Je to jednoduchá zoufalecká logika: Miloš Zeman by prostě neměl podruhé kandidovat na prezidenta, a to hlavně kvůli svému zdravotnímu stavu. A nejde o to, že sotva chodí a déle posedí na jednom místě - svět už zažil i úspěšné prezidenty na vozíčku. Problém je spíš mentální: Zeman stále častěji působí, jako by byl myslí někde jinde a mysleli za něj jiní. Ostatně nejspíš to už před pěti lety tušil sám, takže nám upřímně slíbil, že podruhé už určitě kandidovat nebude.
A podívejte: s hrdostí sobě vlastní do toho jde i podruhé a tentokrát dokonce jako jasný favorit! Ano, vím: Zemanovi se samozřejmě nedá věřit ani slovo a proto je úplně jedno, co kde řekne. Že se určitě nechce vrátit do politiky, to nám sliboval už před první přímou prezidentskou volbou stejně vehementně, jako nás teď jeho lékaři ujišťují, že je fit. Ve svých slavných bonmotech popřel sám sebe už tolikrát, že pravdu nedohledá ani jeho hradní troll Jiří Ovčáček. A ne že by ji vlastně hledal, lži a polopravdy prodávají mnohem líp. Zeptejte se třeba Ferdinanda Peroutky, kdyby žil.
Je tu ale i další argument, proč by Zeman neměl podruhé kandidovat. Pro Česko už toho udělal tolik, že si určitě nezaslouží obětovat se druhou hradní pětiletkou. Jeho stopa v české politice je dávno hlubší než vyjeté koleje na D1, což je co říct. Jako premiér kdysi vyhlásil slavnou akci Čisté ruce, díky níž nakonec skončil do vězení jen jeho ministr financí Ivo Svoboda, pro Zemanovy personálie příznačná věc. Kádry kolem něj vždy připomínaly šedou zónu a situace se jen horší.
