Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Salam alejkum, zvedněte zadky a pojďte volit!“ Navzdory výzvám je ale účast na předměstí Marseille nízká

„Salam alejkum, zvedněte zadky a pojďte volit!“ Navzdory výzvám je ale účast na předměstí Marseille nízká

„Salam alejkum, zvedněte zadky a pojďte volit, je to fakt důležitý!“ volá do mikrofonu na sídlišti Busserine na okraji Marseille devatenáctiletý Chadali. Aby nalákal sousedy k urnám, spolu s vrstevníky uspořádal na ulici pohoštění s hudbou. Jde jim o hodně. Zvýšit volební účast ve čtvrti, kde často volí jen každý druhý. Vysoká neúčast například v posledních volbách pomohla do křesla starostovi z Národní Fronty Stéphanu Ravierovi. Pokud bude Chadaliho tým úspěšný, může vyhrát celostátní soutěž Challenge Citoyen, která probíhá ve francouzských okrscích s největším procentem nevoličů. Motivace: finanční odměna a koncert vybraného hudebního interpreta přímo ve čtvrti.

Čtyřicítka místních mezi 16 a 22 lety se v rámci projektu schází jednou týdně už od září. Oficiálně je nikdo nevede, občas jim vypomáhají lidí z místního sociálního centra nebo učitelé. Skupinu dali dohromady kamarádi z dětství a postupně se na ni nabalili další známí. Během podzimu uspořádali několik sousedských akcí, kam se snažili nalákat lidi a mluvit s nimi o volbách. ,,Problém jsou hlavně mladí lidé, vůbec nevidí důvod, proč by měli jít volit, nejčastější argument je znechucení politikou,” říká účastník Challenge Citoyen Mohamed. ,,Snažíme se jim vysvětlit, že pokud nepůjdou, zvítězí hlasy starších lidí, kteří mají úplně jiné zájmy než my. Tentokrát navíc nic není rozhodnuto. Každý hlas se počítá.”

Kromě veřejných akcí se několikrát vydali po dvojicích přesvědčovat přímo od dveří ke dveřím: ,,Máme zakázáno říkat, koho mají lidé volit, jen je motivovat, aby vůbec šli a uvědomili si svoji zodpovědnost. Jednou nám otevřel takovej starej děda, uplně nahej, to bylo asi jedinkrát, kdy jsme neměli sílu na další slova,” směje se prvovolička Sarah. Mohamed naráží i na další problém. ,,Spousta lidí v našem věku si tu vydělává prodejem drog, ty vůbec nemá cenu přesvědčovat, je jim všechno úplně jedno, navíc se nad nás povyšují, že mají víc peněz než my, tak jsme se na ně vykašlali. Musíme pracovat s lidmi, kteří mají aspoň nějakou vůli.” Z toho, co slyšeli, má podle nich nejvíc šancí Jean-Luc Mélenchon nebo Emmanuel Macron.

Těžko říct, zda díky Challenge Citoyen, nicméně u nedaleké volební místnosti je celkem živo. Organizátoři si pochvalují, že chodí víc lidí, než dřív. Na sídlišti bydlí asi pět tisíc lidí. Kolem jedenácté hodiny jich odvolilo dvě stě. Zatím starší, mladí se prý ještě probudí. Jména Macron a Mélenchon zaznívají i tady nejčastěji. Tedy u lidí, kteří jsou ochotni se svěřit se svoji volbou... Tři fotbalisti jsou pro ,,Jean-Luca”: ,,Ani nedokážu říct proč, líbí se mi, jak mluví a zdá se mi jako dobrá volba proti pravicovému extremismu,” říká jeden z nich. Starší žena v tradičním oděvu z Komorských ostrovů se rozhodovala při televizních debatách: ,,Neumím zase tak dobře francouzsky, takže jsem všemu nerozuměla, ale byl tam jeden mladej, co se mi líbil, zdálo se mi, že by mohl mít rád všechny, bez rozdílu barvy pleti.” V hádankách mluví i čtyři další voliči: ,,Když máte krabici na čtyři kostky, pátá už se tam prostě nevejde. To není o rasismu. Ale my tady nemáme práci pro všechny. Podle toho jsme se rozhodli.”

Po jedenácté přijíždí volit starosta Ravier. S voliči se nezdraví, odvolí téměř bez povšimnutí. „Víš, kdo to byl?“ strká jeden z organizátorů voleb, Ahmed, do druhého. Neví. Většina obyvatel starostu nikdy neviděla, mezi místní nechodí. Ve čtvrti prý podporuje hlavně programy pro seniory. ,,Na tom by nebylo nic špatného, ale kupuje si tak jejich hlasy, a tím, že pro mladé nedělá nic, akorát vytváří napětí a budoucnosti moc nepomůže,” říká Ahmed.

Challenge Citoyen vyvrcholí spolu s uzavřením volebních místností v osm hodin večer. Chadali a jeho kamarádi se snaží o maximum až do konce. Od rána posílají SMSky na kontakty, co získali během akcí. Na auta i projíždějící autobusy mávají voličskými průkazy. A na ulici odchytávají každého a snaží se ho přesvědčit, že volit musí právě teď.

To samé dnes dělá další třicítka týmů po celé Francii. Iniciativa vznikla ve Štrasburku, ve čtvrti Neuhof, kde v prvním kole regionálních voleb 2015 nepřišlo volit 80 % voličů. Asociace, která stojí za vznikem Challenge Citoyen, zaplatí týmu, kterému se podaří co nejvíc snížit procento nevoličů, koncert přímo ve čtvrti. V místech, kde kulturní vyžití často znamená jedna občasná aktivita jednoho sociálního centra, je tato výhra velká motivace. Po volbě nového prezidenta tak čeká účastníky Challenge Citoyen ještě o něco příjemnější volba - koho by v případě výhry pozvali na koncert. ,,I když nevyhrajeme, chceme dělat něco i dál, ještě nevíme co, možná nějaké menší akce pro děti, musíme i dál přesvědčovat okolí, že budoucnost je jenom na nás,” uzavírá Sarah.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744