit uniformu SS odpovídající jeho policejní hodnosti. Po povýšení na kriminálního radu se jednalo o hodnost SS-Hauptsturmführera,“ tvrdí Zumr. Ani polské jméno ale nezastavilo jeho kariérní postup.

Jeho nadřízení ho vyhodnotili jako velice schopného a perspektivního policistu a v roce 1935 ho poslali na kurs pro kriminální komisaře na tehdejší Policejní institut v Berlíně-Charlottenburgu. Po úspěšném složení závěrečných zkoušek v roce 1936 začal pracovat u gestapa v Düsseldorfu. Zde se stal vedoucím referátu II A, který měl na starost potírání komunistické a sociálně demokratické strany, tedy levicového odboje. V Düsseldorfu ale dlouho nevydržel.

„Byl přeložen do Kasselu, kde se potkal s Güntherem Herrmannem (Poznámka: budoucím velitelem brněnského gestapa), který v té době služebně v Kasselu velel. Herrmann Koslowského jmenoval do čela II., exekutivního, oddělení, které bylo zodpovědné za hlavní podíl teroru na místních obyvatelích. V Kasselu vydržel Koslowski až do roku 1939. Během té doby se vypracoval na experta v potírání komunistického odboje,“ dodává Zumr.

Link

Z Koslowského se stal odborník žádaný v zahraničí. Jezdil školit nacisty, jak odstraňovat odpůrce

Setkání s Herrmannem pro Koslowského znamenalo zásadní zlom, protože ovlivnilo celou jeho další kariéru. Už tehdy šel vstříc smrti, ale v době vzestupu nacismu a plný odhodlání nastavovat nový světový pořádek to ještě nemohl ani tušit.

„Poté, co byl Herrmann v červnu 1939 jmenován vedoucím gestapa v Brně, si za vedoucí II. a III. oddělení vybral dva blízké pracovníky, kteří pod ním sloužili již v Kasselu. Koslowského chtěl za vedoucího II. exekutivního oddělení a Felixe Rühla si vybral jako vedoucího kontrarozvědky. Úřad tajné státní policie mu Rühla schválil, ale Koslowského ne. Bylo to pravděpodobně proto, že Koslowski měl stále nízkou hodnost, a protože brněnské úřadovně nacisté přikládali velkou důležitost, tak si na místě vedoucího oddělení představovali někoho s vyšší šarží,“ vysvětluje historik.

5716315:article:true:true:true

Vedoucím II. oddělení se tak nakonec stal Herrmannův zástupce Bruno Lettow a Koslowski měl opět řídit referát II A, který se specializoval na potlačování levicového odboje. S tím měl už Koslowski bohaté zkušenosti. A proto se mu brzo začalo dařit.

„Pod jeho dohledem proběhla při vypuknutí války takzvaná Akce A, která spočívala v preventivním zatčení řady komunistů, ale i představitelů kultury. Na Moravě bylo zatčeno asi 800 lidí, jen v Brně asi 300. Od prosince 1939 do června 1940 pak nacisté na Moravě zadrželi celkem asi 1 300 lidí, převážně z řad levicového odboje, za jejichž osud je Koslowski přímo zodpovědný. Pod jeho vedením pracoval referát II A velmi efektivně,“ dodává Zumr. 

Koslowského dokonce považovali za natolik schopného, že jezdil školit do zahraničí nacistické kolegy, jak bojovat proti komunistům. „Byl opakovaně nasazován jako konzultant v zahraničí, například na Slovensku, ale i v Maďarsku a v Bulharsku, kde pomáhal rozbíjet zdejší komunistický odboj,“ potvrzuje historik. Navzdory zvyklostem, dle kterých úředníci gestapa rotovali na různých funkcích po služebnách ve třetí říši, ale Koslowski stále zůstával v Brně. 

S manželkou a synem žil v luxusní vile, kterou nacisté zabavili židovským podnikatelům bratrům Eislerovým. Takzvaný Dům pro dva mládence se nachází v Masarykově čtvrti a patří ke zdejším nemovitým památkám. Koslowski si jeho pohodlí užíval celou válku, zatímco bratři Otto a Mořic Eislerové trpěli v koncentračních táborech.

Link

Zadrženého bil brutálně do ledvin i rozkroku. Osobně vybíral, kdo z Brňáků na konci války zemře

Pečlivá práce se Koslowskému vyplatila. „Po odchodu Lettowa na konci roku 1941 se stal konečně vedoucím celého II. oddělení, kterým zůstal až do konce války. Během prvního a druhého stanného práva v protektorátu byl předsedou stanného soudu a také přísedícím. V té době odsoudil k trestu smrti desítky osob,“ shrnuje Zumr. Koslowski se tak stal obávanou figurou brněnského gestapa se značnou mocí. Osobně se účastnil zostřených výslechů zadržených a neurčoval pouze, kolik ran mají dostat, ale sám také mlátil. Přímo se účastnil také trýznění předsedy moravského zemského vedení KSČ Josefa Rerycha.

„Pokud si pamatuji, všichni přítomní nerozdílnou společnou rukou bili Rerycha, a to pěstí do celé hlavy, srdeční krajiny, žaludku, močového měchýře, pohlavního ústrojí, do ledvin a do zad. Mimo pěsti byl bit po celém těle holí a kopnut nohama. (...) Hlavními účastníky toho byli Koslowski, Mondorf, Kemeter, Golda, Rotter, Dorsch. Rerych přesto, že s ním bylo brutálně naloženo, nevyzradil tehdy vůbec nic. (...) Třetího dne (Poznámka: po výslechu) nám bylo sděleno z Kounicových kolejí, že Rerych podlehl vnitřnímu zranění,“ uvedl v poválečném výslechu vrchní kriminální tajemník gestapa v Brně Leopold Eibl.

5665656:article:true:true:true

Ruce si Koslowski neváhal ušpinit ani při své konzultantské cestě na Slovensko. „Podílel na potlačení tamějšího národního povstání. Na konci srpna 1944 byl asi na měsíc postaven do čela operačního oddílu 13, který byl součástí operační skupiny H. Oddíl měl pod jeho vedením na svědomí mnoho vražd, kterých se Koslowski osobně účastnil. Poté se vrátil do Bratislavy, kde působil ještě měsíc jako vedoucí gestapa,“ vysvětluje Zumr.

Konec války ale prožil v Brně. Osobně řídil transport více jak 200 vězňů z Kounicových kolejí do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli všichni takřka okamžitě povražděni. Měl být zodpovědný i za výběr vězňů a jako samozvaný soudce tak přímo rozhodl o životě či smrti jednotlivých uvězněných.

Ani blížící se konec války a rudá armáda takřka za humny nic nezměnila na jeho tyranském chování. „Ještě v polovině dubna 1945 zabil odbojáře Aloise Bauera a Vladimíra Blažka, kteří provedli atentát na důstojníka SS Augusta Gölzera. Koslowski je osobně zastřelil v Kounicových kolejích ranou do týlu,“ dodává historik.

Link

Předstíral, že je uprchlík, a žil poklidně v Německu. Po roce ho ale vypátrali

Koslowskému se podařilo konec války přežít a dokonce unikl zatčení. „Po evakuaci příslušníků gestapa z Brna do Jihlavy se Koslowski vydal k americkým liniím a vydával se za uprchlíka. Podařilo se mu uprchnout do Bavorska, kde začal pracovat v obchodě se dřevem. Neprozřetelně ale vystupoval pod svým skutečným jménem. Američané jej vypátrali, zatkli a v lednu 1947 jej předali do Československa,“ vysvětluje Zumr.

Koslowski zřejmě moc dobře věděl, co to pro něj znamená. Více než rok žil po válce svobodně a myslel si, že potrestání unikl. Když zjistil, že jej budou soudit v Brně, kde se podílel na vraždách místních a obyvatele posílal do koncentračních táborů, odkud se už nikdy nevrátili, tušil, jaký osud ho čeká, a pokusil se o sebevraždu. Dvakrát.

„Nejprve si 20. ledna 1947 pořezal žíly žiletkou, kterou si schoval do svého kožichu. Nicméně ho našli včas a díky zásahu lékařů se ho povedlo zachránit. Podruhé se chtěl zabít 3. dubna 1947, když si jeden z vyšetřovatelů musel odskočit a v aktovce pod stolem nechal pistoli, kterou se Koslowski dvakrát střelil do prsou. Přesto opět přežil a 3. května 1947 stanul před soudem,“ potvrzuje historik.

O jeho vině díky svědectvím přeživších vězňů i jeho bývalých kolegů nebylo pochyb. Soud mu udělil trest smrti, který byl ještě tentýž den na dvoře Krajského soudu v Brně vykonán.

Fotografie pro seriál Zrůdy gestapa poskytl badatel Jaroslav Čvančara.

41679