Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V centru úspěchu AfD. Německou krajní pravici pohání strach z uprchlíků i frustrace ze sjednocení

V centru úspěchu AfD. Německou krajní pravici pohání strach z uprchlíků i frustrace ze sjednocení

Sahají po velkém úspěchu. Alternativa pro Německo (AfD) se příští týden může jako první krajně pravicová strana od konce druhé světové války dostat do Bundestagu. Televize Deutsche Welle navštívila město, kde se AfD daří. A důvodem není jen migrační krize.

Pasewalk je malé německé město u polských hranic. Žije tu mezi 50 a 60 uprchlíky. Ačkoli je to jen minimum z celkového počtu asi milionu a půl migrantů, kteří zakotvili v Německu, místním se to nelíbí. „Dostávají víc než my. My Němci,“ říká místní obyvatelka Ivonne Dittmannová.

Nejen tady se výrazně daří protiuprchlicky zaměřené straně AfD. V loňských zemských volbách dostala v celé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko přes 20 procent hlasů. Nyní je pravděpodobné, že se dostane i do německého parlamentu.

„Myslím, že dělají více než ostatní, než sociální demokraté. Merkelová nic nedělá,“ stěžuje si Dittmannová a zároveň tím nastiňuje, odkud se bere úspěch zřejmě nejsilnější krajně pravicové formace od konce druhé světové války.

Pasewalk je městem, na kterém se podepsaly dějiny. Na konci války bylo z 85 procent zničené, na jeho moderním vzhledu se podepsala architektura bývalé NDR. Výsledkem je šedivé panelákové panorama, z něhož čiší deprese.

Město je také jasným poraženým sjednocení po pádu železné opony. Zatímco v roce 1990 tu žilo 16 tisíc lidí, dnes je to o třetinu méně. Asi 35 procent z obyvatel je navíc starších 60 let. Mnoho z nich navíc propadlo depresím a alkoholismu.

Na vině je hlavně ztráta pracovních příležitostí. Firmy se po otevření hranic přesunuly do bohatší západní části a za nimi odešla i vzdělanější část populace. Za sebou nechali vysokou nezaměstnanost. S 12 procenty lidí bez práce Pasewalk výrazně překračuje celostátní průměr.

Po příchodu uprchlíků místní lidé masově zběhli právě k AfD. „Paní Merkelová pro nás byla nejlepším volebním pomocníkem. Fungovalo to,“ vysmívá se vládní vstřícné politice vůči migrantům Jürgen Strohschein, který vedl AfD k úspěchu v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Předtím byl přitom 42 let členem kancléřčiny CDU.

Ne všichni jsou ale z AfD nadšení a někteří jako třeba Torsten Krause ji v posledních volbách nevolili. „Je to protest proti Berlínu. Potřebujeme více maloobchodu, více možností najít práci. Potřebujeme finanční injekci,“ říká muž, kterého po ztrátě práce přivedl alkohol až na dno. Ztratil ženu, přišel o děti. Pomohla mu až katolická organizace Caritas, kde nyní pracuje jako vedoucí na jejím dvoře. „Bez toho bych byl mrtvý,“ dodává.

Krause o místních lidech neřekne nic hanlivého. Tvrdí, že nejsou špatní, jen frustrovaní z dosavadního vývoje. To potvrzuje i Brit Bußová, sociální pracovnice z Caritas. „Úspěch AfD v této části Německa pramení z beznaděje, touhy po jednoduchých řešeních a lepšího živobytí. Je tu stále mentalita NDR a málo možností,“ vysvětluje.

Německo čekají volby už příští neděli 24. září. Průzkumy zatím dávají AfD šanci na zhruba devítiprocentní zisk. To by jí stačilo na vstup do Bundestagu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1