Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Účelové stíhání, fabulace vyšetřovatele,“ brání se Babiš. Čapí hnízdo vysvětloval před poslanci

„Účelové stíhání, fabulace vyšetřovatele,“ brání se Babiš. Čapí hnízdo vysvětloval před poslanci

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš vypovídal před sněmovním mandátovým a imunitním výborem o kauze Čapí hnízdo. V té čelí spolu s místopředsedou hnutí Jaroslavem Faltýnkem podezření z podvodu s 50milionovou dotací. Babiš po výslechu novinářům zopakoval, že kauzu považuje za účelovou, a odmítl, že by se jednalo o podvod. Výbor i na základě jeho slov rozhodne, zda doporučí vydání obou poslanců ke stíhání. O tom bude sněmovna hlasovat 6. září.

Babiš před novináři konstatoval, že nepochybuje, že ho sněmovna vydá. Zbytek času využil k variacím na již několikrát zmíněnou obhajobu: Čapí hnízdo podle něj nebyl dotační podvod. „Jsem přesvědčen o tom, jak jsem si přečetl tu žádost, že to stíhání je účelové,“ uvedl Babiš.

Podle šéfa favorizovaného hnutí ANO se ve skutečnosti o žádnou kauzu nejedná. Úsilí policie považuje za snahu o své politické znevěrohodnění a likvidaci. „Čapí hnízdo je kauza o budoucnosti této země,“ hřímal Babiš. „Je to o tom, aby tahle kauza nám zničila preference, abysme neuspěli ve volbách, aby tradiční politické strany postavily vládu bez nás,“ pokračoval.

„Čapí hnízdo je kauza o budoucnosti této země.“
Andrej Babiš

Babiš tvrdí, že je celá záležitost dopředu pečlivě připravovaná. „Já to slyším už rok a půl, že budu stíhán,“ tvrdí Babiš. Faltýnek poté fakticky popisoval, v čem se podle něj policie mýlí. Nešlo podle něj o fiktivní operaci s cílem získat podvodně 50milionovou dotaci, ale o běžnou obchodní operaci. Policie podle něj tají klíčové skutečnosti.

Babiš s Faltýnkem výbor nežádali, aby jejich vydání doporučil. Ani jeden z nich neuvažuje, že by se kvůli aféře vzdali kandidatury v říjnových volbách.

Policejní žádost o vydání obou politiků je nicméně nekompromisní. Klíčové je v ní zjevně konstatování, že Andrej Babiš vydal povel k vyvedení společnosti, která za areálem Čapí hnízdo stála, z holdingu Agrofert. Firma následně změnila vlastnickou strukturu, stala se neprůhlednou a dosáhla na dotaci, na kterou by jako součást kolosu Agrofert neměla nárok. „Podle žádosti k tomu nebyl žádný jiný objektivní ekonomický ani podnikatelský důvod,“ píší Hospodářské noviny.

„Andrej Babiš měl v rozporu s podmínkami a účelem, pro který byla dotace od ROP Střední Čechy určena, dát představenstvu společnosti ZZN Pelhřimov pokyn k účelovému vyvedení společnosti ZZN, a to s tvrzeným úmyslem podvodně získat dotaci od Regionální rady ROP, a získat tak finanční prostředky na realizaci svého soukromého projektu rodinné farmy Čapí hnízdo,“ píše se podle serveru iHNed.cz v policejní žádosti.

Mandátový a imunitní výbor dává sněmovně doporučení, jak o žádosti policie hlasovat. Sněmovní organizační výbor navrhl, aby dolní komora o vydání Babiše s Faltýnkem hlasovala ve středu 6. září.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1